Česko by mělo podle prezidenta Petra Pavla přehodnotit vztahy s Maďarskem včetně toho, jaké informace bude Praha s Budapeští sdílet. Řekl to České televizi v reakci na zveřejněný obsah hovorů mezi ministry zahraničí Maďarska a Ruska.
Deník The Washington Post s odvoláním na své zdroje před týdnem napsal, že maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó o přestávkách pravidelně telefonicky informoval Rusko o vyjednávání na zasedáních členských zemí Evropské unie. Szijjártó později potvrdil, že je v pravidelném kontaktu s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem o dění na jednáních EU. Uvedl také, že komunikace s partnery je podstatou diplomacie.
Aktualizováno
Babiš tlačí na Fica: Ukončete stav ropné nouze. Slovensko zatím váhá
Český premiér Andrej Babiš požádal na společném jednání české a slovenské vlády na Novojičínsku předsedu slovenské vlády Roberta Fica, aby Slovensko ukončilo stav ropné nouze. Problém s palivy by měl být podle Babiše řešen v celém teritoriu. Fico na to řekl, že až budou splněny podmínky, stav ropné nouze Slovensko zruší. Kritizoval přitom tlak Evropské komise a přístup Ukrajiny.
Investigativní novináři ze serverů The Insider, VSquare a dalších médií podle ČT zveřejnili nahrávku, která má zachycovat maďarského ministra, jak probírá s ruským protějškem evropské sankce. Szijjártó podle novinářů řekl, že udělá, co bude moci, aby zablokoval balík unijních sankcí. V jiné konverzaci měl slíbit, že spolu se Slovenskem prosadí, aby z unijního sankčního seznamu zmizelo jméno sestry ruského oligarchy Ališera Usmanova.
Ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) v reakci na informace The Washington Post před týdnem sdělil, že kvůli zdrojovému deníku zprávy o pravidelných telefonátech mezi maďarským a ruským šéfem diplomacie nepřeceňuje. Text považuje spíš za pokus poškodit vládnoucí maďarskou stranu Fidesz těsně před volbami. Ty se v Maďarsku konají 12. dubna, Szijjártó je členem strany Fidesz premiéra Viktora Orbána.
Rusové smetli Zelenského nabídku na velikonoční příměří. Nebyla jasně formulovaná, uvedl Kreml
Kreml zareagoval vlažně na pondělní nabídku ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na velikonoční příměří, informovala agentura Reuters. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov novinářům řekl, že Zelenskyj nabídku neformuloval jasně a že Kreml upřednostňuje kompletní mírovou dohodu.
Česká národní banka (ČNB) uzavřela loňský rok se ztrátou 73 miliard korun kvůli posilování koruny vůči dolaru. Při stabilním kurzu by hospodaření ČNB skončilo ziskem zhruba 150 miliard korun. Guvernér a členové bankovní rady ČNB pobrali za rok 2025 čisté mzdy v rozmezí 4,6 až 6,9 milionu korun.
„V roce 2025 jsme byli ve ztrátě 73 miliard korun, i když výnosy z aktiv v eurech a dolarech byly rekordní,“ uvedl k právě vydané roční zprávě o hospodaření ČNB za rok 2025 guvernér ČNB Aleš Michl. „Výnosy máme v eurech a dolarech, účetnictví v korunách. Loni koruna výrazně posílila, což nás účetně stáhlo do ztráty… Pokud se vyrovná kumulativní ztráta a vytvoří rezervní fond, budou moci naši následovníci v souladu se zákonem o ČNB odvádět část zisku do státního rozpočtu,“ dodal.
Česká centrální banka zveřejnila coby součást zprávy o svém hospodaření také čisté mzdy guvernéra a dalších šesti členů Bankovní rady ČNB (BR ČNB) a dále mzdy 18 dalších nejdůležitějších vedoucích zaměstnanců. Mzda guvernéra Aleše Michla loni dosáhla 6,851 milionu korun, mzdy ostatních členů BR ČNB byly v rozmezí od 4,593 do 5,610 milionu korun. Mzdy ředitelů sekcí a dalších vedoucích zaměstnanců se pohybovaly kolem tří milionů korun. Vedle mzdy členové BR ČNB stejně jako šéfové sekcí čerpali ještě manažerské benefity, které loni odpovídaly 17 procentům jejich roční čisté mzdy.
Za ztrátou stojí koruna
Rok 2025 proběhl na globálních trzích ve znamení oslabování dolaru. Koruna proti němu posílila o 15 procent a svou pozici zpevnila i vůči dalším rezervním měnám. Výsledkem byla kurzová ztráta 224 miliard korun a zmíněná účetní ztráta 73 miliard korun. ČNB uvedla, že pokud by byl kurz po celý rok stabilní, celkový výsledek hospodaření by odpovídal zisku přibližně 150 miliard korun.
V roce 2022 měla ČNB kumulovanou ztrátu 487 miliard korun. V roce 2023 byla centrální banka v zisku 55 miliard korun a v roce 2024 dokonce 151 miliard korun. Průběžný výsledek za první kvartál letošního roku signalizuje zisk 95 miliard korun. Podle ČNB stojí za kumulovanou ztrátou roku 2022 nízký výnos z aktiv, tedy devizových rezerv. To se od roku 2022 s příchodem nového guvernéra a části vedení banky změnilo.
Šéf JRD Sadil: Realitní trh brzdí. Nově o něm rozhoduje i dění na Blízkém východě
Růst cen ztrácí tempo a investoři přepínají do opatrnějšího režimu. „Mírný růst v řádu jednotek procent je dnes realistický,“ říká Jan Sadil z JRD Development. Hra se přesouvá od spekulace k výnosu.
