Výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa o jeho záměru získat Grónsko vyvolaly vlnu kritiky v řadách zákonodárců z Republikánské strany. Někteří z nich projevují dosud největší odpor vůči Trumpově krokům od jeho nástupu do úřadu, píše agentura AP. Republikánský kongresman z Nebrasky Don Bacon podle serveru The Hill řekl, že by se přikláněl k ústavní žalobě na Trumpa, takzvanému impeachmentu, v případě, že se republikánský prezident rozhodne podniknout invazi do Grónska.
Nastupující americký prezident Donald Trump už nabídl vládní posty desítce současných nebo bývalých moderátorů či spolupracovníků televize Fox News. Upozornil na to zpravodajský web Axios, podle kterého chce Trump zaplnit vládu tvářemi, které zná z jedné ze svých oblíbených stanic nakloněných Republikánské straně.
Tiskovky, silná prohlášení, zpochybňování justice. Republikáni si z Trumpova soudu udělali politický mítink. Kdo ví, třeba z této podivné kampaně vzejde i jméno Trumpova viceprezidentského kandidáta.
Donald Trump má po odstoupení Nikki Haleyové volnou cestu k republikánské nominaci. V kapse má i klíčové posty stranického vedení, které obsazuje vlastními lidmi. Podporu tradičních republikánských voličů si ale ještě bude muset zasloužit. Když se mu to nepovede, jeho šance v souboji s Bidenem dramaticky poklesnou.
Jeden osmdesátník, jeden téměř osmdesátník, jeden potomek indických rodičů, jeden bývalý viceprezident kandidující proti „svému” bývalému prezidentovi, i kandidát se slavným politickým jménem, ale příznivec konspiračních teorií. Kdo se chce stát prezidentem USA, jaké mají šance a názory?
Bývalá americká velvyslankyně při OSN a bývalá guvernérka Jižní Karolíny Nikki Haleyová se bude ucházet o republikánskou nominaci pro prezidentské volby v roce 2024. V primárkách Republikánské strany se postaví proti exprezidentovi Donaldu Trumpovi. Informovala agentura Reuters.
Republikánská strana by letos mohla získat nejméně přesvědčivou většinu za posledních 20 let. Podle expertů je chabý výsledek republikánů důsledkem chaosu ve vedení a také paktování se s Donaldem Trumpem.
ESG má přinést zelenou revoluci v investování. Ambici měnit svět nyní těžce poznamenává vleklá válka na Ukrajině. Proti strategii udržitelného investování se stupňuje odpor hlavně v USA. Američtí republikáni dokonce ESG označili za levicovou ideologii, která brání rozvoji ekonomiky. O svém názoru, že není nic důležitějšího než zisk, jsou skálopevně přesvědčení a Wall Street chtějí od „levicové politiky“ osvobodit.
Nejbohatší muž planety Elon Musk kupuje sociální síť Twitter. Již dříve prohlásil, že by se na ni měli vrátit všichni, které vedení sítě odstřihlo. Včetně dnes již bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten si sice založil vlastní sociální síť Truth Social, ale na své cestě ke znovuzvolení prezidentem jistě bude chtít využít mocné síly Twitteru. Jak to nakonec celé dopadne?
Víkendový sedánek amerických konzervativců známý jako CPAC ukázal na jejich hluboké roztříštění. Pro jedny je Putin frajer, pro druhé vrah. Jedni se nemohou dočkat Trumpovy opětovné kandidatury na prezidenta, druzí už by se od něj rádi odpoutali.
Asi 7️⃣,3️⃣ milionu korun loni zaplatilo ministerstvo spravedlnosti právníkům a jiným expertům za rady v bitcoinové kauze. Vyplývá to ze seznamu plateb za poradenské služby na webu úřadu. Nejdražší ze služeb ve zmíněné kauze byl audit, který stál skoro 3,6 milionu. Na zveřejnění plateb upozornil server Publico.
Pražská burza dnes oslabila po 📉 ztrátách většiny hlavních emisí. Index PX klesl o 0,27 procenta na 2692,55 bodu. Ztráty se dotkly i cenných papírů, se kterými se obchodovalo v největších objemech. Zlevnily třeba akcie energetické firmy ČEZ, Komerční banky či banky Moneta.
Zavedení digitálního eura by mohlo evropské banky v prvních čtyřech letech stát čtyři až 6️⃣ miliard eur (97 miliard až 145,5 miliardy korun). Uvedl to člen Rady guvernérů Evropské centrální banky Piero Cipollone. Samotnou centrální banku by zavedení nové digitální měny mělo odhadem stát kolem 1,3 miliardy eur a náklady ECB na provoz měny mají činit asi 300 milionů eur ročně.
Spojené státy přispějí na Radu míru, která si za úkol dává řešení mezinárodních konfliktů a obnovu Pásma Gazy, 🔟 miliard dolarů (přibližně 206 miliard korun). Dnes to na prvním zasedání této organizace uvedl americký prezident Donald Trump.
Deficit zahraničního obchodu Spojených států se v loňském roce mírně 📉 snížil. Dosáhl 901,5 miliardy dolarů (18,6 bilionu korun) proti schodku 903,5 miliardy dolarů předloni. Deficit obchodu se zboží se ale vyšplhal na rekord. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo americké ministerstvo obchodu. Prezident Donald Trump loni citelně ovlivnil globální obchod tím, ze uvalil cla na dovoz z většiny zemí.
Prozápadní orientace Bulharska je stěžejní hodnotou a strategickým závazkem, uvedl dnes, první den v úřadu, prozatímní premiér 👨 Andrej Gurov. Bulharsko bude podporovat snahy o dosažení spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině a bude úzce spolupracovat se spojenci v EU a NATO, řekl podle agentury AP v projevu k poslancům poté, co se členy své vlády složil přísahu.
Nadnárodní poradenská společnost Accenture začala sledovat, jak často její manažeři využívají interní 🖥️ nástroje umělé inteligence. Pravidelným používáním nástrojů AI firma nově podmiňuje postup na vedoucí pozice. Podle serveru listu Financial Times to vyplývá z interního e-mailu.
Část demokratických zákonodárců letos plánuje ❌ bojkotovat tradiční projev amerického prezidenta o stavu unie, který šéf Bílého domu Donald Trump přednese v Kongresu příští úterý. Místo toho se budou v té době účastnit mítinku nazvaného Lidový projev o stavu unie, na prostranství National Mall poblíž Kapitolu, sídla amerického Kongresu ve Washingtonu. Napsal o tom deník The New York Times.
Americký maloobchodní řetězec Walmart 📈 zvýšil ve čtvrtém čtvrtletí tržby meziročně o 5,6 procenta na 190,66 miliardy dolarů (3,9 bilionu korun). Přispěl k tomu zejména on-line prodej, který se zvýšil o 27 procent. Firma to dnes uvedla ve své výsledkové zprávě. Výhled celoročního zisku ale kvůli nepředvídatelnému stavu obchodu a podmínek na trhu práce zklamal očekávání.
Téměř třetina Němců si myslí, že jejich země nyní potřebuje jedinou silnou politickou stranu, která by zastupovala zájmy celého lidu. Vyplývá to z 📜 průzkumu Deutschland-Monitor, o kterém dnes informovala agentura DPA. Silného vůdce, který by přijímal opatření bez parlamentu, by podle průzkumu chtělo 11 procent dotázaných.
