Lidé opět začali chatařit, vyhledávají zejména menší objekty. Po trhu rekreačních objektů se pohybují také investoři, vyplývá z aktuálních dat z předních českých realitních serverů a katastru nemovitostí, tvrdí analýza realitní společnosti Maxima reality.
K vytvoření plnohodnotného prostoru není třeba velkých rozpočtů a složitých řešení. Dřevěná stavbička na bývalém viničním kopci v Českém Středohoří je bezesporu důkazem, že dobrá architektura není otázkou peněz.
Jak se dostat k vlastnímu bydlení ve městě? Třeba prodejem chaty či chalupy. Průměrná cena rekreačního objektu totiž hypoteticky může pokrýt více než polovinu nákladů na nákup bytu ve většině regionů. Navíc podle dat Bezrealitky právě teď nastal vhodný čas na prodej.
Zájem o rekreační objekty v Česku stagnuje. Děje se tak po několika letech extrémního zájmu, i období ochlazení poptávky. Ceny chalup před sezonou klesly a leckde odmazaly celoroční růst, uvedla realitní služba Bezrealitky. Proti trendu jsou jen prémiové objekty v Jizerských horách nebo Krkonoších a jejich podhůří.
Pořídit si rekreační nemovitost v některých tuzemských lokalitách je téměř nereálné. Je jich málo a ceny se šplhají do astronomických výšin. Nová generace českých chatařů a chalupářů tak čím dál častěji míří za hranice.
Jako houby pod dešti v Krkonoších rostou stylové chalupy. Citlivě zapadají do okolí a nabízí svým majitelům veškeré pohodlí. Jednou z nejaktuálnějších realizací je chalupa Haj na Pomezním hřebenu. Navrhli ji architekti ze studia ADR.
Je tak malá, že ji dokázali postavit ve dvou. Architekti ze studia Byró ji navíc navrhli z těch nejlevnějších materiálů. Chatka možná i proto zaujala v zahraničí. Podle prestižního serveru Dezeen je jednou 10 nejlepších „tiny“ staveb na světě, která byla realizovaná v minulém roce.
Ceny chat a chalup v letošním třetím čtvrtletí meziročně poklesly v průměru o 12 procent a v extrémních případech až o 40 procent. Důvodem je, že v době pandemie koronaviru ceny rekreačních nemovitostí zásadně vzrostly, po propadu na realitním trhu zapříčiněném makroekonomickými vlivy se jich ale lidé začali rychle zbavovat.
Meziroční míra inflace 🛒 na Slovensku v červenci zvolnila tempo růstu na 3,3 procenta, byla tak nejnižší od začátku loňska. Oznámil to slovenský statistický úřad. V červnu spotřebitelské ceny stouply proti stejnému období před rokem o 3,5 procenta.
Čínský výrobce počítačů Lenovo 💻 v prvním finančním čtvrtletí zvýšil tržby meziročně o 43 procent. Je to nejvíce za pět let a zároveň to znamená rekord. Firma se však propadla do čisté ztráty 609 milionů dolarů (12,8 miliardy korun) po zisku 505 milionů dolarů ve stejném období loni. Důvodem byla hlavně jednorázová účetní ztráta 1,7 miliardy dolarů způsobená přeceněním opčních listů. Firma to uvedla v tiskové zprávě.
Hrubý domácí produkt (HDP) Británie ve druhém čtvrtletí vzrostl mezičtvrtletně o 0,4 procenta. Růst zpomalil z tempa 0,6 procenta v předchozím čtvrtletí, uvedl ve své předběžné zprávě britský statistický úřad. V červnu ekonomika meziměsíčně vzrostla o 0,3 procenta, o měsíc dříve stagnovala. Překonala tak očekávání analytiků, kteří odhadovali, že bude stagnovat i nadále.
Řada podniků v Německu předpokládá, že rostoucí využívání umělé inteligence (AI) povede v příštích pěti letech k poklesu mezd 💰. Informoval o tom mnichovský ekonomický institut Ifo s odvoláním na výsledky průzkumu mezi zhruba třemi tisícovkami německých podniků, které již AI využívají.
Číst více
Platforma Nesnězeno 🥙🥐, prostřednictvím které podniky nabízejí balíčky s nespotřebovaným jídlem, chce letos oproti loňskému roku skončit v zisku. Pomoci by jí tomu měl i odchod podobné společnosti Too Good To Go k 31. červenci z Česka. Díky tomu firma navázala více partnerství a letos plánuje expanzi do malých měst. Uvedl to zakladatel a ředitel Nesnězeno Jakub Henni. Minulý rok bylo Nesnězeno ve ztrátě 3,7 milionu korun.
Číst více
Americký start-up vyrábějící baterie 🔋 s využitím rzi získal od investorů dalších 750 milionů dolarů 💲 (15,8 miliardy korun), píše web deníku The Wall Street Journal (WSJ). Celkem už se firmě Form Energy podařilo vybrat více než dvě miliardy dolarů. Peníze chce využít k navýšení produkce a k realizaci první vlny komerčních projektů.
Číst více
Ruský prezident Vladimir Putin dnes navštívil Iturup, největší z jižních Kurilských ostrovů, na něž si dlouhodobě kladou územní nárok Rusko i Japonsko. Informovala o tom ruská státní agentura TASS, která zdůraznila, že jde o první Putinovu osobní návštěvu tohoto souostroví. Moskva a Tokio od konce druhé světové války právě kvůli nevyřešenému sporu o Kurily nikdy nepodepsaly oficiální mírovou smlouvu.