Náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD) by zrušil Národní rozpočtovou radu (NRR), ušetřily by se tak prý desítky milionů korun. Mach to řekl v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce. Ministerstvo financí tento krok podle něj nechystá. Europoslanec a bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer (TOP 09) uvedl, že zrušení rady by byla katastrofa.
"Je to můj osobní postoj. Ale zaslechl jsem, že o zbytečnosti Národní rozpočtové rady mluvil i pan premiér (Andrej Babiš). Mně jako člověka, který by rád rušil různé zbytečné úřady, to potěšilo," řekl Mach. Argumentoval zvyšováním zadlužením v době existence rady.
"Kdyby se to stalo, co by ochránilo daňové poplatníky před zhůvěřilým chováním vlády v rozpočtové oblasti, tedy generováním stále větších dluhů," reagoval Niedermayer. Upozornil v této souvislosti na zvyšující se ekonomický populismus. "Jedna část zvyšuje výdaje, aniž by na to měla peníze, druhá snižuje daně, aniž by věděla, jak snížit výdaje. Výsledkem je eskalace dluhu," dodal.
Boje o složení rozpočtu
Návrh státního rozpočtu na letošní rok podle premiéra Babiše (ANO) neodporuje zákonu o rozpočtové odpovědnosti. V pořadu Za pět minut dvanáct televize Nova v sobotu řekl, že nesouhlasí s opačným stanoviskem Národní rozpočtové rady, označil ji za zbytečnou instituci. Vláda návrh rozpočtu schválila na konci ledna, počítá se schodkem 310 miliard korun po loňských 290,7 miliardy.
Podle NRR by maximální schodek, který by odpovídal zákonu, mohl dosáhnout 247 miliard korun. Zákon stanovuje limit pro strukturální saldo veřejných rozpočtů v letošním roce na 1,75 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem. Rada je ze zákona tříčlenná. Předsedu volí Sněmovna na návrh vlády. Současným předsedou je Mojmír Hampl.
ČNB: Navýšení schodku rozpočtu je jen kosmetická změna
Česká národní banka považuje navýšení letošního plánovaného schodku státního rozpočtu za spíše kosmetické. Nebude tedy kvůli němu měnit závěry své nové prognózy, kterou její představitelé blíže představili na včerejším setkaní s analytiky. Právě v jeho rámci zaznělo i zmíněné hodnocení navýšení schodku.
Protein je klíčová živina, ale jeho nadbytek může mít i skryté náklady. Zatímco většina lidí přijímá výrazně víc bílkovin, než doporučují oficiální normy, věda ukazuje, že vyšší dávky dávají smysl jen pro určité skupiny. Pro ostatní může být honba za proteinem spíš zátěží než přínosem.
Debata o optimálním příjmu bílkovin se v posledních letech stala jednou z nejaktivnějších výživových diskusí. Je jasné, že protein je klíčovou makroživinou pro udržení svalové hmoty, kontrolu hmotnosti a celkového dlouhodobého zdraví. Oficiální doporučení pro běžnou dospělou osobu je 0,8-1,0 gramu proteinu na kilogram tělesné hmotnosti denně, což znamená zhruba 60 gramů pro sedmdesátikilového člověka. Průměrný příjem v rozvinutých zemích však běžně dosahuje 100 gramů denně, a to zejména u konzumentů masa a zpracovaných potravin. Základní otázkou proto je, kolik proteinu skutečně potřebujeme a jaké jsou metabolické náklady jeho nadměrné konzumace.
Aminokyseliny slouží jako stavební kameny tkání, tvoří enzymy, které řídí biochemické reakce, a jsou základem imunitních procesů. Tělo ale neukládá protein stejným způsobem jako cukry nebo tuky, nadbytek aminokyselin tedy musí být zpracován. To funguje tak, že játra oddělí dusík a přemění ho na močovinu, kterou následně vylučují ledviny a tento proces není metabolicky jednoduchý.
Jako vedlejší produkt vzniká totiž amoniak a ten při dlouhodobě vysokém příjmu proteinu může zatěžovat játra i ledviny. U zdravých lidí se orgány s takovou zátěží obvykle vyrovnají, ale u lidí s existujícími problémy ledvin nebo jater může chronicky vysoký příjem bílkovin zhoršovat jejich stav.
