Petr Pavel zůstává nejsilnějším jménem pro příští prezidentskou volbu. Podle průzkumu STEM/MARK je jediným z nabízených možných kandidátů, kterého by volila nebo možná volila nadpoloviční většina lidí. Andrej Babiš za ním zaostává o devět procentních bodů.
Prezident Petr Pavel je jediným z případných kandidátů na příští hlavu státu, který může dostat víc než polovinu hlasů. Vyplývá to z výsledků průzkumu z přelomu dubna a května, které agentura STEM/MARK zveřejnila na webu. Pavla by podle průzkumu volilo nebo možná volilo 53 procent lidí v Česku, následuje premiér Andrej Babiš (ANO) se 44 procenty.
Z dalších osobností, které lidem předložila agentura STEM/MARK, by 40 procent dostal herec a moderátor Marek Eben, 35 procent ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) a 30 procent ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Pavel je zároveň jediným případným kandidátem, kterého odmítá za prezidenta méně než polovina dotázaných.
Lidí, kteří by Pavla prezidentem nevolili, je 45 procent, u Babiše je to 56 procent, u Ebena 53 procent, u Havlíčka 51 procent a u Schillerové 65 procent. Nejodmítanějším v průzkumu nabízeným případným prezidentským kandidátem byl bývalý premiér Petr Fiala (ODS), kterého by do čela Česka nechtělo 80 procent lidí. Následoval poslanec a vládní zmocněnec pro Green Deal Filip Turek (za Motoristy) se 79 procenty, shodně 74 procent dotázaných odmítá za hlavu státu předsedy menších vládních stran Tomia Okamuru (SPD) a Petra Macinku (Motoristé).
Aktualizováno
NATO musí ukázat zuby, říká Pavel. Ve hře má být i sestřelování ruských letadel
NATO musí podle Petra Pavla tvrději reagovat na ruské provokace na východním křídle aliance. Český prezident v rozhovoru pro The Guardian řekl, že aliance má „ukázat zuby“ – ve hře podle něj mohou být i asymetrické kroky včetně odpojení bank nebo sestřelování letadel narušujících vzdušný prostor spojenců.
Před výběrem z nabízených možností nechal STEM/MARK lidi na otázku, kdo by měl být v roce 2028 prezidentem, odpovědět spontánně. Takto dokázalo konkrétní jméno uvést 38 procent potenciálních voličů. „Spektrum jmen, která se objevovala, je poměrně široké. Mezi nejčastěji skloňovanými jmény ale dominoval současný prezident Petr Pavel, s výrazným odstupem pak Andrej Babiš či Karel Havlíček a Alena Schillerová,“ uvedla agentura. Zbylé dotázané zatím žádný možný kandidát nenapadl, nebo pro ně prezident není aktuální téma.
Vnímání důležitosti prezidentského úřadu podle průzkumu od předchozího dotazování v loňském čtvrtém čtvrtletí mírně kleslo. Za rozhodně nebo spíše důležitý ho letos považuje 67 procent dotázaných, minule to bylo 76 procent. Přibližně pětina vnímá prezidentský úřad jako nepodstatný. Za posílení role prezidenta se postavilo 35 procent lidí, naopak zhruba 14 procent je pro oslabení jeho role.
Pravomoci českého prezidenta zná dobře každý sedmý oprávněný volič, častěji vysokoškolsky vzdělaní, Pražané a voliči aktuálních opozičních stran, zjistil také průzkum. „Ačkoliv většina veřejnosti správně identifikuje pravomoc prezidenta vetovat zákony nebo udělovat milosti, hlubší povědomí o specifických ústavních kompetencích, jako je jmenování soudců či členů bankovní rady České národní banky, zůstává u podstatné části populace omezené,“ podotkl Jan Burianec ze STEM/MARK.
Kdo by měl Česko zastupovat na summitu NATO? Většina Čechů by Macinku nechala doma
Zájmy České republiky by měl na červencovém summitu NATO v turecké Ankaře zastupovat především premiér Andrej Babiš z ANO. Vyplývá to z aktuálního průzkumu agentury NMS pro server Novinky.cz, v němž se pro Babišovu účast vyslovilo 57 procent respondentů.
