Kompletní průvodce daní z nemovitosti: termíny a pravidla, která ušetří peníze
Daň z nemovitých věcí je majetková daň, kterou platí každý, kdo vlastní nemovitost. Odvádí se jednou ročně a peníze jdou obci, kde nemovitost leží. Základní pravidla určuje zákon č. 338 z roku 1992 o dani z nemovitých věcí. Správu daně a podávání přiznání řeší daňový řád. Daň má dvě části. Daň z pozemků a daň ze staveb a jednotek. Každá se vztahuje na jiný typ majetku.
Zdanění se nevztahuje na pozemky, na kterých stojí zdanitelné stavby, ani na pozemky ve vlastnictví státu, církví nebo neziskových organizací, pokud slouží veřejnému účelu. Patří sem třeba obrana státu, doprava nebo hřbitovy.
Předmětem daně ze staveb a jednotek jsou dokončené stavby a jednotky zapsané v katastru. Typicky jde o rodinné domy, rekreační objekty, garáže, průmyslové haly a sklady. Aby stavba nebo jednotka dani podléhala, musí být v katastru zapsaná nebo užívaná jako dokončená.
Rozdíl mezi daní z nemovitých věcí a daní z prodeje nemovitosti vysvětluje Miroslav Majer, CEO fintech startupu Hyponamiru.cz: „Hlavní rozdíl spočívá v předmětu a periodicitě daně. Daň z nemovitých věcí je majetková daň, kterou platí majitel nemovitosti opakovaně každý rok za to, že nemovitost vlastní. Daň z prodeje nemovitosti je jednorázová daň z příjmu, kterou platí majitelé v okamžiku prodeje nemovitosti, pokud nejsou od daně osvobozeni.“
Dobré úmysly často vedou k nešťastným koncům, ukazuje letos počínání Evropské komise v udržitelných regulacích. Čím si pošramotila důvěryhodnost a co jí lze naopak přičíst k dobru? Kde drhne přechod k nové energetice? A přináší udržitelnost omezení nebo i nové svobody? Přečtete si v následujícím souhrnu zajímavostí z dalších sedmi dílů podcastu Trendy v udržitelnosti, za nímž stojí projekt [ta] Udržitelnost.
Češi zasluhují pochvalu za třídění elektroodpadu, zato se zelenou elektřinou je to horší
Zprávy z firem
Kdo je poplatníkem daně z nemovitých věcí?
Poplatníkem daně z nemovitých věcí je hlavně vlastník nemovitosti. U pozemků platí osoba zapsaná v katastru. U staveb a jednotek, jako byt nebo nebytový prostor, platí vlastník stavby nebo jednotky. Rozhoduje stav k 1. lednu. Kdo je vlastníkem k tomuto datu, platí daň za celý rok.
Existují i výjimky, kdy dani nepodléhá vlastník, ale jiná osoba. Může to být stavebník s právem stavby, který platí místo vlastníka pozemku. Daň může platit nájemce nebo pachtýř u některých státních pozemků, například u dlouhodobých zemědělských nájmů. Poplatníkem může být i uživatel nemovitosti, pokud vlastník není znám. U spoluvlastnictví platí daň všichni spoluvlastníci společně, nebo se dohodnou, že ji zaplatí jeden z nich.
Jednoduše řečeno, daň platí ten, kdo má k nemovitosti na začátku roku nejbližší vlastnický nebo užívací vztah.
Výpočet daně z nemovitých věcí
Výpočet daně z nemovitých věcí závisí na typu nemovitosti a její velikosti. Celková částka je součet daně z pozemků a daně ze staveb a jednotek.
Daň z pozemků vychází z typu pozemku a jeho výměry. U stavebních a ostatních pozemků rozhoduje skutečná plocha v metrech čtverečních. U zemědělských a lesních pozemků se používá státem stanovená cena podle bonitované půdní hodnoty. K základu se přidává zákonná sazba a koeficienty. Obec může nastavit místní koeficient, kterým daň upraví podle místních podmínek. Další koeficienty odrážejí velikost obce.
Daň ze staveb a jednotek vychází ze zastavěné plochy. U bytů a nebytových jednotek se bere podlahová plocha vynásobená koeficientem 1,2, aby se přiblížila zastavěné ploše staveb. Sazba daně se liší podle typu stavby. U vícepodlažních objektů se připočítává příplatek za další nadzemní podlaží. Výsledek se opět násobí místními koeficienty podobně jako u pozemků.
Daňové přiznání k dani z nemovitých věcí se podává místně příslušnému finančnímu úřadu, a to buď elektronicky, nebo v papírové podobě. Termín pro podání je do 31. ledna roku následujícího po roce, kdy jste nemovitost získali nebo nastala změna ovlivňující daň, například kolaudace či přístavba. Přiznání se podává na úřad, v jehož územní působnosti se nemovitost nachází.
Stavíme byty v Praze dvaatřicet let a je možná čas udělat krok mimo Prahu, říká Dušan Kunovský, zakladatel a majitel společnosti Central Group. Kunovský se snaží prosadit takzvaný „baťovský systém“ výstavby formou Design&Build, který by umožnil ve velkém stavět dostupné nájemní, družstevní i soukromé byty.
Vytváříme „mašinu“ na výstavbu dostupného bydlení, říká Dušan Kunovský
Reality
Vypočet daně z prodeje nemovitosti
„Pokud nesplníte podmínky pro osvobození, musíte vypočítat daň z příjmu z prodeje nemovitosti. Daní se zisk, tedy rozdíl mezi prodejní cenou a pořizovací cenou včetně prokazatelných výdajů,“ upřesňuje Miroslav Majer.
Základ daně je čistý zisk z prodeje. Tento základ se zdaňuje sazbou 15 procent do výše 36násobku průměrné mzdy. Co je nad tuto hranici, má sazbu 23 procent.
|
Příklad
|
Termíny pro podání daňového přiznání z prodeje nemovitosti
Příjem z prodeje nemovitosti se uvádí v běžném daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Neexistuje k tomu zvláštní formulář. Platí standardní lhůty pro podání daňového přiznání.
Listinné nebo základní elektronické podání má termín do 31. března. Elektronické podání přes portál Finanční správy má termín do 2. května. Pokud přiznání podává daňový poradce, je termín do 1. července a plná moc musí být doručena včas.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