Podpora růstu, ale také utlumení recyklace
Čím vyšší celkový příjem bílkovin, tím vyšší samozřejmě i těch typů, které mají kontroverzní dopad. Konkrétně aminokyseliny s rozvětveným řetězcem (BCAA - jsou to leucin, izoleucin a valin) aktivují v těle dráhu zvanou mTOR, která řídí buněčný růst a metabolismus. Tato aktivace podporuje tvorbu svalových bílkovin, což je žádoucí u sportovců nebo starších lidí, kteří snadněji ztrácejí svalovou hmotu.
Problém však spočívá v tom, že chronická aktivace mTOR zároveň potlačuje autofagii, tedy proces, při kterém buňky odstraňují poškozené komponenty a recyklují materiál. Autofagie je klíčový mechanismus buněčné údržby a její snížení je spojováno s rychlejším stárnutím a vyšším rizikem degenerativních onemocnění. Paradoxně tedy strategie zaměřená na maximalizaci svalového růstu skrze trvale vysoký příjem bílkovin může snižovat dlouhodobou odolnost buněk vůči stárnutí a zhoršovat potenciál dlouhodobě udržitelného zdraví do vyššího věku.
Kde je vláknina?
Vysokoproteinová dieta, zejména pokud jejím základem jsou živočišné zdroje, bývá často doprovázena nižším příjmem prospěšných rostlinných fytochemikálií a vlákniny podporujících zdravé střevní bakterie. Některé aminokyseliny, jako methionin, mohou při nadměrném příjmu zvyšovat oxidační stres v těle. Současně může nadměrný příjem bílkovin vést k produkci dusíkatých odpadních látek, které střevní bakterie zpracovávají na sloučeniny podporující zánět.
Nejvýraznější benefit ze stravy s vyšším příjmem bílkovin mají lidé, kteří aktivně trénují s odporem a zatěžují svalovou tkáň způsobem vyžadujícím zvýšenou regeneraci. Pro ně může být vhodný příjem v rozmezí 1,4 až 1,8 gramu proteinu na kilogram tělesné hmotnosti, tedy pro sedmdesátikilového člověka přibližně 100 až 125 gramů denně. U nich protein tělo skutečně dokáže využít pro obnovu svalové tkáně.
Biohacking: Nejde o to používat víc doplňků, ale jejich lepší kombinaci
První týdny v novém roce bývají ve znamení vysoké motivace pro lifestylové změny, ale mnohdy se postupem času ukáže, že samotná vůle nemusí stačit. Únava, stres, nedostatečná regenerace nebo kolísající energie představují biologické limity, které je těžké obejít pouhým rozhodnutím. Pokud se i v únoru svého cíle držíte, můžete podpořit své tělo systematičtěji. Jednou z možností je takzvaný supplement stack, tedy promyšlená kombinace doplňků stravy cíleně sestavená tak, aby podporovala konkrétní fyziologické procesy, jako regulaci hmotnosti, kvalitu spánku nebo zdraví kůže.
Druhá skupina jsou starší lidé v průměru nad 65-70 let, u nichž dochází ke snížené schopnosti tkání odpovídat na proteinovou stimulaci. V tomto případě může být prospěšné poměrně vyšší množství proteinu pro dosažení stejného vstřebávání jako u mladších lidí. Třetí kategorií jsou lidé, kteří potřebují udržet svalovou hmotu při deficitu energie například u nízkokalorické diety. U nich může vyšší poměr proteinu k celkové energii pomoci minimalizovat ztrátu svalů.
Naopak zdravý člověk s průměrnou fyzickou zátěží a normální hmotností bez speciálních nároků pravděpodobně nemá důvod k systematickému zvyšování příjmu proteinu nad základní doporučení. Pro něj je zmíněných 0,8-1,0 gramu na kilogram pravděpodobně zcela dostačující. Optimální přístup proto zahrnuje rozmanitost zdrojů a pochopení, že protein není izolovanou živinou, ale vždy přichází v kombinaci s dalšími látkami, které společně ovlivňují náš organismus.
