Teherán ukazuje prstem na Západ: protesty podnítili Trump, Izrael a EU
Protesty v Íránu podnítili americký prezident Donald Trump, izraelský premiér Benjamin Netanjahu a politici z Evropské unie. Podle agentury Reuters to dnes prohlásil íránský prezident Masúd Pezeškján. Uvedl, že demonstrace nebyly vyvolány jen sociálními problémy. Při potlačování projevů nespokojenosti s režimem, které začaly na konci prosince, zahynuly v Íránu tisíce lidí.
Íránské úřady dlouhodobě tvrdí, že protesty, u jejichž zrodu podle analytiků byly ekonomické potíže, jsou podněcovány ze zahraničí. Pezeškján dnes v televizním vystoupení řekl, že Trump, Netanjahu a evropští politici se snaží využít vnitřních problémů jeho země. „Vyvedli je (protestující) do ulic a chtěli rozvrátit tuto zemi, zasít mezi lidi svár a nenávist a vyvolat rozkol,“ uvedl íránský prezident.
Pokud by se íránský režim pod tíhou protestů zhroutil, mohl by se alespoň přechodně do čela země postavit člen někdejší královské rodiny. Syn někdejšího šáha Rezá Pahlaví se profiluje jako hlasitý opoziční lídr. Na co však navazuje? Vláda jeho otce byla spojená s modernizací a vazbami na Západ, ale i jeho režim spoléhal na represe a násilí.
Vrátí se do Íránu následník trůnu Rezá Pahlaví? Jeho jméno zaznívá na protestech. Odkaz jeho rodiny je ale rozporuplný
Politika
Trump protesty podpořil a Netanjahu opakovaně vyzval Íránce, aby svou současnou vládu svrhli. Evropská unie kritizovala brutální potlačování protestních akcí. Tento týden se unijní členské země shodly, že zařadí íránské revoluční gardy na seznam teroristických organizací, což Teherán ostře kritizoval.
Během protivládních demonstrací Trump íránskému vedení několikrát pohrozil americkou intervencí, pokud Teherán bude zabíjet demonstranty či popravovat zadržené. Režim však mezitím protesty tvrdě potlačil. Íránská nevládní organizace na ochranu lidských práv HRANA tento týden uvedla, že potvrzených obětí je 6159 a že prověřuje dalších více než 17 tisíc případů. Samotné íránské úřady přiznaly 3000 mrtvých, z nichž většinu prý tvoří příslušníci bezpečnostních sil.
Loňská zima byla mnohem lehčí než ta letošní a život se opravdu změnil, řekla v rozhovoru s ČTK Tetiana Solomadina (Tetjana Solomadinová), která žije v Charkově. Dříve studovala v Česku, do rodného města se vrátila v roce 2023. Od toho roku považuje současnou zimu zatím za tu nejtěžší s největšími výpadky elektřiny, nejchladnějším počasím a s nejmenším počtem fungujících tepláren v Charkově, Kyjevě a dalších městech. Do města, které se nachází pár desítek kilometrů od frontové linie, se vrátila, protože ho považuje za svůj domov, ve kterém chce žít navzdory válce.
Charkov čelí nejtvrdší zimě od začátku války. Elektřina někdy chybí i 22 hodin denně, říká jeho obyvatelka
Názory
