Prvním místopředsedou Sněmovny se stal v souladu s předpoklady Patrik Nacher z hnutí ANO. Rozhodl o tom o předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD), když stanovil pořadí nyní dvojice místopředsedů. Nacher tak bude Okamuru přednostně zastupovat při jeho absenci, pokud bude sám přítomný. Jde například o svolávání schůzí Sněmovny a o řízení organizačního výboru.
V pořadí dalším místopředsedou po Nacherovi je Jiří Barták (Motoristé). Dvě zbývající místopředsednické pozice zůstaly po ustavující schůzi volné, když v prvním kole tajné volby neuspěli bývalí místopředsedové Sněmovny Jan Skopeček (ODS) a Olga Richterová (Piráti). Druhé volební kolo by se mohlo konat v pátek.
Místopředsedové se s předsedou Sněmovny v daném pořadí střídají v řízení schůzí. Obvyklý interval činí dvě hodiny. První místopředseda parlamentní komory má podle zákona vyšší plat než místopředseda řadový. Letos jde o 220 tisíc korun měsíčně, řadový místopředseda pobírá 208 900 korun za měsíc.
Sněmovna má mít v tomto volebním období čtyři místopředsedy, o dva méně než v období minulém. Neobsazená místa mají podle plánů nastupující koalice ANO, SPD a Motoristů připadnout ODS a hnutí STAN, které svého předsedu Víta Rakušana zatím nemohlo nominovat s ohledem na členství v končící vládě Petra Fialy (ODS). Se zastoupením Pirátů ve sněmovním vedení nastupující koalice nepočítá.
V souvislosti se Skopečkovým výsledkem v prvním kole volby občanští demokraté vinili ANO, SPD a Motoristy z toho, že nedodržují ani vlastní nabídky. Jeho nezvolení dávali do souvislosti se sporem nastupující koalice a končící vlády o to, zda do Sněmovny opětovně pošle návrh státního rozpočtu na příští rok.
V minulém volebním období byla první místopředsedkyní Sněmovny Věra Kovářová (STAN). Tehdy při volbě místopředsedů narazil v listopadu 2021 na ustavující i další schůzi u tehdejší sněmovní většiny ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů nominant ANO Radek Vondráček. Hnutí ANO následně navrhlo místo něho Karla Havlíčka, jehož Sněmovna zvolila v únoru 2022.
Putin pochopil, že Rusko má to, co Američané hrozně chtějí: materiály pro AI
Jak daleko je Rusko v rozvoji umělé inteligence a robotiky, se kvůli jeho válečné izolaci moc neví. Má ale vzácné prvky, který chce celý svět, hlavně Američané.
Praha už své pozemky neprodává. Místo jednorázových zisků sází na dlouhodobou hodnotu – a ta roste raketovým tempem. Městský developer zhodnotil majetek hlavního města na víc než 9,4 miliardy korun.
Pražská developerská společnost (PDS), městský developer hlavního města, zvýšila tržní hodnotu svého portfolia na 9,409 miliardy korun. Vyplývá to z pravidelného ocenění, které zpracovala mezinárodní poradenská firma Knight Frank. Do hodnocení bylo zahrnuto přibližně 757 tisíc metrů čtverečních městských pozemků, převážně určených pro bytovou výstavbu. Podle vedení PDS mají tyto údaje zásadní význam pro strategické rozhodování o rozvoji města a financování projektů městského nájemního bydlení.
Od prvního ocenění v roce 2021, kdy činila hodnota pozemků 2,939 miliardy korun, se majetek města více než ztrojnásobil. O rok později stoupla hodnota na 4,298 miliardy, v roce 2023 dosáhla 7,123 miliardy, a o další rok později 8,843 miliardy korun.
K 1. červnu 2025 tak městské portfolio dosáhlo rekordní hodnoty 9,409 miliardy korun.
Praha chce postavit tisíce nájemních bytů. Teď řeší, kde na to vezme peníze
Pražská developerská společnost připravuje asi šest desítek projektů, do deseti let chce na trh dodat až osm tisíc nájemních bytů. Teď řeší, kde na to vezme peníze.
Za prudkým růstem stojí nejen aktivní developerská činnost PDS, ale i strategické změny územního plánu, které v roce 2024 schválilo zastupitelstvo hlavního města. Klíčové úpravy se týkaly především lokalit Nové Dvory a Palmovka, kde se výrazně zvýšil rozvojový potenciál pozemků. „V rámci připravovaného Metropolitního plánu se snažíme městské pozemky dále kapacitně zhodnocovat. PDS nyní připravuje zhruba 8 tisíc bytů, přičemž potenciál v plánu je až 50 tisíc bytů,“ říká Petr Hlaváček, náměstek primátora pro územní rozvoj.
