Napětí na Blízkém východě znovu rozhýbalo ropné trhy a české řidiče čeká zdražování. Pokud se cena ropy udrží kolem 80 dolarů za barel, může podle analytiků benzin i nafta podražit zhruba o dvě koruny na litr. Při omezení dodávek přes Hormuzský průliv by šlo až o pětikorunový skok.

Cena ropy typu Brent po otevření trhů krátce vyskočila z 73 na 82 dolarů za barel, následně se ustálila kolem 78 dolarů. V ceně je už započtena takzvaná riziková prémie, tedy příplatek za možné další vyhrocení situace kolem Íránu.

„Má v sobě již rizikovou prémii, která počítala s eskalací konfliktu v Íránu. Zásoby se stihly navýšit předem, protože se takový vývoj očekával. Na trhu je ropy stále mírný přebytek, ceny pohonných hmot se proto zvýší v horizontu týdne až dvou,“ říká k problematice Václav Loula, mluvčí České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu.

Bezprostředním impulsem byl útok na saúdskoarabskou rafinerii Ras Tanura v Saúdské Arábii. Ta patří k největším v zemi a denně zpracuje více než půl milionu barelů ropy. Nervozita se rychle přelila na evropské trhy s palivy. Velkoobchodní cena nafty během jediného dne vyskočila o více než 20 procent, nejvíce od začátku války na Ukrajině v roce 2022.

Těžké ráno pro Evropu. Zemní plyn a nafta na burze zdražují o více než 20 procent

Money

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Český trh je zranitelný

Česká republika je plně závislá na dovozu ropy a zhruba 43 procent nafty dováží jako hotový produkt ze zahraničí. Právě diesel je přitom pro domácí ekonomiku klíčový. Kvůli silné roli silniční nákladní dopravy i vysoké spotřebě v zemědělství a stavebnictví. „Cena benzinu a motorové nafty na burzách již roste a Česko je na dovozu nafty závislé. Dováží jí 43 procent,“ upozornil Loula.

Podle analytika společnosti Purple Trading Petra Lajska se současná situace promítne do cen velmi rychle. „Při udržení současné úrovně cen ropy kolem 80 dolarů po dobu alespoň dvou týdnů očekáváme postupné zdražování o zhruba dvě koruny na litr. V případě hlubší a trvalejší eskalace by růst mohl být výraznější, v extrémním scénáři i o několik korun navíc,“ uvedl Lajsek.

Scénář 100 dolarů za barel

Klíčovým rizikem zůstává omezení provozu přes Hormuzský průliv, kudy proudí přibližně pětina světových dodávek ropy. Země Perského zálivu zajišťují asi 27 procent světové produkce, takže případné narušení by mělo globální dopad.

„Při skoku cen ropy Brent na 100 dolarů lze realisticky očekávat růst ceny benzínu o čtyři až pět a půl koruny na litr, a to během několika dnů až dvou týdnů,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Argos Capital Kryštof Míšek. Pokud by zároveň oslabila koruna vůči dolaru, mohl by být dopad ještě výraznější. To by znamenalo návrat cen k úrovním, které české domácnosti zažily v roce 2022.

Lukáš Kovanda: Pokud Írán zaminuje Hormuz, vrátí se mu to jako bumerang

Názory

Íránský režim čelí po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chámenejího existenciálnímu ohrožení. A za takové situace, když už nemá tolik, co ztratit, stoupá pravděpodobnost, že se pokusí podniknout extrémní kroky, jichž by se jinak ještě vystříhal. Patří mezi ně položení tisíců námořních min v Hormuzském průlivu, které představuje nejúčinnější formu jeho blokády.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Dopad na inflaci i průmysl

Růst cen paliv se navíc neomezí jen na čerpací stanice. „Celkový rozsah dopadů bude záviset především na délce a intenzitě konfliktu. Kromě zdražování benzinu či nafty lze očekávat i růst cen části české průmyslové výroby. To by mohlo lehce zvýšit míru inflace a ovlivnit spotřebu domácností,“ upozornil analytik Bidli Petr Špirit.

Prozatím analytici očekávají spíše scénář postupného zdražování o zhruba dvě koruny za litr. Vývoj ale může být podle nich velmi rychlý. Pokud by došlo k reálnému omezení dodávek ropy z oblasti Perského zálivu, české pumpy by mohly během krátké doby zdražit i o pět korun za litr.

Demokratičtí zákonodárci odsoudili rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zaútočit na Írán bez schválení Kongresem. Přitom zpochybňují Trumpovo sobotní tvrzení, že Spojené státy čelily bezprostřední hrozbě ze strany Íránu. Právě existence takové hrozby je přitom zákonnou podmínkou, která prezidentovi umožňuje zahájit vojenský útok bez souhlasu Kongresu, připomíná deník The New York Times. Demokraté rovněž kritizují nejasnost cílů americké akce a vnímají riziko rozpoutání širšího konfliktu.

„Administrativa neposkytla Kongresu a Američanům zásadní detaily o rozsahu a bezprostřední povaze hrozby,“ uvedl lídr demokratů v Senátu Chuck Schumer v prohlášení zveřejněném na síti X po sobotním zahájení americko-izraelských útoků na Írán. Trumpa nařkl z „impulzivních výpadů“, které podle něj představují riziko širšího konfliktu a nejsou životaschopnou strategií v boji proti tomu, co demokrat označil za škodlivé aktivity v regionu, jaderné ambice a tvrdý útlak íránského lidu ze strany Teheránu.

