Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) odvolal členy dozorčí rady České pošty. Podle něj nebude mít snížení počtu členů dozorčí rady významný dopad na fungování pošty. Dozorčí rada České pošty má 15 členů, z toho pět volí zaměstnanci, které ministerstvo odvolat nemůže. Na změny v dozorčí radě upozornil server Odkryto.cz. Premiér Andrej Babiš (ANO) serveru řekl, že důvodem odvolání bylo dlouhodobě ztrátové hospodaření pošty a špatná obchodní strategie.
Dozorčí rada dohlíží na činnost pošty včetně jejího vedení, kontroluje hospodaření podniku a schvaluje další rozvoj.
„Důvodem byly připravované zásadní personální a organizační zásahy do České pošty, o nichž jsem s ohledem na můj pondělní nástup do resortu neměl žádné informace a které mohou mít významný hospodářský dopad na fungování a provoz podniku,“ sdělil Metnar.
„Taková rozhodnutí měl management České pošty řešit v předstihu podstatně dříve a předložit dozorčí radě transparentně a včas, za standardního vedení resortu, nikoli předkládat na dozorčí radu netransparentně a narychlo prakticky druhý den po mém jmenování,“ dodal ministr. Podle něj teď bude následovat vyhodnocení situace a jmenování nových členů dozorčí rady.
Česká pošta loni vykázala ztrátu 1,25 miliardy korun. Podnik se v posledních dvou letech transformuje, což má stabilizovat hospodaření. Součástí transformace je letošní oddělení komerční Balíkovny do samostatného odštěpného závodu a hledání strategického partnera pro ni. Minulý týden Česká pošta uvedla, že za letošek očekává ztrátu pod 400 miliony korun. V případě úspěšného prodeje menších nemovitostí může být hospodářský výsledek podle pošty až téměř vyrovnaný.
Dalibor Martínek: Stavební úřady konečně přejdou pod stát. Výstavba však zrychlí až za roky
Stavební řízení převede současná vláda pod stát. Zároveň nový stavební zákon, který vláda schválila, zavádí princip jeden úřad, jedno řízení a jedno razítko, který ruší dosavadní dvojkolejnost a množství závazných stanovisek od různých institucí. Jsou to rozhodně změny k lepšímu, celý trh úpravy kvituje.
Nedostatek dobíjecích stanic nebo příliš vysoká cena nabíjení. To jsou podle průzkumu E.ONu jedny z nejčastějších mýtů ohledně elektromobility. Podle Jakuba Kotta, který u dodavatele energií vede oddělení mobility, je to hlavně o osobní zkušenosti. Majitelé elektroaut nejenže vnímají rychle se rozšiřující síť veřejných stanic, ale hlavně dávají přednost výhodnějšímu domácímu dobíjení.
Máme podle vás v Česku dostatek veřejných dobíjecích stanic?
Když se podíváme na data ohledně hustoty sítě vůči počtu elektromobilů, jsme v rámci zemí Evropské unie v top pětce. Laik může mít pocit nedostatečné infrastruktury, protože dobíjecích stanic je výrazně méně než čerpacích stanic. Ale každý majitel elektromobilu po pár dnech ví, kde na své trase dobíjecí stanice najde, a jistě vnímá i to, jak v čase přibývají.
Asi záleží, kde člověk žije. Řidič z Prahy možná bude mít jiný názor než majitel elektroauta z Vysočiny, kde takové pokrytí není…
To ano, na druhou stranu tady do toho vstupuje ještě jeden důležitý aspekt. Člověk z Prahy může být stoprocentně odkázán na veřejnou infrastrukturu, zatímco u zákazníka z Vysočiny je větší šance, že bude mít rodinný dům s vlastní dobíjecí stanicí. Díky dojezdu, který ta auta dnes mají, pak ve většině případů vůbec nepotřebuje nabíjet mimo domov. Tím pádem se dostane na mnohem výhodnější ceny.
Rozhovor vyšel v tištěném magazínu Newstream CLUB
Obálka Newstream CLUB 10 Newstream.cz
Právě drahé dobíjení bylo dalším „mýtem“. Jak to s ním doopravdy je?
Cenově nejnáročnější je právě veřejné dobíjení, zejména to rychlé, které najdeme u dálnic. Tam ho samozřejmě potřebujeme, protože nemůžeme čekat hodiny, než se nám auto dobije. Vyšší cena je způsobená kombinací faktorů. Není to jen o silové ceně elektřiny, ale také o vysokých investicích a provozních nákladech, jako jsou nájmy, servisní poplatky nebo rezervovaná kapacita u distributora elektřiny.
