Dalibor Martínek: Michl versus Babiš. Nejde o sazby, jde o nezávislost ČNB
Česká národní banka bude rozhodovat o výši úrokových sazeb. Všeobecné očekávání trhu je, že bankovní radní zvýší základní úrokovou sazbu z 3,50 na 3,75 procenta. Stane se tak? A co by to znamenalo pro českou ekonomiku?
Guvernér České národní banky Aleš Michl v rozhovoru pro agenturu Bloomberg uvedl, že argumenty pro zvýšení úrokových sazeb na červnovém zasedání bankovní rady zesílily. To je jasné sdělení. Česká ekonomika podle něj čelí domácím inflačním tlakům, silnému růstu mezd, přetrvávajícímu zdražování služeb a bydlení a takzvané expanzi peněžní zásoby. To znamená, že Čechům v průměru neustále rostou příjmy.
Inflace se v květnu držela na solidních 2,1 procenta. Jenže, a to je ten problém, takzvaná jádrová inflace je na úrovni 2,9 procenta. Jádrová inflace je ta, do které se nezapočítávají státem regulované ceny, typicky ceny paliv. A jelikož je nyní téměř tři procenta, znamená to, že ceny rostou rychleji, než je pro rozvoj ekonomiky vhodné. Rozhodnutí ČNB o zvýšení sazeb lze tedy jednoduše predikovat.
Jenže máme tady další dimenzi měnové politiky, která má zajistit stabilitu cen a za kterou Michl odpovídá. Je tu vláda. Ta přirozeně chce získat podporu voličů a dělá to utrácením peněz. Aby byly nové dálnice, důchodci měli na dovolenou, zdravotnictví zdarma, bohatí učitelé a tak dále. Vláda prostě chce utrácet a zaštiťuje se tím, že utrácením podporuje ekonomický růst.
Pracovat, nebo utrácet?
Kdo má pravdu? Má stát bezuzdně utrácet, aby se nám dobře dařilo, nebo má národní banka pomocí úrokových sazeb tlumit růst cen, a tím i ekonomiky, aby se nám dobře dařilo?
Premiér Andrej Babiš na poslední tiskové konferenci vypočítával přínosy svého vládnutí a zmínil i fakt, že jeho vláda umožnila růst platů státních zaměstnanců. O nějakých v průměru sedm procent. Milion zaměstnanců tleská, nicméně objektivně jde o tlak na růst cen. Lidé mají víc peněz, mohou víc utrácet, zboží a služby mohou zdražovat. To je přesně to, čemu chce guvernér Michl bránit.
Růst ekonomiky by měl stát na pevných základech, na schopnostech, inovacích, pracovitosti. Ne na utrácení nevydělaných peněz. O to jde. To je podstata sporu ČNB a vlády o růst sazeb.
Guvernér Michl správně podotýká, že když udržíme dole růst cen, česká ekonomika dostává prostor pro rozvoj. Může v klidu dýchat bez obav, že vytvořené hodnoty ztratí cenu. Andrej Babiš na druhé straně nechce, aby se při vyšších sazbách staly půjčky nebo hypotéky pro lidi ještě méně dostupné. Je to jemné vyvažování.
ČNB může tento týden poslat sazby nahoru. A pravděpodobně tak i učiní, zní z trhu. Oslovené banky naznačují, že její krok nezůstane bez odezvy. Pro střadatele to bude znamenat lepší úroky na spořicích účtech, pro banky další kolo boje o vklady. Kde nyní vaše úspory pracují nejlíp? A které banky slibují víc a za jakých podmínek?
Čtyřka na spořáku nemusí být strop. Další desetiny teď může střádalům přihrát ČNB
Money
Boj o nezávislost
Michl v nedávném rozhovoru pro jedno z médií prohlásil, že klidně zdrtí ekonomiku, jen aby udržel inflaci nízko. Jinými slovy, klidně zvýší úrokové sazby. Nebylo to příliš diplomatické sdělení a také vyvolalo ve vládních řadách bouři. Cože, guvernér ČNB chce drtit naši ekonomiku? Jenže z vládní strany nezaznělo, že ono drcení je vlastně ochrana ekonomiky. Růst ekonomiky na dluh je krátkozraká cesta. Michl chce stavět ekonomiku na pevných základech, vláda na dluhu.
Boj o úrokové sazby má ještě jednu linku. Michl byl v minulosti, než se stal guvernérem ČNB, poradcem Andreje Babiše. Mohlo by se zdát, že jde o nějaký tandem, kdy Babiš nakonec vždy rozhodne. Není to tak; situace se změnila. Michl je zdatný ekonom. Babiš je pragmatik, obchodník. Pro Českou národní banku je nyní nejdůležitější udržet si svou nezávislost. Při správné měnové politice potom každá vláda docení výsledky.
Mimochodem, velmi podobné dění můžeme vidět ve Spojených státech. Donald Trump bezohledně tlačí tamní centrální banku, Fed, ke snižování úrokových sazeb. Aby tím podpořil ekonomický růst. A to v době, kdy je v USA inflace nejvyšší za poslední tři roky. Trump sleduje svůj politický prospěch, šéf Fedu Kevin Warsh tak stojí před podobnou zkouškou jako Michl. Ať už bude rozhodnutí ČNB o sazbách jakékoliv, i v Česku se vede neviditelný boj o nezávislost měnové politiky, která je cennější než vůle aktuální vlády.