Použité baterie z domácností, elektrokol, nářadí, fotovoltaiky i elektromobilů končí na třídicí lince u středočeského Řevničova. Společnost ECOBAT loni vytřídila 4 558 tun baterií všech typů, meziročně téměř o 400 tun více. Sběr v Česku roste, zároveň ale rychle přibývá baterií uváděných na trh. Za nejproblematičtější odpad současnosti označuje obor jednorázové elektronické cigarety, které obsahují baterii i elektroniku, ale často končí v koších směsného odpadu.

Třídicí linka nedaleko středočeského Řevničova pracuje v rytmu, který se během dne příliš nemění. Po pásu přijíždějí použité baterie všech velikostí a typů. Třídí se malé knoflíkové články do hodinek, běžné tužkové baterie, akumulátory z nářadí, elektrokol, fotovoltaických systémů i baterie z elektromobilů.

U linky pracuje několik žen a mužů. Jejich úkolem je baterie rozpoznat, vytřídit a poslat do dalšího zpracování. Vypadá to jako jednoduchá ruční práce, ve skutečnosti jde o důležitý začátek recyklačního procesu. Každý typ baterie má jiné složení, jiný způsob manipulace a jiné navazující zpracování.

Právě sem se dostává část odpadu ze sběrné sítě, kterou v Česku organizuje nezisková společnost ECOBAT. Ta se sběrem, tříděním a recyklací odpadních baterií zabývá více než dvacet let. Použité baterie lze odevzdat na více než 28 tisících sběrných místech po celé republice. Od škol, úřadů po supermarkety a banky.

Sběr roste, ale trh roste rychleji

V roce 2025 ECOBAT vytřídil 4 558 tun baterií všech typů. To odpovídá zhruba 182 milionům kusů. Proti předchozímu roku jde o nárůst téměř o 400 tun.

Současně ale ještě rychleji přibývá baterií uváděných na trh. Loni jich bylo v Česku 20 334 tun napříč všemi skupinami, tedy o 40 procent více než v roce 2024. Systém tak sice sbírá více, ale zároveň musí zvládat rostoucí množství baterií v oběhu.

Evropa mění pravidla hry. Od roku 2027 už špatná baterie nepošle spotřebič do koše

Zprávy z firem

Od poloviny příštího února začne v celé Evropské unii platit nové bateriové nařízení, které zásadně promění podobu spotřební elektroniky. Nařízení (EU) 2023/1542 o bateriích zavádí povinnost, aby baterie v nově uváděných zařízeních byly snadno vyměnitelné koncovým uživatelem nebo nezávislým servisem. Pokud tedy přestane fungovat akumulátor, nemělo by to automaticky znamenat konec celého výrobku.

nst

Přečíst článek

„Objem sesbíraných baterií v Česku dlouhodobě roste. Kromě zodpovědnějšího chování spotřebitelů k tomu přispívá i lepší sběr dobíjecích baterií, jejichž životní cyklus je mnohem delší než u těch jednorázových,“ říká Petr Kratochvíl, nestor třídění baterií a technický ředitel společnosti ECOBAT.

Přenosné baterie zatím cíl EU plní

Nejznámější částí sběru jsou přenosné baterie, tedy tužkové, mikrotužkové, knoflíkové nebo baterie z menší elektroniky. Těch ECOBAT loni sesbíral 2 287 tun. To znamená 48procentní míru sběru vzhledem k množství uvedenému na trh.

Česko tak u přenosných baterií zatím splňuje evropský cíl pro rok 2026, který činí 45 procent. V dalších letech se ale požadavky výrazně zpřísní. Od roku 2027 má míra sběru dosáhnout 63 procent a od roku 2030 už 73 procent.

Ještě větší problém se rýsuje u baterií z lehkých dopravních prostředků, tedy hlavně elektrokol a elektrokoloběžek. V roce 2025 se jich podařilo sesbírat jen 4,5 procenta v porovnání s objemem uvedeným na trh. Od roku 2028 má ale povinný sběr činit 51 procent.

Podle Kratochvíla jsou tyto kvóty u elektrokol a koloběžek nastavené příliš ambiciózně. Důvodem je hlavně životnost baterií. Než se baterie prodaná s kolem nebo koloběžkou skutečně dostane do sběrného systému, může uplynout sedm i více let.

