Kam zajít, co ochutnat a co stojí za pozornost

Odebírat newsletter

Dalibor Martínek: Babišova Tünde Bartha řeže motorovou pilou

Tünde Bartha
Profimedia
Dalibor Martínek

Odboráři úřadu vlády vstoupili do jednodenní stávky. 58 pracovníků nepřišlo do práce. Protestují proti reorganizaci na úřadu. Je to poprvé v dějinách, kdy pracovníci úřadu vlády protestují touto ostrou formou proti vlastní vládě.

O co v případu jde? Tünde Bartha, vedoucí úřadu vlády a žena, která dlouhá léta pracuje pro Andreje Babiše a o jejíchž názorech premiér nepochybuje, se rozhodla změnit strukturu úřadu. Chce přesunout útvary odpovědné za agendy závislostí, duševního zdraví, lidských práv a rovnosti žen a mužů na jednotlivá ministerstva. Babiš chce všem ukázat, že postupuje pragmaticky, řídí stát jako firmu, efektivně a nekompromisně.

To vyvolalo mezi zaměstnanci úřadu vlády bouři. Na přesunu agend pod jednotlivá ministerstva přitom zdánlivě není nic podivného. V čem se tedy schovává ten detail?

Má se veřejné mínění přiklonit na stranu chudáků pracovníků úřadu vlády, kteří mají být přeřazeni, nebo se pohoršovat nad novým, drsným způsobem managementu, který Bartha na vládu přinesla?

Lukáš Kovanda: Proč Češi nejsou bohatší? Protože nestačí jen déle sedět v práci

Český zaměstnanec odpracuje proti německému zhruba o měsíc ročně více. Proč, když pracujeme déle, nejsme bohatší než Němci? Odpověď tkví v nízké produktivitě.

Přečíst článek

Největší změna v hisorii

Jednoduchá odpověď neexistuje. Nikdo si nedělá iluze o tom, že by snad státní zaměstnanci na úřadu vlády měli trudný život. Na druhé straně je oprávněný jejich argument, že přesunem agend na ministerstva se rozdrobí jejich vliv i dosah a zničí se fungující systémy. Jde o agendy, které jsou nadresortní. Proč má vláda potřebu předělávat něco, co dobře funguje? Bývalá zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková řekla, že kabinet se dopustil nejdramatičtějšího zásahu do lidskoprávní agendy za posledních třicet let. A má pravdu.

Příkladem může být protidrogová politika. Tünde Bartha nechala tuto agendu přesunout pod ministerstvo zdravotnictví, a Pavel Bém skončil ve funkci národního protidrogového koordinátora. Vyhazov prý dostal přes SMS. Nejen, že jde o zcela divoký, devadesátkový způsob řízení, ale také se rozvrací fungování jedné agentury. Takových je mnoho. Jde o průvan v zatuchlých sálech, nebo rozvrat?

„Stávkujeme, protože chceme pokračovat v práci,“ řekla spolumluvčí protestu Pavla Chomynová. Stavět se na stranu odborů je vždy ošidné. Efektivita fungování každé entity by neměla být pod nátlakem líných zaměstnanců. To však v tomto případě pracovníkům podsouváno být nemá.Nicméně, o personální politice má rozhodovat ten, kdo lidi platí. Otázkou pro vedoucí pracovníky je způsob komunikace, argumentace. Tady evidentně Bartha ctí pravidlo moci. Kdo ji má, rozhoduje, neargumentuje.

Dalibor Martínek: Státní firmy ohlídají experti, tvrdil Babiš. Do dozorčích rad dosazuje politické nominanty

Začátkem roku tvrdil vicepremiér Karel Havlíček v rozhovoru pro Newstream, že ve státních firmách vymění nekompetentní politické nominanty v dozorčích radách za odborníky. „Skončí všichni politruci,“ prohlašoval. „Budeme tam dávat lidi z oborů,“ říkal. Co se v posledních měsících děje? Pravý opak. Vládní koalice obsazuje jednu státní firmu za druhou svými nohsledy.

Přečíst článek

Efektivita, nebo rozvrat

Současná vláda si vzala jako mantru efektivitu. Což je při rozhazovačné politice, která vede ke stále většímu dluhu země, trochu protimluv. Vláda dělá reorganizace, škrtá miliony na prospěšné aktivity. A miliardy mezitím letí komínem. Macinka, Klempíř a spol. začali likvidovat jednu dotaci pro podpůrné organizace za druhou. Ministerstvo pro místní rozvoj například zcela nesmyslně nevyplatilo pětimilionovou dotaci Sdružení nájemníků ČR, čímž likviduje jedinečné poradenské uskupení, které stojí na straně nájemníků.

