Slovensko zváží možnost podání žaloby proti plánu Evropské ukončit dovoz zemního plynu z Ruska do EU. Novinářům to ve středu řekl premiér Robert Fico. Příslušnou analýzu v této záležitosti by měl Ficův kabinet projednat příští týden.
Ministři energetiky členských zemí EU návrh na postupné ukončení dovozu plynu z Ruska do evropského bloku podpořili letos v říjnu; úplný zákaz by měl být zaveden od 1. ledna 2028. Slovensko stejně jako Maďarsko tento návrh nepodpořilo.
Fico opět tvrdil, že zastavení dovozu ruského plynu poškodí Slovensko.
Slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková minulý týden uvedla, že ruský plyn se na celkových dodávkách pro největšího prodejce plynu na Slovensku SPP letos podílí pouze třetinou. Důvodem jsou omezené přepravní kapacity přes Maďarsko.
V minulosti měl plyn z Ruska hlavní podíl na celkovém dovozu plynu na Slovensko. Letošní dodávky ovlivnilo rozhodnutí Ukrajiny neprodloužit tranzit ruského plynu přes své území. Ruská společnost Gazprom následně začala dodávat plyn na Slovensko přes Turecko a další země včetně Maďarska. Ukrajina se už čtvrtým rokem brání ruské vojenské invazi.
Slovenský premiér se opět postavil proti použití zmrazených ruských aktiv v EU na pomoc Ukrajině. Státníci členských zemí EU rozhodnutí v této záležitosti odložili do prosince. Největší výhrady měla dříve Belgie, která se obávala možných právních rizik. Většina zmrazených ruských aktiv se nachází právě v Belgii.
Orbán se dohodl s Trumpem. Maďarská výjimka z energetických sankcí USA potrvá rok
Výjimka z amerických sankcí, která Maďarsku umožní nadále bez postihu odebírat ruský plyn a ropu, potrvá jeden rok. Podle agentury Reuters to v pátek uvedl činitel Bílého domu.
Nákladové nádraží Žižkov čeká zásadní proměna. Sekyra Group po dubnovém odkupu pozemků představila první návrhy dvou rezidenčních bloků nové čtvrti. Stavba by mohla začít už za dva roky.
Na mapě Prahy stále ještě existují místa, která zejí prázdnotou, třeba Nákladové nádraží Žižkov. Jde o obrovský a prázdný prostor, který je lemovaný monumentální funkcionalistickou budovou z 30. let. To se ale brzy změní. Sekyra Group, která o území usilovala téměř dvě desetiletí, získala v dubnu klíčové pozemky a teď developer představuje prvotní podobu dvou domovních bloků nové čtvrti Žižkov City.
Aby byla nová čtvrť pestrá, Sekyra Group zvolila postup, který se osvědčil už u projektu Smíchov City, kdy více autorských týmů pracuje společně. Porota vybrala čtveřici ateliérů: UNIT architekti, KLASKA LTD, edit! architects a majo architekti. Každé studio přineslo svůj styl, zkušenost a urbanistický názor.
„Cílem je vytvořit moderní městskou čtvrť, která navazuje na charakter Žižkova a přináší vysokou kvalitu života,“ říká výkonný ředitel Sekyra Group Leoš Anderle. Projekt tak staví na tradiční blokové struktuře, v Praze osvědčeném modelu, který vytváří jasné ulice, přirozené sousedství a fungující parter.
Na jedné z největších černých skládek v Praze se začíná stavět nová čtvrť
První dva bloky nabídnou přibližně tisíc bytů, každý s balkonem, lodžií nebo předzahrádkou. Do ulic budou orientovány obchody, služby a kavárny, zatímco uvnitř bloků vzniknou klidné zelené dvory určené rezidentům i místní komunitě.
A přestože se plánuje zcela nová čtvrť, srdcem území zůstává historická budova nákladového nádraží, největší dochovaná funkcionalistická stavba v Praze. Po letech hledání pro ni vzniká jasná vize: promění se v kulturně-společenské centrum, doplněné o novou nástavbu, kde mohou najít místo i městské byty.
Žižkov City má být skutečným městem, ne dopravní spojkou. Projekt proto počítá s výrazným omezením automobilové dopravy a podporou pěší a cyklistické mobility.
Příští rok se mají prostavět miliardy. Kde se Praha bude nejvíc měnit?
I v příštím roce čeká Prahu výstavba či příprava miliardových projektů. Kromě metra D, asi nejzásadnější položky z rozpočtu metropole, se chystá změna územního plánu pro Bubny Zátory. A miliardy prostaví v Praze i soukromý sektor.
Ke schválení projektu vedla i změna územního plánu, kterou pražské zastupitelstvo přijalo až letos. Součástí povinné plánovací smlouvy je závazek developera investovat 624 milionů korun do veřejné infrastruktury: od parku přes rekonstrukce přilehlých ulic až po sociální vybavenost.
