V pražské Troji stojí vily těch nejbohatších Čechů. Výkladní skříní architektury je i ta nová z betonu
Na úpatí kopce v pražské Troji, v tamní ukázkové zástavbě ohraničené tramvajovou tratí, se dlouhá léta nacházela nezastavěná malá proluka. Teď tam stojí novostavba přísně minimalistické betonové vily.
Pražská Troja se rozkládá hned ve dvou pražských čtvrtích. Na jedné straně končí zoologickou zahradou, na straně druhé viniční usedlostí Popelářka. Svažité pozemky a fakt, že jde o záplavovou zónu, způsobily to, že se do Troji moc lidí nehrnulo. Díky výstavbě mostu do Holešovic a tunelu Blanka se i tato lokalita stala vyhledávanou. Dnes tam honosné prvorepublikové vily vlastní ti nejbohatší lidé z Česka. Jako Marek Dospiva (12. nejbohatší Čech) nebo developer Luděk Sekyra, jemuž vilu navrhla známá architektka Eva Jiřičná. Výkladní skříní tuzemské architektury je bezpochyby i přísně minimalistická vila, kterou navrhlo architektonické studio Stempel & Tesar architekti.
Investoři chtěli beton
Dům-socha, tak ji architekti Ján Stempel a Jan Jakub Tesař stojí na dlouho nezastavěném pozemku. Ten není nijak velký (cca 530 metrů čtverečních), je svažitý, a tak trochu i komplikovaný. Nachází se totiž v blízkosti tramvajové linky. „Hlavní nevýhoda místa, tedy blízkost tramvajové trati, vylučovala možnost otevřít obytné místnosti směrem na jihovýchod – ke vstupu. To nás přimělo dům z této strany zaclonit, aby byl chráněn před ruchem frekventované trati,“ vysvětlují architekti. Pomohli se přetažením zdí, díky tomu nejenom místnosti, ale i obytná část zahrady získaly požadované soukromí.
Pražská vilová čtvrť Baba patří mezi ty nejatraktivnější pražské lokality. A stejně tak vily, které tam stojí. Jedna z těch novějších je teď na prodej. 
Výjimečná vila na Babě je na prodej. Prodává ji kontroverzní podnikatel
Reality
Vila na první pohled zaujme svým tvarem, stejně jako tím, že je postavená z betonu. Ten je ve spodní části tmavý a splývá se zahradou, v horní části je světlý a téměř bílé patro se prolíná s nebem. „Beton nevyplynul z diskuse, tento materiál byl jak v exteriéru, tak v interiéru jednoznačným požadavkem a zásadní prioritou klienta,“ dodávají architekti k zakázce.
Navíc díky výborným akumulačním vlastnostem betonu a zastínění prosklených ploch předsazenými konstrukcemi panuje v domě příjemné klima v letních i zimních měsících.
Užitná plocha vily je rozumných 205 metrů čtverečních. Hlavní materiál je krom betonu březová překližka, která alespoň trochu interiér vizuálně zahřeje.
Atelier No Architects funguje na bázi propojení architektury a vizuálního umění. Jakub je architekt a publicista. Daniela je vizuální umělkyně. Za svou společnou práci získali množství ocenění, například Big See Award 2020 a 2021 na poli architektury za Montessori školku a projekt Baugruppe. Vytvářejí různé projekty pro širokou škálu klientů. Ať už jde o mini byt či velký dům. Velikost totiž podle nich nerozhoduje o kvalitě bydlení.
Velikost kvalitu bydlení neurčuje. Pohodlně žít se dá i na dvaceti metrech, říkají architekti
Reality
Petr Kolář patří k nejžádanějším českým architektům současnosti, i miliardáři na něj stojí frontu. Staví hotelové resorty, vesnice, olympijské parky i rodinné domy. Označení „architekt miliardářů” se ale brání. „Kvalitní architektura jde dělat i s útlým rozpočtem, stavíme projekty i za milion,” říká Kolář v rozhovoru pro newstream.cz.
Architekt miliardářů Kolář: Luxus není zlatý kohoutek, ale dokonalá funkčnost
Leaders
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
