V Oldřichovicích u Třince začal testovací provoz nové třídicí linky společnosti Smolo. Zařízení zvládne ročně zpracovat až 20 tisíc tun lehkých obalů a díky optickým senzorům je rozdělit do jedenácti frakcí. Halu dokončil Metrostav CZ. Plný provoz má začít na začátku roku 2027. Čtyřicet procent celkových nákladů pokryje dotace z programu Životní prostředí.
Recyklace stavebních materiálů už není okrajové téma. Zejména u skla, betonu a sádrokartonu se začíná prosazovat model, který snižuje emise, zefektivňuje výrobu a reaguje na tlak legislativy i rostoucí ceny primárních surovin. Podle Michala Širokého, experta na recyklace ve společnosti Saint-Gobain, se cirkulární ekonomika stává nezbytností. Technologickou, ekologickou i ekonomickou.
Brněnská firma Seteco CZ vznikla teprve v roce 2025, ale do recyklačního průmyslu vstoupila s ambicí změnit způsob, jakým Evropa nakládá s problematickým plastovým odpadem. Díky mobilní termo-chemické technologii, která odpad přetváří na obchodovatelnou surovinu a energii, získala v roce 2025 prestižní Zvláštní cenu poroty Francouzsko-české obchodní komory. První závod spustí už v březnu 2026.
Česko zase jednou otálí a tentokrát jde o zavedení záloh na nápojové PET lahve a plechovky. Proč by se mu to mohlo nevyplatit? Co přivedlo k ESG reportingu už před lety obří tuzemskou realitní skupinu a jak na tom vydělala? Existuje druh chudoby, který by člověk očekával spíš ve třetím světě, a přesto se hojně vyskytuje i v Česku? Tyto a další otázky se probíraly v dalších sedmi dílech podcastu Trendy v udržitelnosti, za nímž stojí projekt [ta] Udržitelnost. Výběr z obsahu vám nabízí následující text.
Všechno zlé je k něčemu dobré, ale proč to aktuálně platí i pro výrobu elektřiny ze slunce, která se v Česku rozvíjí trochu jako na tobogánu? Co vede šéfa velké developerské firmy k závěru, že v byznysu jsou nyní všichni trochu slepí? A na čem vázne budování cirkulární ekonomiky? Odpovědi nejen na tyto otázky nabízí dalších osm dílů podcastové série Trendy v udržitelnosti, za níž stojí projekt [ta] Udržitelnost. Zpovídáni v nich byli nejen představitelé firem napříč ekonomikou, ale i experti z neziskových iniciativ. Co vše zaznělo, přibližuje následující text.
Elektrowin, největší kolektivní systém pro zpětný odběr elektrospotřebičů v České republice, dosáhl v roce 2024 historicky nejlepších výsledků. Celkem se prostřednictvím rozsáhlé sběrné sítě podařilo sebrat a předat k recyklaci 78 115 tun odpadních elektrozařízení.
Každý rok bez zálohování přijde Česko na 1,53 miliardy korun. Jenom hodnota materiálu, který skončí na skládce, ve spalovně nebo pohozený v přírodě bez dalšího využití, přesahuje 640 milionů korun. Dalších 500 milionů korun tvoří zbytečné odvody do rozpočtu EU za nízkou míru recyklace PET lahví. Ty přitom byly často vytříděny, akorát je současný neefektivní systém nedokáže dále využít. Celkem 320 milionů korun jsou náklady, které obce platí za výsyp kontejnerů, kde PET lahve nyní končí, ať už jde o žluté popelnice nebo černé kontejnery na směsný odpad. A konečně 60 milionů korun platí obce za svoz a výsyp objemu, který tvoří nápojové obaly ve veřejných odpadkových koších. Analýzu připravil Institut cirkulární ekonomiky ve spolupráci s Iniciativou pro zálohování.
Mlíčka ke kávě, med či kečup v pytlíčcích na jednu porci nebo kosmetiku ve zbytečně velkých obalech si za pár let už v Evropě nekoupíte. Z obalů zmizí i materiály, které nejdou recyklovat. Evropská unie chce novými nařízeními snižovat enormní nárůst odpadu z obalů v posledních letech. A dodržovat je budou muset všichni, kdo budou chtít své výrobky v Evropě prodávat, tedy i USA nebo Čína.
Fungující systém sběru a recyklace elektroodpadu v ČR může ohrozit nedůsledná kontrola legislativních požadavků a s tím spojená finanční nestabilita či nedostatečná transparentnost některých kolektivních systémů, ukázaly výsledky studie CETA.
Málokdy viděný úkaz. Senioři i obchodní řetězce se bouří společně. Důvod? Recyklační poplatek, který chce vláda uvalit krom jiného také na slevové letáky. Zdánlivě neškodný krok má potenciál způsobit pořádnou sociální bouři. Podle seniorů totiž jde o diskriminaci, podle řetězců zase o snahu vlády trestat ty, kdo letáky využívají. Přitom se jaksi zapomíná na to, že za letáky samozřejmě platíme celou dobu a budeme za ně platit všichni i dál. Stejně jako za onen recyklační poplatek.
Z textilu, který lidé v České republice vyhodí, se znovu použije či zrecykluje přibližně 15 procent. Tvrdí to analytička Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN) Andrea Veselá. Export použitého textilu podle ní neustále roste. Od příštího roku bude pro tuzemské obce platit povinnost třídit textilní odpady. Společnosti, které se sběrem a tříděním starého oblečení zabývají, očekávají, že naroste množství textilu, jež nenajde uplatnění. V Česku je nyní podle Veselé přibližně 10 tisíc kontejnerů na sběr textilu od soukromých či neziskových firem.
