Opatření začne platit 9. června. Americký prezident prohlásil, že nepřipustí, aby se Americe stalo to, co Evropě. Politika otevřených dveří za někdejšího demokratického prezidenta Joea Bidena po něj způsobila, že v USA jsou nyní nelegálně miliony a miliony lidí.
Tálibán hladce zvládl dobýt Kábul i celý Afghánistán. Navazuje další výzva. Vládnout. A hospodařit. Hospodářskou správu země ovšem samopaly, kulomety, ani pušky nezajistí. Tálibán potřebuje ekonoma. Někoho, kdo by jeho bojovníkům ozřejmil základy současného finančnictví.
Za vojenské mise v Afghánistánu vydal český stát v letech 2004 až 2020 celkem 16,44 miliardy korun. Vyplývá to z údajů v jednotlivých příslušných sněmovních tiscích každoročně vyhodnocujících nasazení sil ministerstva obrany na zahraničních misích.
Podle odborných odhadů stálo dvacet let snah mezinárodního společenství při pacifikaci, rozvoji a pomoci Afghánistánu celkem kolem 2,5 bilionu amerických dolarů. Český příspěvek se od roku 2002 do dnešních dní pohybuje mezi 18 až 20 miliardami korun. Kde peníze skončily? A mělo to vůbec nějaký smysl?
Afghánská měna, afghání, znehodnotila na nejslabší úroveň vůči americkému dolaru v historii.
Nečekaně rychlé přebírání moci Tálibánu nad Afganistánem, jehož vyvrcholení představuje probíhající pád metropole Kábulu, bude mít dalekosáhlé důsledky. A to nejen politické a geopolitické, nýbrž i mezinárodně ekonomické.
Na letišti v pražských Kbelích přistálo dnes ráno první české vojenské letadlo, které z Afghánistánu přivezlo 46 Čechů a jejich spolupracovníků s rodinami. Informovala o tom Česká televize.
Po zuby vyzbrojení bojovníci Tálibánu vstoupili do prezidentského paláce a převzali nad ním kontrolu, sdělili agentuře Reuters dva velitelé Tálibánu. Mluvčí Tálibánu televizi řekl, že těm, kteří spolupracovali s vládou a s armádou, nabídne povstalecké hnutí amnestii
Hnutí Tálibán se po odchodu zahraničních vojáků snaží rychle ovládnout Afghánistán a udělat z něj opět baštu radikálního islamismu. Na rozdíl od roku 1996, kdy se zde také chopilo moci, teď k tomu nepoužívá jenom zbraně, ale i ekonomické nástroje.
Energetická společnost innogy od února příštího roku 📉 zlevní plyn pro přibližně 300 tisíc zákazníků se smlouvou na dobu neurčitou. Ceny dodávek sníží oproti současnosti o 15 procent, tedy zhruba o 280 korun za megawatthodinu. Informovalo o tom dnes innogy. Energie postupně zlevňují i další dodavatelé.
Předseda poslanců hnutí SPD Radim Fiala před dnešním koaličním jednáním ☝ nevyloučil to, že vláda zvýší schodek státního rozpočtu na příští rok. Čeká na to, s jakým návrhem přijde ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Prohloubení schodku nevyloučil ani místopředseda ANO a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, záležet bude podle něj na tom, co kabinet určí jako svou prioritu.
Americká automobilka Ford Motor ❌ ukončí výrobu několika modelů elektromobilů. V souvislosti s tím zaúčtuje odpisy za 19,5 miliardy dolarů (404,1 miliardy korun), oznámila firma v pondělní tiskové zprávě. Rozhodnutí Fordu je zatím nejdramatičtější ukázkou ústupu od modelů aut poháněných bateriemi v reakci na politiku administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa a slábnoucí poptávku po elektromobilech, uvedla agentura Reuters.
Rozsáhlý pondělní výpadek internetu v německém Spolkovém sněmu ❌ nebyl dílem hackerů. S odkazem na interní dopis zaslaný poslancům a správcům sítě o tom informovala agentura DPA. Podle dopisu se jednalo o přetížení systému. Porucha nastala v den, kdy Spolkový sněm navštívil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, což vyvolalo spekulace o kybernetickém útoku.
Útočníci, kteří při nedělních oslavách židovského svátku chanuka na pláži Bondi Beach v Sydney zabili 15 lidí a na 40 dalších zranili, se zřejmě ☝ inspirovali ideologií Islámského státu. Na tiskové konferenci to podle agentur poprvé připustila australská policie, přičemž potvrdila, že v automobilu jednoho z útočníků se vedle výbušnin našly také dvě podomácku vyrobené vlajky této teroristické organizace.
Americký prezident 👴 Donald Trump podle agentury Reuters prohlásil, že jeho administrativa prověřuje, zda Izrael v sobotu porušil příměří týkající se palestinského Pásma Gazy zabitím vojenského velitele ozbrojeného křídla teroristického hnutí Hamás. Z porušení příměří obvinil Izrael vysoký představitel Hamásu a jeho hlavní vyjednávač Chalíl Hajja, který smrt velitele ozbrojeného křídla hnutí Ráida Saada potvrdil.
