Rusko je připraveno v právně závazném dokumentu potvrdit, že nemá v úmyslu zaútočit na žádnou členskou zemi Evropské unie ani Severoatlantické aliance. Podle ruské státní agentury RIA to uvedl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Mnozí západní představitelé, včetně řady evropských vlád i šéfa NATO, v poslední době upozorňují na rostoucí militarizaci Ruska a varují, že se Evropa musí připravit na možnost přímého střetu s Moskvou.
„My samozřejmě nemáme v úmyslu napadnout země EU a NATO. Rusko nesleduje žádné expanzivní cíle, které jsou naší zemi připisovány. Jak již uvedl ruský prezident (Vladimir Putin), jsme dokonce připraveni to právně zakotvit,“ řekl Rjabkov na mezinárodním diskusním fóru.
Generální tajemník NATO Mark Rutte tento měsíc varoval, že Rusko může být do pěti let připraveno použít proti alianci vojenskou sílu, a její členy vyzval k navýšení výdajů na obranu. Putin následně výzvy, aby se Západ připravil na válku s Ruskem, označil za lži a hysterii.
Začátkem prosince Putin prohlásil, že Rusko nemá v úmyslu válčit s Evropou, ale dodal, že pokud by válku zahájila Evropa, je Rusko připraveno bojovat. Konflikt by podle něj netrval dlouho, pohrozil rovněž.
Trump zahájil další pokus o připojení Grónska k USA. Pomoci mu má guvernér Louisiany
Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Trump to uvedl na své síti Truth Social. Landry na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je poloautonomním územím Dánska, získat. Dánsko v reakci podle agentury Reuters upozornilo, že celý svět by měl respektovat celistvost tohoto království, a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
Také před invazí na Ukrajinu z Kremlu opakovaně zněla ujišťování, že Rusko na sousední zemi útočit nehodlá a varování západních rozvědek v tomto smyslu Moskva označila za hysterickou protiruskou kampaň.
Kreml už dnes dopoledne také odmítl jako zcela nepravdivou zprávu na toto téma od agentury Reuters. Ta minulý týden s odvoláním na šest nejmenovaných amerických zpravodajských zdrojů napsala, že ruský prezident podle závěrů zpravodajských služeb USA neupustil od záměrů zmocnit se celé Ukrajiny a těch oblastí Evropy, které bývaly součástí sovětského bloku.
Rusko je jedním ze signatářů takzvaného budapešťského memoranda z roku 1994, v němž se zavázalo respektovat územní celistvost Ukrajiny výměnou za to, že se Kyjev po rozpadu Sovětského svazu vzdal arzenálu jaderných zbraní. V roce 2014 pak Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a začalo podporovat proruské separatisty na východě Ukrajiny. V únoru 2022 pak ruská vojska zahájila invazi na Ukrajinu v plném rozsahu.
Související
Poláci na EU čekat nehodlají. Proti ruské hrozbě si postaví vlastní „dronovou zeď“
Napjatě očekávaná premiéra třetího Avatara vynesla celosvětově 345 milionů dolarů hrubých tržeb. Ačkoli jde o velmi solidní výsledek, na řadě trhů Avatar nedosáhl očekávání. A platí to pro severoamerický trh, tak i pro český.
Napsat, že první místo na většině světových trhů, severoamerické tržby ve výši 88 milionů dolarů a české tržby kolem 40 milionů korun představuje zklamání, by pro většinu filmů byl nesmysl. Ale v případě třetího Avatara to přesto platí.
Snímek Avatar: Oheň a popel totiž měl (a i nadále má) mnohem vyšší ambice a také potřebuje dosáhnout mimořádných hrubých tržeb, aby se přehoupl do černých čísel. Jeho rozpočet totiž dosahuje podle odhadů 400 milionů dolarů. Globální premiérové tržby za první víkend 345 milionů dolarů zatím naznačují, že zájem o sérii Avatar mírně upadá.
Dosáhne Avatar zlatého hattricku? Novinka Jamese Camerona vstupuje do kin s velkými ambicemi
Třetí film ze série Avatar opět cílí na tržby ve výši dvou miliard dolarů. Pokud se to povede, bude to první filmová série v historii, jejíž tři pokračování pokořila tuto hranici.