To není efektivita, to je nesmyslné řezání bez ohledu na důsledky. Bartha teď reorganizuje jako parní válec. Výsledkem bude zhoršení agend, o které se stát nedokáže sám postarat. Babiš možná až časem rozpozná, že jeho „efektivita“ je vlastně rozvratem, který se při nějakých dalších volbách obrátí proti němu.

Další komentáře (ne)korektního Dalibora Martínka

Související

Rozplizlost odborářské stávky dokládá, že Fialova vláda má stále značné šance na úspěch u dalších voleb

Lukáš Kovanda: Rozplizlá stávka odborů dává šanci Fialovi. V Česku mění věci jen plný Václavák

Přečíst článek

Fotogalerie: Kanceláře jako hotely. České firmy pochopily, že lidé se do práce musí chtít vracet

Fotogalerie: Kanceláře jako hotely. České firmy pochopily, že lidé se do práce musí chtít vracet
Kancelář roku, užito se svolením
 nst
nst

České kanceláře za poslední dekádu výrazně proměnily. Vítězové jubilejního ročníku soutěže Kanceláře roku ukazují, že firmy dnes berou pracovní prostředí jako nástroj pro udržení lidí, firemní kulturu i výkon.

Kancelář už dávno není jen místo, kam zaměstnanci chodí odsedět osm hodin. V době hybridní práce, tlaku na talenty a nástupu umělé inteligence se z ní stává součást firemní strategie. Má lidi přitáhnout, udržet, podpořit spolupráci a zároveň obstát ve světě, kde se způsob práce mění rychleji než dřív.

Právě tento posun potvrdil jubilejní desátý ročník soutěže Kanceláře roku, kterou pořádá poradenská společnost Prochazka & Partners. Do letošního ročníku se přihlásilo více než osmdesát kancelářských realizací z celé České republiky. Odborná porota ocenila vítěze v deseti kategoriích.

Kancelář jako investice do lidí

Za deset let se český kancelářský design posunul z disciplíny, která často řešila hlavně vzhled recepce a zasedaček, k mnohem širšímu tématu. Firmy dnes řeší akustiku, světlo, materiály, ergonomii, komunitní zóny, soukromí i to, jak prostor podporuje firemní kulturu. Letos to bylo vidět i na nových soutěžních kategoriích. Zdravé kanceláře roku se zaměřily na wellbeing, kvalitu prostředí a odpovědný výběr materiálů. Rekonstrukce roku zase reflektuje rostoucí význam přestaveb starších budov a kancelářských prostor.

To je důležitý trend. Místo automatického stěhování do nových budov se stále častěji řeší, jak znovu využít existující prostory a proměnit je v moderní pracovní prostředí.

Hotelizace, flexibilita a méně okázalosti

Mezi hlavními trendy letošního ročníku zaznívala takzvaná hotelifikace kanceláří. Firmy se inspirují hotely, klubovými lounge nebo kavárnami a snaží se vytvářet prostředí, do kterého se lidem vyplatí přijít i v době, kdy část práce mohou dělat z domova.

Hybridní kancelář se zároveň stala standardem. Už nejde o experiment, ale o běžný provozní model. O to důležitější je flexibilita: prostory musí zvládnout soustředěnou práci, týmová setkání, neformální komunikaci i rychlé změny ve velikosti týmů. S nástupem AI se navíc dá čekat, že se požadavky firem na kanceláře budou dál měnit. Méně rutinní práce, více spolupráce, kreativního řešení problémů a projektového fungování. Kancelář na to musí umět reagovat.

Nově otevřená dřevostavba řetězce Billa v Senohrabech

Dřevo už není jen na chaty. V Česku se z něj staví obchody, kanceláře i bytové domy

Dřevostavby v Česku pomalu opouštějí škatulku rodinných domů. Stále častěji se objevují u obchodů, kanceláří, škol nebo bytových projektů. Nová prodejna Billa v Senohrabech je jedním z příkladů, jak se dřevo dostává i do běžného komerčního provozu. Skutečný rozmach ale bude záviset na cenách, zkušenostech projektantů, odvaze investorů i nové legislativě.

