S blížícím se koncem května se blíží také termín platby daně z nemovitostí. Ty jsou povinni zaplatit všichni majitelé domů, bytů, garáží, chat a chalup i pozemků. Plátcům by již měl dorazit výměr daně, pokud nepřijde složenka poštou, měl by si plátce zkontrolovat datovou schránku, protože finanční úřady posílají výměr stále častěji právě digitálně. Jaké novinky letos daň z nemovitosti přináší?
Letošní termín pro zaplacení daně z nemovitostí není 31. května, jak bývá obvyklé, ale o den později, protože poslední květnový den připadá na neděli, čímž se termín posouvá na následující pondělí. Tento termín platí pro osoby, jejichž celková daň nepřesahuje částku 5000 korun, vyšší daňová platba se rozkládá na dvě části, do 1. června se platí první, do 30. listopadu druhá. Termín pro vlastníky zemědělské půdy je 31. srpna.
Výše daně se neodvíjí jen od samotné nemovitosti, ale také od obce a místních koeficientů.
2026
Klíčový termín1. června splatnost celé daně do 5 000 Kč včetně
🏠
Typ nemovitostibyt, dům, pozemek, garáž nebo komerční objekt
📍
Obec a lokalitarozhoduje obecní koeficient a zařazení území
📐
Výměrau staveb a pozemků hraje roli plocha v m²
➕
Změny v majetkunová stavba, přístavba nebo koupě může znamenat nové přiznání
1Nemovitost co vlastníte
2Koeficient kde se nachází
3Výpočet co určí finanční úřad
4Platba do stanoveného termínu
Přesnou částku stanovuje finanční úřad. Pokud se změnil jen místní koeficient obce, poplatník zpravidla nové přiznání nepodává; změnu zohlední správce daně.
Zdroj: Finanční správa. Widget je ilustrační a nenahrazuje daňové poradenství.
Počet výjimek roste, nově neplatí lidé v hmotné nouzi
Stát každoročně mírně upravuje zákon o dani z nemovitých věcí, nejčastěji nově upravuje výjimky, na jejichž základě jsou některé typy nemovitostí od platby osvobozeny. Donedávna to byly zejména nemovitosti, na nichž byla například zdravotnická zařízení, dále to byly například přesně vyjmenované typy „krajinných prvků“ typu mokřadů či stromořadí.
Právě osvobození některých pozemků v zemědělském půdním fondu prošlo letos velkou změnou. Doposud byly tyto krajinné prvky konkrétně vyjmenovány, nově zákon přichází s obecným pojmem „ekologicky významný prvek evidovaný v příslušné evidenci“.
Finanční správa dále zavedla možnost částečného nebo úplného osvobození od daně pro stavby a bytové jednotky, které prokazatelně slouží k bydlení osob v hmotné nouzi.
Zákon nově také řeší dlouhodobou šedou zónu u nemovitostí, jež neměly známého vlastníka. Pokud u nějaké zdanitelné stavby nebo jednotky není v katastru znám vlastník, nově se stává oficiálním poplatníkem daně její aktuální uživatel. Tím byla zrušena dřívější legislativní mezera, kdy tyto nemovitosti nepodléhaly zdanění.
Finanční úřady se pak více zaměřují na kontrolu takzvaných zpevněných ploch. Pokud část pozemku (např. orné půdy) podnikatel fakticky využívá k podnikání jako parkoviště techniky nebo skladovací plochu, je nutné tuto část přiznat a zdanit vyšší sazbou.
Nové Dluhopisy Republiky: Stát se poučil z chyb. Bude to ale skutečně win-win?
Minulá emise protiinflačních dluhopisů pro domácnosti vládě prodražila financování možná až o 10 miliard korun. Domácnostem stát platil 15 procent, bankám a fondům šest, říká ekonom Petr Dufek.
Kvůli stabilní cenové hladině pro letošní rok stát nezvýšil koeficient pro výpočet daně z nemovitosti plošně. Nicméně to neznamená, že místní úřady nepřijdou se zvýšením z vlastní iniciativy.
Řada měst, mimo jiné Ústí nad Labem a další průmyslové zóny, využila možnost zvýšit místní koeficient na maximum pro komerční objekty, haly či garáže. Některá města šla naopak opačným směrem. Například v Pelhřimově zastupitelé pro rok 2026 schválili dočasné snížení místního koeficientu pro byty na hodnotu 0,5, aby ulevili obyvatelům (v roce 2027 se má vrátit na hodnotu 1,0).
Důležité je upozornit, že pohyb ceny vlastník/poplatník zjistí ze složenky, sám kvůli tomu nemusí podávat žádný formulář ani nové daňové přiznání.