Z hlediska politické praxe voliči očekávají, že by budoucí prezident měl mít zkušenosti s praktickou politikou, ale do kandidatury již vstupovat ideálně jako nestraník, který je nezávislý na lobbistech a politických stranách, uvedli autoři průzkumu. Z nabízených vlastností příštího prezidenta se největší podíl dotázaných 21 procent vyslovil pro čestnost, poctivost a slušnost. Nestranný a nadstranický by měl být podle 19 procent, reprezentativní podle 17 procent, 15 procent zvolilo možnost „je zde pro lidi“. Shodně 11 procent chce, aby prezident byl inteligentní a vzdělaný a také aby byl vlastenec a hájil zájmy ČR.
V průzkumu mezi 13. dubnem a 4. květnem se agentura STEM/MARK dotazovala víc než tisícovky lidí ve věku 18 let a více. Ve stejném dotazování zjistila a dříve zveřejnila, že za nejlepšího porevolučního prezidenta lidé považují Václava Havla, druhý byl Václav Klaus, třetí Petr Pavel a poslední Miloš Zeman.
Když doslouží běžné auto, čeká ho většinou vrakoviště a kovové části recyklace v hutích. U elektromobilů je situace složitější. Lithiové baterie jsou technologicky náročné, špatně se rozebírají a jejich recyklace není jednoduchá. Česká firma 1PS Technology proto hledá cestu mezi odpadem a hutí: z použitých bateriových modulů staví nová energetická úložiště.
Nepojízdné automobily obvykle končí na vrakovištích. Karoserie se rozřeže, kovové části putují k recyklaci a zbytek vozu se roztřídí podle toho, co má ještě nějakou hodnotu.
S bateriovými články z elektromobilů je ale situace výrazně komplikovanější. Nejde o kus plechu ani běžný náhradní díl. Lithiové baterie jsou sofistikované technologické celky složené z článků, modulů, elektroniky, chlazení a bezpečnostních prvků. Jejich recyklace je náročná nejen kvůli jejich chemickému složení, ale i kvůli samotné konstrukci.
A právě v tom vzniká nový prostor. Ne každá baterie, která už nestačí elektromobilu, musí okamžitě skončit v recyklační lince. Může se stát základem úložiště energie.
Budoucí bateriová úložiště
V provozu společnosti 1PS Technology se na vyřazenou baterii nedívají jako na šrot. Těžký bateriový pack, který v autě dosloužil nebo nesplnil výrobní parametry, míří nejprve na demontáž.
Technici ho rozebírají na jednotlivé moduly. Každý z nich pak čeká diagnostika. Měří se stav článků, zbytková kapacita i takzvané SoH, tedy State of Health. Jinými slovy skutečná kondice baterie. Teprve pak padne verdikt. Nové využití, nebo konec.
Baterie zaplavují Česko, třídicí pás u Řevničova se nezastaví. Největší průšvih jsou jednorázové e-cigarety
Použité baterie z domácností, elektrokol, nářadí, fotovoltaiky i elektromobilů končí na třídicí lince u středočeského Řevničova. Společnost ECOBAT loni vytřídila 4 558 tun baterií všech typů, meziročně téměř o 400 tun více. Sběr v Česku roste, zároveň ale rychle přibývá baterií uváděných na trh. Za nejproblematičtější odpad současnosti označuje obor jednorázové elektronické cigarety, které obsahují baterii i elektroniku, ale často končí v koších směsného odpadu.
„Zhruba 65 procent baterií má i po vyřazení z elektromobilu stále více než 80 procent původní kapacity. To je obrovský potenciál pro další využití,“ říká Pavel Voska, spoluzakladatel společnosti 1PS Technology. V autě už taková baterie neobstojí. Ve stacionárním úložišti ale může pracovat dál.
Elektromobil je pro baterii tvrdý šéf
Baterie v elektromobilu musí zvládat extrémní režim. Rychlé nabíjení, vysoké výkony, prudké zrychlování, mráz, horko i tisíce provozních cyklů. Jakmile její parametry klesnou pod hranici, kterou výrobce považuje za bezpečnou a spolehlivou pro provoz auta, v elektromobilu končí. Jenže úložiště energie po baterii vyžaduje hlavně vytrvalost.
