Napětí mezi Pákistán a Afghánistán prudce eskalovalo. Pákistán dnes nad ránem podnikl letecké a pozemní údery na pozice afghánského Tálibánu v pohraničí i přímo v Kábulu a Kandaháru. Pákistánský ministr obrany označil situaci za „otevřenou válku“.
Americký prezident Joe Biden potvrdil, že USA pomocí dronu o víkendu v Afghánistánu zabily lídra teroristické skupiny Al-Káida Ajmána Zavahrího. „Bylo dosaženo spravedlnosti a tento teroristický vůdce již není mezi námi,“ uvedl Biden v projevu z Bílého domu.
O Afghánistánu, který ovládlo islamistické hnutí Tálibán, se ví, že je vydatným zdrojem mědi, lithia, bauxitu, železné rudy, ropy, drahokamů a vzácných kovových prvků, které jsou žádané na světových trzích. Kvůli nestabilitě se je ale zatím nedaří moc těžit. Může se to změnit?
Tálibán hladce zvládl dobýt Kábul i celý Afghánistán. Navazuje další výzva. Vládnout. A hospodařit. Hospodářskou správu země ovšem samopaly, kulomety, ani pušky nezajistí. Tálibán potřebuje ekonoma. Někoho, kdo by jeho bojovníkům ozřejmil základy současného finančnictví.
Za vojenské mise v Afghánistánu vydal český stát v letech 2004 až 2020 celkem 16,44 miliardy korun. Vyplývá to z údajů v jednotlivých příslušných sněmovních tiscích každoročně vyhodnocujících nasazení sil ministerstva obrany na zahraničních misích.
Podle odborných odhadů stálo dvacet let snah mezinárodního společenství při pacifikaci, rozvoji a pomoci Afghánistánu celkem kolem 2,5 bilionu amerických dolarů. Český příspěvek se od roku 2002 do dnešních dní pohybuje mezi 18 až 20 miliardami korun. Kde peníze skončily? A mělo to vůbec nějaký smysl?
Nečekaně rychlé přebírání moci Tálibánu nad Afganistánem, jehož vyvrcholení představuje probíhající pád metropole Kábulu, bude mít dalekosáhlé důsledky. A to nejen politické a geopolitické, nýbrž i mezinárodně ekonomické.
Na letišti v pražských Kbelích přistálo dnes ráno první české vojenské letadlo, které z Afghánistánu přivezlo 46 Čechů a jejich spolupracovníků s rodinami. Informovala o tom Česká televize.
Po zuby vyzbrojení bojovníci Tálibánu vstoupili do prezidentského paláce a převzali nad ním kontrolu, sdělili agentuře Reuters dva velitelé Tálibánu. Mluvčí Tálibánu televizi řekl, že těm, kteří spolupracovali s vládou a s armádou, nabídne povstalecké hnutí amnestii
Hnutí Tálibán se po odchodu zahraničních vojáků snaží rychle ovládnout Afghánistán a udělat z něj opět baštu radikálního islamismu. Na rozdíl od roku 1996, kdy se zde také chopilo moci, teď k tomu nepoužívá jenom zbraně, ale i ekonomické nástroje.
Kontrola NKÚ zjistila, že IKEM 💔 v letech 2022 až 2024 opakovaně porušoval zákony i své vnitřní předpisy při nakládání s majetkem a veřejnými penězi. Úřad prověřil 102 případů nakládání s penězi v celkovém objemu 905,3 milionu korun a také 30 zakázek, kdy u poloviny z nich v celkovém objemu za víc než 380 milionů korun zjistil porušení zákona.
Ve svatovítské katedrále se dnes po roce znovu sejde sedm klíčníků, kteří otevřou dveře Korunní komory a vyzvednou z ní korunovační klenoty. Svatováclavská koruna 👑, žezlo a jablko, které se používaly při korunovaci českých králů, budou od úterý vystavené ve Vladislavském sále Pražského hradu.
V čele české delegace na příštím summitu NATO v Tiraně bude prezident Petr Pavel. Uvedla to v neděli Česká televize s odkazem na vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO). Předseda vlády už v červenci uvedl, že nemá problém s tím, aby Pavel na příští alianční summit jel. O letošní složení české delegace na summit do Ankary vedla vláda s hlavou státu několikaměsíční spor. Nakonec jel premiér i prezident, v čele delegace byl Babiš.
Středolevý opoziční blok podle aktualizovaných předběžných výsledků nedělních parlamentních voleb 🗳 ve Švédsku získal 176 křesel, dosavadní vládní blok 173. Vyplývá to podle agentury Reuters z projekcí švédského volebního úřadu.
Nejsilnější stranou v nedělních komunálních volbách 🗳 v Dolním Sasku se stala Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze, následovaná sociální demokracií (SPD). Vyplývá to z propočtu agentury Infratest dimap, který zveřejnila veřejnoprávní stanice NDR. Obě strany, které jsou i součástí celoněmecké vlády, přitom oproti volbám v roce 2021 oslabily. Strana Alternativa pro Německo (AfD) svůj zisk naopak více než ztrojnásobila na 16,5 procenta.