Praha má nový plán pro výstavbu. Počítá s prostorem pro 350 tisíc bytů
Praha zveřejnila finální podobu Metropolitního plánu, který má nahradit územní plán z roku 1999. Dokument určí, kde a v jakém rozsahu se bude ve městě stavět. Podle IPR počítá s prostorem pro 350 tisíc bytů, dopravními stavbami i velkými projekty typu Vltavské filharmonie. Kritici ale varují, že veřejnost i zastupitelé mají na prostudování málo času.
Ceny bytů a domů v Česku v prvním čtvrtletí letošního roku dál rostly. Ve srovnání s loňskem ale výrazně pomaleji. Zatímco loni byty v prvních třech měsících meziročně zdražily o 18 procent, letos jejich ceny vzrostly o šest procent. U rodinných domů je zpomalení ještě výraznější: po loňském růstu o pětinu letos zdražily jen o tři procenta.
Průměrný byt se letos v Česku prodával za 5,3 milionu korun, tedy zhruba o 300 tisíc korun dráž než v prvním čtvrtletí roku 2025. Průměrný rodinný dům vyšel na 6,9 milionu korun, meziročně o 385 tisíc korun více. Vyplývá to z analýzy realitní platformy Reas.cz. Podle ní se trh dostává k cenovým stropům a kupující začínají nákup bydlení mnohem pečlivěji zvažovat
„Ceny za poslední dva roky vyrostly natolik, že kupující už každou investici mnohem více promýšlejí, což se projevuje výrazným zbrzděním tempa zdražování. Trh sice ztratil loňskou dynamiku, ale rozhodně se nezastavil,“ uvedl ředitel a spoluzakladatel Reas.cz Michal Makoš.
Podle něj lidé dál nakupují, ale přísněji posuzují, zda cena odpovídá hodnotě nemovitosti. Ceny tak stále rostou, už ale ne tak dramaticky jako v předchozích letech.
Průměrné ceny bytů v Česku meziročně vzrostly o šest procent. V přepočtu na metr čtvereční ale zdražení dosáhlo deseti procent a cena se dostala na zhruba 92 tisíc korun za metr.
Ve velkých městech se však růst podle analýzy prakticky zastavil. V Praze se ceny bytů v prvním čtvrtletí meziročně téměř nezměnily. Průměrný byt se tam dál prodával za 8,6 milionu korun.
Jiná situace je v levnějších regionech, kde ceny rostly mnohem rychleji. Nejvýraznější zdražení zaznamenal Ústecký kraj, kde ceny bytů vzrostly o 22 procent. V Moravskoslezském kraji stouply o 18 procent a v Karlovarském o 17 procent.
Domy v Praze a Libereckém kraji zlevnily
Regionální rozdíly jsou patrné také u rodinných domů. Poptávka v prvním čtvrtletí klesla v Praze a Libereckém kraji. Právě tyto dva regiony byly zároveň jediné, kde domy meziročně zlevnily.
V Praze ceny rodinných domů klesly o čtyři procenta. Průměrný dům tam letos v prvních třech měsících stál 19,7 milionu korun, zatímco loni to bylo 20,5 milionu. V Libereckém kraji ceny domů klesly o pět procent, z 6,1 milionu na 5,8 milionu korun.
Beze změny zůstaly ceny domů v Karlovarském kraji, kde průměrná cena dosahovala 4,6 milionu korun. V Olomouckém kraji se ceny zvýšily jen nepatrně, na 4,7 milionu korun.
Praha má dva kancelářské světy. Centrum je přehřáté, okraje stagnují
Pražský kancelářský trh se po slabších letech znovu probouzí. V prvním čtvrtletí developeři zahájili tři nové projekty a objem kancelářských ploch ve výstavbě meziročně vyskočil o 81 procent. Zatímco špičkové budovy v centru jsou prakticky plné a nájemné dál roste, okrajové části metropole se potýkají s výrazně vyšší neobsazeností.
Odlišný vývoj ukazují rekreační nemovitosti. Zatímco loni v prvním čtvrtletí ceny chat a chalup meziročně klesly o desetinu, letos naopak vzrostly o 12 procent. Jde tak o nejrychleji zdražující segment ze všech sledovaných kategorií.
Průměrná cena chaty nebo chalupy letos dosáhla 3,3 milionu korun. Loni ve stejném období to bylo přibližně 2,96 milionu.
