Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

K volebním urnám v Maďarsku přišlo nejvíce lidí od pádu komunistického režimu

Volby v Maďarsku
ČTK
 nst
nst

V Maďarsku skončily parlamentní volby, jejichž výsledek určí další osud premiéra Viktora Orbána vládnoucího od r. 2010. Vzbudily rekordní zájem voličů, do 18:30 přišlo hlasovat 77,8 procenta voličů, před čtyřmi lety jich bylo o deset procentních bodů méně.

Podle politického analytika Gábora Töröka, na kterého se odvolává BBC, by se celková účast mohla přiblížit až k 80 procentům.

Maďaři v těchto volbách rozhodovali o dalším směřování země i o politickém osudu premiéra Viktora Orbána. Ten usiluje o páté funkční období, zatímco opoziční strana Tisza vedená Péterem Magyarem, někdejším Orbánovým spolupracovníkem a později kritikem, má podle nezávislých průzkumů šanci na vítězství.

V maďarských volbách se rýsuje rekordní účast, už hlasovalo přes polovinu voličů ČTK

Vysoká účast odpovídá významu voleb, které agentura DPA označila za nejdůležitější od přechodu Maďarska k demokracii na přelomu let 1989 a 1990. Podle komentátorů navíc jejich dopad přesahuje hranice země. Orbán udržuje blízké vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem i ruským prezidentem Vladimirem Putinem, a to navzdory ruské válce proti Ukrajině, jejíž podporu Budapešť v rámci Evropské unie brzdí. Jeho koncept „neliberální demokracie“ je inspirací pro některá krajně pravicová hnutí ve světě.

Napjatou atmosféru podtrhují i výroky hlavních aktérů. Orbán na facebooku vyzval voliče, aby zůstali aktivní: „Pokud chceme ochránit bezpečnost Maďarska, nesmí žádný vlastenec zůstat doma.“ Magyar naopak zdůraznil, že „každý hlas může být rozhodující“.

Obviňování z podvodů

Server Politico upozorňuje, že obě hlavní strany se navzájem obviňují z volebních podvodů a experti varují před možnými soudními spory bez ohledu na výsledek. Volby sledují stovky mezinárodních pozorovatelů, vedle nich si však vlastní monitorovací skupiny vytvořil i Orbánův tábor. Dohlížet na hlasování dorazila také zhruba desítka europoslanců z pravicové frakce Patrioti pro Evropu, jejíž součástí je Fidesz i české ANO.

Podle expertů citovaných serverem Politico tak může dojít ke střetu mezi pozorovateli blízkými vládní straně a Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, kterou maďarská vláda označuje za zpolitizovanou.

Napětí zvyšují i varování z vládního tábora. Mluvčí premiéra Zoltán Kovács obvinil opozici, že se v případě porážky chystá zaútočit na sídlo vlády. Upozornil přitom, že volební večer opozice se koná jen několik ulic od Orbánovy rezidence. „Stačí malá procházka, aby se dav sledující výsledky pustil do akce,“ citoval ho server Politico.

Národní volební úřad očekává, že první průběžné výsledky začne zveřejňovat kolem 20:00.

Péter Magyar

Nový směr pro Maďarsko? Magyar chce vsadit na Česko a Polsko

O svém nadcházejícím vítězství v maďarských parlamentních volbách ve volebních místnostech shodně hovořili premiér Viktor Orbán i opoziční lídr Péter Magyar. Zájem o volby je rekordní, do konce dne by účast mohla překonat historické maximum, napsal server Index.hu. Magyar se podle agentury Reuters vyslovil pro posílení spolupráce s Polskem a Českem a uvedl, že chce velmi silnou spolupráci v rámci visegrádské čtyřky (V4), zahrnující také Slovensko.

