Průměrná sazba hypoték na začátku dubna výrazně vzrostla a dosáhla 5,18 procenta. Meziměsíčně se zvýšila o 0,29 procentního bodu a je tak nejvyšší od prosince 2024. Vyplývá to z údajů Swiss Life Hypoindexu, který vychází z nabídkových sazeb bank na začátku každého měsíce.
Podle analytika Swiss Life Select Jiřího Sýkory jde o nejvýraznější růst úrokových sazeb od léta 2022. „Průměrná nabídková sazba se během jediného měsíce zvýšila o 29 bazických bodů a po delší době se opět dostala nad hranici pěti procent,“ uvedl. Vyšší sazby se okamžitě promítají do měsíčních splátek, které u nových úvěrů rostou o stovky korun.
Nejvíce zdražily hypotéky s tříletou a pětiletou fixací, které patří mezi nejžádanější. U úvěrů s poměrem LTV do 80 procent vzrostly sazby u tříleté fixace o 38 bazických bodů a u pětileté o 35 bodů.
Změna trendu
Dubnový vývoj podle expertů naznačuje možnou změnu trendu. Po období relativní stability se banky vracejí k opatrnějšímu přístupu a do cen hypoték promítají vyšší náklady na financování i rostoucí nejistotu na finančních trzích. Další vývoj bude záviset především na měnové politice a makroekonomických datech.
„Úrokové sazby hypoték dnes neurčuje pouze Česká národní banka nebo domácí ekonomika. Stále větší vliv mají globální geopolitické faktory,“ upozornil vedoucí produktového oddělení Swiss Life Select Tom Kadeřábek. Konflikt na Blízkém východě podle něj zvyšuje nervozitu investorů a obavy z vyšší inflace, což se promítá i do úrokových sazeb.
video
Vladimír Holovka z XTB: Investory s jasným cílem propady trhů neohrozí. Naopak nabídnou příležitosti
Hostem podcastu Newstream Byznys Talks byl ředitel investiční platformy XTB pro Česko, Slovensko a Maďarsko Vladimír Holovka. V rozhovoru se Stanislavem Šulcem rozebíral investiční strategie v době extrémní nejistoty, která v geopolitice, a také na trzích aktuálně panuje.
Roli hraje také strategie bank. Po období, kdy některé instituce sazby snižovaly, nyní dochází ke korekci a banky spíše vyčkávají. „Rychlé zlevňování proto nelze očekávat,“ dodal Kadeřábek.
Měsíční splátka hypotéky ve výši 3,5 milionu korun se splatností 25 let při sazbě 5,18 procenta vzrostla o 591 korun na 20 832 korun. Podle Sýkory se může zdát nárůst relativně malý, v součtu za celé fixační období však znamená výrazný zásah do rodinného rozpočtu, zejména u vyšších úvěrů nebo delších splatností.
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
Hypotéky mírně zlevnily, sazby zůstávají pod pěti procenty
Nafta i benzín na české poměry drahé nejsou, říká hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil. Plošná opatření, k nimž přistoupila vláda, mohou situaci zhoršit, protože podporují spotřebu. Navíc pomáhají bohatším domácnostem.
„Je zajímavé, že z historického pohledu dnes nejsou ani nafta, ani benzín na české poměry, v poměru ke mzdám, nikterak drahé. Nafta byla touto logikou stejně drahá jako dnes v roce 2018, benzín v roce 2019. Ale po drtivou většinu naší moderní historie jsme měli ve vztahu k příjmům domácností naftu i benzín dražší než dnes a nikdy nás nenapadlo, že by to stálo za nějakou intervenci ze strany vlády,“ hodnotí rozhodnutí vlády snížit spotřební daň u nafty hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil.
Špatně na tom nejsme ani ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi. „V datech, která před Velikonocemi vydala Evropská komise, jsme nevypadali nikterak varovně. S cenou benzínu a nafty, ať už s daní či bez daně, jsme byli bezpečně pod průměrem zemí EU. I pod Německem, Rakouskem a Polskem. Neměli jsme proto důvod vidět v našich cenách něco varovného,“ podotýká Hradil.
