Ať už jste příznivci Donalda Trumpa a Andreje Babiše, nebo jejich odpůrci, jedno se jim nemůže upřít: dělají věci jinak. Tradice pro ně nic neznamená, instituce jsou v jejich očích od toho, aby škodily, proto je lepší je zničit. Bojovat proti tomu v rámci mantinelů zákona tak zcela zjevně nemůže stačit. A i to potvrdila aktuální výstražná stávka veřejnoprávních médií, která se odehrála v mantinelech zákona.
Zaměstnanci závodu automobilky Ford v Kolíně nad Rýnem ve středu zahájili celodenní stávku, kterou protestují proti plánům na hromadné propouštění. Jedná se o první stávku v téměř stoleté historii závodu v Německu, informovala agentura DPA. Protest má trvat do čtvrtečního rána.
Odboráři Pražských služeb hrozí stávkou, pokud jim pirátská náměstkyně Prahy Komrsková odvolá jejich milovaného ředitele Patrika Romana (ano, bratra toho Martina z ČEZu). V pražské komunální politice hodně věcí velmi smrdí už teď, ani se nemusí válet odpadky na ulicích.
Je to jako přes kopírák. Nějaká profesní skupina, policajti, doktoři, učitelé, poslanci, soudci, soudní zaměstnanci, kuchařky ve školách, prostě kdokoliv placený z peněz daňových poplatníků, který má pocit, že by mu měl stát přidat, začne vyhrožovat stávkou. Nátlaková metoda od lidí, kteří možná dosud nepochopili, že za A jsou placeni z daní pracujících, a za B, že neexistuje nárok na dorovnávání inflace.
Desítky tisíc zaměstnanců automobilky Volkswagen (VW) v Německu se zapojily do výstražné stávky. Na výzvu odborového svazu IG Metall přerušili práci v devíti z deseti závodů koncernu v Německu, včetně ústředí ve Wolfsburgu či tří továren v Sasku. Odboráři protestují proti ohlášenému rozsáhlému propouštění, snižování mezd a pravděpodobnému zavírání továren automobilky v Německu. České společnosti Škoda Auto, která je součástí koncernu Volkswagen, se stávka přímo netýká.
Německý odborový svaz automobilky Volkswagen (VW) doporučí členům, aby od 1. prosince vstoupili do stávky. Zdůvodnil to tím, že vyjednávání s vedením společnosti o mzdách a o uzavření továren v zemi nepřinesla průlom. S odkazem na sdělení odborů o tom informuje agentura Reuters.
Stávkující zaměstnanci amerického výrobce letadel Boeing schválili nejnovější návrh společnosti na zvýšení mezd a ukončí více než sedmitýdenní protestní akci. Informovaly o tom světové agentury s odvoláním na odborový svaz IAM District 751. Členové odborů se vyslovili pro návrh na zvýšení platů o 38 procent během čtyř let.
Americký výrobce letadel Boeing se s odborovou centrálou IAM 751, která zastupuje přibližně 33 tisíc stávkujících zaměstnanců na západním pobřeží USA, dohodl na novém návrhu kolektivní smlouvy na příští roky. Podle návrhu by mzdy zaměstnanců v příštích čtyřech letech stouply o 35 procent. Zaměstnanci by o nové dohodě měli hlasovat ve středu. Předchozí nabídku v hlasování drtivou většinou odmítli a zahájili stávku, která ochromila výrobu.
Zaměstnanci závodů výrobce letadel Boeing na západním pobřeží USA odmítli kolektivní smlouvu o zvýšení mezd, když 96 procent z nich hlasovalo pro vstup do stávky. Ta začne o půlnoci místního času, tj. dnes v 09:00 SELČ. Informovaly o tom tiskové agentury s odvoláním na odborovou organizaci IAM 751, která zastupuje více než 33 tisíc zaměstnanců firmy. Podle Reuters půjde o první stávku pracovníků Boeingu od roku 2008.
Od ledna by se mohly změnit 📜 platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Ani žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědností práce by měl činit nejméně čtyři procenta.
Spojené státy od ledna 📈 zvýší cla na dovoz automobilů a automobilových součástek z Kanady na 50 procent. Oznámil to dnes americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Pokračuje tak v eskalaci obchodního konfliktu mezi oběma zeměmi.
Česko bude chtít využít evropské 🤑 peníze vyčleněné na další období mezi lety 2028 až 2034 například na dokončení strategické dopravní infrastruktury, zajištění energetické bezpečnosti nebo na zdravotnictví. Vláda bude chtít místo plošné podpory různých oblastí soustředit více peněz na méně priorit, uvedlo ministerstvo pro místní rozvoj.
Více než třetina z téměř 3️⃣9️⃣ tisíc nemocničních přístrojů v Česku byla pořízena před více než osmi lety. Nejčastěji jsou starší přístroje v Praze, kde je přístrojů zároveň nejvíc. Vyplývá to z dat ministerstva zdravotnictví ke konci roku 2024. S pořízením a obnovou dalších téměř 150 přístrojů souhlasila komise ministerstva zdravotnictví loni, 44 povolila letos v dubnu.
Americká společnost Anthropic má problémy s konkurenceschopností svého nejvýkonnějšího modelu Claude Fable 5 na americkém trhu. Tamní firmy totiž podle zprávy listu Financial Times čím dál častěji dávají přednost 📉 levnějším nástrojům umělé inteligence.
Tripartita souhlasila s navrhovaným 📈 růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku.
Italští celníci a finanční policie zadrželi na milánském letišti Malpensa cestujícího z Japonska kvůli ☝️ podezření, že pašuje sběratelské karty Pokémon. Uvedla to italská celní správa. Podle ní se muž snažil zatajit přepravu karet s velkou sběratelskou hodnotou, aby se vyhnul platbě cel a DPH.
Minimální měsíční mzda na Slovensku 📈 stoupne od začátku příštího roku v souladu s příslušným zákonem na 972 eur (23 440 korun). Novinářům to řekl ministr sociálních věcí Erik Tomáš, a to poté, co se na nové výši minimální mzdy nedohodli zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců. Letos nejnižší výdělek v zemi činí 915 eur (22 066 korun), v Česku to je 22 400 korun.
Kalifornský státní zástupce Rob Bonta ❌ zrušil dnešní schůzku se zástupci společnosti Paramount Skydance. Jednání se mělo týkat možného mimosoudního urovnání sporu o plánovanou akvizici společnosti Warner Bros. Discovery. Informoval o tom deník The New York Times.
Šest zemí Evropské unie chce, aby všech 27 členských států v září projednalo možnost zdanění nadměrných zisků ropných 🛢 společností, které tyto firmy zaznamenaly kvůli tomu, že Írán začal blokovat Hormuzský průliv. Německo, Španělsko, Portugalsko, Itálie, Polsko a Rakousko vyzvaly v dopise Irsko, které nyní předsedá Radě EU, aby téma zařadilo na program jednání ministrů financí EU.
Číst více