Opatření začne platit 9. června. Americký prezident prohlásil, že nepřipustí, aby se Americe stalo to, co Evropě. Politika otevřených dveří za někdejšího demokratického prezidenta Joea Bidena po něj způsobila, že v USA jsou nyní nelegálně miliony a miliony lidí.
Tálibán hladce zvládl dobýt Kábul i celý Afghánistán. Navazuje další výzva. Vládnout. A hospodařit. Hospodářskou správu země ovšem samopaly, kulomety, ani pušky nezajistí. Tálibán potřebuje ekonoma. Někoho, kdo by jeho bojovníkům ozřejmil základy současného finančnictví.
Za vojenské mise v Afghánistánu vydal český stát v letech 2004 až 2020 celkem 16,44 miliardy korun. Vyplývá to z údajů v jednotlivých příslušných sněmovních tiscích každoročně vyhodnocujících nasazení sil ministerstva obrany na zahraničních misích.
Podle odborných odhadů stálo dvacet let snah mezinárodního společenství při pacifikaci, rozvoji a pomoci Afghánistánu celkem kolem 2,5 bilionu amerických dolarů. Český příspěvek se od roku 2002 do dnešních dní pohybuje mezi 18 až 20 miliardami korun. Kde peníze skončily? A mělo to vůbec nějaký smysl?
Afghánská měna, afghání, znehodnotila na nejslabší úroveň vůči americkému dolaru v historii.
Nečekaně rychlé přebírání moci Tálibánu nad Afganistánem, jehož vyvrcholení představuje probíhající pád metropole Kábulu, bude mít dalekosáhlé důsledky. A to nejen politické a geopolitické, nýbrž i mezinárodně ekonomické.
Na letišti v pražských Kbelích přistálo dnes ráno první české vojenské letadlo, které z Afghánistánu přivezlo 46 Čechů a jejich spolupracovníků s rodinami. Informovala o tom Česká televize.
Po zuby vyzbrojení bojovníci Tálibánu vstoupili do prezidentského paláce a převzali nad ním kontrolu, sdělili agentuře Reuters dva velitelé Tálibánu. Mluvčí Tálibánu televizi řekl, že těm, kteří spolupracovali s vládou a s armádou, nabídne povstalecké hnutí amnestii
Hnutí Tálibán se po odchodu zahraničních vojáků snaží rychle ovládnout Afghánistán a udělat z něj opět baštu radikálního islamismu. Na rozdíl od roku 1996, kdy se zde také chopilo moci, teď k tomu nepoužívá jenom zbraně, ale i ekonomické nástroje.
O územních otázkách by měl rozhodnout ukrajinský lid, buď ve volbách, nebo v referendu, uvedl dnes ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj před novináři o možných územních ústupcích. Ty žádá Rusko a podmiňuje tím ukončení bezmála čtyřleté války proti Ukrajině.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes během telefonického rozhovoru 👍 ujistil podle agentury Reuters hlavu venezuelského státu Nicoláse Madura o podpoře Moskvy. Maduro je pod tlakem Spojených států, které v oblasti zvýšily vojenskou přítomnost.
Pražská burza nepatrně oslabila a sestoupila ze svého historického maxima, na které vystoupila ve středu. Index PX 📉 klesl o 0,08 procenta na 2561,95 bodu. Ztrácely akcie Komerční banky či Kofoly, většina titulů ale rostla, vyplývá z informací na burzovním webu. Koruna dnes zpevnila k euru i dolaru.
Designovaný český premiér 👴 Andrej Babiš oznámil, že dodrží tradici a jeho první zahraniční cesta bude směřovat 8. ledna na Slovensko. Dnes byl v Bruselu pouze na pracovní návštěvě, řekl českým novinářům po svých jednáních. Na Slovensku se podle svých slov setká s prezidentem, premiérem a možná i dalšími slovenskými politiky.
Evropská komise zvažuje, že o pět let odloží účinnost zákazu spalovacích motorů u 🚗 hybridních vozů. Důvodem je silný tlak od některých zemí, které patří k největším výrobcům aut v regionu. Evropská komise by měla změny pravidel, která mají automobilový průmysl odklonit od fosilních paliv, zveřejnit příští týden, napsala agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje.
Střet zájmů 👴 Andreje Babiše (ANO) v době jeho prvního premiérského působení znemožňoval firmám z koncernu Agrofert nejenom přijímat dotace, ale také ucházet se o zakázky malého rozsahu z veřejných zdrojů. Plyne to z rozsudku Nejvyššího správního soudu.
