Drony ukrajinské tajné služby SBU a armádních speciálních sil zasáhly v noci na dnešek přečerpávací stanice ruského ropovou Kujbyšev-Tichoreck ve Volgogradské a Samarské oblasti Ruska. Tento ropovod se používá k vývozu ropy přes přístav Novorossijsk na jihu evropského Ruska. Uvedl to server Ukrajinska pravda s odvoláním na své nejmenované zdroje.
„V důsledku útoku ukrajinských dronů se zastavila práce (napadených) stanic a přerušila přeprava ropy,“ napsal server. Zdůraznil, že právě tato infrastruktura přináší do ruského rozpočtu obří zisky, které slouží k financování války proti Ukrajině. „Práce na přerušení těchto finančních toků bude pokračovat,“ přislíbil zdroj.
Server připomněl, že drony SBU tento měsíc, v noci na 12. září, zasáhly v ruském přístavu Primorsk dva tankery sloužící k vývozu ruské ropy. Primorsk je hlavní ruský přístav pro překládku ropy ve Finském zálivu Baltského moře. Nachází se na konci systému ropovodů.
Budoucnost České republiky je pouze v Severoatlantické alianci, jejíž nenahraditelnost se ukazuje právě dnes, kdy se ve východní Evropě opět válčí. Premiér Petr Fiala (ODS) to řekl při slavnostním zahájení dvoudenních Dnů NATO v Ostravě a Dnů Vzdušných sil Armády ČR na letišti v Mošnově na Novojičínsku.
Ukrajinské drony během noci na dnešek poškodily ruské petrochemické podniky v Saratově a Samarské oblasti, zásobující ruskou armádu, informoval dříve ukrajinský generální štáb. Drony konkrétně napadly rafinérii v Saratově, schopnou zpracovat sedm milionů tun ropy ročně, a také rafinérii v Nokujbyševsku o kapacitě 8,8 milionu tun ropy i další podnik v Samarské oblasti, který smíchává ruskou ropu o vysokém a nízkém obsahu síry na export. „Důsledky poškození se upřesňují. Všechny zasažené objekty se podílejí na zásobování ruských ozbrojených sil,“ napsal štáb na telegramu.
Nejefektivnějšími sankcemi proti Rusku jsou požáry v jeho rafinériích, ropných terminálech a skladištích ropy, prohlásil v půli září ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po sérii ukrajinských útoků proti ruským podnikům pro zpracování nebo přepravu suroviny, jejíž prodej Moskvě významnou měrou pomáhá financovat válku proti Ukrajině. Ukrajina se s pomocí Západu brání ruské agresi již tři a půl roku.
Související
Zelenskyj: Nejlepšími sankcemi proti Rusku jsou požáry jeho rafinerií
Vláda se rozhodla založit koordinační skupinu pro antidronovou ochranu státu. Úkolem odborníků bude mimo jiné sledovat vývoj technologií a navrhovat patřičná opatření. Premiér Petr Fiala (ODS) to řekl během Dnů NATO v Ostravě a Dnů Vzdušných sil Armády ČR.
Polsko tento měsíc zaznamenalo 19 narušení svého vzdušného prostoru ruskými drony. Česko na pomoc s ochranou východní hranice vyslalo vrtulníkovou jednotku pro speciální operace se třemi stroji Mi-171Š.
Sledování vývoje technologií
„Musíme reagovat na nebezpečí, které představují ruské drony. Naší prioritou je zajistit bezpečnost občanů a být připraveni na případné ohrožení. Proto jsme se rozhodli založit koordinační skupinu pro antidronovou ochranu státu při Bezpečnostní radě státu,“ řekl Fiala. Ve skupině podle něj budou odborníci mimo jiné z ministerstev obrany, vnitra, dopravy, z české armády či policie.
