Česká ekonomika si v příštím roce udrží rychlý růst, když se hrubý domácí produkt (HDP) zvýší o dvě až 2,5 procenta. Inflace se dál přiblíží k dvouprocentnímu cíli České národní banky (ČNB). Růst nominálních mezd překoná tempo růstu spotřebitelských cen, zvýší se tedy i reálné příjmy domácností. Nezaměstnanost mírně vzroste, přesto bude nadále patřit mezi nejnižší v Evropské unii. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz 15 tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) bude ve čtvrtek pokračovat ve snižování základní úrokové sazby, otázkou ale zůstává rozsah tohoto kroku. Oslovení analytici mírně větší pravděpodobnost dávají snížení sazby o čtvrt procentního bodu ze současných 5,25 procenta, nelze ale podle nich vyloučit ani pokles o půl bodu. Významnou roli při rozhodování centrálních bankéřů podle nich bude mít vývoj kurzu koruny.
Bankovní rada České národní banky ve středu rozhodla o snížení své základní úrokové sazby o 0,50 procentního bodu, na 5,75 procenta. Většina trhu takový krok předpokládala. Koruna proto bezprostředně po oznámení rozhodnutí nijak výrazněji nereagovala. Drží se na úrovni kolem 25,30 za euro. České národní bance se tak daří zastavit její předchozí oslabování.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) znovu podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Sazba se naposledy měnila před rokem, kdy ji ČNB zvýšila o 1,25 procentního bodu na současnou úroveň. Bankovní rada také potvrdila závazek, že bude nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.
Od července je Jan Frait podruhé členem bankovní rady ČNB. Poprvé do ní na šestileté funkční období nastoupil už v roce 2000. Letos v únoru se stane viceguvernérem. „Žijeme v době inflačního šoku,” říká Frait. Podle něj není žádné optimální řešení, jak s růstem cen rychle zatočit. Hraje tu moc vlivů, například ceny energií jsou nyní naprosto nepředvídatelné. „Nemáme klasickou inflaci, kdy by rostlo víceméně všechno.” Česko se podle něj letos dostane do mírné, asi jednoprocentní recese. Přesto prý není důvod „pro katastrofické scénáře o prudkém poklesu produkce nebo razantním růstu nezaměstnanosti”.
Sice s velkým zpožděním, ale přece se finanční trhy mají možnost dozvědět se něco více o devizových intervencích ČNB. Poprvé letos intervenovala na začátku války na Ukrajině, avšak to šlo spíše o symbolické stomilionové částky. Od května však její aktivita na devizovém trhu výrazně zesílila.
Z nových čísel k inflaci v ČR je zřejmé, že Česká národní banka bude muset nakonec i v novém složení bankovní rady přikročit k razantnímu navýšení své základní úrokové sazby, která tak letos vystoupá z nynější úrovně sedmi procent minimálně k úrovni osmi procent, ba dokonce nad ni. Je však možné, že bankovní rada si na svém prvním zasedání v novém složení dá se zvyšováním sazeb „pauzu“, jak při jmenování naznačoval nový guvernér Aleš Michl. Razance inflace však centrální banku nakonec donutí kapitulovat a sazby dále zvyšovat.
Blíží se léto a Češi přemýšlejí, kdy nejlépe nakoupit cizí měny, euro. Posílí ještě koruna k euru, nebo naopak oslabí? Máme nakoupit eura nebo kuny teď, nebo ještě počkat? Těžké otázky.
Češi mají moc peněz a pořád utrácejí. Proto jim zvyšováním sazeb chceme naznačit, že je v současnosti lepší šetřit, říká viceguvernér České národní banky Tomáš Nidetzký. Ten byl ještě nedávno označován za možného budoucího guvernéra ČNB po Jiřím Rusnokovi, který v polovině roku v této funkci končí. Situace se však změnila, prezident Miloš Zeman jmenoval budoucím guvernérem Aleše Michla. „Až při setkání s prezidentem jsem pochopil, že mu vadí zvyšování sazeb,“ říká Nidetzký.