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Biohacking: Nejde o to používat víc doplňků, ale jejich lepší kombinaci
Premiér Andrej Babiš (ANO) ve videu na sítích dnes uvedl, že je pro zákaz používání sociálních sítí u dětí mladších 15 let po vzoru Francie. Někteří experti podle něj tvrdí, že jsou pro děti škodlivé. Řada zemí podobné opatření zvažuje. Hnutí ANO ke komunikaci s občany často sociální sítě využívá, právě Babiš takřka denně natáčí videa s informacemi. V sobotu v televizi Nova k jejich sledování vybídl.
"Já jsem pro, protože odborníci, které já znám, říkají, že je to strašně škodlivé pro děti. My musíme ochránit naše děti," řekl Babiš. Vicepremiér a místopředseda ANO Karel Havlíček posléze v pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News řekl, že vláda zákaz sítí pro děti do 15 let vážně zvažuje. Pokud se pro to definitivně rozhodne, chtěla by to tento rok navrhnout.
Sociální sítě mohou podle různých studií přinášet dětem a mladistvým rizika spojená s jejich užíváním. Nejčastěji se zmiňuje nebezpečí závislosti, manipulace, vystavení kyberšikaně či sledování nevhodného obsahu. Zatím jedinou zemí na světě, která zakazuje mladším 16 let přístup na sítě TikTok, Instagram, Facebook i videoplatformu YouTube, je od loňského 10. prosince Austrálie. V lednu přijalo podobnou normu francouzské Národní shromáždění, po schválení Senátem by měla platit od září.
Malajsie plánuje od příštího roku zakázat sociální sítě pro osoby mladší 16 let. Připojí se tak k Austrálii a dalším zemím, které prosazují přísnější věkové limity pro děti, napsala dnes agentura AP.
Také poslanci Evropského parlamentu loni 26. listopadu vyzvali k výraznému zvýšení ochrany nezletilých na internetu, včetně zákazu vstupu na sociální sítě pro mladší 16 let. Rezoluce je pro členské státy nezávazná. Návrh počítá s tím, že mladiství ve věku 13 až 16 let by na sociální sítě a další platformy měli přístup pouze se souhlasem rodičů. Kritici se však obávají, že nová praxe by mohla vést ke ztrátě anonymity na internetu, izolaci mladistvých od informací a vyjadřují pochybnosti ohledně celkové přiměřenosti opatření.
Dětský fond OSN (UNICEF) nicméně loni v prosinci upozornil, že jen zákazy přístupu na sociální sítě děti neochrání a mohou být naopak kontraproduktivní. "Pro mnoho dětí, zejména těch, které jsou izolované nebo marginalizované, jsou sociální sítě zdrojem učení, navazování kontaktů a sebevyjádření," uvedl. V dnešním videu se dále Babiš věnoval zejména zdravotnictví. Uvedl, že Centrum onkologické prevence v Brně se otevře 26. května. Centrum bude novou částí areálu Masarykova onkologického ústavu.
Země, v nichž platí jakákoliv forma omezení přítomnosti dětí a mladistvých na sociálních sítích:
Austrálie - V zemi začal loni 10. prosince platit zákon, podle kterého nesmí provozovatelé sociálních sítí umožnit jejich používání dětem mladším 16 let. Pokud tento zákon společnosti nedodrží, hrozí jim vysoké pokuty až 50 milionů australských dolarů (zhruba 680,5 milionu korun). Věk lze ověřit například pomocí skenu průkazu totožnosti či nahraní video selfie.
Dánsko - Země na začátku loňského listopadu oznámila plány na zákaz přístupu k sítím pro všechny osoby mladší 15 let, ačkoliv podrobnosti o prosazování tohoto opatření zůstávají nejasné. Děti ve věku 13 a 14 let by teoreticky mohly mít přístup pouze se souhlasem rodičů, pokud projdou ověřením věku.
Francie - Francie již v roce 2023 přijala zákon, který vyžaduje souhlas rodičů pro osoby mladší 15 let pro přístup k sociálním médiím, ale jeho dodržování dosud nebylo vymáháno kvůli pochybnostem o jeho souladu s evropským právem. Koncem letošního ledna dolní komora tamního parlamentu schválila část návrhu zákona, který zakazuje používání sociálních sítí dětem mladším 15 let. Text musí v polovině února projít Senátem tak, aby mohl začít platit od 1. září.