V domácnosti může ukládat elektřinu z fotovoltaiky a vracet ji večer, když už panely nevyrábějí. Ve firmě může pomáhat vykrývat odběrové špičky. Ve větším kontejnerovém systému může stabilizovat síť nebo sloužit jako záloha.
Podle Vosky mohou baterie vyřazené z elektromobilů ve stacionárním režimu pracovat ještě nejméně deset let.
Z baterie do auta se stává baterie pro dům nebo firmu
Samotná kapacita ale nestačí. Použitý modul nelze jen vzít z elektromobilu a připojit k fotovoltaice. Musí dostat nové řízení, nový dohled a nové bezpečnostní prvky.
1PS Technology proto vyvíjí vlastní hardware, software i BMS, tedy Battery Management System. Ten sleduje jednotlivé články, řídí nabíjení a vybíjení a chrání baterii před přehřátím, zkratem nebo nadměrným zatížením.
„Vyvinuli jsme vlastní řídicí software i elektroniku, které nám umožňují baterie detailně monitorovat a efektivně řídit jejich provoz. Díky tomu máme plnou kontrolu nad jejich výkonem, bezpečností i životností,“ říká Voska.
V praxi to znamená, že z modulu původně určeného pro pohon auta vzniká součást energetického systému. Baterie dostává nový úkol, nové zapojení a nový režim práce.
Bezpečnost se řeší dřív, než baterie začne ukládat elektřinu
U bateriových úložišť je nejdůležitější prevence. Nestačí spoléhat na to, že baterie má ještě dost kapacity. Každý článek musí být pod kontrolou a celý systém musí umět včas reagovat.
Firma proto provozuje dohledové centrum a spolupracuje s odborníky na požární bezpečnost. Rizika se podle ní musí řešit už při návrhu úložiště, ne až ve chvíli, kdy je instalace hotová.
Bateriové úložiště není pasivní skříň s energií. Je to živý systém, který se každý den nabíjí, vybíjí, zahřívá, ochlazuje a reaguje na provozní podmínky.
Právě tady se rozhoduje, jestli druhý život baterie bude bezpečný a ekonomicky smysluplný.
Letos chtějí zpracovat baterie ze tří tisíc elektromobilů
V roce 2025 zpracovala 1PS Technology přibližně 80 tun baterií. Letos chce výrazně zrychlit. Po rozšíření technologických a výrobních kapacit firma uvádí, že zvládne denně zpracovat až pět tun baterií. V ročním objemu to odpovídá bateriím zhruba ze tří tisíc elektromobilů.
Zatím nejde jen o baterie z aut, která dosloužila na silnicích. Firma pracuje hlavně s bateriemi přímo z výroby. Jde o kusy, které nesplnily některý parametr pro použití v elektromobilu, ale pro stacionární úložiště mohou být stále vhodné.
„Do budoucna chceme výrazně rozšířit spolupráci s automobilkami i dalšími partnery a více pracovat také s bateriemi ze servisů,“ říká Voska.
Automobilová kvalita může být výhodou
Baterie pro elektromobily vznikají v mimořádně přísném režimu. Musí projít vývojem, testy, homologacemi a kontrolou kvality, kterou automotive sektor vyžaduje.
To je podle 1PS Technology výhoda. Pokud se takové moduly správně otestují, přestaví a bezpečně řídí, mohou nabídnout vysokou kvalitu i ve stacionárním provozu.
„Preciznost automotive zpracování i veškeré nutné homologace vstupních modulů zajišťují řádově vyšší kvalitu bateriových úložišť, než jaká jsou na českém trhu dostupné ve srovnatelné cenové hladině,“ tvrdí Voska.
Jenže ani tady není nic jednoduché. Každá značka, každý model a často i každá generace elektromobilu používá jiné řešení. Baterie se liší chemií, konstrukcí, zapojením i způsobem řízení.
Fotovoltaika nestačí, říká energetik. Domácnosti zbytečně přicházejí o tisíce
Češi investují stovky tisíc do fotovoltaiky a tepelných čerpadel, ale často bez jasného systému. Výsledek? Nižší úspory, než čekali. Podle Martina Houšky ze společnosti NORD HT není problém v technologiích, ale v jejich propojení a řízení.
Pro firmu, která je chce znovu využívat ve větším měřítku, je to technická skládačka, která se neustále mění.
