EU chce lépe hlídat, kdo kupuje strategické firmy a infrastrukturu v Evropě. Europoslanci schválili pravidla, která zavedou povinné prověřování zahraničních investic v citlivých sektorech. Podle české europoslankyně Markéty Gregorové posloužil český systém jako jeden ze vzorů pro evropské řešení.

Evropský parlament (EP) ve středu schválil nová pravidla EU pro prověřování zahraničních investic s cílem předcházet bezpečnostním rizikům. Prověřování bude povinné pro všechny členské státy v citlivých odvětvích, jako je obrana, finanční služby, polovodiče, strategické suroviny či umělá inteligence (AI). Cílem legislativy je identifikovat možná rizika pro bezpečnost či veřejný pořádek a zároveň zachovat otevřenost vůči přílivu zahraničního kapitálu.

Dohodu s členskými státy o povinném prověřování zahraničních investic europoslanci přijali 508 hlasy, 64 europoslanců bylo proti a 90 se zdrželo hlasování.

Írán není jenom ropa, ale i helium nebo čipy, říká prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček

Leaders

Dopady konfliktu na Blízkém východě mohou být mnohem širší, než je cena paliv. Která se na druhé straně propisuje do celé ekonomiky, bez nafty nelze podnikat. Vládní regulaci ceny nafty a benzínu prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček chápe, vnímá však rizika státního zásahu. „Zastropování marží (pumpařů – pozn. red.) znamená zastropování mezd, nájemného a dalších položek.“ Přes dopady íránské krize vnímá Zajíček jako klíčové dobudovat českou energetickou strukturu, jádro a plyn.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Český systém posloužil jako vzor

Systém prověřování zahraničních investic v České republice sloužil jako vzor pro finální harmonizaci systému pro celou EU, sdělila novinářům česká pirátská europoslankyně Markéta Gregorová z frakce Zelených, která byla stínovou zpravodajkou návrhu.

„Takže Česko je opět jednou trošku v popředí. Málokdo to ví, ale v tomto ohledu jsme opravdu dobří,“ řekla.

Několik evropských zemí dříve nemělo žádný screening zahraničních investic, což je nebezpečné nejen kvůli možnému vzniku monopolů, uvedla Gregorová. „Když nemonitorujete záměr některých investorů, především čínských, ale i dalších, tak se vám může stát, že vám skoupí součásti kritické infrastruktury, a vy pak k nim nemáte žádný přístup,“ uvedla europoslankyně.

Stanislav Šulc: Svět vyděsil nový model AI od Anthropicu. Zdá se, že oprávněně

Názory

Co dokáže nový model Mythos od Anthropicu? Nejspíš hodně, když se kvůli němu schází americký ministr financí se šéfy bank a kyberbezpečnostní firmy na celém světě panikaří.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Konec evropské naivity, říká zpravodaj

„Tímto textem uzavíráme kapitolu evropské naivity. Některé zahraniční státy se nás snaží oslabit. Obracíme list v historii úmyslné slepoty členských států, která umožnila zahraničním aktérům převzít kontrolu nad citlivými odvětvími našeho hospodářství,“ uvedl zpravodaj návrhu, francouzský europoslanec Raphaël Glucksmann z druhé nejsilnější frakce socialistů a demokratů (S&D).

Cílem prověřování je zjistit, zda investice nepředstavují bezpečnostní riziko, ohrožení veřejného pořádku nebo přílišný vliv cizích států na strategická evropská aktiva. Mělo by jít o další krok směrem k větší ekonomické bezpečnosti Evropské unie, její větší strategické autonomii a omezení závislosti na zahraničních mocnostech.

Pravidla musí ještě potvrdit Rada EU

Předpis musí nyní ještě oficiálně schválit Rada EU, která zastupuje členské státy. Pravidla se začnou následně uplatňovat za 18 měsíců.

Dosavadní nařízení o prověřování přímých zahraničních investic vstoupilo v platnost 11. října 2020. Na základě vyhodnocení jeho fungování navrhla Evropská komise v lednu 2024 jeho revizi s cílem odstranit zjištěné nedostatky.

Pandemie covidu-19, ruská invaze na Ukrajinu a další geopolitická napětí zdůraznily potřebu identifikovat rizika a udělat více pro ochranu strategických aktiv EU před určitými investicemi, uvedl EP ve svém prohlášení.