Klíčové jsou severoamerické tržby. Podle serveru Boxofficemojo třetí Avatar utržil za premiérový víkend 88 milionů dolarů. Tím sice porazil veškerou konkurenci (která je tradičně nízká, protože proti Avataru nikdo nenasazuje žádný silný snímek), nicméně koncová částka Jamesi Cameronovi a jeho týmu i studiu nejspíš radost nečiní.
Třetí Avatar totiž pokulhává jednak ve srovnání s premiérou předchozího pokračování, které během prvních dní v kinech utržilo přes 134 milionů dolarů. Co je podstatnější, snímku se nepodařilo přiblížit odhadům, které počítaly s tržbami okolo 110 milionů. To je přitom pro studia důležitý ukazatel, významnější než srovnání se tři roky starým snímkem (protože se za tu dobu výrazně proměnil trh).
Avatar nikdy nepatřil k šampionům premiérového víkendu, na rozdíl od konkurence v podobě snímků Hvězdných válek nebo Avengers. Druhý snímek například z premiérových 134 milionů dokázal následně jen v USA a Kanadě utržit celkových 688 milionů, což jej řadí k nejúspěšnějším filmům severoamerického trhu, navíc další 1,7 miliardy utržil na ostatních trzích (odtud ale již studio neinkasuje tak vysoký podíl z tržeb jako z kin v USA).
Třetí Avatar a šesté GTA. To budou největší hity roku 2025
Šesté pokračování herní série Grand Theft Auto by mohlo za první rok v prodeje utržit až tři miliardy dolarů. Tím by se stalo nejúspěšnějším zábavním dílem roku 2025. Na paty by mu mohlo šlapat třetí pokračování Avatara, které cílí zhruba na dvě miliardy dolarů.
Podobnou únavu materiálu pak Avatar vykazuje také v českých kinech. Zde sice podle dat Unie filmových distributorů Avatar: Oheň a popel přepsal historické tabulky, protože s téměř 185 tisíci diváky obsah 20. příčku nejúspěšnějších českých premiér (a s tržbami 40,5 milionu korun by byl na příčce čtvrté). Nicméně za předchozím pokračováním také zaostal. V tržbách o osm milionů a v návštěvnosti téměř o 60 tisíc diváků.
V podcastu Hodný, zlý a kritický filmový recenzent Kamil Fila upozornil, že lze pozorovat určitý úpadek zájmu o celou sérii, což může pro případná další pokračování (v plánu jich bylo až pět) představovat značné finanční riziko.
Walt Disney si mne ruce. Nový Avatar během prvního víkendu vydělal přes sedm miliard
Celosvětové tržby z prodeje vstupenek na nový díl vědeckofantastické filmové série Avatar během prvního víkendu promítání v kinech dosáhly 345 milionů dolarů, tedy přes sedm miliard korun. To představuje druhý nejlepší vstup do kin v letošním roce. Vyplývá to podle agentur z odhadů amerického filmového studia Walt Disney.
Jak se bude třetímu Avataru dařit, nelze snadno odhadovat. Hodně do toho promluví dlouhé prázdniny a také nabídka kin zejména v lednu. První i druhý Avatar dokázal lákat dlouhodobě diváky, kteří toužili po velkém filmovém zážitku v kinech.
V důsledku toho první Avatar dosáhl v českých kinech tržeb 213 milionů korun a vidělo jej 1,44 milionu diváků. Druhý Avatar tyto statistiky ještě překonal – 1,46 diváků za lístky utratilo 308 milionů, což je historický rekord.
Budoucnost patří AI, ne avatarům. Zuckerberg přiznává svůj nejdražší omyl
Zuckerbergův sen o novém metaverzu narazil na hořkou realitu: minimální adopce, drahý vývoj a mizerná technologie. Reality Labs, divize Mety, pálí miliardu dolarů měsíčně a technologickému miliardáři dochází s projektem trpělivost. Pozornost a peníze přesouvá do AI - technologie, která má skutečný komerční potenciál. A investoři Mety její zatím nejdražší omyl přecházejí jakoby nic. Akcie Mety dokonce rostou.
Plovoucí kus dřeva, který v oscarovém snímku Titanic pomohl udržet hlavní ženskou postavu Rose při životě po námořní katastrofě, se v aukci prodal za 718 750 dolarů (přes 16,8 milionu korun). Píše to server BBC News.
