Napětí mezi Pákistán a Afghánistán prudce eskalovalo. Pákistán dnes nad ránem podnikl letecké a pozemní údery na pozice afghánského Tálibánu v pohraničí i přímo v Kábulu a Kandaháru. Pákistánský ministr obrany označil situaci za „otevřenou válku“.
Americký prezident Joe Biden potvrdil, že USA pomocí dronu o víkendu v Afghánistánu zabily lídra teroristické skupiny Al-Káida Ajmána Zavahrího. „Bylo dosaženo spravedlnosti a tento teroristický vůdce již není mezi námi,“ uvedl Biden v projevu z Bílého domu.
O Afghánistánu, který ovládlo islamistické hnutí Tálibán, se ví, že je vydatným zdrojem mědi, lithia, bauxitu, železné rudy, ropy, drahokamů a vzácných kovových prvků, které jsou žádané na světových trzích. Kvůli nestabilitě se je ale zatím nedaří moc těžit. Může se to změnit?
Tálibán hladce zvládl dobýt Kábul i celý Afghánistán. Navazuje další výzva. Vládnout. A hospodařit. Hospodářskou správu země ovšem samopaly, kulomety, ani pušky nezajistí. Tálibán potřebuje ekonoma. Někoho, kdo by jeho bojovníkům ozřejmil základy současného finančnictví.
Za vojenské mise v Afghánistánu vydal český stát v letech 2004 až 2020 celkem 16,44 miliardy korun. Vyplývá to z údajů v jednotlivých příslušných sněmovních tiscích každoročně vyhodnocujících nasazení sil ministerstva obrany na zahraničních misích.
Podle odborných odhadů stálo dvacet let snah mezinárodního společenství při pacifikaci, rozvoji a pomoci Afghánistánu celkem kolem 2,5 bilionu amerických dolarů. Český příspěvek se od roku 2002 do dnešních dní pohybuje mezi 18 až 20 miliardami korun. Kde peníze skončily? A mělo to vůbec nějaký smysl?
Nečekaně rychlé přebírání moci Tálibánu nad Afganistánem, jehož vyvrcholení představuje probíhající pád metropole Kábulu, bude mít dalekosáhlé důsledky. A to nejen politické a geopolitické, nýbrž i mezinárodně ekonomické.
Na letišti v pražských Kbelích přistálo dnes ráno první české vojenské letadlo, které z Afghánistánu přivezlo 46 Čechů a jejich spolupracovníků s rodinami. Informovala o tom Česká televize.
Po zuby vyzbrojení bojovníci Tálibánu vstoupili do prezidentského paláce a převzali nad ním kontrolu, sdělili agentuře Reuters dva velitelé Tálibánu. Mluvčí Tálibánu televizi řekl, že těm, kteří spolupracovali s vládou a s armádou, nabídne povstalecké hnutí amnestii
Hnutí Tálibán se po odchodu zahraničních vojáků snaží rychle ovládnout Afghánistán a udělat z něj opět baštu radikálního islamismu. Na rozdíl od roku 1996, kdy se zde také chopilo moci, teď k tomu nepoužívá jenom zbraně, ale i ekonomické nástroje.
Americký prezident 👴 Donald Trump počítá s tím, že při návštěvě Číny tento týden bude s tamním prezidentem Si Ťin-pchingem jednat také o Tchaj-wanu a prodeji amerických zbraní tomuto ostrovu, který si Peking nárokuje. Řekl to dnes novinářům v Bílém domě.
Narušení globálních dodávek paliva v důsledku války s Íránem a omezení dopravy přes Hormuzský průliv mohou narušit ✈️ letecký provoz v blížící se letní turistické sezoně. Aerolinky kvůli dražšímu a hůře dostupnému palivu už teď ruší některé lety, omezují kapacity a zdražují letenky. Další rušení letů může být za rohem, uvedla ve své analýze agentura Bloomberg.
Německo se ❌ nehodlá vměšovat do české vnitrostátní debaty o tom, zda je Brno vhodným místem pro pořádání letošního sjezdu sudetských Němců, uvedlo německé ministerstvo zahraničí. Podle ministerstva je nicméně cílem Sudetoněmeckého sjezdu smíření mezi Němci a Čechy.
Pražská burza v úvodu týdne oslabila, index PX 📉 klesl o 0,26 procenta na 2528,19 bodu. Nedařilo se bankovním titulům, naopak akcie pojišťovny VIG a energetické společnosti ČEZ posílily. Z menších emisí ztratily výrazněji cenné papíry zbrojařů Czechoslovak Group (CSG) a Colt CZ a výrobce bezpilotních strojů Primoco UAV.
Evropská unie se chce v rámci nového 21. balíčku sankcí zaměřit na ruský vojensko-průmyslový komplex, uvedla šéfka unijní diplomacie 👩 Kaja Kallasová po skončení dnešního jednání ministrů zahraničí zemí EU v Bruselu. O omezujících opatřeních vůči Rusku za jeho invazi na Ukrajinu nyní diskutují jednotlivé členské státy, které mohou předkládat své návrhy.
Vláda bude moci v případě mimořádné situace na trhu regulovat svým nařízením ceny pohonných hmot, a to až na 12 měsíců. Počítá s tím nový zákon o regulaci cen pohonných hmot, který dnes podepsal prezident 👴 Petr Pavel. O podpisu informoval v tiskové zprávě odbor komunikace prezidentské kanceláře.
Slovenský antimonopolní úřad PMÚ ✅ povolil českému podnikateli Pavlu Tykačovi koupit podíl v mediální skupině Mafra od jejího dosavadního vlastníka, skupiny Kaprain podnikatele Karla Pražáka. Oznámil to PMÚ, transakce podle něj nevyvolává obavy z narušení hospodářské soutěže. Český Úřad pro ochranu hospodářské soutěže odkup poloviny Mafry Tykačovou společností Tymeprax povolil už dříve.
Prodej ojetých aut prostřednictvím tuzemských internetových serverů v dubnu proti březnu 📉 klesl o 5,4 procenta na 72 885 vozů. Meziročně to bylo o 2,2 procenta více. Průměrná cena ojetého auta meziročně vzrostla o sedm procent na 324 132 korun. Vyplývá to z analýzy expertů skupiny Aures Holdings.
Švédské úřady zadržely dva muže ☝️ podezřelé z toho, že obcházením sankcí pomáhali Rusku získávat pokročilé technické produkty, které Moskva mohla využít ve své válce proti Ukrajině. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na švédskou bezpečnostní službu.
Maximální ceny pohonných hmot v úterý v Česku ve srovnání s dneškem 📉 klesnou. Litr benzinu zlevní o 39 haléřů na 44,03 koruny. Nejvyšší cena nafty pak klesne o 1,31 koruny a čerpací stanice ji budou moci prodávat maximálně za 42,84 koruny za litr. Vyplývá to z cenového věstníku, který dnes odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí.