EU chystá cla a sankce proti Izraeli. Česko je proti
Evropská komise navrhla balíček opatření proti Izraeli kvůli válce v Pásmu Gazy i dění na okupovaném Západním břehu Jordánu. Týká se obchodních vztahů, konkrétně zavedení cel na některé zboží, ale zahrnuje i sankce na dva extremistické ministry, několik násilných židovských osadníků a rovněž několik členů palestinského teroristického hnutí Hamás.
Komise rovněž pozastavuje svou bilaterální podporu Izraeli, s výjimkou podpory občanské společnosti a památníku Jad Vašem, uvedla ve svém prohlášení. Pro velkou část těchto opatření potřebuje unijní exekutiva ještě souhlas Rady EU, tedy členských států, kde ale zatím nemá potřebnou většinu.
„Chci říct jednu věc jasně, cílem není potrestat Izrael, cílem je zlepšit humanitární situaci v Gaze,“ prohlásila na středeční tiskové konferenci v Bruselu šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. „Všechny členské státy se shodly, že situace v Gaze je neudržitelná, musíme zajistit konec utrpení a propuštění všech rukojmí,“ dodala.
Sankční balíček se týká izraelských ministrů financí Becalela Smotriče a národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira, které EU obviňuje z opakovaného podněcování násilí a nenávisti vůči Palestincům. Dále chce komise uvalit sankce vůči několika extremistům z řad židovských osadníků a rovněž i osadnickým organizacím. Sankce ale mají být uvaleny i na deset vysoce postavených členů Hamásu, kteří žijí jak v Pásmu Gazy, tak na okupovaném Západním břehu Jordánu, ale i v některých dalších zemích.
Pro schválení sankcí je potřeba dosáhnout mezi členskými státy jednomyslnosti. Izrael má mezi státy EU několik velkých spojenců, patří mezi ně Itálie, Německo, Rakousko, Česko, Maďarsko či Rakousko. Podle zdrojů ČTK by nicméně Česko případně podpořilo sankce na osadníky, jestliže budou přijaty i sankce na členy Hamásu. Maďarsko nicméně podle všeho odmítá i přijetí těchto sankcí. S omezeními vůči ministrům Praha nesouhlasí.
„Hrůzné události, které se v Gaze denně odehrávají, musí skončit. Je nutné okamžité příměří, neomezený přístup k veškeré humanitární pomoci a propuštění všech rukojmích držených Hamásem,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Evropská unie podle ní zůstává největším dárcem humanitární pomoci a zastáncem dvoustátního řešení izraelsko-palestinského konfliktu.
Druhá část opatření se týká obchodu, konkrétně pozastavení určitých obchodních ustanovení v asociační dohodě mezi EU a Izraelem. Evropská unie je největším obchodním partnerem Izraele, obchod mezi EU a Izraelem v roce 2024 činil 42,6 miliardy eur a z toho 37 procent objemu obchodu je v takzvaném preferenčním zacházení. Znamená to, že se na toto zboží uplatňují nižší cla a tento režim by se nyní měl změnit. Jde zejména o zemědělské produkty, ovoce a zeleninu, na které by měla být uvalena vyšší cla.
Pro schválení těchto opatření je potřeba souhlas kvalifikované většiny členských států, což znamená, že alespoň jedna z větších zemí - Německo či Itálie - budou muset návrh podpořit. Zatím podle zdrojů ČTK tato podpora v Radě EU není a minimálně osm zemí, včetně Česka, s pozastavením některých částí asociační dohody nesouhlasí s tím, že je potřeba nechat otevřené komunikační kanály s Izraelem.
„Nenavrhujeme pozastavení obchodu s Izraelem, obchod bude i nadále probíhat, zaměřujeme se na to, co je smysluplné,“ uvedl nejmenovaný vysoký unijní představitel. Dovoz EU z Izraele dosáhl v roce 2024 hodnoty 15,9 miliardy eur, přičemž největší část tvořily stroje a dopravní zařízení (7 miliard eur), chemikálie (2,9 miliardy eur) a ostatní průmyslové zboží (1,9 miliardy eur). Podle kalkulací unijních představitelů by Izrael v případě navýšených cel zaplatil za export ročně 227 milionů eur navíc.
Podle eurokomisaře pro obchod Maroše Šefčoviče to v praxi znamená, že dovozy Izraele do EU přijdou o zvýhodněnou pozici. „Vztahy tak budou stejné jako máme s jinými třetími zeměmi, se kterými nemáme dohody o volném obchodu,“ uvedl. Jde podle něj o „dobře zváženou reakci“ na současnou situaci.
Dnešní návrhy podle komise navazují na přezkum dodržování článku 2 asociační dohody s Izraelem, který zjistil, že opatření přijatá izraelskou vládou tento článek týkající se dodržování lidských práv a demokratických hodnot porušují. „To Evropskou unii opravňuje k jednostrannému pozastavení dohody,“ uvedla unijní exekutiva.
Izraelská armáda zahájila očekávanou pozemní ofenzivu s cílem obsadit město Gaza, uvedl server Axios. Kroku podle něj předcházely intenzivní vzdušné útoky.
Izraelci zahájili očekávanou ofenzivu s cílem obsadit město Gaza
Politika
Z města Gazy a jeho okolí podle izraelské armády odešlo na 250 tisíc lidí, což je zhruba čtvrtina osob, které se v oblasti nacházely. Armáda vyzývá lidi v Gaze k evakuaci před rozsáhlou ofenzivou proti teroristickému hnutí Hamás. Podle agentury AP, která se odvolává na nemocnice v oblasti, izraelské údery v oblasti zabily v noci a dnes ráno 32 lidí.
Z Gazy a okolí už uprchlo čtvrt milionu lidí
Politika