Co mohou majitelé elektromobilu udělat, aby měli takové nabíjení co nejlevnější?
Funguje to podobně jako služby mobilních operátorů před několika lety, kdy bylo volání v rámci jednoho operátora často i výrazně levnější než volání „ke konkurenci“. Pokud dnes máte smlouvu s E.ONem, pak pro vás bude cenově velmi efektivní dobíjení u našich stanic, ale jakmile využijete stanici jiného provozovatele, bude cena vyšší. Klidně až o padesát procent. A funguje to samozřejmě i naopak. Na druhou stranu pokud zákazník využívá třeba právě naše řešení, má vše v jedné aplikaci a na jedné faktuře. To je pro mnohé zákazníky důležitější než občasná vyšší cena.
Má to nějaké řešení?
Pokud je majitel odkázaný na veřejné dobíjení a musí využívat stanice různých provozovatelů, pak je řešením jedině uzavření smlouvy na služby s vícero provozovali. To ale znamená mnoho platebních styků, faktur, čipů od dobíjecích stanic a podobně.
Vychází zimní magazín Newstream CLUB s Ronym Pleslem či Michalem Zahradníčkem
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB, které se právě dostává na stánky. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovory s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem nebo Štěpánem Laichterem, který opravuje rodový dům od architekta Kotěry.
Když už jste zmínil paralelu s operátory, je do budoucna ve hře i neomezený tarif, který by pokryl služby více provozovatelů?
Takové tarify tady byly na začátku, když ještě systémy nebyly natolik vyspělé. Je možné, že nějaký takový tarif by se na trhu našel i dnes, ale jsou to skutečně jen výjimky. Nemyslím si, že je to profitabilní model, do kterého by se poskytovatelé chtěli pouštět. Paralela s operátory tady přestává fungovat, protože se bavíme o reálném objemu energie, který musíme vyrobit, přepravit a dostat do auta.
Nejlevnějším řešením je tedy stále domácí wallbox?
Zcela jednoznačně, domácí dobíjení je nejvýhodnější, protože cena komodity je a bude levnější než veřejné dobíjení. Navíc je to prostor, kde dokážeme hledat i další nástroje, které energii ještě víc zlevní. Třeba když se vozidlo zapojí do flexibility a dodavatel energií může ovládat, kdy a jak se v domácnosti dobije. Samozřejmě tak, aby to majitele vozu neovlivnilo a auto bylo dle potřeby připraveno k odjezdu.
Jak se vyvíjí zájem o domácí nabíječky?
Zájem domácností roste. Navíc vidíme, že lidé dnes hodně hledají přidanou hodnotu, třeba právě v podobě flexibility. Zákazníci už pochopili, že spoléhat se jen na dobíjení ze slunce ne vždy a všem funguje. Navíc ne každý může mít doma fotovoltaiku, ať už kvůli typu nemovitosti nebo třeba kvalitě střechy.
Když už zmínil flexibilitu, hodně se teď mluví o technologii V2G neboli vehicle to grid, v rámci které by se elektromobily využívaly k vyrovnávání sítě. V jaké fázi jsou tyto úvahy?
Technologie je ve fázi, kdy čeká na standardizaci. Zatím nemáme standardizovanou komunikace mezi dobíjecí stanicí a autem, kvůli tomu je nyní technologie jako taková poměrně drahá a fungovala by jen s určitými stanicemi a určitými auty. Navíc vzniká otázka, kdo bude tím hráčem, který by měl technologii využívat. Máme o ni zájem my jako energetici, ale také automobilky, kterým se dnes výrazně mění oblasti, na kterých jsou schopny vydělat. Je fér přiznat, že na elektromobilech mají mnohem nižší marže, než na jaké byly zvyklé. Specificky u technologie V2G vnímají auto jako klíčový prvek, proto mají tendenci to jistým způsobem uzamykat a říkat, že to bude fungovat pouze s jejich wallboxy a službami.
Je nějaký výhled, kdy by technologie mohla začít fungovat v praxi?
Věřím, že během příštího roku bychom se mohli dočkat standardizace. Minimálně výrobci dobíjecích stanic už začínají slibovat, že produkty vyrobené v příštím roce budou technologicky připravené. Jen se čeká na finální softwarovou specifikaci, která se následně do stanic nahraje.