Přečíst článek

Související

Péter Magyar

„Ne kostlivci, ale celé hřbitovy ve skříních.“ Magyar tvrdí, že Orbánova vláda falšovala rozpočet

Přečíst článek

„Skoro tomu nemůžu uvěřit.“ Turek ostře reaguje na Pavlova slova o Trumpovi

Filip Turek
ČTK
 nst
nst

Poslanec Filip Turek (Motoristé) v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News připustil, že postoj ministra zahraničí Petra Macinky k účasti prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO může souviset s tím, že Turek nebyl jmenován ministrem. Pomstu ale odmítl. Podle něj o složení delegace rozhoduje vláda a tu by měl podle současného nastavení vést premiér Andrej Babiš (ANO).

Prezident Pavel mezitím ve středu napsal Babišovi, že chce být v čele české delegace v souladu se svým ústavním postavením. Premiér na dopis zatím nereagoval. Ve čtvrtek na síti X pouze uvedl, že se k tématu vyjádří v pondělí, a naznačil, že důležitější než summit je debata o nízké porodnosti v Česku.

„Pomstou bych to nenazval, určitě to je nějaký faktor, který tam hraje roli. Pan prezident se rozhodl sestoupit z Hradu do otevřeného politického boje a stát se určitou tváří opozice,“ uvedl Turek.

Motoristé po volbách vstoupili do vlády a původně navrhovali Turka na post ministra zahraničí, což vyvolalo odpor. Následně ho navrhli na ministra životního prostředí, prezident Pavel ho ale jmenovat odmítl s odkazem na jeho nedostatečný respekt k právnímu řádu. Turek se tak stal vládním zmocněncem pro klimatickou politiku a Green Deal, zatímco resort životního prostředí od února vede Igor Červený.

Turek se ostře vymezil i vůči prezidentovým výrokům o americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi. Pavel v podcastu Ptám se já uvedl, že „Donald Trump udělal pro snížení důvěryhodnosti NATO v posledních týdnech více, než se Vladimiru Putinovi podařilo za mnoho let.“ Turek na to reagoval slovy, že tomu „skoro nemůže uvěřit“. „Z pozice prezidenta republiky říct toto o americkém prezidentovi je za mě úplně šílené,“ dodal.

Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) považuje spor za selhání premiéra. Podle ní měl Babiš situaci jasně řešit. „Měl říct panu prezidentovi: je to můj první summit, já tam chci jet,“ uvedla. Zdůraznila, že není možné, aby se prezident a premiér na summitu střídali – vždy se musí domluvit.

Podle prezidentova poradce a bývalého diplomata Michaela Žantovského je nutná dohoda obou stran a ideální by bylo, aby se summitu zúčastnili oba a rozdělili si role. S tím nesouhlasí bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL). „Nejlepší řešení je, že tam je jen jeden. To ať se dohodnou politici tady,“ řekl. Dodal, že prezident neměl zveřejňovat dopis premiérovi.

Andrej Babiš

ANO dál drtí konkurenci, ukázal průzkum. SPD padá, Motoristé balancují nad pěti procenty

Volby do Sněmovny by na přelomu března a dubna jasně ovládlo vládní hnutí ANO se ziskem 34 procent hlasů. S velkým odstupem následují Starostové a nezávislí (STAN) s podporou 15,5 procenta a těsně za nimi ODS, které by dalo hlas 15 procent voličů. Aktuální volební model agentury Kantar pro Českou televizi ukázal, že do Sněmovny by se nyní dostali ještě Piráti, SPD a těsně i Motoristé.

Přečíst článek

Nedostatečná spolupráce

Turek zároveň obvinil prezidenta z nedostatečné spolupráce s vládou. „Pan prezident s námi nespolupracuje, tak my nespolupracujeme s ním, navíc k tomu máme pádné důvody,“ řekl. Připomněl, že prezident se summitů účastnil vždy jen s mandátem vlády a prezentoval na nich její postoje.

Premiér už v březnu uvedl, že považuje svou účast i účast ministra Macinky za logickou. Podle něj dokážou zástupci vlády lépe než hlava státu vysvětlit spojencům, včetně Donalda Trumpa, výši českých výdajů na obranu.

