Větrná energie měla být symbolem čisté budoucnosti. Místo toho začíná připomínat dokonale zabalený problém. Elektřinu máme „zelenou“, ale odpad futuristický, drahý a nechtěný. A jako obvykle, řešení přijde. Někdy. Možná.
Všechno zlé je k něčemu dobré, ale proč to aktuálně platí i pro výrobu elektřiny ze slunce, která se v Česku rozvíjí trochu jako na tobogánu? Co vede šéfa velké developerské firmy k závěru, že v byznysu jsou nyní všichni trochu slepí? A na čem vázne budování cirkulární ekonomiky? Odpovědi nejen na tyto otázky nabízí dalších osm dílů podcastové série Trendy v udržitelnosti, za níž stojí projekt [ta] Udržitelnost. Zpovídáni v nich byli nejen představitelé firem napříč ekonomikou, ale i experti z neziskových iniciativ. Co vše zaznělo, přibližuje následující text.
Elektrowin, největší kolektivní systém pro zpětný odběr elektrospotřebičů v České republice, dosáhl v roce 2024 historicky nejlepších výsledků. Celkem se prostřednictvím rozsáhlé sběrné sítě podařilo sebrat a předat k recyklaci 78 115 tun odpadních elektrozařízení.
Každý rok bez zálohování přijde Česko na 1,53 miliardy korun. Jenom hodnota materiálu, který skončí na skládce, ve spalovně nebo pohozený v přírodě bez dalšího využití, přesahuje 640 milionů korun. Dalších 500 milionů korun tvoří zbytečné odvody do rozpočtu EU za nízkou míru recyklace PET lahví. Ty přitom byly často vytříděny, akorát je současný neefektivní systém nedokáže dále využít. Celkem 320 milionů korun jsou náklady, které obce platí za výsyp kontejnerů, kde PET lahve nyní končí, ať už jde o žluté popelnice nebo černé kontejnery na směsný odpad. A konečně 60 milionů korun platí obce za svoz a výsyp objemu, který tvoří nápojové obaly ve veřejných odpadkových koších. Analýzu připravil Institut cirkulární ekonomiky ve spolupráci s Iniciativou pro zálohování.
Mlíčka ke kávě, med či kečup v pytlíčcích na jednu porci nebo kosmetiku ve zbytečně velkých obalech si za pár let už v Evropě nekoupíte. Z obalů zmizí i materiály, které nejdou recyklovat. Evropská unie chce novými nařízeními snižovat enormní nárůst odpadu z obalů v posledních letech. A dodržovat je budou muset všichni, kdo budou chtít své výrobky v Evropě prodávat, tedy i USA nebo Čína.
Fungující systém sběru a recyklace elektroodpadu v ČR může ohrozit nedůsledná kontrola legislativních požadavků a s tím spojená finanční nestabilita či nedostatečná transparentnost některých kolektivních systémů, ukázaly výsledky studie CETA.
Málokdy viděný úkaz. Senioři i obchodní řetězce se bouří společně. Důvod? Recyklační poplatek, který chce vláda uvalit krom jiného také na slevové letáky. Zdánlivě neškodný krok má potenciál způsobit pořádnou sociální bouři. Podle seniorů totiž jde o diskriminaci, podle řetězců zase o snahu vlády trestat ty, kdo letáky využívají. Přitom se jaksi zapomíná na to, že za letáky samozřejmě platíme celou dobu a budeme za ně platit všichni i dál. Stejně jako za onen recyklační poplatek.
Z textilu, který lidé v České republice vyhodí, se znovu použije či zrecykluje přibližně 15 procent. Tvrdí to analytička Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN) Andrea Veselá. Export použitého textilu podle ní neustále roste. Od příštího roku bude pro tuzemské obce platit povinnost třídit textilní odpady. Společnosti, které se sběrem a tříděním starého oblečení zabývají, očekávají, že naroste množství textilu, jež nenajde uplatnění. V Česku je nyní podle Veselé přibližně 10 tisíc kontejnerů na sběr textilu od soukromých či neziskových firem.
Ročně jen v pražských pouličních odpadkových koších končí téměř 45 milionů nápojových obalů. To by mohla změnit aktuálně projednávaná novela obalového zákona, která v ČR mimo jiné zavede zálohový systém na PET lahve a plechovky. Ta v dohledné době zamíří na vládu.
Povinné zálohování PET lahví rezonuje mezi politiky, výrobci nápojů, obchodníky, obcemi a veřejností. A právě k tomuto tématu se v prostorách Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konala minulý čtvrtek odborná debata, po níž následoval přímý přenos ČTK Protext.