Nové elektromobily budou pro demontáž tvrdší oříšek
Automobilky dnes baterie do vozů integrují stále těsněji. Klasické moduly postupně nahrazují konstrukce cell-to-pack nebo cell-to-body. Články už nejsou uložené v jednoduše oddělitelných blocích, ale stávají se součástí bateriového obalu nebo přímo nosné struktury auta.
Pro automobilku to může znamenat nižší hmotnost, lepší využití prostoru a vyšší efektivitu. Pro firmy, které chtějí baterie opravovat, znovu využívat nebo recyklovat, je to ale komplikace.
Dnes je takových vozů na trhu zatím menšina. Jejich podíl ale poroste. A s ním poroste i náročnost práce s bateriemi po skončení jejich automobilového života.
1PS Technology proto počítá s tím, že u silně integrovaných baterií může dávat smysl hlavně využití ve velkých kontejnerových úložištích pro energetiku a podporu sítě.
Baterií bude přibývat rychleji než recyklačních kapacit
S rostoucím počtem elektromobilů bude přibývat i baterií, které už nebudou vhodné pro provoz v autě. Část si vezmou zpět výrobci, část zamíří k recyklaci. Velká část jich ale může ještě roky sloužit jinde.
Na sběr a další využití baterií se zaměřuje také nezisková společnost Ecobat, která provozuje kolektivní systém sběru odpadních baterií.
„Použitých baterií z elektromobilů bude v příštích letech dramaticky přibývat. Část z nich si vezmou zpět výrobci, ale pro velký objem bude potřeba vybudovat efektivní systém sběru a dalšího využití,“ říká technický ředitel Ecobatu Petr Kratochvíl.
Podle něj má každý znovu využitý modul i strategický význam. Snižuje tlak na dovoz surovin, které Evropa potřebuje pro výrobu nových baterií. A protože evropské kapacity pro komplexní recyklaci baterií stále nestačí, druhý život může být důležitým mezistupněm.
Ecobat se přitom nezaměřuje jen na elektromobilitu. Nové využití hledá i pro menší baterie, například z ručního nářadí. Z některých vznikají powerbanky.
Mezi vrakovištěm a recyklací vzniká nový průmysl
Ještě nedávno se o bateriích z elektromobilů mluvilo hlavně jako o budoucím problému. Vývojáři z 1PS Technology ale už ukazují, že odpověď nemusí vést rovnou do recyklační linky. Mezi prvním životem v autě a finálním zpracováním v recyklaci vzniká nový trh. Trh s bateriemi, které už nestačí automobilům, ale pořád mají hodnotu.
Není to jednoduchý byznys. Vyžaduje přesnou diagnostiku, vlastní software, bezpečnostní know-how, dohledový systém a schopnost poradit si s bateriemi, které se rok od roku konstrukčně mění.
Nejlevnější elektrická Škoda míří do výroby. Epiq má stát kolem 632 tisíc
Škoda Auto začne v červnu vyrábět svůj dosud nejdostupnější elektromobil Epiq. Malý městský crossover má nabídnout dojezd kolem 440 kilometrů, rychlé nabíjení a cenu od zhruba 26 tisíc eur, tedy asi 632 tisíc korun. Předprodej automobilka spustí ve středu, kdy zveřejní i kompletní ceník.
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
Škoda Auto investovala pět miliard do budoucnosti. V Mladá Boleslav spustila megahalu na baterie
Češi berou státní dluhopisy ve velkém. Objednávky Dluhopisů Republiky už dosáhly 44,3 miliardy korun a více než dvojnásobně překonaly původní plán ministerstva financí. Největší zájem je o pětileté fixní dluhopisy.
Lidé si zatím objednali české státní dluhopisy za 44,3 miliardy korun. Na síti X to dnes uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zájem Dluhopisy Republiky tak více než dvojnásobně překročil původně plánovaný objem emise 20 miliard korun. Ministerstvo financí minulý týden oznámilo, že bude dluhopisy dál nabízet nad rámec emisního plánu. Upisovací období potrvá do 28. června.
Objednané dluhopisy musí lidé zaplatit do 7. července. Emise dluhopisů se potom uskuteční 15. července.
