Opatření začne platit 9. června. Americký prezident prohlásil, že nepřipustí, aby se Americe stalo to, co Evropě. Politika otevřených dveří za někdejšího demokratického prezidenta Joea Bidena po něj způsobila, že v USA jsou nyní nelegálně miliony a miliony lidí.
Tálibán hladce zvládl dobýt Kábul i celý Afghánistán. Navazuje další výzva. Vládnout. A hospodařit. Hospodářskou správu země ovšem samopaly, kulomety, ani pušky nezajistí. Tálibán potřebuje ekonoma. Někoho, kdo by jeho bojovníkům ozřejmil základy současného finančnictví.
Za vojenské mise v Afghánistánu vydal český stát v letech 2004 až 2020 celkem 16,44 miliardy korun. Vyplývá to z údajů v jednotlivých příslušných sněmovních tiscích každoročně vyhodnocujících nasazení sil ministerstva obrany na zahraničních misích.
Podle odborných odhadů stálo dvacet let snah mezinárodního společenství při pacifikaci, rozvoji a pomoci Afghánistánu celkem kolem 2,5 bilionu amerických dolarů. Český příspěvek se od roku 2002 do dnešních dní pohybuje mezi 18 až 20 miliardami korun. Kde peníze skončily? A mělo to vůbec nějaký smysl?
Afghánská měna, afghání, znehodnotila na nejslabší úroveň vůči americkému dolaru v historii.
Nečekaně rychlé přebírání moci Tálibánu nad Afganistánem, jehož vyvrcholení představuje probíhající pád metropole Kábulu, bude mít dalekosáhlé důsledky. A to nejen politické a geopolitické, nýbrž i mezinárodně ekonomické.
Na letišti v pražských Kbelích přistálo dnes ráno první české vojenské letadlo, které z Afghánistánu přivezlo 46 Čechů a jejich spolupracovníků s rodinami. Informovala o tom Česká televize.
Po zuby vyzbrojení bojovníci Tálibánu vstoupili do prezidentského paláce a převzali nad ním kontrolu, sdělili agentuře Reuters dva velitelé Tálibánu. Mluvčí Tálibánu televizi řekl, že těm, kteří spolupracovali s vládou a s armádou, nabídne povstalecké hnutí amnestii
Hnutí Tálibán se po odchodu zahraničních vojáků snaží rychle ovládnout Afghánistán a udělat z něj opět baštu radikálního islamismu. Na rozdíl od roku 1996, kdy se zde také chopilo moci, teď k tomu nepoužívá jenom zbraně, ale i ekonomické nástroje.
Britská vláda ✅ povolila Číně postavit v Londýně nové velvyslanectví, které bude největším v Evropě. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Rozhodnutí v této věci Londýn opakovaně odkládal, kritici navíc varují, že ambasáda se stane základnou pro špionáž a hrozbou pro čínské disidenty v exilu. Peking si na průtahy se získáním souhlasu opakovaně stěžoval.
Ukrajina dostala pozvánku k členství v Radě míru, kterou pod svým vedením chce zřídit americký prezident Donald Trump, uvedl dnes podle agentury AFP ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj. Podle něj si však lze stěží představit, že by země byla v tomto orgánu spolu s Ruskem. Pozvánku mezitím obdržely také Chorvatsko a Slovinsko.
Mandátový a imunitní sněmovní výbor rozhodne o doporučení plénu k žádostem o vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) k trestnímu stíhání v úterý 3. února. Dnes oba body podle očekávání ❌ přerušil. Po jednání to novinářům řekla předsedkyně výboru Helena Válková (ANO).
Černobylská jaderná elektrárna ❌ přišla o veškeré vnější napájení, oznámil ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi. Zmínil v této souvislosti rozsáhlou vojenskou aktivitu, která se podle něj dotkla několika ukrajinských elektrických rozvoden, jež jsou životně důležité pro jadernou bezpečnost. Rusko v noci na dnešek podniklo další rozsáhlý útok na ukrajinskou energetiku.
Novým předsedou představenstva ČD Cargo bude od 1. února 👨 Radim Ječný. Dnes ho zvolilo představenstvo Českých drah, které funguje jako valná hromada dceřiné společnosti ČD Cargo. Ta byla od konce října bez předsedy představenstva, protože z osobních důvodů rezignoval Tomáš Tóth. Vedení společnosti od té doby zajišťují zbývající členové představenstva, Robert Heděnec a Martin Svojanovský.
Americký prezident 👴 Donald Trump by mohl už příští týden oznámit svého kandidáta na nového šéfa centrální banky (Fed). Na okraj Světového ekonomického fóra v Davosu to dnes řekl americký ministr financí Scott Bessent. Rozhodnutí přichází v napjatém očekávání ohledně hledání nástupce současného šéfa Fedu Jeroma Powella, uvedla agentura Bloomberg.
Evropské akcie dnes pokračují v 📉 poklesu. Na trhu přetrvávají obavy ohledně víkendového oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že v rámci snahy o převzetí Grónska uvalí dodatečná cla na některé evropské země. Panevropský index STOXX Europe 600, který sleduje obchodování na burzách v Británii a ve vybraných zemích Evropské unie, kolem 9:45 středoevropského času ztrácel zhruba 0,8 procenta a pohyboval se v blízkosti 602 bodů. V pondělí klesl o 1,2 procenta.
