Opatření začne platit 9. června. Americký prezident prohlásil, že nepřipustí, aby se Americe stalo to, co Evropě. Politika otevřených dveří za někdejšího demokratického prezidenta Joea Bidena po něj způsobila, že v USA jsou nyní nelegálně miliony a miliony lidí.
Tálibán hladce zvládl dobýt Kábul i celý Afghánistán. Navazuje další výzva. Vládnout. A hospodařit. Hospodářskou správu země ovšem samopaly, kulomety, ani pušky nezajistí. Tálibán potřebuje ekonoma. Někoho, kdo by jeho bojovníkům ozřejmil základy současného finančnictví.
Za vojenské mise v Afghánistánu vydal český stát v letech 2004 až 2020 celkem 16,44 miliardy korun. Vyplývá to z údajů v jednotlivých příslušných sněmovních tiscích každoročně vyhodnocujících nasazení sil ministerstva obrany na zahraničních misích.
Podle odborných odhadů stálo dvacet let snah mezinárodního společenství při pacifikaci, rozvoji a pomoci Afghánistánu celkem kolem 2,5 bilionu amerických dolarů. Český příspěvek se od roku 2002 do dnešních dní pohybuje mezi 18 až 20 miliardami korun. Kde peníze skončily? A mělo to vůbec nějaký smysl?
Afghánská měna, afghání, znehodnotila na nejslabší úroveň vůči americkému dolaru v historii.
Nečekaně rychlé přebírání moci Tálibánu nad Afganistánem, jehož vyvrcholení představuje probíhající pád metropole Kábulu, bude mít dalekosáhlé důsledky. A to nejen politické a geopolitické, nýbrž i mezinárodně ekonomické.
Na letišti v pražských Kbelích přistálo dnes ráno první české vojenské letadlo, které z Afghánistánu přivezlo 46 Čechů a jejich spolupracovníků s rodinami. Informovala o tom Česká televize.
Po zuby vyzbrojení bojovníci Tálibánu vstoupili do prezidentského paláce a převzali nad ním kontrolu, sdělili agentuře Reuters dva velitelé Tálibánu. Mluvčí Tálibánu televizi řekl, že těm, kteří spolupracovali s vládou a s armádou, nabídne povstalecké hnutí amnestii
Hnutí Tálibán se po odchodu zahraničních vojáků snaží rychle ovládnout Afghánistán a udělat z něj opět baštu radikálního islamismu. Na rozdíl od roku 1996, kdy se zde také chopilo moci, teď k tomu nepoužívá jenom zbraně, ale i ekonomické nástroje.
Česká zbrojařská a strojírenská společnost Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada vstoupí na burzu v Amsterodamu již v pátek při ohodnocení 2️⃣5️⃣ miliard eur (607 miliard korun), uvedla agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje. Společnost původně zvažovala ohodnocení až 30 miliard eur.
Poslanecký klub ODS bude znovu volit své vedení nejpozději do poloviny března, uvedl nový předseda občanských demokratů 👨 Martin Kupka. Podle čerstvě zvoleného místopředsedy nejsilnější opoziční strany Karla Haase by se mohla volba odehrát v únoru, nevylučuje však ani již příští týden.
Maďarský petrochemický koncern MOL a ruská společnost Gazpromněfť se 🤝 dohodly na odkupu ruského podílu v srbské ropné společnosti NIS. Podle agentury Tanjug to dnes uvedla srbská ministryně energetiky Dubravka Djedovičová Handanovičová. Smlouvu podle ní budou nyní posuzovat Spojené státy.
Prezident 👨 Petr Pavel vyjádřil soustrast rodinám a blízkým v souvislosti s dnešní střelbou v Chřibské na Děčínsku, která má jednu oběť a šest zraněných. Podle prezidenta šlo zřejmě o zoufalý čin jedince a takovým incidentům je velice těžké zabránit. Pavel to řekl novinářům ve Vatikánu po setkání s papežem Lvem XIV.
Dánsko kvůli napjaté situaci týkající se Grónska ❌ odřeklo účast na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu, které tam začíná dnes. Informovala o tom agentura Bloomberg, které to sdělili organizátoři tohoto významného ekonomického summitu. Dánsko podle televize TV2 otázku Davosu zatím nekomentovalo.
Cílem Evropské unie je vyhnout se eskalaci a najít řešení nynější situace kolem snah USA získat Grónsko, zavedení cel podle mluvčího Evropské komise zasáhne spotřebitele na obou stranách Atlantiku, ☝ zejména ale pak americké spotřebitele. Mluvčí EK Olof Gill to uvedl v reakci na Trumpovy hrozby ohledně Grónska a oznámení o chystaném zavedení nových cel na několik evropských zemí.
