Realitní trh se po letech nejistoty nadechl k růstu a letos zažívá rekordní období. „Cítíme velký apetit trhu nakupovat. Měli jsme nejúspěšnější léto za celou historii Century 21,“ říká generální ředitel jedné z největších realitních společností v Česku Tomáš Jelínek. Červenec byl nejlepším měsícem z hlediska výsledků, jaký firma kdy zaznamenala. Investoři podle něj sázejí na malé byty a studenti jsou pro ně zlatý důl.
Tahounem jsou podle Jelínka především investoři, kteří nakupují malé byty určené k pronájmu. Největší zájem je o dispozice 1+kk do 25 metrů čtverečních nebo 2+kk kolem 30 metrů čtverečních. Tyto byty se v Praze prodávají i za 200 tisíc korun za metr čtvereční, takže například garsonka vyjde na asi šest milionů korun. „Na to už musíte mít hypotéku, což je jasný limit pro mladé rodiny,“ upozorňuje Jelínek.
Investiční byty pak často končí v nájmu u mladých lidí na začátku kariéry nebo u studentů. „Studenti jsou zlatý důl. V Brně je například šedesát tisíc studentů, ale jen třetina z nich má zajištěné bydlení,“ vysvětluje.
Hodně investičních společností, které se rozhodly do studentského bydlení investovat, ať už v Praze, v Brně nebo v Olomouci, nyní těží z převisu poptávky. Studenti si proto více pronajímají větší byty, klidně i vily. Deset studentů do jednoho objektu, do vily v Praze. Ekonomicky se jim to vyplatí. A investiční společnosti, které se zaměřily na studentské bydlení, dnes sklízí ovoce,“ dodává.
Tomáš Jelínek ze Century 21 byl hostem podcastu Realitní Club. Aktuální epizoda se spouští v úvodu tohoto článku. Najdete ji také na Spotify či Apple Podcast v kanále Newstream Podcasty. Hezký poslech.
Tomáš Jelínek: Malé byty budou dál zdražovat. V cizině je hitem Albánie
Realitní trh se po pár letech stagnace spravil, říká Tomáš Jelínek, generální ředitel realitní společnosti Century 21. Trpěli jsme, ale vše se vrátilo do zaběhnutých kolejí. Nabídka je nyní solidní, a také poptávka je velká. Jelínek věří, že letos nedojde na realitním trhu k žádným výkyvům. „Chtělo by to pár let normálního života, i toho realitního.“
Blízkovýchodní sázka realitního žraloka Donalda Trumpa dostává nový rozměr. Jeho společnost Trump Organization uzavřela smlouvu na výstavbu dalšího miliardového projektu v druhém největším městě Saúdské Arábie, v Džiddě. Informují o tom světové agentury.
Realitní Club je multiplatformní projekt serveru newstream.cz věnovaný nemovitostem, zaměřený pro B2B i B2C segment. Má tři základní části – webovou, printovou a eventovou se silným zaměřením na sociální sítě. Jako první odstartovala speciální stránka Realitního Clubu. Speciál je rozdělen do čtyř kategorií, které se „deep dive“ způsobem věnují klíčovým oblastem nemovitostního trhu.
Brownfieldy: vize a budoucnost nezastavěných území především ve velkých městech;
Kolik peněz vydělává partner nebo partnerka? Jednoduchá otázka, na kterou zná naprosto přesnou odpověď jen polovina zadaných. A patnáct procent dokonce nemá nejmenší tušení. Vyplývá to z průzkumu finančně poradenské společnosti Partners. V úplné nevědomosti žijí hlavně páry z řad studentů nebo nezaměstnaných, „informační embargo“ přejímají od svých rodičů.
Situace se sice průběžně zlepšuje, mnoho lidí má ovšem s diskuzemi o penězích stále problém. Tabu to pro ně bývá dokonce i v rámci vlastní rodiny. Otevřeně se o penězích nedokáže bavit téměř každý druhý. Poněkud paradoxně je pro třetinu lidí snazší mluvit s protějškem o svých sexuálních fantaziích než o hospodaření s penězi. Častěji jsou to lidé s nižším vzděláním nebo příjmy, patří tam ale i ti, kteří mají špatné zkušenosti z minulosti. Třeba proto, že už se jim finančním nesouladům rozpadl některý z předešlých vztahů.
