Ceny bytů a domů v Česku v prvním čtvrtletí letošního roku dál rostly. Ve srovnání s loňskem ale výrazně pomaleji. Zatímco loni byty v prvních třech měsících meziročně zdražily o 18 procent, letos jejich ceny vzrostly o šest procent. U rodinných domů je zpomalení ještě výraznější: po loňském růstu o pětinu letos zdražily jen o tři procenta.
Jak se dostat k vlastnímu bydlení ve městě? Třeba prodejem chaty či chalupy. Průměrná cena rekreačního objektu totiž hypoteticky může pokrýt více než polovinu nákladů na nákup bytu ve většině regionů. Navíc podle dat Bezrealitky právě teď nastal vhodný čas na prodej.
Zájem o rekreační objekty v Česku stagnuje. Děje se tak po několika letech extrémního zájmu, i období ochlazení poptávky. Ceny chalup před sezonou klesly a leckde odmazaly celoroční růst, uvedla realitní služba Bezrealitky. Proti trendu jsou jen prémiové objekty v Jizerských horách nebo Krkonoších a jejich podhůří.
Pořídit si rekreační nemovitost v některých tuzemských lokalitách je téměř nereálné. Je jich málo a ceny se šplhají do astronomických výšin. Nová generace českých chatařů a chalupářů tak čím dál častěji míří za hranice.
Jako houby pod dešti v Krkonoších rostou stylové chalupy. Citlivě zapadají do okolí a nabízí svým majitelům veškeré pohodlí. Jednou z nejaktuálnějších realizací je chalupa Haj na Pomezním hřebenu. Navrhli ji architekti ze studia ADR.
Je tak malá, že ji dokázali postavit ve dvou. Architekti ze studia Byró ji navíc navrhli z těch nejlevnějších materiálů. Chatka možná i proto zaujala v zahraničí. Podle prestižního serveru Dezeen je jednou 10 nejlepších „tiny“ staveb na světě, která byla realizovaná v minulém roce.
Ceny chat a chalup v letošním třetím čtvrtletí meziročně poklesly v průměru o 12 procent a v extrémních případech až o 40 procent. Důvodem je, že v době pandemie koronaviru ceny rekreačních nemovitostí zásadně vzrostly, po propadu na realitním trhu zapříčiněném makroekonomickými vlivy se jich ale lidé začali rychle zbavovat.
Míra inflace v Británii v květnu nečekaně zůstala na dubnové hodnotě 2️⃣,8️⃣ procenta, a drží se tak na 13měsíčním minimu. Ve své zprávě to dnes uvedl britský statistický úřad. Zpráva přichází den před zasedáním britské centrální banky, na kterém padne rozhodnutí o výši úrokových sazeb.
Společnost KHNP vyhlásí v nejbližší době výběrové řízení na dodávku chladicích věží pro dva nové bloky v 🏭 Dukovanech. Na podzim by měl začít výcvik budoucích operátorů elektrárny. Letos by mělo být hotové zadání pro archeologický průzkum lokality, jenž bude předcházet výstavbě a bude dokončená administrativní budova firmy Elektrárna Dukovany II (EDU II), která je investorem nového jaderného zdroje.
Írán navzdory dohodě uzavřené se Spojenými státy každou noc vysílá několik dronů směrem k 🚢 nákladním lodím v Hormuzském průlivu, řekl televizi NBC News americký činitel. Americké armádě se je podle něj daří sestřelovat dříve, než by mohly ohrozit komerční či vojenské lodě v oblasti.
Izrael dnes ráno několikrát zaútočil na jih Libanonu, uvedla agentura AFP s odvoláním na libanonskou agenturu NNA. Stalo se tak podle ní navzdory nedělní dohodě mezi Spojenými státy a Íránem, která má být ☝️ zásadním krokem k ukončení války v Íránu. Teherán po jejím oznámení opakovaně zdůrazňuje, že její součástí musí být i ukončení bojů v Libanonu.
Brazilský nejvyšší 👨⚖️ soud uznal syna exprezidenta Jaira Bolsonara Eduarda vinným z nátlaku ve snaze ovlivnit soudní proces svého otce, který byl obžalován a posléze odsouzen za pokus o převrat. Eduardo Bolsonaro dostal dnes trest čtyři roky a dva měsíce vězení za to, že podle nejvyššího soudu loni lobboval u americké vlády za sankce vůči brazilským soudcům, informovala agentura EFE.
Evropský parlament rozhodne o nových unijních právních předpisech, které mají zefektivnit navracení občanů třetích zemí pobývajících v EU ❌ nelegálně. Návrh, na němž se začátkem tohoto měsíce předběžně dohodli vyjednavači Evropského parlamentu a členských států (Rada EU), počítá mimo jiné s povinností migrantů spolupracovat s úřady či se vznikem takzvaných návratových center mimo území EU.
Čelní představitelé ekonomicky vyspělých zemí G7 se na summitu ve Francii 🤝 shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení vojenské podpory Ukrajiny, která se už pátým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Vyplývá to ze společného prohlášení lídrů Spojených států, Německa, Británie, Francie, Itálie, Japonska a Kanady.