Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Putin upřel zrak na volby v Moldavsku. Chce oslabit proevropskou orientaci země

Ruský prezident Vladimir Putin
ČTK
Jiří Frydlewicz
fry

Rusko se podle několika nezávislých vyšetřování připravuje na zásahy do moldavských parlamentních voleb, které se uskuteční tuto neděli 28. září. Dokumenty ukazují, že Kreml vypracoval komplexní strategii s cílem oslabit proevropskou orientaci země a podlomit pozici prezidentky Maii Sandu i její vládní Strany akce a solidarity (PAS). Plán byl dokončen na jaře letošního roku a je koordinován přímo z Moskvy.

Strategie zahrnuje podle informací agentur více typů zásahů. Patří mezi ně nejen organizace protestů a mobilizace voličů žijících v zahraničí, ale především rozsáhlá dezinformační kampaň zaměřená na oslabení důvěry v demokratický proces. Hlavním cílem je vytvořit obraz vlády jako neschopné a ochotné manipulovat s volebními výsledky, píše agentura Bloomberg.

Vazby na oligarchu

Vyšetřování BBC odhalilo existenci tajné proruské sítě, která funguje přímo v Moldavsku. Její členové dostávají finanční odměny za šíření proruské propagandy a falešných zpráv, především prostřednictvím sociálních médií. Do repertoáru patří i výroba obsahu pomocí umělé inteligence, která ztěžuje odhalení manipulací. Podle dostupných informací má tato síť vazby na moldavského oligarchu Ilana Shora, jenž je sankcionován Spojenými státy za účast na operacích Kremlu, a rovněž na organizaci Evrazia, která byla za podobné aktivity sankcionována jak USA, tak i Evropskou unií.

Ropovod Družba

EU chce vyvinout tlak na ruskou ropu. Plánuje obchodní opatření vůči té dovážené Družbou

Evropská unie zvažuje zavedení obchodních opatření vůči dovozu ruské ropy na Slovensko a do Maďarska prostřednictvím ropovodu Družba, pokud tento dovoz nebude postupně ukončen. Informovala o tom agentura Bloomberg s odvoláním na osoby obeznámené se situací.

Přečíst článek

Zmíněná organizace byla už dříve obviněna z uplácení voličů, aby hlasovali proti evropské integraci, a její metody nyní navazují na loňské pokusy destabilizovat prezidentské volby. Zkušenosti z minulosti ukazují, že podobné sítě dokážou kombinovat tradiční i nové formy nátlaku: od přímého uplácení přes organizování protestů až po sofistikované informační operace využívající digitální technologie.

Pro Moldavsko jsou tyto volby zásadní. Vítězství PAS by znamenalo pokračování cesty k členství v Evropské unii, zatímco úspěch proruských sil by mohl znamenat zásadní obrat zahraniční politiky i oslabení dosavadních demokratických reforem. V sázce je tedy nejen politická orientace země, ale také její bezpečnost a stabilita.

Ukrajinské drony zasáhly přečerpávací stanice ruského ropovou Kujbyšev-Tichoreck

Drony ukrajinské tajné služby SBU a armádních speciálních sil zasáhly v noci na dnešek přečerpávací stanice ruského ropovou Kujbyšev-Tichoreck ve Volgogradské a Samarské oblasti Ruska. Tento ropovod se používá k vývozu ropy přes přístav Novorossijsk na jihu evropského Ruska. Uvedl to server Ukrajinska pravda s odvoláním na své nejmenované zdroje.

Přečíst článek

Hybridní válka jako běžný nástroj

Celá situace navíc přesahuje hranice Moldavska. Odhalení ukazuje, jak se hybridní válka stává běžným nástrojem ruské politiky v regionu. Šíření dezinformací, zpochybňování legitimity voleb a využívání umělé inteligence k manipulaci veřejného mínění jsou varovným signálem i pro další státy ve východní Evropě. Demokratické instituce budou muset hledat způsoby, jak se těmto zásahům bránit – a to nejen posílením volebního dohledu, ale i regulací digitálního prostoru, kontrolou financování politických aktivit a ochranou voličů v zahraničí.

