Protein je klíčová živina, ale jeho nadbytek může mít i skryté náklady. Zatímco většina lidí přijímá výrazně víc bílkovin, než doporučují oficiální normy, věda ukazuje, že vyšší dávky dávají smysl jen pro určité skupiny. Pro ostatní může být honba za proteinem spíš zátěží než přínosem.
Olivy a z nich vylisovaný olivový olej jsou tradiční součástí jídelníčku ve Středomoří a zdravou potravinou v moderní stravě po celém světě. Olivy jsou druh ovoce, které se ale musí zpracovat, aby bylo jedlé. Je to tím, že olivy obsahují opravdu hořký oleuropein a i plně zralé jsou prakticky nepoživatelné. Namáčejí se tedy do láku v kterém se louhují a ztrácí hořčiny a naopak se stávají slanými. Olivy jsou i přes vysoký obsah tuku poměrně nízkokalorické a zdravé, plné olivového oleje a dalších živin. Jsou to převážně v tucích rozpustné vitamíny E a A a pak také minerály jako vápník a hořčík. Nejdůležitější ale je značný výskyt polyfenolických látek, které vykazují významné zdravotní účinky na lidský organismus.
Pravidelná konzumace mořských řas má pro tělo blahodárné účinky. Ale pozor na dávkování. Řasy předcházejí ucpávání cév, obezitě a zlepšují profil cholesterolu.
Velmi často se v laických i odborných kruzích řeší otázka, zda jíst maso. Je to debata kontroverzní, často vyvolávající vášnivé emoce. Obecně vzato na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď. Někteří experti jsou zásadně pro, někteří zásadně proti a mezi nimi je celé spektrum názorů, které pro relevantní odpověď vyzdvihují ten či onen kontext. Stále tedy platí, že aby biohacker získal odpověď, jako ve všem bere v potaz svoje vlastní nastavení, preference a zejména zdravotní dynamiku.
Listová zelenina patří mezi nutričně nejbohatší druhy potravin v poměru ke kalorické zátěži. Je tedy vhodná pro konzumaci při hubnutí, protože díky vysokému obsahu vlákniny a mikronutrientů zasytí a také není potřeba nijak omezovat konzumaci. A čím zbarvenější zelenina, tím více prospěšných látek obsahuje.
Jak a co jíst, aby se člověk dožil ve zdraví co nejvyššího věku? Co se jí v oblastech, kde žije nejvíce stoletých lidí? To se zkoumá v systému takzvaných Blue Zones, kterým se nyní bude věnovat seriál Biohacking. Začínáme tradiční japonskou stravou z ostrova Okinawa.
Jíst sedmkrát denně? To se doporučuje při dietě DASH, která cílí na snížení krevního tlaku. Jednoduchou cestu, co a kdy jíst, představuje další díl seriálu Biohacking.
Jak se stravovat, když cvičíte, je populárním tématem asi i proto, že jde o záležitost velmi individuální a specifickou. Jakým způsobem, jak rozmanitě, jak často a v jaké intenzitě cvičíte, v jaké jste právě fyzické kondici, zdravotním stavu, věku, či zda máte nadváhu, zvláštní fyzické či psychické nároky - to vše a mnohem více v tom hraje roli. Univerzální návody mohou někomu zafungovat, ale většině těžko. Právě proto, že jsou obecné. Cílem biohackingu je vždy individualizace jakýchkoliv strategií, které chceme na vylepšení svého života použít. Nejlepší taktikou je tedy se poradit na místech k tomu určených, kde člověku poradí na základě individuálních potřeb a preferencí.
Pět jídel denně či vynechat snídani? Ne, zase je všechno jinak, dvě a půl jídla denně stačí, cituje dnešní díl seriálu Biohacking, který se věnuje dietám, nový způsob stravování pro dlouhověkost.
Jíst co největší množství mikroživin při co nejmenším počtu kalorií. To je klíč ke zdravé stravě. Jak na to, dozvíte se v dalším díle seriálu Biohacking.
K léčebnému oboru naturopatie, a vlastní soukromé klinice přišla oklikou, vlastně náhodou, přitom na ně nevěří. Dlouhé roky Karolína Kunftová pracovala jako HR manažerka ve velkých počítačových korporacích. „Celou tu dobu mě to příliš nebavilo a nesedělo mi, že dělám právě tohle. Proto jsem po večerech dělala fyzioterapii, cvičila jsem s lidmi a táhlo mě to ke zdraví,“ vzpomíná na tehdejší pracovní rozpolcenost.
Americká Sněmovna reprezentantů dnes těsně schválila ✅ rezoluci požadující ukončení vojenského tažení proti Íránu, píše agentura AP. Krok je podle ní už druhým takovým varováním pro prezidenta Donalda Trumpa v době, kdy se další vývoj konfliktu stává čím dál nejasnějším.
Velkoobchodní cena plynu 🔥 pro evropský trh se od únorového amerického útoku na Írán téměř zdvojnásobila. Ve středu vystoupala ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku na 62 eur (asi 1500 Kč) za megawatthodinu (MWh), což je o 94 procent více, než kde byla před začátkem konfliktu na Blízkém východě. Dnes cena plynu mírně klesá. Ztrácí přes jedno procento a pohybovala se kolem 61,80 eura za MWh.