U elektromobilů se často řeší baterky, mnohými jsou považovány za nejslabší článek celé technologie. Jak moc jim dá V2G zabrat? Bude zkracovat jejich životnost?
To je poměrně choulostivé téma, nicméně jsem přesvědčený, že moderním bateriím to škodit nebude a potvrdily to i některé studie. Máme pro to hned dva důvody. Jednak se ukazuje, že baterie aktuální generace elektromobilů nedegradují tak rychle, jak se původně očekávalo. Tříletá až pětiletá auta z firemních fleetů, která mají nájezd kolem dvou set tisíc kilometrů, mají degradaci baterky na úrovni jednotek procent. Nenaplnily se scénáře, které počítaly s nutností výměny baterie po přibližně pěti letech intenzivního provozu.
Strnad začne na východě Slovenska montovat Tatry ve vojenské úpravě
Česká skupina CSG bude na východním Slovensku montovat vozidla Tatra. Projekt souvisí se zakázkou na dodávku 4000 vojenských vozidel v hodnotě přes miliardu dolarů (20,7 miliardy korun) pro klienta z jihovýchodní Asie. V továrně v Moldavě nad Bodvou v příštích letech vznikne přes 300 nových pracovních míst. CSG to oznámila spolu se slovenským ministerstvem obrany, které se loni připojilo k rámcové dohodě českého ministerstva obrany o nákupu těžkých nákladních automobilů Tatra.
Ten souvisí s tím, jakým způsobem funguje nabíjení baterie a samotná technologie V2G. Baterii nejvíc škodí plné cykly, tedy když se vybije do nuly, následně dobije do sta procent a tak pořád dokola. Proto už se pro denní použití pracuje s dobíjením na osmdesát procent. I kdybych v rámci V2G baterii využil k vyrovnávání sítě a občas si z ní nějakou energii vzal, nebo ji tam naopak přidal, nikdy to nebudou plné cykly. V energetice se dnes všechno řídí na čtvrthodinách. Když si z baterie něco vezmeme, z kapacity za tu chvíli ubude reálně třeba dvacet až třicet kilometrů, které tam pak zase snadno vrátíme.
Vraťme se ještě k vašim zákazníkům. Významným sektorem jsou pro vás kromě domácností také firmy. O co mají zájem ty?
Jedním z našich zákazníků je třeba Rohlík, kde je to hodně o pokročilém energy managementu dobíjení. Jejich auta celé dny jezdí a přes noc je potřebují efektivně nabíjet. Obecně je pro firmy důležité, abychom jim zjednodušili adaptaci a práci s daty ohledně dobíjení. Elektrické auto funguje jinak než auto se spalovacím motorem. Zpravidla ho nedobíjíte jen na veřejných stanicích, což je jakýsi ekvivalent čerpacích stanic, ale také ve firmě nebo u zaměstnance doma. Jenže do toho vstupuje řada aspektů jako daňové záležitosti, rozpad na soukromé a služební kilometry a podobně. To dnes obvykle řešíme chytrým nabíjecím kabelem, který máte v kufru auta a má měnitelné koncovky, takže vás neomezuje ve výběru stanic ani v rychlosti dobíjení. Kromě toho se firmy pomalu učí dělat i další kroky k větší efektivitě.
Jaké konkrétně?
Řeší třeba to, že když máme velkou síť E.ON Drive, kde mají výhodnější cenu, tak abychom jejich zaměstnance notifikovali o tom, že za rohem mají výhodnější nabíječku a příště by bylo lepší ji využít. Nebo chtějí limitovat, jak často lze využít veřejnou dobíjecí stanici. Zvlášť když z dat vědí, že dané auto ani není třeba často veřejně nabíjet.
Objevují se už ve firmách i elektrická nákladní auta nebo kamiony? A může to vůbec v praxi fungovat?
Gró jsou stále osobní automobily, ale už vzniká pár pilotních projektů s elektrickými dodávkami nebo kamiony. Je poměrně zajímavé podívat se na statistiky tras kamionů, ze kterých dlouhodobě vychází, že až devadesát procent kamionů jezdí vzdálenosti do tří set kilometrů. Zažitá představa, že většina kamionů projíždí napříč celou Evropou, je mylná. Tím pádem i kamiony na bateriový pohon mohou v tomto ohledu dávat smysl. Je to ale hodně o plánování – a tam podle mě ještě nejsme. Protože dokud společnost potřebuje, aby kamion denně jezdil stejnou dvousetkilometrovou trasu, je to zcela v pořádku. Jakmile ale získá nový kontrakt a bude potřebovat poslat kamion do Španělska, s elektrickým to může být problém.