Finance mohou být zdrojem napětí
Důvodů, proč jsou Češi na diskuze o penězích tak hákliví, může být hned několik. Jedním z nich jsou vzorce chování, které se předávají z generace na generaci. Pravidlo, že o penězích se spíš nemluví, si z domova odnesla téměř polovina Čechů. Někdo ale zkrátka jen neví, kdy o tématu začít, a tak promešká vhodnou chvíli.
Podle Matúše Kuchálika, finančního poradce z Partners, je třeba udělat si jasno co nejdřív. „Za určitý milník můžeme považovat například rozhodnutí o společném bydlení. To může být ten správný čas, kdy téma otevřít,“ říká finanční poradce a pokračuje: „Doporučuji vytvořit si na setkání příjemný prostor a společně se pobavit o tom, jaký přístup k penězům máme. To by mělo obsahovat odpovědi na otázky, jaké jsou naše životní plány, základní hodnoty, ale i to, za co rádi utrácíme.“
Když se téma neotevře a včas nevyřeší, tajnosti ohledně příjmů a nakládání s penězi mohou mít velký dopad nejen na domácí rozpočet, ale dokonce i na partnerskou pohodu nebo intimní život. V žebříčku nejčastějších spouštěčů napětí ve vztahu obsadily peníze druhou příčku, hned za domácími pracemi. Nesoulad ve financích vnímají až tři čtvrtiny párů, přibližně třetina z nich pak toto téma pravidelně řeší. Za penězi se zkrátka skrývají velké emoce, což potvrzuje i Kuchálik. „Pokud se jeden partner začne zlobit ve chvíli, kdy ten druhý chce řešit společné peníze, může to ve skutečnosti znamenat, že nechce být na nikom závislý, nechce mu dávat kontrolu,“ vysvětluje.
To potvrzuje i psychoterapeutka, socioložka a zakladatelka Institutu Moderní láska Markéta Šetinová „Peníze ve vztahu nejsou jen praktickým tématem, ale nesou v sobě mnohem hlubší význam. Pro mnoho lidí jsou spojené se sny a osobními hodnotami, ale také s obavami a zranitelností. I zdánlivě banální debata o rozpočtu na dovolenou může být napjatá třeba proto, že pro jednoho partnera je cestování symbolem svobody a odměny za tvrdou práci, zatímco pro druhého představuje hrozbu finanční nestability, kterou zažil v dětství,“ vysvětluje s tím, že když páry zůstanou jen u povrchní hádky o částkách a nedokážou se dostat k těmto hlubším významům, konflikty se často promítnou i do dalších oblastí vztahu, například do intimity. To, že spory o finance ovlivňují intimní život, přiznává čtyřicet procent dotázaných.
Společný rozpočet už není v módě, důležitější je svoboda
Dříve byly společné účty standardem, dnes je důležitější finanční samostatnost. Mezi zadanými ve věku od osmnácti do pětašedesáti let využívá společný účet, na který putují oba příjmy, ani ne třetina lidí. Běžnější je takové nastavení u lidí kolem šedesátky, i když i tam má společný účet už jen každý druhý.
„V praxi pozorujeme, že mladší generace klade ve vztazích větší důraz na svobodu, seberealizaci a flexibilitu. To se odráží i v jejich přístupu k financím. Mezinárodní studie ukazují, že tento trend souvisí s proměnou vnímání partnerství,“ vysvětluje Šetinová. Naráží na posun od modelu ‚ekonomické jednotky s jasně rozdělenými genderovými rolemi‘ k modelu ‚kooperace dvou rovnocenných jednotlivců‘. „Spolu s rostoucí rozmanitostí vztahů sledujeme i větší rozmanitost finančních strategií, například u stejnopohlavních párů nebo v rodinách, kde na rodičovské dovolené zůstává muž,“ dodává.
