Snížení sazeb o 25 bazických bodů je nedostatečné, říká David Marek, hlavní ekonom Deloitte a poradce prezidenta. V situaci, kdy Německo snižuje odhad svého růstu a Česko si dělá iluze na letošní růst ekonomiky přes dvě procenta by měla ČNB měnovou politiku uvolnit mnohem víc, domnívá se Marek. Proto, aby lidé a firmy opět našli důvěru v pozitivní ekonomický vývoj, a půjčovali si na své projekty.

Pomůže snížení základních úrokových sazeb české ekonomice?

Myslím, že postupná změna pomůže české ekonomice. Ta sama drobná změna o 25 bazických bodů sama o sobě by znamenala malý dopad na ekonomiku. Ale celá série změn úrokových sazeb už dopad má. Pomůže snížit potíže, kterým čelí česká ekonomika.

Je snížení o 25 bazických bodů dostatečně rychlé?

Snižování úrokových sazeb by mělo být razantnější. Česká národní banka je pořád o krok pozadu oproti tomu, co by ekonomika potřebovala. K tomu, že se úplně dobře nezvládla inflační krize, teď Česká národní banka dělá úplně opačnou chybu. Příliš dusí ekonomiku tím, že blokuje sazby. Drží je výš, než by měly být.

ČNB se vrátila k uvolňování měnové politiky. Snížila základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta

Money

Bankovní rada České národní banky (ČNB) se po prosincové pauze vrátila k uvolňování měnové politiky. Základní úrokovou sazbu snížila o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Sazba je tak na nejnižší úrovni od konce ledna 2022. Finanční trh snížení základní úrokové sazby v tomto rozsahu očekával.

ČTK

Přečíst článek

Je současné snížení sazeb rizikem pro korunu, neoslabí?

Snížení sazeb bylo tak široce očekáváno, že bylo zahrnuto v kurzu koruny. Pokud by ČNB neudělala nic, koruna by nejspíš posílila. Pokud by byla ČNB razantnější, koruna by asi oslabila. Ale její krok byl natolik očekávaný, že už byl zahrnutý na devizovém trhu.

Může se tato „drobná změna“ krátkodobých sazeb propsat do apetitu lidí, kteří se zajímají o hypotéky?

Snižování úrokových sazeb má rozhodně vliv na poptávku po hypotékách. Série snižování úrokových sazeb už je natolik výrazná, že se promítla i do delších úrokových sazeb, od kterých se odvíjí klientské sazby. Má to vliv. Kdyby neměl, nemuseli bychom mít měnovou politiku. Krátkodobé sazby dokáží ovlivnit i ty delší. Respektive krátkodobé sazby a očekávané budoucí krátkodobé sazby ovlivňují další sazby a tím i úvěrovou aktivitu.

Očekáváte v letošním roce ještě další pohyb sazeb směrem dolů?

Ideálně by měla základní úroková sazba ČNB směřovat ke třem procentům. To je úroveň, která by měla být adekvátní letos očekávanému vývoji ekonomiky.

Jaká jsou inflační rizika? Mluví se o ekonomickém vývoji v Německu, o Trumpovi a jeho clech, o Rusku…

Může přijít celá řada nabídkových šoků. V okamžiku, kdy se rozpoutá obchodní válka, a začnou stoupat ceny klíčových komodit, včetně ropy nebo zemního plynu, bylo by to inflační riziko. Ale myslím, že v současnosti převažují rizika podstatně pomalejšího hospodářského růstu. Nebo dokonce stagnace. Tato rizika jsou výraznější a měla by být akcentována i v měnové politice ČNB.

Český průmysl zůstává i nadále v útlumu

Zprávy z firem

Průmysl i stavebnictví v Česku loni zůstaly po předloňském propadu v útlumu. Ve stavebnictví se produkce podle informací Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně snížila o 2,4 procenta a v průmyslu o 1,4 procenta. Naopak zahraničnímu obchodu se dařilo, jeho přebytek meziročně vzrostl o 100,7 miliardy na 223,2 miliardy korun. Pro průmysl ani obchod ale není výhled na letošní rok kvůli situaci v Evropě a hrozícím clům od USA optimistický, ve stavebnictví by mohl pokračovat příznivý trend z konce loňského roku, uvedli analytici.

ČTK

Přečíst článek

Ministerstvo financí očekává v letošním roce růst ekonomiky o 2,3 procenta. Ale největší obchodní partner Německo patrně neporoste. Nezadusí to českou ekonomiku?

Vzhledem k tomu, že minulý týden německá vláda snížila odhad vývoje vlastní ekonomiky na 0,3 procenta v letošním roce, tak růst české ekonomiky o víc než dvě procenta by byl takový malý ekonomický zázrak. S tím už každý, kdo sleduje ekonomickou situaci, nepočítá. Pokud budeme mít růst HDP mezi jedním a dvěma procenty, považoval bych to za úspěch v kontextu současného globálního vývoje. A hrozeb, které máme před námi.

Říkáte, že ekonomika poroste pomalu, sazby jsou příliš vysoko. To jsou protiinflační stimuly. Není to tak v pořádku?

Ano, jsou to stimuly, které by měly utlumovat inflační tlaky, zvláště v jádrové inflaci. Měly by to být zároveň faktory, které by měly otevřít prostor pro další uvolnění měnové politiky.