Daň z nemovitých věcí je majetková daň, kterou platí každý, kdo vlastní nemovitost. Odvádí se jednou ročně a peníze jdou obci, kde nemovitost leží. Základní pravidla určuje zákon č. 338 z roku 1992 o dani z nemovitých věcí. Správu daně a podávání přiznání řeší daňový řád. Daň má dvě části. Daň z pozemků a daň ze staveb a jednotek. Každá se vztahuje na jiný typ majetku.
Lidé a firmy do konce května zaplatili na dani z nemovitosti 14,6 miliardy korun, o 86,5 procenta víc než loni ve stejnou dobu, vyplývá z dat, která zveřejnilo ministerstvo financí k údajům o státním rozpočtu ke konci května.
Termín pro zaplacení daně z nemovitosti je 31. května. Zbystřit by ovšem měli nejen ti, kdo loni prodávali, kupovali či zdědili nemovitost, ale všichni vlastníci nemovitostí. Dřívější výměry daně totiž všude už neplatí, protože ve více než tisícovce obcí letos došlo k navýšení částky. Přinášíme proto souhrn, co vše je třeba vědět pro placení daně z nemovitosti a kde zjistíte, kolik máte ve skutečnosti letos na této dani zaplatit.
Od 1.ledna 2024 vejde v účinnost většina daňových a účetních změn, které schválil Parlament v rámci konsolidačního balíčku vlády. Kabinet Petra Fialy jej navrhl primárně kvůli slibované konsolidaci veřejných rozpočtů. „Množství změn, které vstoupí v platnost, ovšem bude největší za posledních 14 let. Bude to taková daňová revoluce,“ říká v rozhovoru pro newstream.cz o daňových novinkách Jan Kotala, jeden ze šéfů poradenské společnosti EKP Advisory, která se specializuje na daně a účetnictví.
Vládní strany se dohodly na některých úpravách ozdravného balíčku, které mají neutrální dopad na rozsah konsolidace, oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Koalice například zachová daňové zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů s omezením do výše poloviny průměrné mzdy v předcházejícím období. Zachování daňového zvýhodnění požadovali zaměstnavatelé i odbory. V koalici je podle premiéra naprostá shoda na postupu při dalším projednávání balíčku ve Sněmovně.
Na konci května 2023 vyprší termín pro uhrazení daně z nemovitých věcí. Na některé chyby, kterých se poplatníci v této souvislosti dopouštějí, upozorňuje Petr Koubovský, daňový poradce z kanceláře Rödl & Partner.
Vládní balíček se týká i realitního trhu. Nejvíc se mluvilo o dani z nemovitosti. Mnoho serverů vytáhlo titulky ve smyslu, že daň „výrazně“ roste. A že majitelé bytů ji přenesou na nájemníky, a nájmy kvůli tomu prý porostou. Pravda je jinde.
Finanční správa v těchto dnech rozesílá informace k dani z nemovitých věcí. Zatímco dříve byla standardem složenka, je tato forma nyní na ústupu. Kde hledat údaje pro zaplacení? Jaký je nejzazší termín pro jejich obdržení. A do kdy musím daň zaplatit? Vše se dozvíte v průvodci připraveném daňovou poradkyní ze společnosti KODAP.
Státní rozpočet se kvůli napjaté ekonomické i geopolitické situaci dostává stále do většího stresu a výdaje rostou. Vláda Petra Fialy však nadále věří, že udrží v letošním roce schodek ve schválené výši 295 miliard korun. Vzhledem k pokračující inflaci erár sice má vyšší příjmy z DPH, ale zároveň hrozí až dvě mimořádné valorizace důchodů. A protože vláda buď neumí, nebo nechce škrtat, stále častěji mluví o zvyšování daní. Zde je přehled daňových sazeb, které Fialův kabinet buď již nově zavedl, nebo uvažuje o jejich zvýšení.
Zvýšení daně z nemovitosti rozevře příjmové nůžky mezi bohatými a chudšími, mezi vlastníky nemovitostí a nájemníky. Pokud ji i přes to vláda zvýší, mělo by toto daňové inkaso zůstat obcím.
Blíží se konec ledna a s ním i uzávěrka pro daňové přiznání k dani z nemovitostí. Pokud vlastníte stavbu nebo pozemek, je nejvyšší čas si vyjasnit, zda a jak se vás tato povinnost týká. Daň z nemovitých věcí totiž musí zaplatit téměř každý vlastník nemovitosti, ne vždy však musí podávat daňové přiznání. Proč ale lidé v Praze platí více než v Aši a jak na to, když má nemovitost více majitelů? Udělejte si jasno s tímto přehledným průvodcem.
Prezident Petr Pavel: Média veřejné služby by neměla být závislá na vůli vlády. Česko by podle prezidenta mělo mít takový model, který zajistí maximální nezávislost a předvídatelné financování, které je střednědobé. Žádné veřejnoprávní médium nemůže fungovat z roku na rok, uvedl.