Jakub Kott
Absolvoval ČVUT, následně začínal v automotivu, kde působil například ve Škoda Auto. Od roku 2018 je součástí společnosti E.ON Energie, kde nejprve zastával pozici projektového manažera v oblasti elektromobility, nyní vede oddělení Mobility Services. To dodává kompletní dobíjecí ekosystém pro koncové zákazníky z řad domácností, firem i municipalit.
Rony Plesl: Ve sbírce mám i díla studentů. Vlastní skleničky ale ne
Patří k nejviditelnějším současným umělcům a mezi synonyma pojmu české sklo. Rony Plesl ale také vyučuje na UMPRUM a to již 17 let a zároveň je sběratelem a podporovatelem umění. „Moje sbírka je už docela velká, a když všechno dobře dopadne, na jaře ji představím v galerii Magnus Art,“ prozrazuje Plesl. Začátek rozhovoru netradičně svedeme právě k umění, protože na zdi v karlínském ateliéru visí jedno překvapivé dílo.
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Jan Zápotočný: Fotovoltaika se vyplatí každému. Jen se musí smysluplně navrhnout
Stavební řízení převede současná vláda pod stát. Zároveň nový stavební zákon, který vláda schválila, zavádí princip jeden úřad, jedno řízení a jedno razítko, který ruší dosavadní dvojkolejnost a množství závazných stanovisek od různých institucí. Jsou to rozhodně změny k lepšímu, celý trh úpravy kvituje.
Stavební řízení se za poslední čtyři roky doslova rozpadlo. Nejdřív si Starostové vynutili, aby stavební úřady zůstaly pod obcemi. Patrně proto, aby mohl starosta do řízení zasahovat. Přesun úřadů do státní správy již navrhovala Klára Dostálová před čtyřmi lety. K tomuto principu se tedy vláda vrací.
Samozřejmě by šla zmínit i zpackaná digitalizace Ivana Bartoše, která byla posledním zásekem do povolování staveb. Z úřadu odcházeli úředníci, poslední rok je v povolování totální zmatek.
Teď by snad situace měla uklidnit a zlepšit. Je dobře, že vláda měla tuto novelu připravenou a hned ji také schválila. Bylo to potřeba.
Zrychlené povolovací řízení
Podle nového zákona má být výstavba hromadného bydlení, tedy budov o celkové podlahové ploše nad deset tisíc metrů nově ve veřejném zájmu. To by znamenalo, že tyto projekty bude možné povolovat ve zrychleném povolovacím řízení. Jednat by se mělo o stavby s nejméně stovkou bytů.
Čekat, že výstavba bytů okamžitě zrychlí, by však bylo naivní. Jak již dříve upozorňoval Dušan Kunovský, největší stavitel bytů v zemi, pokud vše půjde dobře, mohl by být nový zákon cítit v praxi nejdříve na konci tohoto volebního období. I přes pomalý nástup zákona je už jenom jeho rychlé přijetí nadějnou zprávou.
Amundi koupila hotel na Florenci, sází na proměnu lokality v širším centru Prahy
Investiční společnost Amundi Czech Republic prostřednictvím fondu kvalifikovaných investorů Amundi Realitní fond KB 3 dokončila akvizici hotelu B&B Hotel v Praze na Florenci. Nemovitost se nachází v širším centru metropole a v příštích letech by měla těžit z plánované proměny celé oblasti, kterou chystá skupina Penta.
Developerská společnost PSN může začít s dlouho plánovanou proměnou bývalé továrny Koh-i-noor ve Vršovicích. Firma získala klíčové povolení, které otevírá cestu k rozsáhlé konverzi jednoho z posledních velkých industriálních areálů v širším centru Prahy. Na místě má vzniknout převážně rezidenční čtvrť, která nabídne i více než 600 bytů.
Proměna jednoho z posledních velkých brownfieldů v centru Prahy vstupuje do rozhodující fáze. Projekt Florenc21 má po roce mezinárodních architektonických soutěží jasné vítěze i investiční rámce. Penta Real Estate plánuje v lokalitě investici kolem 20 miliard korun a výstavbu zahájit po roce 2028.
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například sTomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
Související
Po téměř 100 letech na pražském Vítězném náměstí stojí nová budova. Má fasádu za miliony a 25 let starý strom