„Jejich úkolem bude sledovat vývoj technologií, navrhovat různá opatření, včetně legislativních, a koordinovat jednotlivé úřady v této oblasti. To je další krok k tomu, abychom co nejlépe ochránili bezpečí občanů. Posilujeme tím ochranu naší země i před novými hrozbami, které vidíme nedaleko od nás,“ řekl premiér.
KLDR poslala Rusům vojenskou pomoc za deset miliard dolarů. Nazpět nedostala prakticky nic
Severní Korea v rámci dohody poslala do Ruska zbraně a vojáky v hodnotě bezmála deset miliard dolarů, tedy přes 206 miliard korun, ale výměnou dostala pouze zlomek. S odvoláním na jihokorejskou pobočku Nadace Friedricha Naumanna to napsala agentura Jonhap. KLDR vojensky pomáhá Rusku, které v únoru 2022 zahájilo invazi na Ukrajinu.
Jak často se bude skupina scházet a jaká přesně bude náplň její práce, se podle něj ukáže v příštích dnech. „V tuto chvíli jsme vytvořili jednak politické zadání, které já pokládám za mimořádně důležité a je to rychlá reakce, a současně jsme identifikovali, určili rezorty a složky státu, které se starají o bezpečnost, které se na práci této skupiny mají podílet,“ řekl premiér. Tento krok podle něj odpovídá i tomu, jakým způsobem se posunují bojové operace na Ukrajině. „Prostě se musíme ochraně proti dronům intenzivně věnovat,“ dodal Fiala.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) řekla, že se vláda snaží jít cestou vícevrstvé protivzdušné obrany, která ale nespočívá pouze ve dronech. „To, že teď dokončujeme výběrové řízení na pořízení několika stovek dronů různých typů, to do toho konceptu také zapadá,“ řekla Černochová. Je podle ní důležité, aby všechny zmíněné vrstvy dostaly jednotný rámec a aby koordinační skupina, která bude pod Bezpečnostní radou státu, řešila i zapojení do některých mezinárodních spoluprací.
Související
Tusk: Sestřelíme všechna ruská letadla a drony, která naruší polský vzdušný prostor
Víza do Spojených států pro kvalifikované zahraniční pracovníky budou ročně stát 100 tisíc dolarů (asi dva miliony korun), uvedl podle agentur americký prezident Donald Trump. Na toto oznámení zareagovaly některé velké technologické společnosti tím, že varovaly své zahraniční pracovníky, aby neopouštěli USA nebo aby se urychleně vrátili, píše agentura Reuters.
Tato změna v legislativě by mohla zasadit velký úder technologickému sektoru, který je ve velké míře závislý na kvalifikovaných pracovnících z Indie a Číny, a který z velké části financoval Trumpovu prezidentskou kampaň, podotýká agentura.
Společnosti Microsoft, JPMorgan a Amazon reagovaly na oznámení tím, že zaměstnancům s tímto typem pracovních víz doporučily zůstat ve Spojených státech, jak vyplývá z interních e-mailů, do kterých nahlédla agentura Reuters. Zaměstnancům s vízy H-1B, kteří se nacházejí mimo USA, tyto technologické firmy doporučily, aby se vrátili předtím, než vstoupí nové poplatky v platnost v sobotu o půlnoci místního času (v neděli 06:00 středoevropského letního času).
Reakce ze zahraničí
Na nové opatření zareagovala již Indie a Jižní Korea. Indické technologické firmy budou tímto opatřením také zasaženy, uvedla indická národní asociace softwarových společností NASSCOM. Zavedení nového poplatku ve výši 100 tisíc dolarů by mohlo narušit globální operace indických technologických společností, které vysílají kvalifikované odborníky do Spojených států. NASSCOM zastupující indický IT průmysl v hodnotě 283 miliard dolarů uvedl, že jednodenní lhůta pro zavedení nové politiky vyvolala značnou nejistotu u podniků, odborníků a studentů po celém světě.
