Dalibor Martínek: Tichá dohoda Babiše s Pavlem. Turek vlastně nikoho nezajímá
Na Hradě se podávala terina z vepřového jazyka s křenem, pikantní hořčicí a perličkami stříbrných cibulek. Grilovaný candát s tymiánovou omáčkou, pyré z čočky. Jako dezert žloutkový krém s hedvábnou texturou a jemnou vanilkovou notou. Pil se Sauvignon, ročník 2023, pozdní sběr. K tomu celému jeden Turek.
Byl to velmi očekávaný oběd. Prezident s premiérem měli vyřešit Turka. Jak mnozí čekali, ani po dobrém jídle a pití se nic nezměnilo. Motoristé na Turkovi lpějí, prezident ho nechce.
Babiš se po setkání tvářil, že udělal možné nemožné, aby se Turek ministrem stal. Hodinu prý přesvědčoval prezidenta. Nepovedlo se. „Mrzí mě to, myslím, že mohl dostat šanci,“ glosoval jednání premiér po obědě, který asi nebyl moc obědem, spíš klasickým mocenským jednáním. Ví vůbec Babiš, co pil?
Výsledkem „klíčového“ jednání je, že vedením ministerstva životního prostředí je stále pověřen ministr zahraničí a předseda Motoristů Petr Macinka. Babiš bude s šéfem Motoristů jednat o dalším postupu.
Ač by se možná mohlo zdát, že jde o tvrdý střet premiéra s prezidentem, není tomu tak. Babiš Turka nominoval, aby se zavděčil Motoristům. Nechce si je úplně rozházet, potřebuje je. Že nebude Turek ministrem ho jistě nijak zvlášť netrápí. Ačkoliv před médii bude vraštit čelo.
Oběd dvou nejvyšších ústavních činitelů země dopadl podle očekávání. Andrej Babiš splnil, co slíbil, a přednesl návrh na jmenování motoristy Turka na post ministra. Prezident Petr Pavel pak také splnil, co slíbil, a Turka jmenovat nadále odmítá. S tím se rozešli. Ale příběhu tím konec není, ačkoli nám tento novoroční oběd řekl víc, než by se mohlo zdát.
Stanislav Šulc: Vydařený novoroční oběd prezidenta s premiérem. Turek má prostě smůlu
Názory
Motorista Macinka to šponuje. Cpe na ministerstvo Turka přese všechno. Nikdo vlastně netuší, proč tam má být právě Turek. Je to snad nějaké Klausovo poslední přání? „My nejsme schopni ustoupit,“ prohlásil v pondělí Turek. „Věřím, že časem pan prezident celkově změní svůj názor na mě. Doufám v to.“ Je to asi nějaká věštba, Turek ve vládě jako nějaké tajemné poselství.
Prezident Pavel může být zcela klidný. Turka prostě nejmenuje, děj se co děj. Nic mu nehrozí. Ústava mu dává obrovský prostor někoho jmenovat, nebo také nejmenovat ministrem. Buďme si jisti, že v případě Turka plně využije druhou možnost. Bez ohledu na případnou kompetenční žalobu. Ústava nemluví o čase, v kterém by měl ministra jmenovat. Mohou to tedy být třeba čtyři roky.
Pavel i Babiš mají jediný zájem. Mít korektní vztahy. Pavlovi záleží na zahraniční politice, Babiš počítá peníze. Sice se oba tváří jako soupeři, ale vlastně si chtějí vyjít vstříc. Turek ani jednoho z nich nezajímá. Například v případě muniční iniciativy vyšel Babiš Pavlovi vstříc. Jistě za to dostane od prezidenta prostor v jiných otázkách. Turek je hezký kouřový mrak této vlády, ale o něm Česko skutečně není.