Vyšší ceny ale zároveň znamenají delší prodej. Podle analýzy trvá prodej rekreační nemovitosti v průměru o tři týdny déle než loni. Prodávající, kteří chtějí získat maximální možnou cenu, tak musí počítat s delším čekáním. Výsledkem ale může být vyšší prodejní částka.
Vychází jarní Realitní CLUB
Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.
Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.
Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.
Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
Související
Dříve za miliony, teď se slevou. Chaty a chalupy zlevňují i v atraktivních lokalitách
Češi mají v bankách rekordní úspory. Jen na běžných účtech podle 4fin leží přes 1,17 bilionu korun, které prakticky nic nevydělávají. Vypadá to bezpečně, jenže inflace z nich potichu ukrajuje hodnotu. Podle propočtů firmy tak lidé loni přišli o více než 29 miliard korun.
Češi mají v bankách víc peněz než kdy dřív. Na konci loňského roku se vklady domácností přiblížily k částce 3,8 bilionu korun. Zní to jako dobrá zpráva: domácnosti si tvoří rezervy, neutrácí všechno a myslí na horší časy. Jenže má to háček. Velká část těchto peněz leží na účtech, kde prakticky nic nevydělává.
Češi mají jen na běžných účtech více než 1,17 bilionu korun. Tedy peníze, které jsou sice po ruce, ale zároveň je každý rok tiše okusuje inflace. Podle propočtů společnosti 4fin lidé jen loni kvůli inflaci přišli u peněz na běžných účtech o více než 29 miliard korun.
Spořicí účty v květnu: Čtyřka drží, pořadí žebříčku se mění. Kde vám dají nejvíc?
Zaparkovat peníze na spořicím účtu a očekávat, že se automaticky zhodnotí, je jako doufat v zázrak. Získat úrok nad tři, dokonce čtyři procenta ale stále jde. Klienti bank ale musí splnit různé, mnohdy komplikované, podmínky. Jak se v tom vyznat? Přinášíme srovnání květnových spořicích účtů.
Peníze na běžném účtu působí bezpečně. Nespadnou o deset procent za den, nikam nezmizí v grafu a člověk je má hned k dispozici. Jenže právě tahle zdánlivá jistota může být drahá.
„Češi mají pocit, že když peníze nechají na účtu, chovají se bezpečně a odpovědně. Jenže v realitě často volí jistou ztrátu. Peníze na běžném účtu sice nominálně zůstávají stejné, ale jejich reálná hodnota se každý rok snižuje,“ říká Libuše Dvořáková, oblastní ředitelka společnosti 4fin.
Podle firmy odpovídá loňská inflační ztráta u peněz na běžných účtech více než šesti tisícům korun ročně na jednoho člověka s úsporami.
video
Kovanda vysvětluje investice: Čísla nestačí. Jak opravdu poznat dobrou akcii
P/E, EBITDA, cash flow nebo provozní marže. Finanční výkazy mohou začínajícím investorům připadat jako nepřehledná změť zkratek a čísel. Čtvrtý díl seriálu Kovanda vysvětluje investice s ekonomem Lukášem Kovandou ukazuje, že klíčem k úspěchu není znát nazpaměť každý ukazatel. Důležitější je pochopit, co se za čísly skutečně skrývá.
Finanční rezerva je základ. Bez ní se domácnost může při rozbitém autě, výpadku příjmu nebo větší opravě rychle dostat do problémů. Podle odborníků dává smysl mít bokem zhruba tři až šest měsíčních výdajů.
Jenže řada lidí drží na běžných a spořicích účtech mnohem víc. Často i peníze, které nebudou potřebovat roky. A právě ty podle 4fin zbytečně zahálejí.
„Na západ od našich hranic je běžné, že lidé část úspor investují a dlouhodobě pracují s tím, jak si majetek chránit před inflací. V Česku pořád převládá představa, že investování je něco riskantního nebo určeného jen pro bohaté. Přitom právě dlouhodobá nečinnost bývá nejdražší,“ vysvětluje Dvořáková.
Spořitelna zlevňuje investování. U malých nákupů sráží poplatek z 90 korun na pár korun
Česká spořitelna od 18. května 2026 mění ceník investičních služeb. U jednorázového nákupu akcií, frakčního investování, ETF, ETC nebo certifikátů ruší minimální poplatek, který dosud činil 90 korun, případně čtyři eura nebo čtyři dolary.
Češi spoří. K investování se pořád stavějí rezervovaně
Češi historicky patří mezi spořivé národy. Jenže v okamžiku, kdy mají peníze poslat dál než na spořicí účet, často se zarazí. Podle 4fin za tím stojí hlavně nedůvěra, slabší finanční gramotnost a strach, že o peníze přijdou.
