Ceny bytů a domů v Česku v prvním čtvrtletí letošního roku dál rostly. Ve srovnání s loňskem ale výrazně pomaleji. Zatímco loni byty v prvních třech měsících meziročně zdražily o 18 procent, letos jejich ceny vzrostly o šest procent. U rodinných domů je zpomalení ještě výraznější: po loňském růstu o pětinu letos zdražily jen o tři procenta.
Byty ve starší zástavbě v posledním čtvrtletí loňského roku zdražily meziročně o 16 procent na průměrných 74 190 korun za metr čtvereční. Oproti stejnému období předchozího roku ceny rostly ve všech krajích České republiky. Nejvíce pak v Karlovarském kraji a naopak nejméně v Královéhradeckém kraji a na Vysočině. Vyplývá to z analýzy realitní kanceláře Sreality.cz.
Ceny starších bytů budou v příštím roce pravděpodobně stagnovat nebo mírně růst v řádech jednotek procent. Očekává se tak podobný vývoj jako ve druhé polovině letošního roku. Objem poskytnutých hypoték by měl mírně vzrůst, průměrné sazby by ale neměly klesnout pod čtyři procenta. Byty tak pro většinu lidí zůstanou hůře dostupné a poroste stále nedobrovolný zájem o nájemné bydlení. Ceny za pronájmy by proto v roce 2024 klesat neměly. Vyplývá to z predikcí odborníků z oblasti realit a bankovních úvěrů.
Nabídkové ceny starších bytů v Česku v prvním čtvrtletí roku meziročně klesly průměrně asi o 11 procent. Vyplývá to z analýzy firmy FérMakléři.cz. Šedesátimetrový byt po rekonstrukci v Praze podle ní vyjde zhruba o půl milionu korun levněji.
Počet prodaných bytů v Česku se loni meziročně propadl o více než polovinu. Z průzkumu České bankovní asociace ve spolupráci s Dataligence, databází informací o nemovitostech v Česku vyplynulo, že prodeje starších bytů klesly o 51 procent, rodinných domů o 49 procent a nových bytů o 57 procent. Jde o nejmenší počty prodejů za deset let. Ceny nemovitostí rostou rychleji než příjmy domácností.
Evropští lídři vítají dohodu mezi USA a Íránem, vyzývají k otevření Hormuzu. Evropská unie je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravená přispět ke strategii pro trvalý mír. Dohodu přivítal také generální tajemník OSN António Guterres či francouzský prezident Emmanuel Macron a další evropští politici.