Moldavsko tak nyní stojí před těžkou zkouškou. Volby na konci září nebudou pouze soubojem domácích politických stran, ale testem odolnosti celé země proti tlaku zvenčí. Výsledek může rozhodnout nejen o dalším směřování k Evropské unii, ale i o tom, zda se podaří udržet důvěru občanů v demokracii a odolat destabilizačním snahám Ruska.

Související

Trump prozradil jména investorů, kteří převezmou americké aktivity sociální sítě TikTok

Americký prezident Donald Trump
ČTK
 ČTK

Mezi investory, kteří převezmou americké aktivity sociální sítě TikTok dosud provozované čínskou společností ByteDance, budou mimo jiné mediální magnáti Lachlan a Rupert Murdochovi nebo Michael Dell, který je zakladatelem technologické společnosti Dell. Televizní stanici Fox News to řekl americký prezident Donald Trump.

Trump nejprve potvrdil účast zakladatele společnosti Oracle Larryho Ellisona. Bílý dům už o víkendu uvedl, že Oracle bude v celém projektu amerického TikToku garantovat bezpečnost dat.

„Nerad vám to říkám, ale je v tom zapojený muž jménem Lachlan. Víte, kdo je Lachlan?“ cituje Trumpa BBC. „A v té skupině bude pravděpodobně i Rupert,“ dodal prezident.

Lachlan Murdoch nedávno převzal řízení rodinného mediálního impéria v podobě společností Fox a News Corp. Jeho 94letý otec Rupert Murdoch z čela obou společností odstoupil před dvěma lety. Podle dvou zdrojů agentury Reuters by Murdochovi případně do odštěpené společnosti TikTok U.S. investovali prostřednictvím společnosti Fox

Agentura Bloomberg o víkendu s odvoláním na vysokého představitele Bílého domu uvedla, že mezi nové investory budou patřit společnosti Oracle, Andreessen Horowitz a společnost soukromého kapitálu Silver Lake Management.

Alphabet vstoupil do tříbilionového klubu: Co to znamená pro investory

Když Google v roce 2004 vstupoval na burzu, málokdo si tehdy dokázal představit, že o dvě desetiletí později bude jeho mateřská společnost Alphabet patřit mezi elitní hráče s několika bilionovou tržní kapitalizací. V září 2025 se Alphabet oficiálně přidal k Applu, Microsoftu a Nvidii, a to do velké míry díky příznivému obratu v legislativním sporu s americkým ministerstvem spravedlnosti, podotýká ve své analýze Anna Šuhajdová, předsedkyně představenstva Capital Markets.

Přečíst článek

Média už dříve informovala, že podíl ByteDance zřejmě bude činit 19,9 procenta, což vyhovuje zákonným požadavků, podle nich musí být podíl čínské společnosti v takovém podniku nižší než 20 procent. Televize CNBC dříve uvedla, že na transakci se budou podílet i dosavadní američtí investoři firmy ByteDance.

TikTok už v roce 2022 kvůli obavám o bezpečnost a rostoucímu politickému tlaku v USA přesunul data amerických uživatelů do cloudu společnosti Oracle. Média v minulém týdnu spekulovala, že pokračování tohoto uspořádání je součástí dosud nezveřejněné dohody.

Trump minulý týden v pátek po rozhovoru s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem naznačil, že Čína souhlasí s převzetím aktivit čínské sociální sítě v USA konsorciem amerických vlastníků. Oba státníci se podle něj osobně sejdou na summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Jižní Koreji.

TikTok

TikTok posílí dohled nad Českem před volbami. Chce zabránit šíření dezinformací

Sociální síť TikTok, kterou v Česku používá každý měsíc 2,4 milionu lidí, zpřísní před říjnovými sněmovními volbami opatření k ochraně integrity voleb. Společnost má globální i lokální týmy, které monitorují obsah související s volbami, a spolupracuje s českými i evropskými partnery na odhalování dezinformací a zvyšování mediální gramotnosti.

Přečíst článek

Dosažení rámcové dohody s Čínou minulý týden v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent, což následně potvrdil hlavní čínský vyjednavač Li Čcheng-kang. Telefonické jednání prezidentů mělo sloužit k dojednání podrobností a dokončení dohody.