U mladších generací tak na plné čáře vedou právě oddělené účty, které mají čtyři z pěti dotázaných. V takovém případě převažuje model, kdy na společné výdaje přispívají poměrově podle výše příjmu. Platí to zejména u rodin s malými dětmi, kde je jeden z partnerů na rodičovské nebo mateřské dovolené.
Češi myslí na zadní vrátka
Asi není překvapením, že tajná často zůstává nejen samotná výše příjmů, ale také následné nakládání s prostředky. Finanční transparentnost zkrátka není samozřejmostí a víc než desetina lidí si část příjmů nechává stranou, aniž by o tom jejich protějšek věděl. Zase za to mohou mimo jiné nepříjemné zážitky z dřívějška. „Z mých zkušeností vyplývá, že zadní vrátka si nechávají otevřená ti lidé, kteří si nejsou jistí samotným vztahem. Chtějí proto mít jistotu, že v případě rozchodu budou mít nějaké finanční rezervy,“ zmiňuje Kuchálik.
Právě finanční rezerva a jistota je hlavním motivem, v závěsu se ale drží třeba i snaha vyhnout se hádkám nebo odložit si část prostředků pro sebe a své radosti. Tyto peníze pak obvykle míří na financování koníčků, oblečení, dárků pro partnera, ale také do investic. Ne všichni totiž považují hospodaření svého protějšku za zodpovědné. Laxní přístup ke spoření nebo rovnou zbytečné utrácení peněz vyčítá partnerovi či partnerce víc než třetina dotázaných.
Podle Kuchálika ovšem právě shoda v oblasti financí podporuje celkový soulad ve vztahu. Proto když se v páru potkají lidé s odlišným přístupem, doporučuje jim vžít se na chvíli do kůže toho druhého. „Zatímco plánovačům doporučuji vymyslet pro oba nějaké zážitky, které jim přinesou radost, těm druhým naopak dáváme na pár měsíců zodpovědnost za společné finanční povinnosti. Tím získají vhled do přístupu toho druhého a mohou se snáze pochopit a sladit,“ upřesňuje a dodává, že při plánování rodinného rozpočtu by se nemělo zapomínat na zlaté pravidlo finančního hospodaření 10-20-30-40. To znamená deset procent na rezervy a pojištění, dvacet procent na dlouhodobější cíle, třicet na bydlení a čtyřicet na jídlo, zábavu a další běžnou spotřebu. „Naprostý základ zdravých financí je železná rezerva ve výši tří až šesti měsíčních výdajů pro případy nemoci, ztráty zaměstnání nebo jiných nenadálých výdajů,“ uzavírá Kuchálik.
Češi spoří o sto šest. Některé banky tak znovu vylepšují sazby spořicích účtů
Úspory tuzemských střadatelů na spořicích účtech rostou. Lidé spoří o sto šest, migrují mezi bankami a vyhledávají ty nejlepší možnosti na trhu a banky to jasně vidí, takže si hrají znovu se sazbami směrem nahoru. Momentálně je tak znovu reálné i bez speciálních podmínek získat na spořicím účtu zase i čtyřprocentní zhodnocení. V nejbližších dnech se navíc čeká úprava sazeb i spořicích účtů i u dalších bank.
Studium na střední škole v zahraničí je pro každého mladého člověka přínosem, protože si důkladně vylepší jazykové dovednosti, nahlédne do života jiné kultury a taky díky tomu trochu možná i rychleji dospěje. Rodiče na to ale obvykle musí mít dostatek peněz, protože stipendijních pobytů s kompletně hrazenými náklady je dnes minimum. Zeptali jsme se proto pěti finančních poradců, jakou strategii a produkty doporučují rodičům dnešních prvňáčků, kteří chtějí mít v době jejich středoškolských studií k dispozici sumu na jejich zahraniční studia.
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
Související
Aktuální sazby zářijových spořicích účtů. Víme, kde vám dají nejlepší sazbu
Jak se mění trh s nájemním bydlením? Jakou roli v něm hrají digitalizace a etické standardy? A proč je profesionální správa klíčem k důvěře investorů i kvalitnímu životu nájemců?