„Praha se odklonila od pouhého prodeje pozemků. Aktivní správa prostřednictvím PDS umožňuje městu ponechat si kontrolu nad tím, co na pozemcích vznikne, a zároveň dlouhodobě zvyšovat jejich hodnotu,“ dodává radní pro majetek Adam Zábranský.
Pražská developerská společnost vznikla v roce 2020 s cílem profesionalizovat přípravu městských bytových projektů a zefektivnit hospodaření s nemovitostmi. Aktuální růst hodnoty jejího portfolia potvrzuje, že strategické vlastnictví přináší městu reálné výsledky – bez nutnosti prodávat klíčové pozemky.
Šéf Pražské developerské: Město nebude u svých bytů požadovat developerskou marži
První byty postavené městem by mohly být k dispozici za šest let. Bude jich několik stovek. Na větší městské projekty si Pražané budou muset ještě počkat. „Pokud bychom dnes hypoteticky říkali, že by už na všech byla razítka umožňující stavět, tak by bylo potřeba něco k 30 miliardám korun,“ říká Petr Urbánek, šéf Pražské developerské společnosti.
Na pozici generálního ředitele developerské společnosti Crestyl je Simon Johnson oficiálně pár týdnů, ještě déle se na ni ale Angličan žijící v Česku 25 let připravoval. O budoucnosti má tak jasno. V Česku například Crestyl uvažuje o spojení se s Pražskou developerskou společností a po Polsku plánují vstoupit i do Německa. I nadále ale bude development v tuzemsku tou nejdůležitější byznysovou nohou. „V Česku cílíme na vyšší segment nemovitostí a ty mají také větší hodnotu než ty v Polsku, kde stavíme víc ale také v nižším segmentu. Český trh je na druhou stranu hůř předvídatelný,“ říká Simon Johnson v rozhovoru.
Na místě bývalého Transgasu vznikne Vinohradská 8. Projekt za 3,5 miliardy od Penty a PSN má ambici proměnit toto místo v živý městský blok s byty, kancelářemi a obchody.
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například sTomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
Související
Konec Babišova snu o vládní čtvrti. V Letňanech vznikne bydlení pro až 50 tisíc lidí a nemocnice
Japonský konglomerát SoftBank oznámil, že v prvním finančním pololetí, které skončilo 30. září, téměř ztrojnásobil čistý zisk na rekordních 2,92 bilionu jenů, tedy zhruba 400 miliard korun, a to především díky prudkému růstu technologických firem zaměřených na umělou inteligenci. Společnost navíc za 5,8 miliardy dolarů prodala celý svůj podíl ve společnosti Nvidia, uvedla agentura Bloomberg.
SoftBank uvedla, že prodej podílu ve společnosti Nvidia se uskutečnil v říjnu. Firma prodala všech 32,1 milionu akcií Nvidie, které vlastnila přímo či prostřednictvím dceřiných firem.
SoftBank v poslední době výrazně rozšířila své aktivity v oblasti AI. Mezi její klíčové investice nyní patří OpenAI a Oracle, jejichž rostoucí valuace pomohly akciím SoftBank ve druhém čtvrtletí vystřelit o 78 procent, což je mimochodem největší čtvrtletní růst od roku 2005.
Firma zároveň oznámila rozdělení akcií v poměru 4 ku 1, které vstoupí v platnost 1. ledna 2026. A tak analytici přehodnocují své odhady: podle Citi analytika Keiichiho Yoneshimi by se cena akcií mohla vyšplhat až na 27 100 jenů, pokud OpenAI dosáhne tržní hodnoty mezi 500 miliardami a 1 bilionem dolarů.
Globální impérium
Šéf SoftBank Masayoshi Son pokračuje ve své vizi vybudovat globální impérium kolem AI a čipového průmyslu. Mezi jeho projekty patří datové centrum Stargate, plánovaná investice 30 miliard dolarů do OpenAI a jednání s výrobcem čipů TSMC o účasti na projektu AI výrobního centra v Arizoně v hodnotě až 1 bilion dolarů. SoftBank rovněž zvažuje akvizici výrobce čipů Marvell Technology.
Miliardová investice Nvidie a Deutsche Telekomu. V Německu vybudují cloudové centrum pro AI
Americká společnosti Nvidia a Deutsche Telekom vybudují v Německu cloudové datové centrum pro umělou inteligenci za jednu miliardu eur (24,4 miliardy korun). Cílem je posílit v Evropě infrastrukturu, která může pohánět komplexní systémy AI. Zařízení bude jedním z největších svého druhu v Evropě a má začít fungovat v prvním čtvrtletí příštího roku.
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
Související
Šéf Nvidie varuje Washington: Čína porazí USA v závodě o AI díky energii a pravidlům