Americký prezident krátce po nástupu do úřadu na 75 dní pozastavil uplatňování zákona o zákazu TikToku na území USA v případě, že čínský vlastník většinový podíl neprodá zájemci schválenému vládou. Následovaly ještě další tři odklady, poslední z nich minulý týden. Lhůta tak má uplynout až 16. prosince.

Nařízený prodej je výsledkem obav amerických úřadů, že TikTok představuje hrozbu pro národní bezpečnost. Podle agentury Reuters jde konkrétně o obavy, že by čínská vláda mohla mít přístup k datům amerických uživatelů a následně v zemi prostřednictvím aplikace provádět vlivové operace.

JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.

Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?

Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.

Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.

A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.

Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v červnu.

Související

Americký prezident Donald Trump

Globální investoři staví val proti dopadům Trumpových cel. Sázejí na pokles automobilového průmyslu

Přečíst článek

O sjednocení s Jižní Koreou nestojíme, uvedl Kim

Severokorejský vůdce Kim Čong-un
ČTK
 ČTK

KLDR nestojí o sjednocení s Jižní Koreou ani se nehodlá vzdát svých jaderných zbraní. Uvedl to podle státních médií severokorejský vůdce Kim Čong-un, napsaly agentury Reuters AFP. Kim také uvedl, že má dobré vzpomínky na amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pchjongjang je ochoten jednat s USA, pokud Washington ustoupí od požadavku, že se Severní Korea musí vzdát svého jaderného arzenálu.

„Pokud se Spojené státy vzdají své absurdní obsese zbavit nás jaderných zbraní, přijmou realitu a budou si přát skutečné mírové soužití, tak nemáme důvodu nezasednout s nimi k jednomu stolu,“ řekl Kim podle státních médií v projevu k Nejvyššímu lidovému shromáždění.

Záruka existence

Jaderné zbraně jsou podle Kima zárukou existence KLDR. „Nikdy se nevzdáme našich jaderných zbraní,“ uvedl severokorejský vůdce. Podle něj KLDR také není ochotná udělat ústupky výměnou za zmírnění či odvolání sankcí uvalených OSN. Kim uvedl, že sankce učinily Severní Koreu odolnější.

Kim také odmítl jednání s jižním sousedem. Nový jihokorejský prezident I Če-mjong, který je ve funkci od června, se snažil vysílat vstřícné signály Pchjongjangu. I v rozhovoru s agenturou Reuters řekl, že současný systém sankcí neodradil KLDR od vývoje a výroby jaderné zbraně.

Další chaos. Trumpova administrativa se tentokrát vozí po vízovém programu pro firmy

Technologický sektor a další společnosti vydaly sérii varování pro své zaměstnance s vízy H-1B, aby necestovali do zahraničí. Reagovaly tak na chaos, který vyvolalo rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa uvalit na tento široce využívaný firemní vízový program poplatek ve výši 100 tisíc dolarů.

Přečíst článek

Za přechodnou a realistickou alternativu vůči jadernému odzbrojení KLDR označil jihokorejský prezident I dohodu, ve které by se Severní Korea zavazovala zastavit výrobu nových jaderných zbraní. Řekl to v rozhovoru, který zveřejnila stanice BBC. Podle jihokorejského prezidenta KLDR získává každý rok 15 až 20 nových jaderných zbraní. „Ačkoliv se nevzdáváme dlouhodobého cíle jaderného odzbrojení, myslím, že by zastavení vývoje jaderných zbraní a raket ze strany Severní Koreje přineslo jasný užitek,“ uvedl prezident. Součástí takové dohody by podle něj měly být i Spojené státy.

„Na současného prezident Spojených států Donalda Trumpa mám osobně dobré vzpomínky,“ uvedl Kim, který se setkal s Trumpem během jeho prvního mandátu v letech 2018 a 2019 třikrát. Jednali o jaderném odzbrojení KLDR. Jednání však nakonec žádný konkrétní výsledek v této věci nepřinesla. Spojené státy jsou hlavním vojenským spojencem Jižní Koreje, kde mají významnou vojenskou přítomnost.

Související

Kavárna Starbucks na hranicích Jižní a Severní Koreje

Klídek, káva a KLDR. Jihokorejská pobočka Starbucks nabízí výhled do znepřátelené země

Přečíst článek
Doporučujeme