Meta našla nový motor růstu. Investoři ale zrovna nejásají
Americká Meta má za sebou silný závěr roku. Zisk i tržby rostly díky lepšímu využití AI v reklamě. Umělá inteligence pomáhá cílit obsah a zvyšovat návratnost kampaní. Firma zároveň plánuje masivní nárůst investic do AI infrastruktury. A právě návratnost těchto výdajů vyvolává obavy investorů.
Indie - Letos 29. ledna hlavní ekonomický poradce Anant Nágešvaran doporučil vládě, aby zavedla věkové omezení pro uživatele sociálních sítí. Nágešvaranova doporučení nejsou pro vládu nijak zavazující, ale vláda je při vytváření své politiky většinou bere v potaz, uvedla k návrhu agentura Reuters.
Malajsie - Malajsie loni v listopadu oznámila plány zakázat sociální sítě pro osoby mladší 16 let. Vláda tento krok schválila jako součást širšího úsilí chránit mladé lidi před újmami v on-line prostoru, jako je kyberšikana, podvody a sexuální vykořisťování.
Norsko - Země v říjnu 2024 oznámila, že chce posunout věkovou hranici pro používání sociálních sítí na 15 let.
Portugalsko - Tento týden se začal parlament zabývat návrhem zákona, který by omezil přístup dětí a nezletilých na sociální sítě. Portugalská vláda navrhuje dětem mladším 13 let zcela zakázat přístup na sociální platformy a v případě dětí ve věku od 13 do 16 let vyžadovat pro přístup souhlas jejich zákonného zástupce. Portugalský návrh zákona též požaduje od technologických společností, aby spolupracovaly při ochraně nezletilých.
Trump opět zvyšuje tlak na Harvard: chce miliardu dolarů odškodného
Americký prezident Donald Trump na své sociální síti pohrozil Harvardově univerzitě, že od ní bude požadovat miliardu dolarů (20,6 miliardy korun) odškodného. Reagoval tím na článek deníku The New York Times, podle kterého Trumpova administrativa upustila od vymáhání nižší částky od univerzity, již obviňuje z antisemitismu a zaujatosti. Píší o tom agentury.
Slovinsko - Země připravuje zákon zakazující používání sociálních sítí dětem do 15 let. Místopředseda vlády Matej Arčon tento týden uvedl, že zákon vznikne na popud ministerstva školství a bude odrážet zkušenosti jiných zemí. Zákon bude omezovat vstup dětí na sociální sítě, kde se sdílí obsah, místopředseda vlády zmínil například platformy TikTok, Snapchat či Instagram.
Španělsko - Země loni v březnu oznámila, že chce zakázat používání sociálních sítí lidem mladším 16 let. Nový zákon, který už začali projednávat poslanci, chce zvýšit minimální věk pro vyslovení souhlasu se zpracováním osobních údajů ze 14 na 16 let. Zákon navrhuje i tresty za využití snímků nezletilých pro vytváření obsahů se sexuálním obsahem s pomocí umělé inteligence či jiného software nebo vytváření falešných identit a profilů s cílem spáchat sexuální trestný čin na mladistvé osobě.
Turecko - Zakázat dětem mladším 15 let používání sociálních sítí se chystá také Turecko. Cílem opatření podle turecké vlády je uložit větší zodpovědnost provozovatelům sociálních sítí místo toho, aby děti před těmito riziky chránili pouze rodiče.
Velká Británie - Britská vláda podle informací serveru BBC News zahájila koncem letošního ledna konzultace o zákazu sociálních médií pro osoby mladší 16 let v zemi jako součást řady opatření, která podle ní mají "chránit zdraví mladých lidí". Součástí balíčku opatření je také udělení pravomoci školní inspekci kontrolovat pravidla pro používání telefonů ve školách, přičemž ministři očekávají, že školy budou v důsledku toho "standardně bez telefonů". Britská Sněmovna lordů v lednu už hlasovala pro zákaz přístupu osob mladších 16 let na sociální sítě v rámci pozměňovacího návrhu k vládnímu návrhu zákona o školství.
Související
Zakázat dětem sociální sítě se chystá další země v Evropě