Palaščák: Ekonomika brzdí, ukazují to měřáky energií
Zakladatel energetické skupiny Amper Jan Palaščák má originální metodiku ekonomické predicke: stav elektroměrů ukazuje budoucí vývoj HDP. A vypadá to, že ekonomika ztrácí dech. A to ještě nezohledňujeme dopady aktuální energetické krize v důsledku íránské války, které mohou přinést další zpomalení ekonomiky,“ odhaduje Jan Palaščák.
Snížení spotřební daně u nafty by podle vládního prohlášení mělo zabrzdit prosakování inflace do cen zboží a služeb. Je ale ovšem také pravda, připomíná Hradil, že rychlý růst cen postihl více naftu než benzín. „Do Velikonoc se cena benzínu zdvihla asi o pět korun, zatímco cena nafty o 15 korun. Takže vládu, která se snížení spotřební daně dlouho bránila, asi zasáhl šok z růstu ceny nafty, kdy ceny vzrostly náhle, nikoliv evolučně,“ dodává.
Komu pomůže snížení spotřební daně?
Snížení spotřební daně považuje hlavní ekonom Investiky za krok nesprávným směrem. Ba dokonce za krok, který může situaci ještě zhoršit. „Jedinou správnou reakcí je v tuto chvíli nechat ty ceny fungovat. Nechat je vytřídit spotřebitele na ty, co ropu, benzín či naftu nutně potřebují a jsou tak ochotni zaplatit víc. A ty, kteří je nutně nepotřebují a jsou ochotni si je odpustit,“ říká Hradil.
Zároveň by to ekonomiku v dlouhém období motivovalo k tomu, aby se stávala méně závislou na těchto energetických zdrojích, protože jsou prostě čím dál vzácnější. „Stát by měl řešit jen to, co od něj očekáváme, tedy bránit tomu, aby někdo propadl do chudoby. Takže nějakým způsobem zohlednit, že mohou být zasaženy nízkopříjmové skupiny, jimž může jít až o živobytí, a tyto skupiny konkrétně identifikovat a konkrétně jim pomoci,“ nastiňuje Hradil.
Kdo neprodal, nejspíš prohloupil. Cenu zlata ovlivňují Turci, kteří se ho zbavují ve velkém
Turecká centrální banka vyprodávala zlaté rezervy. Musela, aby ochránila liru před dalším propadem. Podle listu Financial Times byl výprodej natolik masivní, že se podepsal na propadu ceny kovu, k němuž došlo za uplynulý měsíc.
A pokud už se vláda rozhodne pro plošnou pomoc, protože není takové identifikace schopna, tak by měla každému pomáhat stejnou částkou. Jako třeba zvýšením základní slevy na poplatníka. Což je forma, kdy by stejnou částku podpory dostal každý, nezávisle na tom, zda by byl bohatý či chudý. „Ani tohle samozřejmě není ideální, ale horší variantou je udělat věc jako snížení spotřební daně, kdy vlastně aktivně dáváte víc peněz tomu, kdo spotřebovává hodně. Kdy odměňujete vyšší spotřebu, nejvíce dáváte bohatým a zároveň snižujete cenový signál, který říká, šetřete s tím, je toho málo. Místo toho motivujete lidi, aby tolik nešetřili, a tím tu situaci jen zhoršujete,“ podtrhuje Vít Hradil.
Cenový diktát
Vláda ale v úterý ke snížení spotřební daně přidala další opatření – čerpacím stanicím každodenně určuje maximální koncovou cenu benzínu a nafty pro spotřebitele. To podle Víta Hradila způsobí deformaci trhu. Už jen z toho titulu, že jde o plošné opatření, napříč celou republikou. „Každý si asi dokáže představit, že se marže liší v závislosti na konkrétním podniku. Že s úplně jinou marží bude operovat benzínka na D1 těsně u Prahy a s jinou zapadlá čerpačka někde na samotě u lesa. Obchodní marže ještě není zisk, ale pokrývá mzdy, nájem, režijní náklady případně investice. Takže i kdybychom se chtěli bavit o „férové“ marži, tak u každé benzínky bude jiná. Někde těch nastolených 2,50 koruny na litr bude tak akorát, někde to bude zbytečně vysoko, takže to žádný výchovný efekt mít nebude,“ upozorňuje hlavní ekonom Investiky. Teoreticky by se naopak mohlo stát, že stanovení marží bude fungovat jako koordinační mechanismus a táhnout ceny nahoru. Ale to se asi většinou dít nebude.
