Americký prezident Donald Trump v měsících před státní návštěvou Číny obchodoval s akciemi firem, jejichž šéfové ho do Pekingu doprovázejí. Podle údajů amerického Úřadu pro vládní etiku investoval mimo jiné až 7,2 milionu dolarů do Applu. Velké transakce se týkaly také technologických titulů Microsoftu, Amazonu a Mety.

Americký prezident Donald Trump v měsících před cestou do Číny investoval až 7,2 milionu dolarů, tedy zhruba 151 milionů korun, do akcií společnosti Apple. Vyplývá to podle agentury DPA z údajů amerického Úřadu pro vládní etiku.

Přesnou částku zveřejněné dokumenty neuvádějí. Povinné majetkové reporty ve Spojených státech totiž standardně pracují pouze s hodnotovými rozpětími. Největší nákup akcií Applu podle záznamů připadá na začátek února a pohyboval se mezi jedním a pěti miliony dolarů. Z dokumentů zároveň není zřejmé, zda šlo přímo o akcie, nebo o jiné finanční nástroje navázané na hodnotu firmy.

Cook, Musk, Huang i Boeing v delegaci

Šéf Applu Tim Cook je jedním z členů americké obchodní delegace, která Trumpa při státní návštěvě Pekingu doprovází. Vedle něj jsou v delegaci také technologický miliardář Elon Musk, generální ředitel Nvidie Jensen Huang a šéf Boeingu Kelly Ortberg.

Trumpova čínská cesta může pomoci odemknout zakleté čínské akcie

Trhy

Americký prezident Donald Trump vyrazil na historickou návštěvu Číny. Ačkoli sem jede v méně výhodné pozici než před necelými deseti lety, mohlo by se podařit částečně rozmrazit vzájemné ekonomické vztahy. To by se mohlo následně pozitivně projevit na čínských akciích. Co je nyní v sázce?

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Trump přitom v předchozích měsících obchodoval i s cennými papíry dalších společností, jejichž představitelé jsou součástí delegace. Podle DPA však z dostupných údajů nelze vyčíst jednoznačný trend, tedy zda u těchto firem převažovaly nákupy, nebo prodeje.

Boeing oznámil obří čínskou objednávku

Výraznou součástí americko-čínských jednání je také Boeing. Ten si v Číně zajistil objednávku na 300 letadel v hodnotě přes 37 miliard dolarů. Obchod oznámil sám Trump, podle DPA však uvedl jinou částku.

Akciový trh přesto reagoval zklamáním. Investoři totiž podle agentury očekávali ještě větší kontrakt, a akcie Boeingu proto po oznámení prudce oslabily.

Nvidia bojuje o návrat na čínský trh

Velké zájmy má v Číně také Nvidia. Výrobce čipů pro umělou inteligenci se snaží znovu posílit na trhu, kde dříve dosahoval miliardových tržeb. Jeho pozici ale zkomplikovala americká vývozní omezení i tlak Pekingu na nákup domácích technologií, například od společnosti Huawei.

Podle DPA je pro Nvidii čínský trh zásadní. Šéf firmy Jensen Huang odhaduje, že společnost letos kvůli omezením přijde na čínských tržbách přibližně o 50 miliard dolarů.

Tisíce transakcí za tři měsíce

Zpráva upozorňuje také na mimořádný počet Trumpových obchodů. Jen u nákupů lze za tříměsíční období dohledat více než 2300 záznamů. Přinejmenším část z nich však podle DPA neprovedl Trump osobně, ale správci jeho účtů.

Největší obchody se týkaly prodejů technologických akcií. Trump se podle zveřejněných údajů 10. února zbavil akcií Microsoftu, Amazonu a Mety v celkové hodnotě až 25 milionů dolarů.

Od listopadu padne povinnost vyrábět teplo z topné soustavy, která využívá minimálně z 65 procent energii z obnovitelných zdrojů. Pronajímatelé ale budou ke změně média motivováni.

Po téměř nekonečných diskusích, provázených mnoha protesty zelených hnutí včetně opoziční strany Zelených, se německé vládě konečně podařilo dotáhnou do konce práce na novém zákoně o modernizaci budov (Gebäudemodernisierungsgesetz, GMG), který nahradí dosavadní zákon o energetické náročnosti budov (Gebäudeenergiegesetz, GEG). Co je hlavním obsahem nového i starého zákona nenechává nikoho na pochybách: německá veřejnost totiž oběma zákonným normám říká zákon o vytápění (Heizungsgesetz).

Nový zákon, který by měl vstoupit v platnost od letošního listopadu, především zmírňuje ekologické nároky na typ respektive způsob vytápění budov. Vláda svůj cíl deklarovala jako větší otevřenost různým technologiím vytápění místo dřívějšího striktního požadavku na využívání 65 procent obnovitelných zdrojů u nového topného systému. Nový zákon mění i postavení pronajímatele a nájemníka z hlediska dopadu nákladů. Kotle na plyn či topný olej budou moci vyhřívat budovy i po roce 2045, kdy měly být podle původního zákona vyřazeny z provozu.

