Když hoří Ukrajina, bude hořet i Moskva, vzkázal Zelenskyj. Kreml mluví o konci šancí na jednání
Zelenskyj tvrdí, že útoky na Moskvu mají Rusům ukázat, že za válku platí kvůli Putinovi i oni sami. Kreml naopak varuje, že podobné údery vzdalují možnost přímého jednání mezi Putinem a ukrajinským prezidentem.
Nejnovější ukrajinské útoky na ruské území podle Kremlu oddalují možnost osobního setkání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Uvedl to zahraničněpolitický poradce Kremlu Jurij Ušakov poté, co Moskva čelila jednomu z největších ukrajinských leteckých útoků od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022.
„Nepřibližuje to užší osobní kontakty mezi šéfem kyjevského režimu a naším prezidentem,“ řekl Ušakov podle agentury TASS.
Orbánovo mediální zázemí, které mu roky pomáhalo držet moc, se po volební porážce rychle rozpadá. Proorbánskou skupinu Mediaworks čeká vlna výpovědí, zavírání titulů a zásadní oslabení vlivu.
To, co drželo Orbána u moci 16 let, se zhroutilo za dva měsíce. Jeho mediální impérium se rozpadá
Politika
„Za válku nese odpovědnost pouze Vladimir Putin“
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naopak uvedl, že údery na Moskvu mají Rusům ukázat, že za válku nese odpovědnost pouze Vladimir Putin. „Hlavní je, aby ruský lid začal vnímat, že tuto válku vede jediný člověk, Putin, zatímco obyčejní lidé za ni platí veškerou cenu,“ řekl Zelenskyj novinářům podle agentury AFP.
„Tuto válku nechceme, nikdy jsme ji nechtěli. Ale pokud bude hořet Ukrajina, bude hořet i Moskva,“ dodal prezident země, která se pátým rokem brání rozsáhlé ruské invazi.
Podle moskevského starosty Sergeje Sobjanina ruská protivzdušná obrana sestřelila 190 ukrajinských dronů. Dodal, že kromě rafinerie ve čtvrti Kapotňa v jihovýchodní části metropole bylo poškozeno také nákupní centrum na předměstí Moskvy. Zelenskyj označil údery za opodstatněnou reakci na ruské útoky proti Ukrajině.
Ušakov v této souvislosti zmínil také středeční útok na autobus s dětským fotbalovým týmem z běloruského Homelu v Brjanské oblasti na západě Ruska. Podle ruských úřadů při něm zemřela žena z doprovodu výpravy. Ukrajinská armáda ale tvrzení Moskvy popřela a označila ho za smyšlenku a provokaci Kremlu.
Běloruský prezident a Putinův spojenec Alexandr Lukašenko útok na autobus označil za banditismus a terorismus hraničící s otevřeným fašismem. Běloruské ministerstvo zahraničí si podle TASS kvůli incidentu předvolalo ukrajinského chargé d’affaires a předalo mu protestní nótu.
— Defense of Ukraine (@DefenceU) June 18, 2026
„Napumpování“ Trumpa škodlivými myšlenkami
Kreml zároveň kritizuje vývoj kolem summitu G7 ve francouzském Évianu. Ušakov prohlásil, že evropští představitelé „napumpovali“ amerického prezidenta Donalda Trumpa škodlivými myšlenkami. „O ukrajinské otázce se na summitu G7 aktivně diskutovalo. Jak se dalo očekávat, Trump byl napumpován, řekl bych, pravděpodobně neprospěšnými, ne-li škodlivými myšlenkami,“ uvedl.
Americký prezident ve Francii řekl, že Rusko ztrácí více vojáků než Ukrajina, a označil Moskvu za stranu, která je ve válce útočníkem. Zároveň ujistil, že udělá vše, co bude v jeho silách, aby mezi Ukrajinou a Ruskem dosáhl míru. Ušakov připustil, že od summitu G7 nebyl Kreml s Trumpovou administrativou v kontaktu. Zároveň tvrdí, že Evropané se mylně domnívají, že se situace na bojišti mění ve prospěch Ukrajiny.
Lídři zemí G7 se na summitu ve Francii shodli na dalším zpřísnění sankcí proti Rusku a navýšení vojenské pomoci Ukrajině. Ta se už pátým rokem brání rozsáhlé ruské agresi. Vyplývá to ze společného prohlášení Spojených států, Německa, Británie, Francie, Itálie, Japonska a Kanady, které bylo zveřejněno v noci na dnešek.
G7 přitvrdí vůči Rusku. Ukrajině slibuje více zbraní i nové sankce
Politika
Ruské ministerstvo obrany mezitím informovalo o dalším postupu ruských sil. Podle Moskvy převzaly kontrolu nad vesnicí Raj-Oleksandrivka v Doněcké oblasti.
Napětí mezi oběma stranami posílil také spor o poškození Kyjevskopečerské lávry v Kyjevě. Podle Ukrajiny zasáhlo Rusko pravoslavný klášter v pondělí. Po úderu začala hořet střecha Uspenského chrámu, jehož původ sahá do 11. století. Památka je zapsaná na seznamu UNESCO. Zelenskyj útok označil za jeden z dosud největších ruských zločinů proti křesťanské kultuře.
Moskva odpovědnost odmítá. Tvrdí, že při nočním útoku na ukrajinskou metropoli mířila na vojenské továrny a zařízení pro výrobu dronů, nikoli na historický klášter. Škody na lávře podle ruského ministerstva obrany způsobila střela protivzdušné obrany Patriot vyrobená ve Spojených státech, která mohla selhat. Moskva zároveň tvrdí, že západní státy dodaly Kyjevu zbraně s prošlou životností.
„Ozbrojené síly Ruské federace neplánují ani neprovádějí útoky na civilní infrastrukturu,“ uvedlo ruské ministerstvo obrany. Ukrajina a řada západních zemí ale tvrdí, že za útokem na klášter stálo Rusko.