Taková byla témata kulatého stolu ČTK Connect, v němž vystoupil prezident Asociace nájemního bydlení Jakub Vysocký, zakladatel a majitel developerské společnosti Trigema Marcel Soural, zástupce Penty Real Estate David Kšír a zakladatel a CEO FLET David Bureš. Moderoval Pavel Cyprich.
Hosté pořadu se přišli podělit o zkušenosti z praxe i o vize, kam se segment nájemního bydlení v příštích letech vydá nebo by se vydat mohl. Současně představili, jak mohou spolupracovat developeři, profesionální správci a investoři tak, aby na trh rychleji přicházely nové byty – a aby se nájemní bydlení se stalo plnohodnotnou a perspektivní alternativou k vlastnictví.
Kulisou pořadu se stal rekonstruovaný komplex někdejšího Nuselského pivovaru v Praze, který převedla do podoby celé řady bytových jednotek Penta Real Estate. „Je to jeden z našich největších rezidenčních projektů, které jsme zatím na trh dodali. Je to typický brownfield. Zchátralý pivovar jsme koupili v roce 2017. Dnes je tu téměř 500 bytů, z toho zhruba 100 loftových, velmi unikátních, se spoustou zajímavých prvků jako jsou trámy, klenby, komíny, sloupy a podobně,“ popsal investiční manažer společnosti David Kšír.
Nové byty míří na trh, kde se prodávají i pronajímají pro velkou skupinu klientů. „Jsou to lidé, kteří mají na investice, a proto byty stavíme tak, aby se dobře bydlelo nejenom rodinám a koncovým uživatelům, ale i nájemcům,“ doplnil Kšír.
Co zajímavého v debatě zaznělo:
Nájemní bydlení se vrací do hry
Podobný projekt má Trigema, je jím Smíchovský lihovar. „Ten bude mít dohromady 550 bytů, asi 4,5 tisíce metrů čtverečních retailových jednotek. Polovinu prodáváme, polovinu si necháváme. Je to o tom, jak ten projekt vnímáme, jak ho chceme uchopit. Je to hodně těžká matematika. V dnešní době vychází ekonomicky pouze prémiové nájemní bydlení. To znamená udělat hezký projekt, a pak ho kvalitně vybavit interiérovým nábytkem,“ zdůraznil zakladatel a majitel developerské společnosti Trigema Marcel Soural.
Experti vnímají nové rozkročení trhy mezi nájemci a investory. „Postupně jsme začali přidávat určité prvky a služby. Přicházejí lidé mezi 40 až 55, kteří chtějí investovat, a lidé mezi dvaceti, pětatřiceti, čtyřiceti maximálně, kteří si chtějí byty pronajímat. Řekněme jako startovací byty pro mladé profesionály. Vidíme, jak se to proměňuje. Rozdíl mezi nájmem a hypotékou je v začátku opravdu podstatný,“ připomněl zakladatel a CEO FLET David Bureš.
Ekonomickou výhodnost a srovnání mezi vlastnickým a nájemním bydlením pečlivě sleduje Asociace nájemního bydlení. „Určitě jsou obrovské rozdíly mezi Prahou a regiony, to je potřeba zdůraznit. Za celou republiku je rozdíl vychýlený ve prospěch nájemního bydlení, ta částka se pohybuje přibližně okolo devíti tisíc korun měsíčně. To znamená, že pokud si spočítáme, kolik stojí splátka hypotéky oproti tomu, kolik se platí za nájem průměrného bytu v ČR, tak je tu výhoda pro nájemní bydlení, třebaže v regionech se rozdíly stírají,“ uvedl prezident asociace Jakub Vysocký.
Ceny nemovitostí se dostaly za posledních deset let v Česku v průměru o sto deset procent výše, v Praze ještě více. Nárůst v evropském průměru je přitom od roku 2015 zhruba padesát procent. „V Evropě za to může vyrovnanost nabídky a poptávky. To tady není, a nabídka kulhá, protože máme zdlouhavé povolovací procesy. To slyší veřejnost pořád, a nic se s tím neděje. Roste to nad rámec inflace, a to není to dobré,“ řekl Marcel Soural z Trigemy.