Senátor Mark Warner, nejvýše postavený demokrat ve zpravodajském výboru Senátu stanici CNN řekl, že neobdržel žádné informace, které by naznačovaly, že by „Írán byl na pokraji zahájení jakéhokoli preventivního úderu proti Spojeným státům“. Když se prezident země rozhodne vyslat americké vojáky do války z vlastní vůle, musí předstoupit před Kongres a americký lid a požádat o oficiální vyhlášení války, prohlásil Warner.

„Nezákonná válka“

Řada demokratických zákonodárců a místních politiků americké údery na Írán označila za nelegální. „Tato válka je nezákonná. Není nutná. a bude katastrofická. Ještě tento týden Írán a Spojené státy jednaly o klíčových opatřeních, která mohla válce předejít. Prezident od těchto rozhovorů odstoupil a místo nich si vybral válku,“ napsala demokratická kongresmanka Alexandria Ocasiová-Cortezová v sobotu na X.

My statement on President Trump’s combat operations in Iran⬇️ pic.twitter.com/Bwe6Fe4qaR

— Rep. Alexandria Ocasio-Cortez (@RepAOC) February 28, 2026

Těžké ráno pro Evropu. Zemní plyn a nafta na burze zdražují o více než 20 procent

Money

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Washington a Teherán se ještě ve čtvrtek účastnily nepřímých jednání v Ženevě o íránském jaderném programu, přičemž rozhovory měly pokračovat tento týden. V sobotu však Spojené státy společně s Izraelem vzdušnými údery zasáhly íránské vojenské objekty a vládní budovy. Zabily přitom mimo jiné klíčové íránské představitele, včetně nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího.

Ománský ministr zahraničí Badr Busaídí, jehož úřad rozhovory mezi USA a Íránem zprostředkoval, přitom den před americko-izraelskými útoky stanici CBS News řekl, že vyjednávači obou stran dosáhli výrazného pokroku a dohoda o omezení íránského jaderného programu je na dosah. Írán podle něj souhlasil, že „nikdy, opravdu nikdy nebude mít... jaderný materiál, který by mohl být použit k výrobě (jaderné) bomby.“ Šéf ománské diplomacie to označil za velký úspěch.

Demokratický starosta New Yorku Zohran Mamdani sobotní údery na Írán označil za „katastrofickou eskalaci v nelegální válce agrese“. Nezávislý senátor Bernie Sanders útoky v sobotu na X nazval válkou Trumpa a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, která je podle něj protiústavní a porušuje mezinárodní právo.

„Trump řekl, že musíme zaútočit na Írán, protože nemůžeme dopustit, aby 'měl jadernou zbraň'. Opravdu? Stejný prezident v červnu řekl: 'Jaderná zařízení Íránu byla zničena'. Vietnam. Irák. Írán. Další lež. Další válka,“ napsal Sanders v jiném příspěvku na X.

Trump said we had to attack Iran because we can‘t allow it “to have a nuclear weapon.” Really?

This is the same president who, in June, said: “Iran’s nuclear facilities have been obliterated.”

Vietnam. Iraq. Iran. Another lie. Another war.

— Bernie Sanders (@BernieSanders) March 1, 2026

Sanders rovněž vyzval Kongres k přijetí rezoluce o válečných pravomocích s cílem zablokovat další použití vojenské síly proti Íránu bez schválení americkými zákonodárci. Očekává se, že členové Kongresu o rezoluci budou hlasovat tento týden. K jejímu přijetí vyzval také Schumer. O její přijetí se podle CBS News zasazují jak demokraté, tak někteří republikáni.

Údery na Írán vystřelily cenu zlata. Kov míří k dalším rekordům

Trhy

Americko-izraelské útoky na Írán vystupňovaly geopolitické napětí a výrazně prohloubily nejistotu kolem vývoje světové ekonomiky. Reakcí trhu je prudký růst ceny zlata.

nst

Přečíst článek

Většina republikánů, podle kterých íránská vláda představovala pro USA hrozbu, však Trumpovy útoky na Írán podporuje. Republikánský senátor a Trumpův blízký spojenec Lindsey Graham, který se roky zasazoval o vojenskou intervenci v Íránu, v sobotu na X napsal, že americké útoky budou „silné, rozsáhlé a věřím, že nakonec úspěšné“.

Republikáni v neděli obhajovali rozhodnutí republikánského prezidenta zaútočit bez schválení Kongresu, píše NYT, podle kterého se tak šance na přijetí rezoluce o válečných pravomocích snížila. Očekává se, že Senát o ní bude hlasovat v úterý a Sněmovna reprezentantů ve čtvrtek.

Američané nechtějí válku s Íránem, napsala na X demokratická kongresmanka Rashida Tlaibová. „Trump plní násilné fantazie amerických politických elit a izraelské apartheidní vlády“ a ignoruje americký lid, uvedla demokratka. Americké údery na Írán schvaluje 27 procent Američanů, zatímco 43 procent je proti a 29 procent si není jistých, ukazuje průzkum společnosti Ipsos pro agenturu Reuters zveřejněný v neděli.