Česká měna má našlápnuto ke svému nejlepšímu pololetí vůči americkému dolaru za posledních sedmnáct let. V tomto pololetí má před sebou poslední obchodní den – o tomto pondělí –, přičemž zatím vůči měně USA od začátku roku posiluje o 13,3 procenta. Naposledy podala lepší pololetní výkon vůči dolaru v první půli roku 2008, plyne z dat Bloombergu.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) znovu podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Sazba se naposledy měnila před rokem, kdy ji ČNB zvýšila o 1,25 procentního bodu na současnou úroveň. Bankovní rada také potvrdila závazek, že bude nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.
Česká koruna i bitcoin stoupají k maximům vůči dolaru. Kvůli včerejší kardinální chybě šéfa americké centrální banky.
Od července je Jan Frait podruhé členem bankovní rady ČNB. Poprvé do ní na šestileté funkční období nastoupil už v roce 2000. Letos v únoru se stane viceguvernérem. „Žijeme v době inflačního šoku,” říká Frait. Podle něj není žádné optimální řešení, jak s růstem cen rychle zatočit. Hraje tu moc vlivů, například ceny energií jsou nyní naprosto nepředvídatelné. „Nemáme klasickou inflaci, kdy by rostlo víceméně všechno.” Česko se podle něj letos dostane do mírné, asi jednoprocentní recese. Přesto prý není důvod „pro katastrofické scénáře o prudkém poklesu produkce nebo razantním růstu nezaměstnanosti”.
Sice s velkým zpožděním, ale přece se finanční trhy mají možnost dozvědět se něco více o devizových intervencích ČNB. Poprvé letos intervenovala na začátku války na Ukrajině, avšak to šlo spíše o symbolické stomilionové částky. Od května však její aktivita na devizovém trhu výrazně zesílila.
Z nových čísel k inflaci v ČR je zřejmé, že Česká národní banka bude muset nakonec i v novém složení bankovní rady přikročit k razantnímu navýšení své základní úrokové sazby, která tak letos vystoupá z nynější úrovně sedmi procent minimálně k úrovni osmi procent, ba dokonce nad ni. Je však možné, že bankovní rada si na svém prvním zasedání v novém složení dá se zvyšováním sazeb „pauzu“, jak při jmenování naznačoval nový guvernér Aleš Michl. Razance inflace však centrální banku nakonec donutí kapitulovat a sazby dále zvyšovat.
Blíží se léto a Češi přemýšlejí, kdy nejlépe nakoupit cizí měny, euro. Posílí ještě koruna k euru, nebo naopak oslabí? Máme nakoupit eura nebo kuny teď, nebo ještě počkat? Těžké otázky.
Češi mají moc peněz a pořád utrácejí. Proto jim zvyšováním sazeb chceme naznačit, že je v současnosti lepší šetřit, říká viceguvernér České národní banky Tomáš Nidetzký. Ten byl ještě nedávno označován za možného budoucího guvernéra ČNB po Jiřím Rusnokovi, který v polovině roku v této funkci končí. Situace se však změnila, prezident Miloš Zeman jmenoval budoucím guvernérem Aleše Michla. „Až při setkání s prezidentem jsem pochopil, že mu vadí zvyšování sazeb,“ říká Nidetzký.
Pokud by Česká národní banka nezvyšovala úrokové sazby, byla by nyní inflace v Česku podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka minimálně mezi 20 až 25 procenty. Kurz koruny by byl 30 korun za euro. Rusnok to řekl na Diskuzním fóru ČNB na Univerzitě Hradec Králové. Poznamenal, že jde z jeho strany o spekulaci, kterou si může dovolit jako „skoro emeritní guvernér“.
Česká národní banka (ČNB) reaguje na výrazné oslabení koruny měnovými intervencemi. Podle ČNB je cílem nepřipustit dlouhodobější oslabení kurzu koruny v situaci vysoké inflace. Banka zároveň po dobu intervencí pozastavila program odprodeje části výnosů z devizových rezerv.
Jmenování Aleše Michla guvernérem České národní banky, o kterém spekulují média, může naznačovat výraznější změny v bankovní radě a následně tak změnit směřování měnové politiky. Vyplývá to z vyjádření oslovených ekonomů.
