Tucker Carlson po 35 letech otáčí zády k republikánům. Vlivný konzervativní komentátor tvrdí, že strana zradila vlastní voliče i Ameriku, a Trumpovu válku s Íránem označuje za bod zlomu uvnitř hnutí MAGA.
Elon Musk a Donald Trump si po vzájemné roztržce vyměňovali nadávky, Musk dokonce hrozil, že založí novou stranu. Vyšlo ale najevo, že mezitím platil republikány. Jak vážně je tedy spor míněný?
Nastupující americký prezident Donald Trump už nabídl vládní posty desítce současných nebo bývalých moderátorů či spolupracovníků televize Fox News. Upozornil na to zpravodajský web Axios, podle kterého chce Trump zaplnit vládu tvářemi, které zná z jedné ze svých oblíbených stanic nakloněných Republikánské straně.
Tiskovky, silná prohlášení, zpochybňování justice. Republikáni si z Trumpova soudu udělali politický mítink. Kdo ví, třeba z této podivné kampaně vzejde i jméno Trumpova viceprezidentského kandidáta.
Donald Trump má po odstoupení Nikki Haleyové volnou cestu k republikánské nominaci. V kapse má i klíčové posty stranického vedení, které obsazuje vlastními lidmi. Podporu tradičních republikánských voličů si ale ještě bude muset zasloužit. Když se mu to nepovede, jeho šance v souboji s Bidenem dramaticky poklesnou.
Jeden osmdesátník, jeden téměř osmdesátník, jeden potomek indických rodičů, jeden bývalý viceprezident kandidující proti „svému” bývalému prezidentovi, i kandidát se slavným politickým jménem, ale příznivec konspiračních teorií. Kdo se chce stát prezidentem USA, jaké mají šance a názory?
Bývalá americká velvyslankyně při OSN a bývalá guvernérka Jižní Karolíny Nikki Haleyová se bude ucházet o republikánskou nominaci pro prezidentské volby v roce 2024. V primárkách Republikánské strany se postaví proti exprezidentovi Donaldu Trumpovi. Informovala agentura Reuters.
Republikánská strana by letos mohla získat nejméně přesvědčivou většinu za posledních 20 let. Podle expertů je chabý výsledek republikánů důsledkem chaosu ve vedení a také paktování se s Donaldem Trumpem.
ESG má přinést zelenou revoluci v investování. Ambici měnit svět nyní těžce poznamenává vleklá válka na Ukrajině. Proti strategii udržitelného investování se stupňuje odpor hlavně v USA. Američtí republikáni dokonce ESG označili za levicovou ideologii, která brání rozvoji ekonomiky. O svém názoru, že není nic důležitějšího než zisk, jsou skálopevně přesvědčení a Wall Street chtějí od „levicové politiky“ osvobodit.
Nejbohatší muž planety Elon Musk kupuje sociální síť Twitter. Již dříve prohlásil, že by se na ni měli vrátit všichni, které vedení sítě odstřihlo. Včetně dnes již bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten si sice založil vlastní sociální síť Truth Social, ale na své cestě ke znovuzvolení prezidentem jistě bude chtít využít mocné síly Twitteru. Jak to nakonec celé dopadne?
Za krádeží ₿₿₿ virtuálních aktiv za 6,3 miliardy dolarů z největší kryptoměnové burzy na světě Binance stála Severní Korea, uvedl americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI). Binance zároveň oznámila, že se již podařilo zajistit prostředky na náhradu 90 procent odcizených kryptoměn. Zbývajících deset procent tvoří méně likvidní tokeny, jejichž získání v potřebném množství může trvat déle. Informovala o tom agentura Reuters.
Polský premiér Donald Tusk obvinil představitele národně konzervativní opozice, že chtějí zničit ⚖️⚖️⚖️demokracii a právní stát. Podle agentury AFP tak učinil v projevu věnovaném pokračující krizi kolem ústavního soudu. Polský prezident Karol Nawrocki svolal krizové jednání, Tuskova strana se ho však podle médií nezúčastnila. Evropská komise vyzvala Nawrockého, aby jmenoval parlamentem navržené soudce.
Brazilský prezidentský kandidát Flávio Bolsonaro může zůstat ve Spojených státech, jak dlouho bude chtít, prohlásil v noci na neděli americký prezident Donald Trump. Zároveň zpochybnil nedávné brazilské volby, v nichž Bolsonaro prohrál s levicovým prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou. Podle Trumpa byly volby "ostudou". Informovala o tom agentura Reuters.
Sobotních 🙋🏻🙋🏻🙋🏻 protestů proti rostoucím životním nákladům a stavu školství se po celé Francii zúčastnilo na 320 tisíc lidí, uvedlo podle agentury AFP francouzské ministerstvo vnitra. Závěr demonstrací provázely potyčky s policií, podle ministra vnitra se však podařilo zachovat veřejný pořádek. Dnešní účast je nižší než 410 tisíc lidí z minulé soboty a 550 tisíc demonstrantů ze 17. října, kdy na řadě míst země vypukly nepokoje.