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Avatar po třinácti letech stále láká, podruhé ovládl tržby tuzemských kin
Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Trump to uvedl na své síti Truth Social. Landry na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je poloautonomním územím Dánska, získat. Dánsko v reakci podle agentury Reuters upozornilo, že celý svět by měl respektovat celistvost tohoto království, a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
„Jeff chápe, jak zásadní je Grónsko pro naši národní bezpečnost, a bude razantně prosazovat zájmy naší země, pro jistotu, bezpečnost a přežití našich spojenců a popravdě, světa,“ napsal šéf Bílého domu. Landry na sociální síti X prezidentovi poděkoval a uvedl, že je mu ctí sloužit „v této neplacené funkci, jejímž cílem je začlenit Grónsko do Spojených států“. Zároveň dodal, že nijak nebude ovlivněna jeho současná pozice guvernéra, v níž je od loňského ledna.
„Toto jmenování potvrzuje trvalý zájem Ameriky o Grónsko. Trváme však na tom, že všichni - včetně USA - musí respektovat územní celistvost Dánského království,“ cituje Reuters prohlášení dánského ministra zahraničí Larse Lökkeho Rasmussena. Ten pak v televizi řekl, že jej Landryho slova o připojení Grónska „zvláště znepokojily“, označil je za zcela nepřijatelné a dodal, že si v nejbližších dnech předvolá amerického velvyslance Kennetha Howeryho, aby mu celou věc vysvětlil.
„Zachování územní celistvosti Dánského království, jeho suverenity a neporušitelnosti jeho hranic je pro Evropskou unii zásadní,“ řekl podle Reuters mluvčí diplomatické služby EU Anouar El Anouni.
„Opět jsme se probudili do nového prohlášení amerického prezidenta, který jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko. Může to znít velkolepě, ale pro nás se nic nemění. O naší budoucnosti rozhodujeme sami. Grónsko je naše země a je třeba respektovat jeho územní celistvost. Rádi spolupracujeme s jinými státy, včetně USA, ale vždy to musí být s respektem k nám, našim hodnotám a přáním,“ napsal grónský premiér Jens-Frederik Nielsen na Facebooku.
Přehlídka osobností. Nově zveřejněné spisy o Epsteinovi zmiňují Trumpa, Clintona nebo Jacksona
V první várce dokumentů týkajících se odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, které zveřejnilo americké ministerstvo spravedlnosti, figuruje podle BBC několik známých osobností. Kromě amerického prezidenta Donalda Trumpa, jednoho z jeho předchůdců Billa Clintona a bratra anglického krále Karla III., Andrewa Mountbattena Windsora, zahrnuje seznam i zpěváka kapely Rolling Stones Micka Jaggera a popovou ikonu Michaela Jacksona.
Trump své plány na získání Grónska, při nichž dříve nevylučoval ani nasazení vojenské síly, zdůvodňuje národní bezpečností USA. Ostrov o rozloze 2,17 milionu kilometrů čtverečních má strategický význam a zároveň disponuje velkým nerostným bohatstvím. Sám Laundry ve svém postu na X už z 9. ledna dával Trumpovi za pravdu a propagoval připojení ostrova ke Spojeným státům, připomněl Reuters. Americký viceprezident J. D. Vance pak na konci března navštívil vojenskou základnu USA na ostrově a obvinil Dánsko z nedostatečných investic do Grónska. Obyvatelé Grónska Trumpovy plány z velké většiny odmítají, přejí si ale větší míru nezávislosti na Kodani.
FOTOGALERIE: Letošní protesty v Grónsku proti Trumpovi
Ačkoli se Spojené státy a Grónsko před dvěma týdny zavázaly ke „vzájemnému respektu“, grónská ministryně zahraničí Viviam Motzfeldtová uvedla, že komentáře USA o tomto největším ostrově světa vyvolaly mezi místními nejistotu, a zdůraznila potřebu otevřeného dialogu.
Ostrov obývaný zhruba 56 tisíci lidmi býval do 50. let 20. století dánskou kolonií a v roce 1979 získal částečnou autonomii, když vznikl jeho parlament. Kodaň má stále pod kontrolou zahraniční záležitosti, obranu či měnovou politiku Grónska. V roce 2009 získalo Grónsko možnost vyhlásit plnou nezávislost na základě referenda.
Související
Dánové chtějí více investovat do Grónska. Plánují i udělení větších pravomocí
