Ceny bytů a domů v Česku v prvním čtvrtletí letošního roku dál rostly. Ve srovnání s loňskem ale výrazně pomaleji. Zatímco loni byty v prvních třech měsících meziročně zdražily o 18 procent, letos jejich ceny vzrostly o šest procent. U rodinných domů je zpomalení ještě výraznější: po loňském růstu o pětinu letos zdražily jen o tři procenta.

Průměrný byt se letos v Česku prodával za 5,3 milionu korun, tedy zhruba o 300 tisíc korun dráž než v prvním čtvrtletí roku 2025. Průměrný rodinný dům vyšel na 6,9 milionu korun, meziročně o 385 tisíc korun více. Vyplývá to z analýzy realitní platformy Reas.cz. Podle ní se trh dostává k cenovým stropům a kupující začínají nákup bydlení mnohem pečlivěji zvažovat

„Ceny za poslední dva roky vyrostly natolik, že kupující už každou investici mnohem více promýšlejí, což se projevuje výrazným zbrzděním tempa zdražování. Trh sice ztratil loňskou dynamiku, ale rozhodně se nezastavil,“ uvedl ředitel a spoluzakladatel Reas.cz Michal Makoš.

Podle něj lidé dál nakupují, ale přísněji posuzují, zda cena odpovídá hodnotě nemovitosti. Ceny tak stále rostou, už ale ne tak dramaticky jako v předchozích letech.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Praha stagnuje, levnější regiony rostou rychleji

Průměrné ceny bytů v Česku meziročně vzrostly o šest procent. V přepočtu na metr čtvereční ale zdražení dosáhlo deseti procent a cena se dostala na zhruba 92 tisíc korun za metr.

Ve velkých městech se však růst podle analýzy prakticky zastavil. V Praze se ceny bytů v prvním čtvrtletí meziročně téměř nezměnily. Průměrný byt se tam dál prodával za 8,6 milionu korun.

Jiná situace je v levnějších regionech, kde ceny rostly mnohem rychleji. Nejvýraznější zdražení zaznamenal Ústecký kraj, kde ceny bytů vzrostly o 22 procent. V Moravskoslezském kraji stouply o 18 procent a v Karlovarském o 17 procent.

Domy v Praze a Libereckém kraji zlevnily

Regionální rozdíly jsou patrné také u rodinných domů. Poptávka v prvním čtvrtletí klesla v Praze a Libereckém kraji. Právě tyto dva regiony byly zároveň jediné, kde domy meziročně zlevnily.

V Praze ceny rodinných domů klesly o čtyři procenta. Průměrný dům tam letos v prvních třech měsících stál 19,7 milionu korun, zatímco loni to bylo 20,5 milionu. V Libereckém kraji ceny domů klesly o pět procent, z 6,1 milionu na 5,8 milionu korun.

Beze změny zůstaly ceny domů v Karlovarském kraji, kde průměrná cena dosahovala 4,6 milionu korun. V Olomouckém kraji se ceny zvýšily jen nepatrně, na 4,7 milionu korun.

Praha má dva kancelářské světy. Centrum je přehřáté, okraje stagnují

Reality

Pražský kancelářský trh se po slabších letech znovu probouzí. V prvním čtvrtletí developeři zahájili tři nové projekty a objem kancelářských ploch ve výstavbě meziročně vyskočil o 81 procent. Zatímco špičkové budovy v centru jsou prakticky plné a nájemné dál roste, okrajové části metropole se potýkají s výrazně vyšší neobsazeností.

nst

Přečíst článek

Chaty a chalupy zdražují nejrychleji

Odlišný vývoj ukazují rekreační nemovitosti. Zatímco loni v prvním čtvrtletí ceny chat a chalup meziročně klesly o desetinu, letos naopak vzrostly o 12 procent. Jde tak o nejrychleji zdražující segment ze všech sledovaných kategorií.

Průměrná cena chaty nebo chalupy letos dosáhla 3,3 milionu korun. Loni ve stejném období to bylo přibližně 2,96 milionu.

Vyšší ceny ale zároveň znamenají delší prodej. Podle analýzy trvá prodej rekreační nemovitosti v průměru o tři týdny déle než loni. Prodávající, kteří chtějí získat maximální možnou cenu, tak musí počítat s delším čekáním. Výsledkem ale může být vyšší prodejní částka.