Objednávky Dluhopisu Republiky k dnešní 9 hodině ranní dosáhly 44,3 mld. Kč. Z toho 24 mld. Kč dělá fixní pětiletý dluhopis. Skvělá zpráva pro Česko! 🇨🇿♥️
— Alena Schillerová (@alenaschillerov) May 25, 2026
Zájem je o pětileté fixní dluhopisy
Schillerová označila vysoký zájem veřejnosti o státní dluhopisy za skvělou zprávu pro Česko. Uvedla také, že největší zájem mají lidé o pětileté fixní dluhopisy. Objednali je zatím v objemu 24 miliard korun.
Ministerstvo financi Dluhopisy Republiky nabízí od poloviny května. V prodeji jsou fixní pětileté, protiinflační pětileté a tříměsíční obligace. Dluhopisy se liší svým výnosem. Obligace jsou určeny pro fyzické osoby, investice do každého typu dluhopisu se může pohybovat mezi 1000 korun a třemi miliony korun.
Dosavadní objednávky ukazují na mimořádně silnou domácí poptávku po státním dluhu, uvedla předsedkyně představenstva Atris investiční společnosti Hana Seifertová. „V širším kontextu je to pro ministerstvo financí důležité hlavně proto, že letos potřebuje financovat schodek státního rozpočtu 310 miliard korun a zároveň refinancovat starší dluhopisy za stovky miliard korun. Silný zájem domácností proto státu pomáhá rozložit financování a získat peníze relativně stabilně i v době vyšších sazeb,“ uvedla Seifertová. „Současně ale platí, že čím více dluhopisů stát vydá při dnešních výnosech, tím vyšší úrokové výdaje ponese v dalších letech,“ upozornila.
Ředitel úseku investic společnosti Broker Trust Filip Stropek míní, že z investorského pohledu mohou Dluhopisy Republiky dávat největší smysl konzervativním střadatelům, kteří vědí, že nebudou část peněz v příštích pěti letech potřebovat. „Zajímavé mohou být také pro lidi s vyšší hotovostní rezervou, například nad 500 tisíc korun, kteří už narážejí na limity pro výhodnější úročení bankovních spořicích účtů,“ uvedl Stropek. „Naopak pro dynamického investora s horizontem 15 a více let nejsou Dluhopisy Republiky hlavním řešením. Akciový trh dlouhodobě nabízí vyšší reálné zhodnocení, byť za cenu kolísání,“ doplnil.
Lukáš Kovanda: Pětiletá sázka na stát? V turbulentní době může bolet
Vyplatí se pořídit Dluhopisy Republiky? K mání jsou výnosnější a zároveň flexibilnější alternativy, přitom srovnatelně bezpečné, komentuje státní emisi ekonom Lukáš Kovanda.
Lidé mohou dluhopisy nakoupit elektronicky na webové stránce. Pro vytvoření osobního majetkového účtu je třeba se přihlásit identitou občana, nebo si nechat poslat poštou přihlašovací údaje. Lidé, kteří už z minulosti majetkový účet mají, ho mohou dál využívat. Všechny typy obligací je také možné koupit na vybraných pobočkách ČSOB, pětileté dluhopisy rovněž na vybraných pobočkách České spořitelny.
Dluhopisy Republiky už ministerstvo financí vydávalo v letech 2018 až 2021, kdy byla Schillerová ministryní financí v předchozí vládě premiéra Andreje Babiše (ANO). Zbyněk Stanjura (ODS), který ministerskou funkci zastával v letech 2021 až 2025, vydávání dluhopisů zastavil, podle něj to přinášelo státu vyšší náklady než prodej dluhopisů institucionálním investorům.
Prodej státních dluhopisů občanům v Česku jako první zavedl v roce 2011 tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek (tehdy TOP 09). Poslední emise z tohoto programu se uskutečnila v roce 2014.
ČEZ poprvé vydal zelené dluhopisy. Od investorů získá přes 18 miliard
ČEZ poprvé vstupuje na trh se zelenými dluhopisy. Energetická skupina získá 750 milionů eur, tedy zhruba 18,25 miliardy korun, které chce využít na projekty a majetek podporující její další rozvoj. Peníze však nesmějí směřovat do aktivit spojených s fosilními palivy.
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
Kdo bude příští prezident? Češi by znovu volili Pavla, nejvíc odmítají Fialu