Švýcarsko uspořádá referendum o tom, zda by alpská konfederace, kterou nyní obývá asi 9,1 milionu lidí, měla omezit počet svých obyvatel na nejvýše deset milionů. Informovala o tom agentura AP s tím, že tento krok by mohl vyvolat nové rozepře se sousedními státy. Omezování migrace je citlivá otázka ve vztazích s Evropskou unií, neboť Švýcarsko a evropský blok mají dohodu o volném pohybu svých občanů.
Ratingová agentura Moody's zlepšila hodnocení zajištěných seniorních dluhopisů české zbrojařské skupiny Czechoslovak Group (CSG) na stupeň Baa3 z dosavadního Ba1. Rating tak nově spadá do investičního pásma.
Spojené státy i Evropa mají stejný cíl - ukončit válku na Ukrajině tak, aby se Rusko a prezident Vladimir Putin už nikdy nepokusili na tuto zemi znovu zaútočit. Po jednání ministrů obrany NATO v Bruselu to uvedl generální tajemník aliance Mark Rutte. Američané podle něj Evropany informují o veškerých posunech v mírových jednáních mezi Ukrajinou a Ruskem. Neznamená to tedy, že když Evropa není u jednacího stolu, tak potřebné informace nemá, dodal.
Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončí zásah Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minnesotě. Dnes to prohlásil Trumpův zmocněnec pro ochranu hranic Tom Homan. Operace zaměřená na nelegální migraci vedla k masovému zadržování lidí, rozsáhlým protestům a ke smrti dvou osob, které zastřelili federální agenti.
Prezident Petr Pavel na Mnichovské bezpečnostní konferenci vystoupí v hlavním programu na téma populismus a zúčastní se panelu k Ukrajině. Také absolvuje bilaterální jednání a zúčastní se literárního večera pořádaného jako předvoj Frankfurtského knižního veletrhu. Pavel bude na konferenci v pátek 13. února a sobotu 14. února.
Nejdůvěryhodnějším politikem je prezident Petr Pavel, důvěřuje mu 62 procent lidí. Následuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) s důvěrou 50 procent a ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) s důvěrou u 44 procent lidí. Naopak nejvyšší nedůvěru, 70 procent, má vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy). Dvě třetiny lidí nedůvěřují předsedovi Sněmovny Tomiu Okamurovi (SPD), šest z deseti lidí nevěří také ministru zahraničí Petru Macinkovi (Motoristé).
Ministerstvo financí v pravidelné aukci prodalo státní dluhopisy za 21,9 miliardy korun. Zájem investorů byl větší, připraveni byli nakoupit české obligace v hodnotě 36,6 miliardy korun. Vyplývá to z údajů České národní banky, která aukci zajišťovala.
Počet strojvedoucích v Česku loni poprvé od roku 2022 vzrostl. Celkem jich loni Drážní úřad evidoval 9356, což je oproti předloňsku o téměř 200 více. Často jde ale například o strojvůdce, kteří se k profesi po nějaké době vrátili, nebo strojvůdce za zahraničí. Počet nově vydaných licencí totiž klesl.
Rusko zcela zablokovalo komunikační platformu WhatsApp, řekl dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Aplikace, jejímž vlastníkem je americká společnost Meta Platforms a která má v Rusku na 100 milionů uživatelů, podle Peskova nedodržovala ruské zákony. Mluvčí zároveň lidem v Rusku doporučil, aby začali používat domácí aplikaci MAX. Kritici tvrdí, že tato aplikace ruské vládě umožňuje lidi sledovat, což úřady popírají.
Čistý zisk automobilky Mercedes-Benz loni meziročně klesl o 48,8 procenta na 5,3 miliardy eur (asi 129 miliard korun). Byl tak nejslabší od roku 2020, kdy udeřila koronavirová pandemie. Firmě uškodil pokles prodeje v Číně a výrazné snížení marží u prodaných automobilů.