V minulosti se summitů NATO za Česko účastnili jak premiéři, tak prezidenti. Petr Pavel se zatím zúčastnil všech summitů od svého nástupu do funkce – v roce 2023 ve Vilniusu, o rok později ve Washingtonu a loni v Haagu.

Související

Petr Macinka (Motoristé) a Jindřich Rajchl (SPD)

Michal Nosek: Macinka ukázal, že nemá žádný „plán B“. Chce prostě jen počkat

Přečíst článek

Schillerová řídí cenu nafty, Macinka Pavla

Ministr zahraničních věcí Petr Macinka
ČTK
Dalibor Martínek

Pohonné hmoty si šest týdnů svižně rostly v rytmu svištění raket a stíhaček na Blízkém východě. Andrej Babiš jel po dálnici, drahé nafty si všiml, a rozkázal Aleně Schillerové konat. Ta vzala do ruky taktovku, a? Celý orchestr s ní zliskala. Byly přece Velikonoce. Rozvrátila celý trh s pohonnými hmotami.

Babiš se Schillerovou konali pod heslem, je jedno, co uděláme, ale s cenou paliv prostě něco udělat musíme, lid si to žádá. Schillerová přišla pod záminkou, že je potřeba zkrotit hamižné pumpaře u dálnic, s cenovým stropem. Jaksi nechala stranou, že největší podíl na drahých palivech mají daně. A také, že když už někdo na dálnici tankuje, je s cenou v pořádku.

První dva dny maximální ceny vládním nařízením snižovala. Pumpaři u dálnic také. Jenže ti mimo dálnice, kteří drželi ceny níž, je naopak zvedli, aby se stropu přiblížili. Lidem tak vlastně paliva zdražila. Třetí den vláda ceny brutálně zasekla, naftu o víc než čtyři koruny. Někteří pumpaři raději ani neotevřeli, prodělali by. Ostatní již strop neberou jako strop, ale jako jedinou možnou cenu. A modlí se.

V pátek Schillerová, vidouc chaos, který působí, mírně povolila otěže. Trh se po pár dnech vládních zásahů o víkendu vydýchával. Opatření prý má být dočasné, do konce dubna. V Česku máme s dočasností své zkušenosti.

Andrej Babiš

ANO dál drtí konkurenci, ukázal průzkum. SPD padá, Motoristé balancují nad pěti procenty

Volby do Sněmovny by na přelomu března a dubna jasně ovládlo vládní hnutí ANO se ziskem 34 procent hlasů. S velkým odstupem následují Starostové a nezávislí (STAN) s podporou 15,5 procenta a těsně za nimi ODS, které by dalo hlas 15 procent voličů. Aktuální volební model agentury Kantar pro Českou televizi ukázal, že do Sněmovny by se nyní dostali ještě Piráti, SPD a těsně i Motoristé.

Přečíst článek

Macinka si může mnout ruce

Petr Macinka si vychutnává plody svého boje proti prezidentu Pavlovi, kterému se mstí za nejmenování Turka. Sveřepě blokuje Pavlovu účast na chystaném summitu NATO v Turecku. A koutkem svých úst kolem toho plive jedovaté poznámky. Mezi politology a právníky vypukl chaos. Může nebo nemůže vláda blokovat zahraniční cesty prezidenta? Argumenty padají z obou stran, situace je v patu.

Ústava jaksi nepočítala se situací, že se premiér s prezidentem budou pošťuchovat jako kluci na pískovišti. Z neznámých důvodů očekávala kultivované hledání shody. Pavel teď brečí na ramenou zahraničních státníků, jaká se mu stala křivda. Mává výkladem ústavy, žadoní u Babiše. Ten se svou „obratností“ dostal do situace, že ať Pavel poletí nebo ne, bude za hlupáka on. Macinka si může mnout ruce. Trvalo mu jako šéfovi diplomacie pouhého čtvrt roku, aby zcela rozvrátil obraz Česka v zahraničí.

Související

Doporučujeme