Jihokorejské ministerstvo zahraničí oznámilo, že vyhodnotí dopad změn v americkém systému udělování pracovních víz a případně bude s americkou stranou spolupracovat. Podle vládních údajů pocházelo v loňském roce celých 71 procent majitelů amerických pracovních víz typu H-1B z Indie, zatímco Čína byla s 11,7 procenty pracovníků na druhém místě, uvádí agentura Reuters.
Čím se Trump Britům odvděčil za královské přijetí? „Drobky ze stolu v Silicon Valley“, říká bývalý vicepremiér a insider z Mety
Donaldu Trumpovi se v Británii dostalo královského přijetí. Premiér Keir Starmer se snaží pomocí dobrých vztahů získat pro Brity co nejlepší podmínky. Druhá státní návštěva, kterou kromě Trumpa žádný prezident nedostal, dala premiérovi do ruky hmatatelné výsledky. Přísloví, že není zlatem všechno, co se třpytí, však platí i v tomto případě.
Od svého nástupu do úřadu v lednu zahájil Trump rozsáhlé zpřísnění imigrační politiky, včetně opatření k omezení některých forem legální imigrace. Vízový program H-1B pro kvalifikované zahraniční pracovníky, například vědce nebo programátory, jim umožňuje pracovat ve Spojených státech po dobu tří let, kterou lze prodloužit na šest let. Víza platí zahraničním specialistům zaměstnavatelé, píše AFP.
Přednost pro americké pracovníky
Trump se proti tomuto programu vymezoval už ve svém prvním mandátu. Odůvodňoval to tím, že chce dát přednost americkým pracovníkům a že jde o nástroj technologických firem k najímaní levnějších zahraničních pracovníků. Také agentura AP píše, že za využití víz H-1B podniky zaměstnávají lidi, kteří jsou ochotní pracovat za 60 tisíc dolarů ročně, což je o dost méně než platy amerických specialistů.
Trumpova hrozba zpřísnit pravidla pro víza H-1B se stala hlavním bodem sporu s technologickým průmyslem, který přispěl miliony dolarů na jeho prezidentskou kampaň.
Nyní Trumpova administrativa chce, aby velké technologické firmy v USA zaučovaly Američany, nikoli cizince. „Pokud chcete někoho vyškolit, vyškolíte mladého absolventa jedné z velkých univerzit v naší zemi, vyškolíte Američany a přestanete dovážet lidi, aby nám brali práci,“ řekl před novináři v pátek ministr obchodu Howard Lutnick, který stál po boku šéfa Bílého domu v Oválné pracovně. Dodal, že všechny velké podniky s tím souhlasí, píše AP.
Americký prezident Donald Trump připustil, že ho ruský prezident Vladimir Putin zklamal. Řekl to na tiskové konferenci s britským premiérem Keirem Starmerem na závěr své státní návštěvy Británie. Podle Starmera spolu mluvili o způsobech, jak zvýšit podporu pro Ukrajinu a vyvinout větší tlak na Putina, aby souhlasil s mírovou dohodou, která vydrží.
Počet žádostí o víza H-1B v posledních letech výrazně vzrostl. Administrativa tehdejšího prezidenta Joea Bidena jich přitom podle AFP schválila nejvíce v roce 2022. Naopak největší počet zamítnutých žádostí byl v roce 2018, tedy v době Trumpova prvního funkčního období.
Vízový program H-1B byl podle AP vytvořen v roce 1990 a přiděluje se prostřednictvím loterijního systému. Letos byla společnost Amazon zdaleka největším příjemcem víz H-1B s více než 10 tisíci udělenými vízy. Následovaly firmy Tata Consultancy, Microsoft, Apple a Google, uvádí AP.
Trump také v pátek podepsal výkonné nařízení k vytvoření „zlaté karty“ pro lidi, kteří mohou zaplatit jeden milion dolarů (zhruba 22 milionu korun) za trvalý pobyt, píše agentura Reuters. „Bude to ohromný úspěch,“ řekl podle AFP Trump.
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
Související
„Buďte radši online“. Firmy varují své zaměstnance před cestou do USA
