Firmy šetří miliardy, ale nevyužívají příležitost. Daňové odpočty na výzkum zůstávají stranou
Firmy v Česku investují do výzkumu a vývoje čím dál víc, ale paradoxně méně využívají daňové odpočty, které jim mohou výrazně ušetřit náklady. Nová data Českého statistického úřadu ukazují, že tento nástroj zůstává pro mnoho podniků složitý a nejistý.
Počet firem, které v Česku využívají daňové odpočty na výzkum a vývoj, dlouhodobě klesá. V roce 2024 je podle dat Českého statistického úřadu uplatnilo 721 podniků, což je nejméně od roku 2010. Paradoxně ale celková částka, kterou firmy díky tomuto nástroji ušetřily, dosáhla rekordních 3,7 miliardy korun. To naznačuje, že odpočty využívá menší okruh podniků, avšak ve větším rozsahu než dříve.
Firmy přitom zůstávají klíčovým tahounem investic do výzkumu a vývoje v Česku a dlouhodobě financují většinu těchto aktivit z vlastních zdrojů. Při rozhodování o investicích ale pečlivě zvažují, jak je financovat efektivně a s co nejmenší mírou nejistoty. V praxi proto často dávají přednost přímým dotacím, které využívá téměř dvojnásobek firem oproti daňovým odpočtům.
Ministerstvo financí vydalo svůj již třetí příkaz k maximálním cenám paliv. Nafta má podle státního nařízení zlevnit ze dne na den o víc než čtyři koruny za litr. Pro řidiče jistě dobrá zpráva, ale ve výsledku pro společnost velmi špatná.
Dalibor Martínek: Nafta o čtyři koruny levnější. Mají se Češi radovat? Měli by spíš brečet
Názory
„Firmy si uvědomují, že bez investic do výzkumu a vývoje nemohou dlouhodobě obstát. Zároveň ale při jejich financování často sahají především po dotačních programech, zatímco daňové odpočty zůstávají spíše v pozadí. Z naší zkušenosti vyplývá, že firmy tento nástroj často dostatečně neznají a mají obavy z jeho administrativní náročnosti i splnění zákonných podmínek,“ říká Kristína Šumichrastová ze společnosti Ayming Česká republika.
Právě složitost celého procesu je podle odborníků hlavní překážkou širšího využívání odpočtů. Firmy narážejí na náročnou administrativu, komplikovanou dokumentaci i nejasný výklad pravidel, což zvyšuje jejich nejistotu, zda budou jejich projekty uznány. Přesto zájem o tento nástroj nezmizel.
Daňová sezona je v plném proudu a letos přináší víc než jen tradiční povinnost odevzdat „růžový formulář“. Přiznání za rok 2025 odráží změny z posledních let. Omezení některých slev, posun daňových pásem i přísnější pravidla pro bonusy. Zároveň roste tlak na správné vykazování vedlejších příjmů a digitalizaci podání.
Daňové přiznání za rok 2025: méně slev, nové limity a tvrdší kontrola. Na co si dát pozor?
Money
„Z našich zkušeností i loňského průzkumu vyplývá, že firmy mají o využívání daňových odpočtů zájem a vnímají je jako smysluplný nástroj podpory inovací. V praxi ale často narážejí na složitost celého procesu a nejistotu ohledně výkladu pravidel, což jejich využití komplikuje,“ doplňuje Kristína Šumichrastová.
Situaci měla zlepšit i nedávná novela zákona o daních z příjmů, která upravila podmínky pro uplatnění odpočtů a zvýšila jejich atraktivitu. Firmy ji sice hodnotí pozitivně, zásadní problém ale podle nich přetrvává.
„Novelu vnímáme pozitivně, protože zvyšuje atraktivitu tohoto nástroje. Pro firmy ale zůstává klíčové především to, aby byla pravidla stabilní, předvídatelná a jednotně aplikovaná v praxi,“ říká Šumichrastová.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.