A je tu jeden nepřehlédnutelný aspekt. „Politika zastropování marží by teoreticky dávala smysl, pokud bychom byli přesvědčeni, že máme co do činění s kartelem. To se ale neprokázalo,“ podtrhuje Hradil s odkazem na opakované kontroly ministerstva financí před čtyřmi lety v době energetické krize, které kartel neprokázaly. „Nyní kontrola proběhla znovu a opět se nic nezjistilo. Antimonopolní úřad nemá žádné indicie, že by u nás docházelo ke kartelovému chování. Máme nejhustší či jednu z nejhustších sítí benzínových stanic v celé Evropě, hromadu různých majitelů a provozovatelů. Nemáme důvod se domnívat, že by u nás docházelo ke kartelovému chování, tedy k nadsazování marží nad nějakou normální tržní úroveň. Takže umělé stlačování marží se zdá jako neúčinné, zato s potenciálně nežádoucími účinky,“ soudí Hradil.
Bude benzínu a nafty dost?
A může nám hrozit nedostatek pohonných hmot? Maďarský příklad je varovný. „Nedostatek pohonných hmot coby důsledek zastropování cen teoreticky vyloučit nelze, ale pokud by k tomu došlo, tak ojediněle,“ hodnotí Hradil. Spíš by podle něj mohlo nastat to, že pokud benzínka pro své normální fungování objektivně potřebuje marži čtyři koruny na litr a dostane přikázáno jen 2,50, tak se to někde musí projevit. Extrémním případem by bylo, kdyby přestala prodávat. Mohla by ale v případě nedostatečných příjmů kvůli nižší marži omezit některé jiné služby.
Schillerová odmítá kritiku cenových stropů. „Čím bude opozice strašit teď? Párkem k plné nádrži?“ rýpla si
Opatření, která vláda zavedla v boji proti rostoucím cenám paliv, fungují, tvrdí ministryně financí Alena Schillerová. Obavy opozice se nenaplnily, dodala. Maximální ceny pohonných hmot ve čtvrtek opět mírně klesnou. Litr nafty bude stát nejvýše 49,40 Kč a benzin 43,05 Kč. Stanovené ceny ale zůstávají nad průměrem z počátku týdne.
Hostem podcastu Newstream Byznys Talks byl ředitel investiční platformy XTB pro Česko, Slovensko a Maďarsko Vladimír Holovka. V rozhovoru se Stanislavem Šulcem rozebíral investiční strategie v době extrémní nejistoty, která v geopolitice, a také na trzích aktuálně panuje.
Ropa zdražuje, zlato paradoxně padá, populární technologické akcie ztrácejí sílu, dochází k přelévání ohromných finančních prostředků po celém světě. Světové dění je mimořádně rozkolísané, na což investoři mnohdy překotně reagují. A mohou si v portfoliích napáchat víc škody než užitku.
O investičních strategiích v aktuálním světě je nejnovější epizoda podcastu Newstream Byznys Talks, jehož hostem byl Vladimír Holovka, ředitel investiční platformy XTB pro Česko, Slovensko a Maďarsko. Podle něj sice platí, že aktuální dění na trzích je pro investory komplikované, zároveň varuje před přehnanými reakcemi.