Češi mají v bankách rekordní úspory. Jen na běžných účtech podle 4fin leží přes 1,17 bilionu korun, které prakticky nic nevydělávají. Vypadá to bezpečně, jenže inflace z nich potichu ukrajuje hodnotu. Podle propočtů firmy tak lidé loni přišli o více než 29 miliard korun.

Češi mají v bankách víc peněz než kdy dřív. Na konci loňského roku se vklady domácností přiblížily k částce 3,8 bilionu korun. Zní to jako dobrá zpráva: domácnosti si tvoří rezervy, neutrácí všechno a myslí na horší časy. Jenže má to háček. Velká část těchto peněz leží na účtech, kde prakticky nic nevydělává.

Češi mají jen na běžných účtech více než 1,17 bilionu korun. Tedy peníze, které jsou sice po ruce, ale zároveň je každý rok tiše okusuje inflace. Podle propočtů společnosti 4fin lidé jen loni kvůli inflaci přišli u peněz na běžných účtech o více než 29 miliard korun.

Spořicí účty v květnu: Čtyřka drží, pořadí žebříčku se mění. Kde vám dají nejvíc?

Money

Zaparkovat peníze na spořicím účtu a očekávat, že se automaticky zhodnotí, je jako doufat v zázrak. Získat úrok nad tři, dokonce čtyři procenta ale stále jde. Klienti bank ale musí splnit různé, mnohdy komplikované, podmínky. Jak se v tom vyznat? Přinášíme srovnání květnových spořicích účtů.

vku

Přečíst článek

Bezpečí, které něco stojí

Peníze na běžném účtu působí bezpečně. Nespadnou o deset procent za den, nikam nezmizí v grafu a člověk je má hned k dispozici. Jenže právě tahle zdánlivá jistota může být drahá.

„Češi mají pocit, že když peníze nechají na účtu, chovají se bezpečně a odpovědně. Jenže v realitě často volí jistou ztrátu. Peníze na běžném účtu sice nominálně zůstávají stejné, ale jejich reálná hodnota se každý rok snižuje,“ říká Libuše Dvořáková, oblastní ředitelka společnosti 4fin.

Podle firmy odpovídá loňská inflační ztráta u peněz na běžných účtech více než šesti tisícům korun ročně na jednoho člověka s úsporami. 

video

Kovanda vysvětluje investice: Čísla nestačí. Jak opravdu poznat dobrou akcii

Newstream TV

P/E, EBITDA, cash flow nebo provozní marže. Finanční výkazy mohou začínajícím investorům připadat jako nepřehledná změť zkratek a čísel. Čtvrtý díl seriálu Kovanda vysvětluje investice s ekonomem Lukášem Kovandou ukazuje, že klíčem k úspěchu není znát nazpaměť každý ukazatel. Důležitější je pochopit, co se za čísly skutečně skrývá.

Natálie Mužíková

Přečíst článek

Rezerva ano. Jen ne celý život na účtu

Finanční rezerva je základ. Bez ní se domácnost může při rozbitém autě, výpadku příjmu nebo větší opravě rychle dostat do problémů. Podle odborníků dává smysl mít bokem zhruba tři až šest měsíčních výdajů.

Jenže řada lidí drží na běžných a spořicích účtech mnohem víc. Často i peníze, které nebudou potřebovat roky. A právě ty podle 4fin zbytečně zahálejí.

„Na západ od našich hranic je běžné, že lidé část úspor investují a dlouhodobě pracují s tím, jak si majetek chránit před inflací. V Česku pořád převládá představa, že investování je něco riskantního nebo určeného jen pro bohaté. Přitom právě dlouhodobá nečinnost bývá nejdražší,“ vysvětluje Dvořáková.

Spořitelna zlevňuje investování. U malých nákupů sráží poplatek z 90 korun na pár korun

Money

Česká spořitelna od 18. května 2026 mění ceník investičních služeb. U jednorázového nákupu akcií, frakčního investování, ETF, ETC nebo certifikátů ruší minimální poplatek, který dosud činil 90 korun, případně čtyři eura nebo čtyři dolary.

nst

Přečíst článek

Češi spoří. K investování se pořád stavějí rezervovaně

Češi historicky patří mezi spořivé národy. Jenže v okamžiku, kdy mají peníze poslat dál než na spořicí účet, často se zarazí. Podle 4fin za tím stojí hlavně nedůvěra, slabší finanční gramotnost a strach, že o peníze přijdou.