Přečíst článek

Mezi vítězi zůstává silně zastoupená Praha, ale letošní výsledky zároveň ukazují, že kvalitní kancelářský design už není jen pražské téma. Oceněné realizace vznikly také v Brně nebo Ústí nad Labem. Regionální firmy čím dál častěji používají kvalitní pracovní prostředí jako konkurenční výhodu při náboru. Dobrá kancelář už není výsada technologických firem nebo centrál velkých korporací.

Kdo letos vyhrál

V kategorii Employee Friendly kanceláře zvítězila Sekyra Group v Praze s návrhem od Atelier Kunc architects. Mezi huby a coworkingy uspěl Scott.Weber Workspace v Praze, za jehož realizací stojí Chapman Taylor a Scott.Weber Workspace.

V kategorii Inovativní kanceláře porota ocenila pražské kanceláře JT International od Prochazka & Partners Studio. Nejlepší IT kanceláře má podle poroty ABUGO Group v Brně, za návrhem stojí Studio Concept.a.

Retailové centrum v Rijece

Miliardová investice u moře: DRFG vstupuje na chorvatský realitní trh

Silná turistická sezóna, rostoucí maloobchod a stabilní výnos. Právě tyto faktory stojí za první chorvatskou akvizicí DRFG, která v Rijece koupila nákupní centrum ZTC za více než miliardu korun.

Přečíst článek

Mezi malými kancelářemi zvítězila Teta v Ústí nad Labem od Ateliéru tečka. V regionální kategorii uspěla Soukromá klinika Logo v Brně od Šenekel Architekti. Cenu za Rekonstrukci roku získala pražská realizace Obermeyer od studia FADW. Mezi velkými kancelářemi zvítězila Direct pojišťovna v Brně, kterou navrhlo U1 Space Design.

V nové kategorii Zdravé kanceláře uspěla pražská společnost Czech Games Edition s návrhem od Horalík Ateliéru. Cenu poroty získala Škoda Auto v Praze, za projektem stojí Komplits a Škoda Auto. 

Realizace doc. Matouše Jebavého představuje komplexní revitalizaci parku Riegrovy sady v Praze – Vinohradech s výhledem na Pražský hrad.

Architektura už není jen pro fajnšmekry. V Česku se z ní stává byznys

Architektura v Česku přestává být debatou o hezkých fasádách. Stává se otázkou bydlení, veřejných peněz, hodnoty nemovitostí, kvality měst i schopnosti obcí dotáhnout dobré projekty do reality. Letošní čísla z České ceny za architekturu ukazují zemi, která umí stavět kvalitně, ale pořád příliš pomalu.

Přečíst článek
 

 

Vychází jarní Realitní CLUB

Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.

Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.

Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Nové kanceláře v žižkovské Akropoli

Kanceláře v ikoně noční Prahy: Jak se Palác Akropolis proměnil v prémiovou byznys adresu

Přečíst článek

Lukáš Kovanda: Proč Češi nejsou bohatší? Protože nestačí jen déle sedět v práci

Lukáš Kovanda: Proč Češi nejsou bohatší? Protože nestačí jen déle sedět v práci
Profimedia
Lukáš Kovanda

Český zaměstnanec odpracuje proti německému zhruba o měsíc ročně více. Proč, když pracujeme déle, nejsme bohatší než Němci? Odpověď tkví v nízké produktivitě.

Evropa pracuje stále méně. Zatímco ještě v roce 2015 činila průměrná skutečně odpracovaná délka pracovního týdne zaměstnanců v Evropské unii 36,9 hodiny, loni už to bylo pouze 35,9 hodiny. Evropský žebříček vede Řecko s 39,6 hodiny, následované Bulharskem a Polskem, shodně s 38,7 hodiny, a Litvou s 38,4 hodiny. Na opačném konci stojí Nizozemci s 31,9 hodiny, Dánové a Němci shodně s 33,9 hodiny a Rakušané s 34 hodinami.

Průměrná skutečně odpracovaná délka pracovního týdne zaměstnanců v Evropské unii Eurostat

Češi tráví v práci výrazně víc času než Němci

Právě srovnání České republiky s jejími sousedy nabízí nejzajímavější pohled. Český zaměstnanec stráví v práci v průměru 37,5 hodiny týdně. To je o více než tři a půl hodiny týdně více než v Německu nebo Rakousku. Za celý rok tento rozdíl představuje zhruba 180 hodin navíc, což odpovídá více než jednomu celému pracovnímu měsíci.

