Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

EIB loni v Česku podpořila projekty za 1,93 miliardy eur, meziročně to bylo méně

Evropská investiční banka uvolnila Česku půjčku 5,1 miliardy korun na stavbu Pražského okruhu
ČTK
 ČTK

Skupina Evropské investiční banky (EIB) loni v Česku podpořila projekty za 1,93 miliardy eur (46,8 miliardy korun), což je meziročně méně než předloni. Největší část prostředků směřovala do modernizace železnic, silniční infrastruktury a energetiky. Česko podle viceprezidenta EIB Marka Mory patří ve střední Evropě k nejúspěšnějším zemím ve využívání financování banky.

V roce 2024 EIB podpořila v Česku projekty za 2,47 miliardy eur (tehdy 62,6 miliardy korun). Loňský objem financování tak představuje pokles zhruba o pětinu.

Nejvíce peněz směřovalo do dopravy. EIB poskytla 480 milionů eur (11,6 miliardy korun) na zvýšení bezpečnosti železnic a dalších 200 milionů eur (4,8 miliardy korun) na rozvoj regionálních železničních sítí. Částka 205 milionů eur (pět miliard korun) podpořila výstavbu úseku Pražského okruhu mezi dálnicí D1 a Běchovicemi.

V energetice banka poskytla 100 milionů eur (2,4 miliardy korun) na rozvoj přenosové soustavy společnosti ČEPS. Další prostředky směřovaly do rozvoje měst a bydlení. Brno získalo rámcovou půjčku 121 milionů eur (2,9 miliardy korun) na investice do městské infrastruktury. Na projekty dostupného nájemního bydlení v Praze, které buduje Česká spořitelna, šlo 60 milionů eur (1,4 miliardy korun).

Mora upozornil, že Česko patří ve středoevropském regionu k premiantům ve využívání prostředků EIB. Srovnatelně velké Maďarsko loni získalo 700 milionů eur (17 miliard korun) a Slovensko, jehož populace je zhruba poloviční, přibližně 500 milionů eur (12,1 miliardy korun).

Objem financování by podle Mory mohl být letos obdobný jako loni. EIB se chce zaměřit zejména na transformaci bývalých uhelných regionů, rozvoj dopravní infrastruktury a měst, zdravotnictví, obnovitelné zdroje energie a podporu malých a středních podniků.

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka. 

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Rok silných výnosů, ale opatrných investorů. Češi dál volí jistotu

Přečíst článek

Z miláčka Wall Street k propadu o polovinu. Lululemon hledá nový růst

Lululemon
ČTK
Zdeněk Pečený

Ještě nedávno patřil mezi miláčky Wall Street, dnes má za sebou propad o desítky procent. Výrobce sportovního oblečení Lululemon hledá nové tempo růstu a investoři řeší, zda současná cena představuje atraktivní příležitost, nebo spíše varovný signál.

Před dvěma lety byly akcie kanadské značky sportovní módy Lululemon jednou z hvězd amerického trhu. Firma těžila z boomu domácího cvičení i rostoucí obliby stylu athleisure. Rok 2025 však přinesl výrazný obrat. Z historických maxim nad 511 dolary akcie klesly pod 180 dolarů a odepsaly více než polovinu své hodnoty.

„Covidové akcie“

Podle analytiků nejde o jednorázový výkyv, ale o souhru makroekonomických tlaků a vnitřních problémů firmy. „Akcie Lululemon jsou typickým zástupcem tzv. covidových akcií a dnes se nachází na úrovních před boomem, který během pandemie zažily,“ říká analytik XTB Tomáš Cverna. Propad podle něj souvisí především se zpomalením růstu tržeb, slabšími prodeji na klíčovém americkém trhu a opakovaným snížením výhledu ze strany managementu.

Chyba za 40 miliard dolarů. Jihokorejská kryptoburza omylem rozeslala statisíce bitcoinů

Jihokorejská kryptoměnová burza Bithumb přiznala závažné selhání svých interních systémů, které ji vystavilo riziku sabotáže a vedlo k fatální chybě při propagační akci. Místo 620 tisíc wonů (8700 korun) omylem rozeslala zákazníkům přibližně 620 tisíc bitcoinů.