Svoji roli hrají i investiční podvody. Ty část lidí utvrzují v pocitu, že nejbezpečnější je nedělat nic. Jenže právě nicnedělání může být při dlouhém horizontu také ztrátová strategie.

„Lidé si pořád myslí, že investování znamená obchodování s akciemi nebo mají potřebu mít statisíce na účtu. Ve skutečnosti lze začít i s malými částkami. Důležitější než výše první investice je pravidelnost a čas,“ říká Dvořáková.

Situace se ale postupně mění. Zájem o investování mezi Čechy roste. Podle průzkumu NMS Market Research pro Raiffeisenbank loni investovalo 39 procent Čechů. Předloni to bylo 32 procent. Většina investorů navíc podle zjištění nepřistupuje k trhu nárazově, ale pravidelně. Přibližně dvě třetiny lidí podle průzkumu investují systematicky. Část lidí tedy už nespoléhá jen na spořicí účet a učí se s penězi pracovat dlouhodoběji.

„Češi se učí přemýšlet dlouhodoběji a nespoléhat pouze na spoření. Pravidelné investování už není výjimkou,“ uvedla mluvčí Raiffeisenbank Tereza Kaiseršotová.

video

Nemovitosti nesnáším, ale někde potenciál ještě je, říká šéf Partners Petr Borkovec

Newstream TV

Krypto je spíše náboženství. Nemovitosti jsou nudné a nezajímavé, provokuje šéf, zakladatel a většinový majitel finanční skupiny Partners Petr Borkovec. Jeho skupina na investicích vyrostla. A nemovitostem a nyní ani kryptu se nevyhýbá. Jen je třeba vybrat správné příležitosti, popisuje v pořadu Newstream Byznys Talks miliardář Petr Borkovec.

tzv

Přečíst článek

Sto korun týdně může udělat rozdíl

4fin ukazuje příklad na částce, kterou mnoho lidí utratí téměř bez přemýšlení. Sto korun týdně za drobnosti, kávu, sázení nebo jiné malé výdaje se nezdá jako nic zásadního. V čase už ale může jít o zajímavé peníze.

Pokud by člověk investoval 100 korun týdně při průměrném ročním zhodnocení šest procent, za deset let by měl podle propočtů firmy přibližně 71 tisíc korun. Za dvacet let by hodnota investice mohla vzrůst téměř na 200 tisíc korun, přestože by reálně vložil jen něco přes 100 tisíc.

Nejde tedy o rychlé zbohatnutí. Spíš o efekt času, pravidelnosti a toho, že peníze neleží ladem.

Vyplatí se ještě? Kolik vám letos vydělají termíňáky

Money

Úroky na termínovaných vkladech se v únoru nejčastěji pohybují mezi 2,3 a 3,4 procenta ročně. Sazby přes tři procenta nabízejí jen vybrané banky. Většina velkých bank se drží blíže k hranici tří procent, či spíše pod ní.

nst

Přečíst článek

Nejdřív úklid, potom investice

Lidé by podle expertů měli začít jednoduchým úklidem osobních financí. Na běžném účtu ponechat peníze na provoz domácnosti, stranou mít pohotovostní rezervu a teprve poté řešit dlouhodobé cíle. Investování nemá být sázka na jednu kartu ani hon za rychlým výdělkem. Má sloužit hlavně jako způsob, jak dlouhodobě chránit hodnotu peněz.

„Investování nemá být stres ani honba za rychlým zbohatnutím. Má fungovat jako dlouhodobý nástroj ochrany majetku. Nejhorší rozhodnutí je často žádné rozhodnutí neudělat,“ uzavírá Dvořáková.

Nové Dluhopisy Republiky: Stát se poučil z chyb. Bude to ale skutečně win-win?

Money

Minulá emise protiinflačních dluhopisů pro domácnosti vládě prodražila financování možná až o 10 miliard korun. Domácnostem stát platil 15 procent, bankám a fondům šest, říká ekonom Petr Dufek.

Ivana Pečinková

Přečíst článek