V regionu střední Evropy sice Češi nepracují úplně nejdéle, protože Poláci odpracují v průměru 38,7 hodiny a Slováci 37,6 hodiny týdně, přesto je náš časový náskok oproti západním sousedům výrazný.

Peněženka, ilustrační foto

Mzdy v Česku vystřelily nad 50 tisíc. ČNB z toho radost mít nebude

Češi v průměru berou přes 50 tisíc korun měsíčně. Jenže dobrá zpráva pro zaměstnance je zároveň varováním pro centrální banku. Silné mzdy mohou podle ekonomů zkomplikovat boj s inflací.

Přečíst článek

Delší práce neznamená větší bohatství

Německo i Rakousko však dokážou za každou odpracovanou hodinu vytvořit výrazně vyšší ekonomickou hodnotu. Hodinová produktivita práce dosahuje v Německu 122,9 procenta průměru Evropské unie a v Rakousku 115,9 procenta. Naproti tomu Česká republika se pohybuje na úrovni 78,4 procenta evropského průměru, Slovensko na 81,2 procenta a Polsko na 68,6 procenta.

Český zaměstnanec sice pracuje déle, ale za hodinu práce vytvoří přibližně o 36 procent méně ekonomické hodnoty než jeho německý protějšek. Data jasně ukazují, že delší pracovní doba sama o sobě automaticky k vyšší ekonomické výkonnosti nevede.

Proč mzdy nedohánějí Západ

Tato realita je důvodem, proč se české mzdy stále nemohou plně přiblížit západoevropské úrovni. Bohatství země totiž nevzniká primárně množstvím času stráveného v práci, ale tím, kolik hodnoty dokáže ekonomika během těchto hodin vyprodukovat.

Rozhodující roli zde hrají moderní technologie, automatizace, kvalita infrastruktury, organizace práce a také podíl výroby a služeb s vyšší přidanou hodnotou.

Bankovky

Češi berou málo. Hodinová mzda je sedmá nejnižší v EU

České mzdy se evropskému průměru přibližují, jenže pomaleji než v některých okolních zemích. Loni dosahovala hodinová mzda v Česku 57 procent průměru Evropské unie. Mezi 27 členskými státy šlo o sedmou nejnižší úroveň, uvedl ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí Českého statistického úřadu Dalibor Holý.

Přečíst článek

Vyšší produktivita umožňuje vyšší mzdy

Produktivita se pak přímo promítá do nákladů práce, které úzce souvisejí s výší výdělků. V Německu činí průměrné hodinové náklady práce 45 eur a v Rakousku 46,3 eura. V České republice dosahují 19,8 eura, což nás staví na srovnatelnou úroveň se Slovenskem, kde je to také 19,8 eura, a těsně před Polsko s 19,1 eura.

Tyto výrazné rozdíly vůči západním zemím EU z velké části odrážejí celkovou ekonomickou vyspělost jednotlivých zemí. Vyšší mzdy a vyšší náklady na zaměstnance si totiž mohou dlouhodobě dovolit jen ty ekonomiky, které dokážou každou hodinu využít efektivněji.

Eurostat

Co si lidé skutečně mohou koupit

Tento vztah mezi produktivitou a životní úrovní se naplno projevuje v celkovém bohatství společnosti a v tom, co si lidé mohou reálně koupit. Když se podíváme na hrubý domácí produkt na obyvatele v paritě kupní síly, Německo dosahuje 115 procent průměru Evropské unie a Rakousko dokonce 117 procent.

Česká republika se nachází pod tímto průměrem, konkrétně na úrovni 92 procent. Stále jsme na tom ale lépe než Polsko s 81 procenty a Slovensko se 75 procenty.

Cesta k prosperitě nevede přes delší směny

Data tak potvrzují, že český problém rozhodně nespočívá v nedostatku odpracovaných hodin. Naši západní sousedé jsou jasným důkazem, že cesta k prosperitě a vyšším mzdám nevede přes delší pobyt na pracovišti, ale přes vyšší hodnotu vytvořenou během každé odpracované hodiny.

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy

Související

české koruny, ilustrační foto

V Česku mzdy rostou příliš rychle, ekonomika na to nemá. Růst mezd předbíhá produktivitu

Přečíst článek

Lukáš Kovanda: Dostupnost bydlení pro mladé se mimořádně zhoršuje, s tím padá i porodnost

Přečíst článek

Lukáš Kovanda: Chudoba v Česku? Vzácný úkaz, hrozí méně Čechům než Němcům

Přečíst článek