Průmyslové baterie otevírají starý dluh

Vedle baterií z domácností přibývá také velkých průmyslových baterií. Jde například o akumulátory ze solárních elektráren, manipulační techniky nebo elektromobilů. Jejich sběr se podle ECOBATu zlepšuje, mimo jiné díky většímu počtu firem zapojených do kolektivního systému.

Právě u průmyslových baterií se ale ukazuje problém z minulosti. Podle ECOBATu byla pravidla financování sběru a recyklace nastavena příliš volně. V systému tak má chybět částka kolem tří miliard korun, která bude potřeba na likvidaci starých baterií.

Firmy mohou povinnost zajistit sběr a recyklaci plnit individuálně, nebo prostřednictvím kolektivního systému. Část firem, které zvolily individuální plnění, ale podle Kratochvíla zanikla nebo pravidla obchází. Situaci má do budoucna řešit novela zákona o výrobcích s ukončenou životností, která počítá s povinným zapojením firem uvádějících průmyslové baterie na trh do kolektivního systému.

„Řešení, které přináší, je správné, bohužel však přichází pozdě,“ říká Kratochvíl.

Největší problém: jednorázové e-cigarety

Zatímco u tužkových baterií lidé většinou vědí, že patří do sběrného boxu, u jednorázových elektronických cigaret to často neplatí. Právě ty dnes patří k největším problémům systému. Obsahují baterii, elektroniku i plastové části, ale po krátkém použití velmi často končí v běžném koši.

Podle průzkumu ECOBATu vyhazuje použité elektronické cigarety do směsného odpadu více než polovina jejich uživatelů. Pro sběrné a odpadové provozy to znamená další riziko i náklady. Malé lithiové baterie mohou při poškození způsobit požár a zároveň se z nich ztrácejí materiály, které by bylo možné dál využít.

E-cigarety jsou problémové i samotnou logikou výrobku. Zařízení s baterií a elektronikou má často životnost jen několik dní. V praxi tak jde o jeden z nejhorších příkladů jednorázové elektroniky: výrobek, který je technicky složitý, se chová jako běžný spotřební obal.

Evropská pravidla mají od roku 2027 přinést povinnost, aby u přenosných zařízení bylo možné vyměnit akumulátor. Jednorázové e-cigarety by tím v současné podobě měly z trhu zmizet. ECOBAT ale upozorňuje, že výrobci se mohou pravidlům přizpůsobit a nabízet výrobky, které budou vypadat i fungovat podobně jako dnešní jednorázové modely. Problém by se tak nemusel vyřešit automaticky.

Baterie se navíc stále častěji objevují i ve výrobcích, kde je spotřebitelé nemusí očekávat — například v textilu nebo hrajících přáníčkách. I ty potom snadno končí ve směsném odpadu.

Druhý život místo okamžité recyklace

Ne každá baterie musí po vyřazení hned do recyklace. U části akumulátorů se stále více řeší takzvaný druhý život. Typicky jde o baterie z elektromobilů, které už nemají dostatečnou kapacitu pro provoz auta, ale mohou dál sloužit jako úložiště energie.

ECOBAT proto předává vybrané bateriové moduly specialistům, kteří je testují a upravují pro další využití. Objem baterií využitých tímto způsobem rychle roste. V roce 2024 dostalo druhý život 9 tun baterií, v roce 2025 už více než 50 tun.

Na další využívání baterií z elektromobilů se zaměřuje například společnost 1PS TECHNOLOGY. Podle jejího spoluzakladatele Pavla Vosky může baterie, která už nestačí pro elektromobil, sloužit v bateriovém úložišti dalších deset i více let.

„Za minulý rok jsme zpracovali zhruba 80 tun baterií. Především se nám však podařilo postavit třídicí a diagnostickou linku, která je schopna zpracovat až pět tun baterií denně. To představuje zhruba 15 elektromobilů,“ říká Voska.

Baterií bude v odpadu přibývat

Baterie jsou dnes součástí domácí elektroniky, dopravy, energetiky i výrobků na jedno použití. To, co dříve představovaly hlavně tužkové články v ovladačích a hračkách, se rozšířilo do elektrokol, solárních systémů, elektromobilů i jednorázových zařízení.

Třídicí pás u Řevničova proto ukazuje širší změnu. Odpadních baterií přibývá, jsou rozmanitější a jejich správné zpracování bude dražší i náročnější. Základní krok ale zůstává stejný: baterie se musí dostat do sběrného systému.