Plynové a olejové kotle povoleny, ale…

Podle dosavadního zákona o energetické náročnosti budov musí každý, kdo se chystá vyměnit staré topení za nové, respektovat požadavek, že nově instalovaná topná soustava musí pro výrobu tepla využívat minimálně z 65 procent energii z obnovitelných zdrojů či zbytkového tepla. Takový požadavek automaticky splňovala tepelná čerpadla, dále kombinace plynového nebo olejového kotle s tepelným čerpadlem či solárně-termickým systémem, pokud kombinace čerpadlo se solárem pokrylo 65 procent běžného provozu. Zákonné nároky splňuje také kotel na dřevěné palety nebo bioplyn a dále plynové kotle, v nichž se jako palivo používá biometan, bio zkapalněný plyn nebo vodík aspoň z 65 procent a za určitých podmínek i dálkové teplo.

Hlavním problémem dosavadního zákona jsou extrémně vysoké náklady na přechod na požadované ekologicky šetrné technologie, které jsou zatěžující především pro majitele starších domů. Zatímco nový plynový kotel stojí bez montáže od 2,5 tisíce do čtyř tisíc eur (60,8 až 97,2 tisíce korun), tepelné čerpadlo (opět bez montáže) začíná na sedmi tisících a u vyšších výkonových řad dosahuje až 25 tisíc eur. Cenu ovšem velmi výrazně zvyšují náklady na zemní vrty, plošné kolektory a podobně. Majitelé ale mohou na nový topný systém získat dotaci až do 70 procent nákladů.

Podle nového zákona si lidé opět mohou při výměně topení instalovat kotle na plyn či topný olej, ale s jednou podmínkou. Musejí přitom postupovat po takzvaném bio schodišti (Bio-Treppe), tedy musejí do své topné soustavy od roku 2029 postupně zavádět příměsi biopaliv a biometanu. Ministryně hospodářství Katherina Reiche (CDU) to označuje za záruku dodržení německých klimatických cílů.

Pronajímatelé se musejí podílet na nákladech

Cílem vlády bylo ochránit nájemníky před skokovým zdražením bydlení. Podle nového zákona musejí majitelé domů brát na sebe část nákladů v případě, že topný systém „jede“ na fosilní paliva, tedy plyn, olej či kapalný plyn. To je má motivovat k modernizaci objektu a nájemníkům to má snížit čistou platbu za teplo. Pokud pronajímatel topný systém vymění za nový ekologický, například tepelné čerpadlo, pak má omezené možnosti přenést tyto investiční náklady do základního nájemného. Zvýšení nájmu je navíc po dobu šesti let od výměny zastropováno. Doposud mohou pronajímatelé na své nájemníky přenášet veškeré náklady na teplo, nezávisle na tom, jak efektivní či drahé topné zařízení je. Nájemníci ovšem musejí počítat s růstem cen za plyn a olej kvůli tomu, že se zvyšuje uhlíková daň.

Kritika prší ze všech stran

Vláda naplánovala, že by nový zákon měl platit od listopadu. Původním termínem byl první červenec. Schválení vládou je teprve prvním krokem. Dalším musí být posvěcení nového zákona spolkovým sněmem a spolkovou radou.

Mezitím se ale ještě může stát spousta věcí. Velké diskuse se stále vedou zejména kolem rozdělení nákladů na vytápění mezi majiteli nemovitostí a jejich nájemníky. To považuje za zásadní problém například Německá průmyslová a obchodní komora. Chybí podle ní také metodika provádění odpočtů a není zřejmé, jaký dopad bude mít zákon na společenství vlastníků bytových jednotek.

Konec černého uhlí v Česku: miliardy tun zůstanou navždy pod zemí

Zprávy z firem

Po definitivním ukončení těžby společnosti OKD zůstanou ve Slezsku miliardy tun nevytěženého černého uhlí. Zásoby se však nacházejí ve více než kilometrové hloubce, a jejich vytěžení by proto bylo mimořádně technicky i ekonomicky náročné. Podle odborníků je tak případné obnovení těžby v budoucnu velmi nepravděpodobné, protože by si vyžádalo investice v řádu desítek miliard korun. Vyplývá to z vyjádření expertů. Společnost OKD dnes ukončí těžbu v Dole ČSM ve Stonavě na Karvinsku, čímž definitivně skončí těžba černého uhlí v celém Česku.

nst

Přečíst článek

Velmi ostrou kritiku a žádost o přepracování adresovala kabinetu Friedricha Merze Národní rada pro kontrolu norem. Nezávislý kontrolní úřad poukazoval hlavně na nízkou srozumitelnost, odtaženost od praxe a také finanční náročnost. Některé pasáže jsou prý tak komplikované, že jim nebudou rozumět ani odborníci z teplárenských svazů, kteří jej ani nebudou schopni uvést do praxe. Navíc zákon způsobí dodatečnou byrokratickou zátěž a lidé i firmy si budou muset najmout poradce, protože bez nich nebudou schopni výměnu svého topného systému realizovat.

Velkým trnem v oku je ovšem zákon o modernizaci budov u ekologů. Ti hovoří o ohrožení splnění německých klimatických cílů. Vadí jim zejména to, že se při výměně topného systému mohou používat plynové a olejové kotle, které pak mohou být používány ještě libovolně daleko za rok 2045, což je rok, který současný zákon považoval za mezní.