Případný americký vojenský zásah v Grónsku by byl z politického hlediska katastrofa. Konflikt či pokus o zabrání území státu, který je členem NATO, jiným státem Severoatlantické aliance by znamenal konec světa, jak je dnes známý, a který po dlouhá léta zaručoval bezpečnost, varoval polský premiér Donald Tusk. Vzhledem k dosavadnímu počínání amerického prezidenta Donalda Trumpa je možný každý scénář, připustil šéf polské vlády. Polsko své vojáky do Grónska nevyšle, uvedl také.
„Teď není čas, ani místo na důkladnou analýzu geopolitických a vojenských důsledků ozbrojené intervence USA v Grónsku. V politickém smyslu by to byla katastrofa. Konflikt či pokus zabrat území státu, který je členem NATO, jiným státem, který je členem NATO, to by byl konec světa. Konec světa, který známe a který nám po mnoho let zaručoval bezpečnost,“ řekl Tusk podle serveru Onet na tiskové konferenci. „Bohužel, vzhledem k dosavadnímu počínání administrativy Donalda Trumpa je každý scénář možný,“ řekl.
Varšava nehodlá do Grónska vyslat polské vojáky, řekl premiér a dodal, že hodlá udělat vše, aby Evropa byla jako celek solidární.
Rusko je prý vážně znepokojeno z vyslání spojeneckých jednotek do Grónska ČTK
Média připomínají, že posílení obrany ostrova oznámilo Dánsko ve snaze odstranit důvod, který Trump využívá k ospravedlnění svého zájmu o zabrání ostrova.
Rusko dalo najevo „vážné znepokojení“ nad vysláním dodatečných jednotek několika zemí Severoatlantické aliance do Grónska. Moskva to podle agentury AFP označila za militarizaci arktického regionu.
Vojáci ze severských zemí aliance, ale také z Francie či Německa se v příštích dnech v Grónsku zúčastní společného cvičení, které má pomoci zvýšit připravenost NATO působit v arktických podmínkách.
Americký prezident v poslední době opakovaně hovoří o tom, že Spojené státy k zajištění své bezpečnosti nutně potřebují Grónsko vlastnit a že ostrov bohatý na nerostné suroviny převezmou. K dosažení tohoto cíle přitom odmítl vyloučit použití vojenské síly, čímž spojence v Severoatlantické alianci šokoval. Vedoucí představitelé Grónska i Dánska oponují, že ostrov není na prodej, a Grónsko o připojení ke Spojeným státům zájem nemá. Jednání grónských, dánských a amerických diplomatů ve středu ve Washingtonu jen ukázalo přetrvávající zásadní rozpor v této věci.
Související
Evropští lídři vzkazují Trumpovi: Grónsko není americké
Premiér Andrej Babiš (ANO) ve Sněmovně ostře zaútočil na Piráty. Označil je za amatéry, udavače i extremisty a prohlásil, že kvůli svému chování nejsou schopni prosadit žádné zákony. Svůj výpad vedl při debatě o písemné interpelaci předsedkyně pirátského klubu Olgy Richterové, která se týkala zvýšení rodičovského příspěvku a jeho pravidelné valorizace. Proti premiérovým slovům se ohradili nejen Piráti, ale i další opoziční poslanci.
„Vy nás jen kritizujete, urážíte a útočíte. My vás nepotřebujeme. My chceme spolupracovat,“ uvedl Babiš. Zároveň ale dodal, že pokud budou Piráti pokračovat stejným způsobem, vláda s nimi spolupracovat nebude. „A vy neprosadíte vůbec nic,“ prohlásil.
Premiér Pirátům připomněl jejich účast v předchozí vládě, kterou vinil ze zrušení školkovného, zdanění rodin a zdražení bydlení. „Všechno jste jim vzali,“ uvedl k tehdejší rodinné politice. Piráty zároveň obvinil z rozkladu dopravy v Praze i ze zhoršení stavebního řízení. Postěžoval si také, že ho označují za dotačního podvodníka a urážejí dalšími výroky.
„Vance nás nenávidí.“ Jednání o Grónsku odhalilo hluboký rozkol mezi USA a Evropou
Dánský ministr zahraničí a jeho grónský protějšek odcestovali do Washingtonu v reakci na opakované výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa o možném získání Grónska Spojenými státy. Cílem návštěvy bylo zmírnit napětí a jednat s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem.
Babiš se následně obrátil na mladé pirátské poslankyně a vyzval je, aby vyměnily své stranické vedení. Jmenovitě zmínil předsedu Pirátů Zdeňka Hřiba, jeho předchůdce Ivana Bartoše a Olgu Richterovou. „Máte smůlu, že máte ty tři korytáře, kteří vás vedou,“ řekl.
Poslanec Ivan Bartoš (Piráti) ČTK
Na premiérova slova reagoval Ivan Bartoš, který označil Babišovo vystoupení za nevhodné a urážlivé. Kritizoval i premiérovy poznámky na adresu mladých žen v pirátské straně. „Prosím vás, neslintejte nám na Pirátky,“ uvedl Bartoš a dodal, že premiér by si za své chování zasloužil „vytažení za flígr“. Celé vystoupení shrnul slovy, že Babiš nedokázal odpovědět ani na dvě položené otázky.
