Opatření začne platit 9. června. Americký prezident prohlásil, že nepřipustí, aby se Americe stalo to, co Evropě. Politika otevřených dveří za někdejšího demokratického prezidenta Joea Bidena po něj způsobila, že v USA jsou nyní nelegálně miliony a miliony lidí.
Tálibán hladce zvládl dobýt Kábul i celý Afghánistán. Navazuje další výzva. Vládnout. A hospodařit. Hospodářskou správu země ovšem samopaly, kulomety, ani pušky nezajistí. Tálibán potřebuje ekonoma. Někoho, kdo by jeho bojovníkům ozřejmil základy současného finančnictví.
Za vojenské mise v Afghánistánu vydal český stát v letech 2004 až 2020 celkem 16,44 miliardy korun. Vyplývá to z údajů v jednotlivých příslušných sněmovních tiscích každoročně vyhodnocujících nasazení sil ministerstva obrany na zahraničních misích.
Podle odborných odhadů stálo dvacet let snah mezinárodního společenství při pacifikaci, rozvoji a pomoci Afghánistánu celkem kolem 2,5 bilionu amerických dolarů. Český příspěvek se od roku 2002 do dnešních dní pohybuje mezi 18 až 20 miliardami korun. Kde peníze skončily? A mělo to vůbec nějaký smysl?
Afghánská měna, afghání, znehodnotila na nejslabší úroveň vůči americkému dolaru v historii.
Nečekaně rychlé přebírání moci Tálibánu nad Afganistánem, jehož vyvrcholení představuje probíhající pád metropole Kábulu, bude mít dalekosáhlé důsledky. A to nejen politické a geopolitické, nýbrž i mezinárodně ekonomické.
Na letišti v pražských Kbelích přistálo dnes ráno první české vojenské letadlo, které z Afghánistánu přivezlo 46 Čechů a jejich spolupracovníků s rodinami. Informovala o tom Česká televize.
Po zuby vyzbrojení bojovníci Tálibánu vstoupili do prezidentského paláce a převzali nad ním kontrolu, sdělili agentuře Reuters dva velitelé Tálibánu. Mluvčí Tálibánu televizi řekl, že těm, kteří spolupracovali s vládou a s armádou, nabídne povstalecké hnutí amnestii
Hnutí Tálibán se po odchodu zahraničních vojáků snaží rychle ovládnout Afghánistán a udělat z něj opět baštu radikálního islamismu. Na rozdíl od roku 1996, kdy se zde také chopilo moci, teď k tomu nepoužívá jenom zbraně, ale i ekonomické nástroje.
Prezident Petr Pavel si telefonoval s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Hovořili o pokračující podpoře Ukrajiny a pokroku v mírových jednáních. Na webu to oznámil odbor komunikace prezidentské kanceláře. Hlavy států se podle Hradu shodly, že je ve společném zájmu, aby mírová dohoda přinesla Ukrajině důstojný mír.