Svoji roli hrají i investiční podvody. Ty část lidí utvrzují v pocitu, že nejbezpečnější je nedělat nic. Jenže právě nicnedělání může být při dlouhém horizontu také ztrátová strategie.
„Lidé si pořád myslí, že investování znamená obchodování s akciemi nebo mají potřebu mít statisíce na účtu. Ve skutečnosti lze začít i s malými částkami. Důležitější než výše první investice je pravidelnost a čas,“ říká Dvořáková.
Situace se ale postupně mění. Zájem o investování mezi Čechy roste. Podle průzkumu NMS Market Research pro Raiffeisenbank loni investovalo 39 procent Čechů. Předloni to bylo 32 procent. Většina investorů navíc podle zjištění nepřistupuje k trhu nárazově, ale pravidelně. Přibližně dvě třetiny lidí podle průzkumu investují systematicky. Část lidí tedy už nespoléhá jen na spořicí účet a učí se s penězi pracovat dlouhodoběji.
„Češi se učí přemýšlet dlouhodoběji a nespoléhat pouze na spoření. Pravidelné investování už není výjimkou,“ uvedla mluvčí Raiffeisenbank Tereza Kaiseršotová.
video
Nemovitosti nesnáším, ale někde potenciál ještě je, říká šéf Partners Petr Borkovec
Krypto je spíše náboženství. Nemovitosti jsou nudné a nezajímavé, provokuje šéf, zakladatel a většinový majitel finanční skupiny Partners Petr Borkovec. Jeho skupina na investicích vyrostla. A nemovitostem a nyní ani kryptu se nevyhýbá. Jen je třeba vybrat správné příležitosti, popisuje v pořadu Newstream Byznys Talks miliardář Petr Borkovec.
4fin ukazuje příklad na částce, kterou mnoho lidí utratí téměř bez přemýšlení. Sto korun týdně za drobnosti, kávu, sázení nebo jiné malé výdaje se nezdá jako nic zásadního. V čase už ale může jít o zajímavé peníze.
Pokud by člověk investoval 100 korun týdně při průměrném ročním zhodnocení šest procent, za deset let by měl podle propočtů firmy přibližně 71 tisíc korun. Za dvacet let by hodnota investice mohla vzrůst téměř na 200 tisíc korun, přestože by reálně vložil jen něco přes 100 tisíc.
Nejde tedy o rychlé zbohatnutí. Spíš o efekt času, pravidelnosti a toho, že peníze neleží ladem.
Vyplatí se ještě? Kolik vám letos vydělají termíňáky
Úroky na termínovaných vkladech se v únoru nejčastěji pohybují mezi 2,3 a 3,4 procenta ročně. Sazby přes tři procenta nabízejí jen vybrané banky. Většina velkých bank se drží blíže k hranici tří procent, či spíše pod ní.
Lidé by podle expertů měli začít jednoduchým úklidem osobních financí. Na běžném účtu ponechat peníze na provoz domácnosti, stranou mít pohotovostní rezervu a teprve poté řešit dlouhodobé cíle. Investování nemá být sázka na jednu kartu ani hon za rychlým výdělkem. Má sloužit hlavně jako způsob, jak dlouhodobě chránit hodnotu peněz.
„Investování nemá být stres ani honba za rychlým zbohatnutím. Má fungovat jako dlouhodobý nástroj ochrany majetku. Nejhorší rozhodnutí je často žádné rozhodnutí neudělat,“ uzavírá Dvořáková.
Hlavní data
Kolik peněz mají Češi v bankách
Ukazatel
Hodnota
Celkový objem peněz uložených v bankách
téměř 3,8 bilionu Kč
Na běžných účtech
1,17 bilionu Kč
Na spořicích účtech
1,53 bilionu Kč
Meziroční růst vkladů
+170,6 miliardy Kč
Průměrná inflace za rok 2025
2,5 %
Odhadovaná roční ztráta vlivem inflace na běžných účtech
29,25 miliardy Kč
Zdroj: 4fin. Údaje ukazují, kolik peněz drží domácnosti v bankách a jakou část hodnoty mohou úspory na běžných účtech ztrácet kvůli inflaci.
Nové Dluhopisy Republiky: Stát se poučil z chyb. Bude to ale skutečně win-win?
Minulá emise protiinflačních dluhopisů pro domácnosti vládě prodražila financování možná až o 10 miliard korun. Domácnostem stát platil 15 procent, bankám a fondům šest, říká ekonom Petr Dufek.
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
Související
Průzkum Investony: Polovině Čechů leží peníze ladem. Brzdí je strach z rizika