Proč stát nekoná proti Agrofertu? Chybí prý klíčový dokument
Státní zemědělský intervenční fond ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu, předseda hnutí ANO Andrej Babiš, ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. O vymáhání dotací informoval krátce před loňskými sněmovními volbami tehdejší ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Hnutí ANO volby vyhrálo a Babiš byl jmenován premiérem. Ministerstvo zemědělství, v jehož čele stanul Martin Šebestyán (za SPD), nyní podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
Premiéra kritizovali i poslanci dalších opozičních stran. Poslankyně STAN Adriana Chochelová připomněla, že interpelace mají sloužit k odpovídání na dotazy, nikoli k urážkám. „Vy jste ten důvod, proč my jsme tady,“ řekla. Někdejší místopředsedkyně Sněmovny Věra Kovářová (STAN) označila premiérův přístup za zklamání. Podle ní má být odpověď na interpelaci věcná. „Debata může být ostřejší, ale respekt musí být zachován,“ zdůraznila.
Písemná interpelace Olgy Richterové byla vůbec první, která se v tomto volebním období ve Sněmovně projednávala. Richterové se nakonec nepodařilo prosadit návrh, aby dolní komora s Babišovou písemnou odpovědí vyjádřila nesouhlas.
Související
Dalibor Martínek: Macinka porazil Babiše. Nešlo o Ankaru, ale o vliv ve vládě
Návrh státního rozpočtu na letošní rok se podle Národní rozpočtové rady velmi pravděpodobně dostane do rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Představitelé rady to uvedli s tím, že by šlo o bezprecedentní situaci, kdy by vláda předem počítala s porušením zákonných fiskálních pravidel.
Zákon stanovuje maximální přípustný strukturální deficit. Ministryně financí Alena Schillerová už dříve připustila, že udržet letošní schodek pod hranicí 300 miliard korun bude obtížné. Vláda má návrh rozpočtu projednávat 26. ledna.
Předchozí kabinet Petra Fialy připravil návrh rozpočtu se schodkem 286 miliard korun, přičemž 49 miliard spadalo pod výjimky z rozpočtových pravidel. Podle předsedy Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla byl už tento návrh na hraně zákonného limitu. Nová vláda Andreje Babiše jej odmítla a počítá s vyššími výdaji, které však podle rozpočtové rady nebude možné pokrýt pouze lepším vývojem ekonomiky.
„Je téměř jisté, že návrh rozpočtu bude v rozporu s existujícím zákonem,“ uvedl Hampl. Jako jeden z hlavních problémů zmínil rozhodnutí vlády převést platby za obnovitelné zdroje energie přímo na státní rozpočet. „Už jen tento krok znamená výdaje, které nejsou kryty ani příjmy, ani povoleným deficitem,“ řekl. Rozpočtový dopad vláda vyčíslila zhruba na 17 miliard korun.
Aktualizováno
Babiš útočí na Fialovu vládu: Muniční iniciativa byla netransparentní. Expremiér zareagoval
České firmy zajistily v muniční iniciativě pro Ukrajinu vojenský materiál za 274 miliard korun, řekli po jednání kabinetu novinářům premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Bývalá vláda Petra Fialy (ODS) podle Babiše o projektu mlžila a skrývala ho v rozpočtu Vojenského zpravodajství. Fiala veřejná vyjádření o detailech iniciativy kritizoval. Uvedl, že ohrožují bezpečnost zúčastněných lidí a firem a působí i ekonomické škody.
Hampl zároveň upozornil, že stát v minulém roce utrácel nad plán v několika kapitolách a část těchto výdajů kryl z rozpočtové rezervy. To podle něj byla chyba. Rezerva má sloužit k pokrytí nepředvídaných událostí, nikoli výdajů, o nichž bylo předem známo, že nastanou. Mezi problematické položky patřily například vyšší výdaje na obnovitelné zdroje, platy nepedagogických pracovníků nebo sociální dávky. Příjmy z emisních povolenek naopak výrazně zaostaly za plánem.
Část rozpočtového zhoršení sice vyrovnaly vyšší daňové příjmy díky lepšímu výkonu ekonomiky, Hampl ale varoval, že nelze očekávat nárůst příjmů v řádu desítek miliard korun, který by pokryl nové výdajové závazky.
Člen Národní rozpočtové rady Jan Pavel připomněl, že zákonná fiskální pravidla se před schválením rozpočtu nezmění. „Zatím to nemá precedens, že by vláda otevřeně říkala, že nebude respektovat zákon,“ uvedl. Podle něj mají rozpočtová pravidla zajistit, aby stát měl prostor reagovat v době skutečné krize. „Fiskální pravidla mají být nepříjemná. Mají nás nutit dělat nepopulární rozhodnutí,“ dodal.
Hampl uvedl, že se chce osobně zúčastnit jednání vlády o rozpočtu a požadovat vysvětlení, jak může kabinet sestavit rozpočet v otevřeném rozporu se zákonem.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
Související
Snižování schodků se odsouvá. Nový plán vlády naráží na tvrdou realitu