Euro jako Kohlův pomník. A jeden z kořenů dnešní síly AfD

Názory

Vzestup AfD nevznikl ve vzduchoprázdnu. Účet za politiku kancléře a znovusjednotitele Německa Helmuta Kohla, která víc sledovala dějinný pomník než ekonomickou realitu, Německo platí dodnes, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Ceny bytů a domů v Česku v prvním čtvrtletí letošního roku dál rostly. Ve srovnání s loňskem ale výrazně pomaleji. Zatímco loni byty v prvních třech měsících meziročně zdražily o 18 procent, letos jejich ceny vzrostly o šest procent. U rodinných domů je zpomalení ještě výraznější: po loňském růstu o pětinu letos zdražily jen o tři procenta.

Průměrný byt se letos v Česku prodával za 5,3 milionu korun, tedy zhruba o 300 tisíc korun dráž než v prvním čtvrtletí roku 2025. Průměrný rodinný dům vyšel na 6,9 milionu korun, meziročně o 385 tisíc korun více. Vyplývá to z analýzy realitní platformy Reas.cz. Podle ní se trh dostává k cenovým stropům a kupující začínají nákup bydlení mnohem pečlivěji zvažovat

„Ceny za poslední dva roky vyrostly natolik, že kupující už každou investici mnohem více promýšlejí, což se projevuje výrazným zbrzděním tempa zdražování. Trh sice ztratil loňskou dynamiku, ale rozhodně se nezastavil,“ uvedl ředitel a spoluzakladatel Reas.cz Michal Makoš.

Podle něj lidé dál nakupují, ale přísněji posuzují, zda cena odpovídá hodnotě nemovitosti. Ceny tak stále rostou, už ale ne tak dramaticky jako v předchozích letech.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Praha stagnuje, levnější regiony rostou rychleji

Průměrné ceny bytů v Česku meziročně vzrostly o šest procent. V přepočtu na metr čtvereční ale zdražení dosáhlo deseti procent a cena se dostala na zhruba 92 tisíc korun za metr.

Ve velkých městech se však růst podle analýzy prakticky zastavil. V Praze se ceny bytů v prvním čtvrtletí meziročně téměř nezměnily. Průměrný byt se tam dál prodával za 8,6 milionu korun.

Jiná situace je v levnějších regionech, kde ceny rostly mnohem rychleji. Nejvýraznější zdražení zaznamenal Ústecký kraj, kde ceny bytů vzrostly o 22 procent. V Moravskoslezském kraji stouply o 18 procent a v Karlovarském o 17 procent.

Domy v Praze a Libereckém kraji zlevnily

Regionální rozdíly jsou patrné také u rodinných domů. Poptávka v prvním čtvrtletí klesla v Praze a Libereckém kraji. Právě tyto dva regiony byly zároveň jediné, kde domy meziročně zlevnily.

V Praze ceny rodinných domů klesly o čtyři procenta. Průměrný dům tam letos v prvních třech měsících stál 19,7 milionu korun, zatímco loni to bylo 20,5 milionu. V Libereckém kraji ceny domů klesly o pět procent, z 6,1 milionu na 5,8 milionu korun.

Beze změny zůstaly ceny domů v Karlovarském kraji, kde průměrná cena dosahovala 4,6 milionu korun. V Olomouckém kraji se ceny zvýšily jen nepatrně, na 4,7 milionu korun.

Praha má dva kancelářské světy. Centrum je přehřáté, okraje stagnují

Reality

Pražský kancelářský trh se po slabších letech znovu probouzí. V prvním čtvrtletí developeři zahájili tři nové projekty a objem kancelářských ploch ve výstavbě meziročně vyskočil o 81 procent. Zatímco špičkové budovy v centru jsou prakticky plné a nájemné dál roste, okrajové části metropole se potýkají s výrazně vyšší neobsazeností.

nst

Přečíst článek

Chaty a chalupy zdražují nejrychleji

Odlišný vývoj ukazují rekreační nemovitosti. Zatímco loni v prvním čtvrtletí ceny chat a chalup meziročně klesly o desetinu, letos naopak vzrostly o 12 procent. Jde tak o nejrychleji zdražující segment ze všech sledovaných kategorií.

Průměrná cena chaty nebo chalupy letos dosáhla 3,3 milionu korun. Loni ve stejném období to bylo přibližně 2,96 milionu.

Vyšší ceny ale zároveň znamenají delší prodej. Podle analýzy trvá prodej rekreační nemovitosti v průměru o tři týdny déle než loni. Prodávající, kteří chtějí získat maximální možnou cenu, tak musí počítat s delším čekáním. Výsledkem ale může být vyšší prodejní částka.