Devizové rezervy ČNB na konci loňského roku dosáhly hodnoty 3,6 bilionu korun a v průběhu roku se zhodnotily o 10,3 procenta. V korunovém vyjádření činil jejich výnos rekordních 253 miliard korun. Největší výnosy, 163 miliard korun, přitom přineslo investování devizových rezerv do akcií, respektive akciových indexů. Do roku 2029 by se měl podíl takových investic na celkovém objemu devizových rezerv podle plánu zvýšit na 30 procent.
„Jde o účetní přecenění našeho majetku, takže loňská ztráta pro naši hlavní činnost, měnovou politiku, význam nemá. Pochopitelně, že bychom raději dosahovali zisku, který by potom mohl být odváděn do státního rozpočtu,“ uvedl pro Newstream.cz člen Bankovní rady ČNB Jan Kubíček. K tomu podle něj došlo za celou éru od listopadu 1989 jen jednou, a to v roce 1993. Do státního rozpočtu šlo 50 milionů korun.
Zlato padá nejvíc od krize 2008. Silný dolar a válka tlačí ceny dolů
Cena zlata sice mírně roste, směřuje však k nejvýraznějšímu měsíčnímu propadu za téměř dvě desetiletí. Poptávku tlumí slábnoucí očekávání ohledně snižování úrokových sazeb, růst nákladů na energii a silnější dolar kvůli válce USA a Izraele s Íránem. Za celý měsíc se cena zlata zatím snížila o více než 13 procent, což je nejprudší propad od října 2008, kdy cena klesla o 16,8 procenta. Za celé čtvrtletí však cena vzrostla o pět procent, uvedla agentura Reuters. O zhruba 20 procent tento měsíc klesly i další drahé kovy - stříbro, palladium a platina.
Hlavním faktorem, který negativně ovlivnil výsledek hospodaření ČNB v loňském roce, bylo oslabování amerického dolaru. Důvody byly podle Kubíčka geopolitické. Trhy byly překvapeny uvalením a následným odvoláváním cel na dovozy ze zemí mimo USA. „Pro trhy to byl signál, že se Amerika výrazně změnila,“ podotkl Kubíček.
Pro letošní rok podle něj ČNB předpokládá, že kurz koruny k euru nebude procházet žádnými výkyvy a uzavře zhruba na úrovni 24,40 korun za euro. Letos koruna lehce oslabuje, oproti konci loňského roku doteď o procento, ale, říká Kubíček, ve světle toho, co se děje, je koruna vlastně velmi stabilní.
Pokud jde o strategii nakládání s aktivy, je pro ČNB zajímavá švýcarská centrální banka. „Trochu nás inspiruje švýcarská národní banka, která má také velmi velké devizové rezervy a značný podíl v akciích,“ řekl Kubíček. V začátcích své novodobé éry se ČNB inspirovala německou centrální bankou (Bundesbank). Dnes podle Kubíčka žádný vzor nemá.
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
ČNB varuje před šokem z Íránu: Sazby mohou znovu růst
Americký prezident Donald Trump vyzval země, které kvůli konfliktu na Blízkém východě přišly o přístup k leteckému palivu, aby si zajistily přepravu ropy přes Hormuzský průliv vlastními silami. Podle něj už Spojené státy nebudou pomáhat spojencům, kteří nepodpořili americké útoky na Írán. Jednou z takových zemí je podle Trumpa Británie, Francii pak vytkl nedostatečnou spolupráci.
„Budete se muset naučit, jak bojovat sami za sebe. USA už vám na pomoc nepřijdou, stejně tak jako jste vy nepřišli na pomoc nám. Írán byl v podstatě zničen. Těžká část je za námi. Běžte si vzít svou ropu!“ napsal Trump na sociální síti Truth Social. Zároveň uvedl, že tyto země mohou ropu nakupovat i od Spojených států.
Francii kritizoval za to, že neumožnila přelet letadel s vojenským materiálem směřujících do Izraele. „USA si to budou pamatovat,“ dodal.
Podle deníku The Wall Street Journal je Trump ochoten ukončit válku proti Íránu i bez znovuotevření Hormuzského průlivu. Pokud Írán neustoupí diplomatickému tlaku, chce americká administrativa přimět evropské země a státy Perského zálivu, aby situaci řešily samy.
Ještě v pondělí přitom Trump varoval, že pokud nebude brzy uzavřena dohoda o ukončení války a otevření průlivu, Spojené státy zničí íránské elektrárny, ropné vrty, ostrov Charg a možná i odsolovací zařízení.
Válku v regionu odstartovaly útoky Spojených států a Izraele na Írán z 28. února. Írán následně podniká odvetné údery na americké a izraelské cíle a jeho revoluční gardy blokují Hormuzský průliv. Tímto klíčovým koridorem za běžných okolností prochází zhruba pětina světové produkce ropy a asi třetina zkapalněného zemního plynu.
Podezřelé načasování: makléř Hegsetha mířil do zbrojařských investic
Makléř amerického ministra obrany Peta Hegsetha se podle deníku Financial Times pokusil krátce před americko-izraelskými útoky na Írán zainvestovat miliony dolarů do zbrojařských firem. Pentagon tato tvrzení odmítá a žádá stažení zprávy.
Měnová politika Spojených států je momentálně v dobré pozici a centrální banka USA (Fed) může vyčkávat, jak se situace kolem války v Íránu projeví v ekonomice a inflaci. Podle agentury Reuters to uvedl šéf Fedu Jerome Powell při přednášce pro studenty makroekonomie na Harvardově univerzitě. Dodal, že centrální banka obvykle přehlíží krátkodobé šoky, například ty způsobené růstem cen ropy, a nyní je podle něj možné nejdříve sledovat, jak se situace vyvine, než bude potřeba zasáhnout.