„Pro investory s dlouhodobým horizontem by se strategie neměla zásadně měnit v důsledku krátkodobých výkyvů, ať už jsou způsobeny geopolitickými událostmi, jako je napětí na Blízkém východě, nebo krátkodobými výprodeji na finančních trzích,“ upozorňuje Holovka. „Investor by měl přemýšlet v dlouhodobém horizontu pěti i deseti let. A tam se jasně potvrzuje, že trhy podobné události vždy absorbují a následně začnou hledat nová maxima. Aktuálně vidíme, že poptávka po akciích je tak vysoká, že propady jsou vždy krátkodobé a jde skutečně o výkyvy,“ dodává Holovka.
Co mimo jiné uslyšíte v podcastu Newstream Byznys Talks s Vladimírem Holovkou?
Proč padá cena zlata?
Zlato bývá označováno za bezpečný přístav a jako takové mělo v aktuální situaci růst. Jenomže to se nestalo. Důvod? Podle Vladimíra Holovky to jednak souvisí s tím, že cena zlata v posledních dvou letech extrémně narostla na úroveň, která je pro některé investory již neakceptovatelná. Zároveň si investoři zvykli, že propady trhů jsou rychle vykoupeny a vracejí se k růstu. V důsledku toho investoři neparkují prostředky do předraženého zlata, ale raději si je ponechávají a čekají na vhodnou příležitost k nákupu za nižší ceny.
Kdo neprodal, nejspíš prohloupil. Cenu zlata ovlivňují Turci, kteří se ho zbavují ve velkém
Turecká centrální banka vyprodávala zlaté rezervy. Musela, aby ochránila liru před dalším propadem. Podle listu Financial Times byl výprodej natolik masivní, že se podepsal na propadu ceny kovu, k němuž došlo za uplynulý měsíc.
Důvěra v americké trhy byla částečně nalomena kroky vlády Donalda Trumpa. Podle Vladimíra Holovky je na datech zřejmá snaha investorů diverzifikovat portfolia geograficky. Roste zájem o ETF s globální expozicí, tedy obsahující vedle amerických aktiv také evropská a asijská. ETF pak jsou pro podobné sázky vhodné i proto, že eliminují rizika spojená s konkrétními tituly i trhy. Ty totiž zůstávají jak v Evropě, tak také v Číně, kde souvisejí zejména s transparentností dat.
Právě kvůli potenciálním problémům s čínskými akciemi se v posledních letech stále více investorů zaměřuje na Indii. Podle Vladimíra Holovky jde o trh s obřím potenciálem, a to zejména kvůli příznivému demografickému vývoji, politické stabilitě a také postupující digitalizací. V důsledku toho je zjevný růst střední třídy, která se stává obří konzumní silou. I proto může být z investičního hlediska zajímavý zejména spotřebitelský sektor.
O roli AI v investování
Umělá inteligence se stává mocným nástrojem investorů i traderů, kterým pomáhá mimořádně efektivně sbírat a vyhodnocovat informace, získávat a posuzovat data z různých zdrojů, což značně šetří čas. Přesto je potřeba podle Vladimíra Holovky umět kriticky vyhodnocovat jednotlivé výstupy. Informací totiž v současnosti není nedostatek, ale spíše nadbytek a je potřeba umět vyhodnocovat, které jsou podstatné a správné, a které naopak zavádějící. Z hlediska investičních příležitostí bude pro AI klíčové, jestli se podaří dosavadní masivní investice přetočit do dostatečné monetizace. XTB pak s AI pracuje zejména při vyhodnocování uživatelských dat, díky čemuž je aplikace stále personalizovanější, nebo v marketingu.
Jaké novinky XTB chystá pro letošní rok?
Jak se investiční platformě daří oslovovat mladé investory z generace Z a jak mladí investují?
Poslechněte si podcast Newstream Byznys Talks s Vladimírem Holovkou, ředitelem XTB pro Česko, Slovensko a Maďarsko. Pořad se spouští v úvodu tohoto článku. Najdete ho také na vaší oblíbené podcastové platformě. Jsme na Spotify i Apple Podcasts.
Související
video
Budoucností železnic je elektrifikace. Přechod k ní zajistí akutrolejové vlaky, vodík nahradí diesel, říká Zdeněk Majer ze Stadleru