Přečíst článek

Zatímco v minulých letech si investoři zvykli na dvouciferné tempo růstu, aktuální odhady počítají jen s několika procenty ročně. „Pro roky 2026 až 2028 se očekává růst tržeb v rozmezí čtyř až šesti procent ročně,“ upozorňuje hlavní ekonom Argos Capital Kryštof Míšek. Slabší dynamika se promítá také do ziskovosti. Hrubá marže by měla klesnout z dřívějších úrovní kolem 59 procent ke zhruba 55 procentům, provozní marže pak z více než 30 procent k 22 až 24 procentům. To se projeví i poklesem zisku na akcii v roce 2026.

Na marže podle Cverny tlačí vyšší náklady i silná konkurence v segmentu sportovní módy. Trh proto přehodnocuje očekávání dlouhodobého růstu, což vedlo k citelnému snížení valuace společnosti.

Silná značka, ale citlivý titul

Analytici se nicméně shodují, že nejde o existenční problém. Lululemon zůstává ziskovou firmou se silnou značkou, stabilním cash flow a nízkým zadlužením. „Volné cash flow by se mělo i v dalších letech pohybovat mezi 1,2 až 1,5 miliardy dolarů ročně,“ uvádí Míšek.

Zemřel Valentino Garavani

Valentino Garavani oblékal šlechtu i filmové hvězdy. Končí éra velkých návrhářů

Ve věku 93 let zemřel Valentino Garavani, tvůrce ikonických rób pro slavné tváře Hollywoodu i globální smetánky. S mužem, který dal vzniknout globální značce s vlastním jménem, končí éra světové módy, která byla pro mnohé zlatým věkem.

Přečíst článek

Výzvou je především americký trh, který podle odborníků naráží na určitou míru saturace, zatímco spotřebitelé jsou citlivější na cenu. Klíčové proto bude, zda se firmě podaří obnovit růst v zahraničí a stabilizovat marže.

Současná cena akcií podle analytiků už odráží značnou část negativních scénářů. Konsenzuální cílová cena se pohybuje kolem 210 dolarů, což znamená přibližně dvacetiprocentní růstový potenciál. „Současné ocenění je výrazně nižší než v minulých letech, což může být příležitost pro investory, kteří věří v obnovení růstu,“ říká Cverna.

Zároveň však upozorňuje, že titul zůstává citlivý na další vývoj spotřebitelské poptávky i konkurenční tlak – a právě tyto faktory jsou dnes velmi obtížně předvídatelné.

Související

Americký prezident Donald Trump

Týden tradera: Trhy uklidnil Trumpův obrat, ČEZ zasáhla politická bouře

Přečíst článek
ExxonMobil

Akciové trhy těží ze zajetí Madura. Daří se ropným gigantům a zbrojařům

Přečíst článek

Europarlament schválil obří půjčku pro Kyjev za 90 miliard. Jak hlasovali čeští europoslanci?

Válka na Ukrajině
ČTK
 ČTK

Europoslanci na plenárním zasedání ve Štrasburku podpořili půjčku pro Ukrajinu v hodnotě 90 miliard eur (přibližně 2,2 bilionu korun). Má přispět na obranné a vojenské výdaje napadené země a podpořit její rozpočet. Ukrajina musí na oplátku pokračovat v demokratizaci a bojovat proti korupci. Česká republika se spolu se Slovenskem a Maďarskem nebude podílet na zárukách za půjčku.

Evropský parlament dnes hlasoval o všech třech legislativních návrzích, které s půjčkou souvisejí. Pro návrh na pozměnění víceletého finančního rámce na období 2021 až 2027 hlasovalo 490 europoslanců, proti bylo 130 a zdrželo se 32. Nařízení o posílené spolupráci za účelem zřízení půjčky podpořilo 458 členů Evropského parlamentu (EP), proti bylo 140 a zdrželo se 44 europoslanců. A změnu nařízení o zřízení nástroje pro Ukrajinu schválilo 473 europoslanců, nesouhlasilo 140 a zdrželo se 32 členů EP.

Jak hlasovali Češi?

Z přítomných českých europoslanců podpořili všechny tři texty Jaroslav Bžoch, Ondřej Knotek, Jaroslav Knot, Tomáš Kubín, Jana Nagyová a Jaroslava Pokorná Jermanová (všichni ANO), kteří sedí ve frakci Patrioti pro Evropu (PfE). Pro hlasovali také Ondřej Krutílek, Alexandr Vondra, Veronika Vrecionová (všichni ODS) z evropských konzervativců (ECR), Jan Farský, Danuše Nerudová (oba STAN), Ondřej Kolář a Luděk Niedermayer (oba TOP 09) z největší frakce Evropské lidové strany (EPP) a Markéta Gregorová (Piráti) z frakce Zelených. Z nezařazených poslanců se pro všechny tři návrhy vyslovila také Nikola Bartůšek (Přísaha).