Stavba nové čtvrti se rozdělí do tří etap. Začít by mohla na přelomu let 2027 a 2028, dokončení celého projektu se očekává kolem roku 2045.
V pražské Troji stojí vily těch nejbohatších Čechů. Výkladní skříní architektury je i ta nová z betonu
Na úpatí kopce v pražské Troji, v tamní ukázkové zástavbě ohraničené tramvajovou tratí, se dlouhá léta nacházela nezastavěná malá proluka. Teď tam stojí novostavba přísně minimalistické betonové vily.
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například sTomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
Související
Obří investice mění hory. Velká Úpa spouští projekt, který budil emoce
Za rok 2023 šlo na zdravotní péči v Česku 642 miliard korun. To je nejnovější údaj statistického úřadu z letošního října. Většinu platí lidé z odvodů. Bezplatná zdravotní péče, kterou má v programovém prohlášení i vznikající vláda, je chiméra. Všude se těžce platí.
Zdravotní pojišťovny vydaly v roce 2023 na zdravotní péči 467 miliard korun. Průměrné výdaje na jednoho obyvatele činily 59 tisíc korun. Tolik statistika. Jaká je praxe? Například ta, že policie začátkem listopadu provedla razii v centrále Všeobecné zdravotní pojišťovny. V největší zdravotní pojišťovně, kam míří nejvíc peněz ze zdravotního pojištění.
Policie obvinila třináct lidí, podezírá je z řady trestných činů včetně „zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, krácení daní, praní špinavých peněz, podplácení či přijetí úplatku“. Jde o stovky milionů korun.
Není to první takový případ kolem VZP, kterým se policie zabývá. Vzpomeňme na kauzu „podnikatele“ Tomáše Horáčka, který dodával služby nemocnici Bulovka. Policisté ho dopadli, a on před šesti lety za slib nižšího trestu uvedl, že při organizaci zakázek Všeobecné zdravotní pojišťovny se objevila korupce. V případu figurovaly špičky tehdy vládnoucích politických stran.
Je to pořád dokola. Nedá se říci nic jiného, než že VZP je prolezlá korupcí. Jde o toxický ústav, který místo aby proplácel péči, potýká se opakovaně s korupcí. Do jeho čela jsou dosazováni političtí nominanti.
A teď z druhé strany. V Česku je stále takzvaná bezplatná zdravotní péče. Což je eufemismus. Za všechno už se nyní u doktorů platí.
Osobní příběh, který zažil asi každý z nás. Dítě má triviální a běžný kožní problém, který vyžaduje pětiminutový zákrok. Dětský lékař doporučuje vyhledat dermatologa. Hledejte, praví. Takže google. A moře telefonátů.
„Nové pacienty nabíráme nejdříve za půl roku.“ Nebo: „Přijďte na úvodní konzultaci, ta stojí dva a půl tisíce korun. Tam se domluvíme na datu zákroku, bude to opět dva a půl tisíce.“ Nechci úvodní konzultaci. Chci pět minut doktorovy práce. Anebo, další reakce: „Dětské pacienty nebereme.“ Nebo žena na telefonu z fakultní nemocnice na Karlově náměstí, která se ani nepředstaví: „Zavolejte na jinou linku, ale až koncem týdne.“
Zákrok, který před pár desítkami let trval pár minut a byl hrazen ze zdravotního pojištění, teď nejde prakticky zajistit. Buď zaplatíte mnoho tisíc korun, nebo není čas. To je bezplatné zdravotnictví, které ročně spolkne stovky miliard korun z odvodů? A část peněz se ještě mezitím rozkrade.
Výňatek z programového prohlášení vznikající vlády: „Prioritou vlády je kvalitní, bezplatné a dostupné zdravotnictví pro všechny občany. Cílem je zkrátit čekací lhůty na vyšetření a zákroky, zajistit dostupnost léků…“ Jak se říká, papír snese všechno. Realita je však úplně jinde. Zdravotní péče v Česku je nedostupná, placená.
Doktoři jsou novodobá šlechta. Jejich průměrná mzda už přesahuje 120 tisíc korun. U lékařů ve veřejných lůžkových zařízeních činila v roce 2024 podle statistického úřadu 124 tisíc korun. Hrubá mzda se pohybuje mezi 55 a 155 tisíci korun. To jsou peníze ze zdravotních pojišťoven.
Doktorům to však nestačí. Praktikují soukromé ambulance, kde kasírují násobně více. To už je ryze komerční trh, do kterého nás všechny tlačí. A do toho ještě přicházejí lékařští odboráři. „Naléhavě požadujeme, aby úhradová vyhláška pro rok 2026 zajistila rostoucí potřeby péče a finanční prostředky na zvýšení platů a mezd o 10 procent.“
