Strnad začne na východě Slovenska montovat Tatry ve vojenské úpravě

Evropská komise zmírní plán zákazu prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého u nových automobilů do deseti let snížily o 90 procent, tedy nikoli o 100 procent, jak bylo původně plánováno. Určitá nová auta se spalovacími motory se tak budou moci i nadále prodávat, uvedl předseda Evropské lidové strany Manfred Weber.

Unijní exekutiva čelila silnému tlaku ze strany Německa, Itálie a evropského automobilového sektoru, v posledním roce bylo několik jednání s šéfy evropských automobilových společností. Návrh komise musí ještě schválit Evropský parlament a členské státy EU. Podle agentury Reuters jde o nejvýznamnější ústupek EU v její tzv. zelené politice za posledních pět let.

Rozhodnutí komise přichází v době, kdy americká automobilka Ford Motor oznámila, že v reakci na politiku Trumpovy administrativy a slábnoucí poptávku po elektromobilech odepíše 19,5 miliardy dolarů a zruší několik modelů elektromobilů. Evropské automobilky, jako je Volkswagen a majitel Fiatu Stellantis, už dříve také poukázaly na slabou poptávku po elektromobilech a vyzvaly ke zmírnění cílů a pokut za jejich nedodržení.

Evropská komise už v roce 2021 navrhla, aby se do roku 2035 emise CO2 u nových automobilů snížily o 100 procent. Požadavek znamenal, že od roku 2035 by skončil prodej nových osobních a lehkých užitkových aut se spalovacími motory. Opatření se ale má týkat jen nových vozů, lidé by tedy nadále měli mít možnost používat starší vozidla se spalovacími motory i si taková auta na trhu s ojetinami dál kupovat.

Cílem kompromisu bylo snížit emise skleníkových plynů, a bojovat tak proti klimatickým změnám. Součástí dohody nicméně byla i klauzule, že unijní exekutiva v roce 2026 přezkoumá, zda je dohoda v současné podobě dosažitelná s ohledem na situaci na trhu, vývoj nových technologií, ale i ekonomické dopady.

Po silném tlaku od některých zemí, které patří k největším výrobcům aut v regionu, se nakonec komise rozhodla přesunout revizi předpisu už na konec letošního roku. Uspíšení žádalo několik členských států, včetně Německa, České republiky nebo Slovenska.

Debaty o možné reformě předpisu se odehrávaly uvnitř komise několik posledních týdnů a podle informací byly velmi dlouhé a bouřlivé. Své oficiální rozhodnutí EK zveřejní dnes odpoledne, podle všeho ale oznámí právě prolomení zákazu prodeje aut se spalovacími motory po roce 2035. Určitá nová auta se spalovacími motory tak bude možné i po tomto datu nadále vyrábět, půjde ale nejspíš jen o plug-in hybridy či vozy na syntetická paliva. Dalšími detaily se členové EK ještě zabývají na svém dnešním zasedání.

Ford ustupuje od elektroaut. Automobilka se zaměří na modely s benzinovým a hybridním pohonem

Zprávy z firem

Americká automobilka Ford Motor ukončí výrobu několika modelů elektromobilů. V souvislosti s tím zaúčtuje odpisy za 19,5 miliardy dolarů, tedy 404,1 miliardy korun, oznámila firma. Rozhodnutí automobilky je zatím nejdramatičtější ukázkou ústupu od modelů aut poháněných bateriemi v reakci na politiku administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa a slábnoucí poptávku po elektromobilech, uvedla agentura Reuters.

ČTK

Přečíst článek

A je to tady. Volkswagen zavírá německou fabriku na elektroauta

Zprávy z firem

Automobilka Volkswagen ukončí výrobu vozidel ve svém závodě v Drážďanech. Jde o první uzavření výrobního provozu na území Německa za 88 let existence společnosti. Rozhodnutí přichází v době, kdy firma čelí rostoucímu tlaku na hospodaření a přehodnocuje své investiční priority.

nst

Přečíst článek

Nová česká vláda Andreje Babiše si bude opět půjčovat od tuzemských domácností. Obnoví tudíž emisi Dluhopisů Republiky, kterou zastavil minulý kabinet Petra Fialy. A nebude osamocena.

V mezinárodním meřítku totiž obecněji dochází k tomu, že si vlády půjčují od domácností v rostoucí míře. Počet zemí, které uplatňují emise vládních dluhopisů pro domácnosti, je v pravidelném šetření OECD aktuálně nejvyšší od přelomu století, konstatuje letošní studie na dané téma z pera téže organizace.

Více příčin

Za rostoucím zájmem o vydávání státních dluhopisů pro domácnosti stojí více příčin. Patří k nim obecně citelně vyšší úrokové sazby, než jako panovaly například v minulém desetiletí, a ovšem i vyšší hrubá potřeba financování, která odráží vyšší nároky na veřejné kasy vyspělých ekonomik, související například s důsledky covidové pandemie nebo demografického stárnutí. Za rostoucím zájmem stojí ale též omezení role centrálních bank coby velkých čistých nákupčích vládního dluhu. Centrální banky typicky ve velkém objemu nakupovaly vládní dluh zvláště v minulém desetiletí, a to na sekundárním trhu v rámci své tehdejší snahy o stabilizaci ekonomik po globální finanční krizi a rovněž v rámci snahy vyvolat vyšší inflaci a nedopustit tak z jejich hlediska nebezpečný deflační vývoj. 

Rovněž rozvoj digitalizace státních správ jednotlivých vyspělých ekonomik usnadňuje a zlevňuje přístup k finančním službám, včetně právě té spočívající ve vydávání státních dluhopisů pro širokou veřejnost. Ruku v ruce s tím dochází k prohloubení finanční inkluze, která jde ruku v ruce se žádoucím zvyšováním finanční gramotnosti obyvatelstva.

Z mezinárodního srovnání, jež vychází z dat OECD, přitom plyne, že Česko má rezervu v možnosti využívání dluhopisových programů pro domácnosti. Podíl domácností mezi věřiteli vlády byl v Česku dle dat OECD roku 2023 nižší než například v Belgii, Maďarsku, Portugalsku, Itálii, Polsku, Španělsku, Lotyšsku, Litvě, ale i než třeba v Brazílii či v USA (viz graf OECD níže).