Udržitelná budoucnost se stává stále skloňovanějším tématem. Této problematice se věnovala i soutěž Reborn design. Účastnili se jí studentky a studenti designu a architektury z českých univerzit. Odborná porota udělila ceny za ekodesign ve čtyřech kategoriích. Jejich společným tématem byl design nových výrobků z recyklovaného odpadu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes ocenil schválení půjčky 9️⃣0️⃣ miliard eur (2,2 bilionu korun) od Evropské unie jako důležitý krok pro obranu Ukrajiny i pro vztahy s EU. Kyjev podle něj pracuje na tom, aby Ukrajina získala první část půjčky už v květnu či červnu.
Rafinerie v Tuapse na jihu Ruska, kterou zasáhly ukrajinské drony, 🔥 hoří už čtyři dny. Požár způsobil silné znečištění ovzduší, z nebe padá černý déšť a vynutil si omezení pro obyvatelstvo, uvedla dnes agentura AFP s odvoláním na místní úřady. Tvůrce bojové látky novičok na facebooku varoval před masovou otravou obyvatelstva kouřem z hořící ropy a ropných látek.
Státní veterinární správa zakazuje v ČR prodávat 4️⃣4️⃣ mléčných výživ pro kojence od 12 různých výrobců z EU kvůli obsahu nebezpečného toxinu cereulidu. Obchodníci a provozovatelé, kteří mají některou z výživ na skladě, je musí neškodně odstranit nebo vrátit výrobci.
Členské státy EU dnes finálně ✅ schválily dvacátý balík sankcí proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině. Informovalo o tom kyperské předsednictví EU. Maďarsko a Slovensko již ve středu uvedly, že nebudou nová omezení blokovat, jestliže bude ruská ropa opět proudit ropovodem Družba do obou zemí.
Prezident Petr Pavel se s premiérem 👴 Andrejem Babišem (ANO) sejde 8. května ráno. Termín schůzky, na které mají hovořit o účasti na summitu NATO, sdělil dnes Babiš během tiskové konference před odletem na neformální jednání premiérů Evropské unie. Ke sporu o to, kdo bude Česko v létě reprezentovat na aliančním summitu, se Babiš blíže nevyjádřil.
Vedení energetické skupiny ČEZ ☝️ navrhlo vznik nové dceřiné společnosti, do níž chce ze současné struktury vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby. Jde o první krok k připravovanému zestátnění firmy. Společnost by si v nové dceřiné firmě ponechala 51procentní podíl, zbylou část by nabídla investorům. O návrhu bude rozhodovat červnová valná hromada podniku.
Americký výrobce elektromobilů Tesla vytvoří ve svém německém závodě do konce června 1000 nových pracovních míst. Firma chce od třetího čtvrtletí 📈 zvýšit týdenní výrobu asi o 20 procent, řekl dnes podle agentury Reuters mluvčí společnosti. Tesla má nyní ve svém závodě v obci Grünheide u Berlína zhruba 11 500 zaměstnanců.
Americká softwarová společnost Microsoft investuje do konce roku 2029 v Austrálii 2️⃣5️⃣ miliard australských dolarů (372 miliard korun). Cílem je posílit výpočetní kapacity a podpořit rozvoj umělé inteligence. Firma uvedla, že sází na rostoucí poptávku po těchto technologiích v zemi a že pro Microsoft je to největší investice, jakou kdy v Austrálii učinil.
Správa železnic a Ředitelství silnic a dálnic potřebují na pokračování staveb a nové investice shodně zhruba o deset miliard 📈 více, než mají letos. Potřeby rozpočtu SŽ na příští rok jsou zhruba 80 miliard korun, ŘSD zhruba 90 miliard. Novinářům to řekl premiér Andrej Babiš (ANO) po dnešním jednání na SŽ s šéfem organizace Tomášem Tóthem a ministrem dopravy Ivanem Bednárikem (za SPD).
Zkušenost s podvodným e-shopem má každý čtvrtý nakupující, zhruba každý sedmý už kvůli nim reálně přišel o peníze. Vyplývá to z průzkumu agentury Focus pro mBank mezi tisícovkou respondentů. Češi se podle něj v on-line prostředí cítí velmi sebejistě, ale toto sebevědomí je často ☝️ falešné. Zatímco většina věří, že ví, jak své peníze chránit, počet obětí kybernetických útoků roste.