Proti všem třem návrhům hlasoval europoslanec Ivan David (SPD) z frakce Evropa suverénních národů (ESN). Nařízení o posílené spolupráci a změnu nástroje pro Ukrajinu odmítli také nezařazení členové EP Ondřej Dostál a Kateřina Konečná (Stačilo!), u textu na změnu finančního rámce se zdrželi hlasování. Europoslanec Antonín Staněk (Přísaha) z frakce PfE se zdržel hlasování o všech třech textech.

Volodymyr Zelenskyj

Americký návrh na zónu v Donbasu budí skepsi. Nadšení nejsou ani Rusové, ani Ukrajinci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijal nabídku Spojených států na uspořádání dalšího kola jednání o ukončení ruské války proti Ukrajině. Rozhovory by se měly uskutečnit příští týden, pravděpodobně v úterý nebo ve středu, uvedl Zelenskyj v rozhovoru pro Bloomberg. Není však jasné, zda Rusko bude souhlasit s jednáním na území USA.

Přečíst článek

Poskytnutí půjčky pro Kyjev na roky 2026 a 2027 v hodnotě 90 miliard eur odsouhlasili prezidenti a premiéři členských států EU poté, co se na prosincovém summitu nedokázali dohodnout na financování, které by využilo zmrazený ruský majetek. Proti takzvané reparační půjčce silně vystupovala Belgie, která značnou část blokovaného ruského majetku kontroluje a která se obávala důsledků případných ruských protestů u soudu. Ze zhruba 210 miliard eur (zhruba pět bilionů korun) zmrazených ruských aktiv v EU se jich 180 miliard eur nachází právě v Belgii.

Na půjčku pro Ukrajinu si EU půjčí na finančních trzích a bude ručit rezervou v unijním rozpočtu. Podle materiálů EP bude Ukrajina odpovědná za splacení půjčky, jakmile obdrží válečné reparace od Ruska. Dvě třetiny financí, tedy 60 miliard eur, mají pokrýt obranné a vojenské výdaje Ukrajiny a 30 miliard eur má podpořit ukrajinský rozpočet tak, aby země mohla pokročit v reformách a postupovat v modernizaci. Bez schválení půjčky by hrozilo, že Ukrajina zůstane již v dubnu bez potřebných financí.

Babiš: Potřebujeme peníze v Čechách

Původně se měla za půjčku zaručit celá EU, Česko, Slovensko a Maďarsko ale oznámily, že se na zárukách podílet nebudou. Česko tehdy na summitu zastupoval nový premiér Andrej Babiš (ANO). „My jsme už před volbami říkali, že nebudeme posílat peníze na Ukrajinu, že potřebujeme peníze v Čechách,“ uvedl po summitu.

„Premiér Babiš na prosincové Evropské radě již vyjednal, že Česko nebude Ukrajině ručit a nezatíží už tak napjatý rozpočet. Z tohoto důvodu se samotným aktem půjčky nebyl žádný problém,“ sdělili ve společném prohlášení europoslanci z hnutí ANO, kteří půjčku podpořili.

Satelitní síť StarLink společnosti SpaceX Elona Muska

Rusové obcházejí blokaci Starlinku

Ruská armáda využívá rodiny ukrajinských vojáků v ruském zajetí k tomu, aby na sebe registrovaly terminály satelitního systému Starlink. Upozornil na to ukrajinský koordinační štáb pro otázky válečných zajatců. Společnost SpaceX, pod který Starlink spadá, nedávno zablokovala terminály, které Rusko používalo k dronovým útokům proti Ukrajině, a na Ukrajině vznikl seznam povolených zařízení.

Přečíst článek

„Není to ideální, ale je to jediná cesta, proto je samozřejmě dobře, že půjčka prošla,“ uvedl po hlasování Kolář. Doplnil, že za nejspravedlivější variantu nadále považuje použití zmražených ruských aktiv. Spolu s dalším členem EPP Farským také kritizoval neúčast Česka na půjčce. „Je to chyba, která se může otočit proti nám,“ komentoval krok české vlády Farský.

Předložení veškerých legislativních návrhů, které s půjčkou souvisejí, bylo na Evropské komisi. Ta texty zveřejnila 14. ledna. Návrhy ještě musí formálně potvrdit členské státy bloku. Evropská komise uvedla, že první úhradu půjčky pro Ukrajinu očekává v dubnu.

Související

Doporučujeme