Obecně platí, že se málo staví. „Byt má standardní životnost 100 let, to znamená, k obnově bytového fondu by se mělo postavit jedno procentobytů ročně. V Praze máme 600 tisíc bytů, jedno procento z toho je šest tisíc. Do Prahy se každý rok přistěhuje asi 10 tisíc nových lidí, a když budeme počítat dva lidi na jednu bytovou jednotku, je tu potřeba dalších pěti tisíc bytů. Tedy šest tisíc plus pět tisíc. Staví se jen šest až sedm tisíc bytů ročně, což je málo. Je to zčásti vina legislativy, zčásti vina vysokých stavebních nákladů, zčásti komplikovanosti celého procesu. Ale je to jeden z faktorů, který tu cenu nemovitostí žene nahoru,“ vypočetl David Kšír z Penta Real Estate.
K tomu se přidává zažitý český „hlad“ po vlastnickém bydlení, přání bydlet ve svém. „Nicméně ve finále jsou tu trhy dva. A oba jsou vlastně jeden, protože je jedno, jestli je bydlení nájemní nebo vlastnické. Nejdřív to bydlení musí vzniknout, a pak se to rozděluje na to, jestli si to koupí člověk, který ho následně pronajímá, nebo v tom sám bude bydlet. A u nás to vzniká pomalu,“ přisadil si Marcel Soural.
Česko se v současnosti posouvá k 25 procentům populace v nájmu. „Ročně přibývá v tomto způsobu bydlení 40 tisíc lidí. Důvody jsou různé, vedou ty ekonomické. Prostě je zde jednoznačná ekonomická výhodnost nájemního bydlení,“ zdůraznil Jakub Vysocký.
V diskusi, kterou jsme vysílali živě na YouTube a dalších zpravodajských kanálech, dále zaznělo:
vliv domácí výše úrokových sazeb u hypoték na stav trhu s bydlením;
stoupající počet mimopražských zájemců o investování do bytů v hlavním městě;
Závěrečná doporučení se týkala obav mladé generace, že na vlastní bydlení nikdy nedosáhne. „Lidé s průměrným příjmem opravdu nebudou schopni dosáhnout na vlastní bydlení v Praze,“ připustil David Kšír z Penta Real Estate. A pokračoval: „Zároveň si nemyslím, že je to konec světa. Česko se tím posouvá více na Západ, řekněme do té vyspělé části, kde je zcela normální, že větší část populace bydlí v nájmu. Třeba v Německu je to 50 procent lidí, ve Švýcarsku ještě více. U nás je to procento zatím stále nízké, a řekl bych, že je to dané tou privatizací. První generace těch vlastníků, kteří v ní byty nabyli, tak je stále vlastní, a předávala dětem tu myšlenku. Ale ten trh roste, a bohužel nedostupností bydlení a vyššími cenami se to urychlilo.“
Určitý recept nabízí proces digitalizace. „My jsme začali, a pár takových obchodů máme za sebou. Přijdete na naše stránky, najdete si na webu, jestli tam máte dostatek informací. Pokud ano, nemusíte chodit k nám do kanceláře: kliknete si, sjednáte si rezervační smlouvu o pronájmu, a byt je váš. Legislativa ještě neumožňuje sjednávat online smlouvu o smlouvě budoucí, ale to se postupně bude překlápět. Celý ten proces může jet opravdu 'po drátech' a může se zrychlit,“ uzavřel zakladatel a majitel developerské společnosti Trigema Marcel Soural.
video
Živě: O perspektivě nájemního bydlení. Jak to vidí developeři
O proměnách trhu s nájemním bydlením budou v přímém přenosu diskutovat prezident Asociace nájemního bydlení Jakub Vysocký, zakladatel a majitel developerské společnosti Trigema Marcel Soural, zástupce Penty Real Estate David Kšír a zakladatel a CEO FLET David Bureš.
