EU se poučila z energetické krize. Nyní řeší kritické suroviny

Drahé energie a tvrdá regulace nutí Agrofert hledat nové teritorium. V úvahu připadá Amerika nebo Perský záliv, investice má jít do stovek milionů eur. Místopředseda představenstva holdingu Petr Cingr říká otevřeně: pokud EU nezmění kurz, Agrofert může z Evropy odejít.

Holding Agrofert předsedy hnutí ANO a pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše uvažuje o stavbě nového závodu na výrobu čpavku mimo Evropu, a to buď v Americe, nebo na Středním východě. Důvodem jsou zejména nižší náklady na energie a emisní povolenky v těchto regionech, řekl to místopředseda představenstva holdingu Petr Cingr. Investice do nového závodu by podle něj činila stovky milionů eur. Čpavek je důležitou surovinou při výrobě hnojiv.

Aktualizováno

Zemědělský fond je připravený pozastavit dotace Agrofertu, pokud bude Babiš ve střetu zájmů, říká ředitel Dlouhý

Politika

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) je připravený pozastavit vyřizování žádostí o dotace firmám z holdingu Agrofert, pokud se vlastník holdingu předseda hnutí ANO Andrej Babiš stane premiérem a nadále bude ve střetu zájmů. Uvedl to generální ředitel SZIF Petr Dlouhý. Případné pozastavení by podle něj trvalo do doby, než by si byl SZIF jistý, že poskytnutí dotací není v rozporu se zákonem.

ČTK

Přečíst článek

Agrofert má plán B, mimo Evropu

Výrobní závod mimo Evropu holding v současné době nemá, šlo by tedy o první takový, uvedl Cingr. Stavba by podle něj trvala minimálně čtyři roky. „Aktuálně jsme ve fázi studie proveditelnosti. Podle toho, kdo dá nejlepší podmínky, tak tam bychom takovou akci realizovali,“ řekl. „My jsme se vždycky soustředili na Evropu a dneska vnímáme, že toto je asi správné řešení, je to otázka diverzifikace rizika. Jsme ale schopni v nějakém čase přemístit celou výrobu čpavku z Evropy, když nebude jiné ekonomické řešení,“ doplnil. Čpavek tvoří zhruba 20 až 45 procent obsahu hnojiva, zbytek je podle Cingra vápenec nebo jiná levná surovina.

Úprk z Evropy Agrofert odstartoval koupí terminálu v Rotterdamu 

V minulém týdnu Agrofert oznámil, že koupil za 290 milionů eur (ais sedm miliard korun) nizozemskou společnost OCI Ammonia Holding, která vlastní mimo jiné dovozní a skladovací terminál čpavku v Rotterdamu. Tato akvizice je podle Cingra prvním krokem k tomu, aby Agrofert mohl ve výrobě hnojiv dál pokračovat, stavba mimoevropského závodu může být dalším, řekl.

Babiš odmítl ve Sněmovně říct, jak vyřeší střet zájmů

Politika

Předseda ANO Andrej Babiš odmítl odpovídat na dotazy poslanců, jak před očekávaným jmenováním premiérem vyřeší budoucí střet zájmů ohledně svého holdingu Agrofert. Babiš to uvedl na závěr svého projevu při mimořádné schůzi Sněmovny, v němž zhruba půldruhé hodiny líčil své podnikání a politické působení.

ČTK

Přečíst článek

Energetická past EU

„My bychom radši, kdyby Evropa, potažmo Evropská unie, začala vnímat, že jde špatným směrem, že vytlačení tohoto průmyslu z Evropy zvýší závislost na jiných teritoriích, kde nemáme nikdy jistotu, že zůstanou naše vztahy takové, jaké jsou teď,“ uvedl Cingr. „Pokud my do roku 2032 přijdeme o všechny povolenky, kdy dneska dostáváme část povolenek zdarma, tak se výrobní cena v EU zvýší téměř na trojnásobek,“ řekl. Za energie Agrofert podle něj v současné době platí miliardy korun ročně.

Čpavek jako palivo budoucnosti

Terminál v Rotterdamu chce Agrofert využít pro dovoz levnějšího čpavku ze zahraničí. Aktuálně si holding čpavek vyrábí sám, asi desetinu prodává zákazníkům. Dalším důvodem, proč terminál koupil, je podle Cingra to, že v budoucnu plánuje čpavek prodávat jako palivo do námořních lodí.

„Do roku 2030 se v námořní dopravě s velkou pravděpodobností hraničící s jistotou stane celkem základní změna, co se týče palivové základny. Dneska námořní lodě používají těžký topný olej, některé jezdí na plyn, ale to je zlomek. Ty, co jezdí na těžký topný olej, začínají předělávat na čpavek a ten se bude tankovat samozřejmě v těch klíčových přístavech,“ řekl Cingr. Rotterdam je největší evropský přístav. Terminál čpavku má Agrofert ještě v Rouenu, byl součástí koupě divize zpracování dusíku od firmy Borealis v roce 2023.

Cingr v Agrofertu také aktuálně vede společnost Lovochemie v Lovosicích, která je největším výrobcem hnojiv v Česku. Loni se firma dostala do ztráty, která činila 20,9 milionu korun. Výsledky za letošní rok by podle Cingra neměly být horší než v roce 2024. „Zatím to vypadá, že možná skončíme na nule. Stav se nezhoršuje, ale nějak zásadně se nezlepšil,“ dodal Cingr.

Na celkových prodejích Agrofertu se hnojiva v loňském roce podílela z 24,9 procenta, předloni to bylo z 18 procent.

Holding Agrofert loni meziročně zvýšil zisk o pět miliard korun na 7,1 miliardy korun. Důvodem byl prodej mediální skupiny Mafra, firmy Londa provozující rozhlasové stanice a pardubické chemičky Synthesia. Tržby stagnovaly na 212 miliardách korun, informoval dříve holding v tiskové zprávě. Holding sdružuje více než 200 firem v Česku i v zahraničí. Zaměstnává 29 tisíc lidí, z toho v Česku zhruba 18 tisíc.

Společnost Central Group Dušana Kunovského, největší stavitel bytů v hlavním městě, odkládá zahájení výstavby všech nových projektů. Stavebnictví se totiž podle něj nezdravě přehřívá a ceny stavebních dodávek nepřiměřeně rostou.

„Toto hysterické navyšování cen stavebních prací a materiálů v poslední době zásadně zvyšuje ceny nových bytů pro kupující. Ale to nechceme. Je to přehřátí celého stavebního trhu, které je potřeba zchladit ‚mokrým hadrem na hlavu‛ a dostat do normálu. Proto nyní o rok odkládáme zahájení všech našich nových staveb, které ještě nejsou v prodeji,“ říká Kunovský.

Výstavba tisíce bytů se odsouvá

Ceny stavebních dodávek se podle Kunovského dostávají na „neakceptovatelnou“ úroveň a situaci zhoršuje nedostatek lidí, kdy na trhu chybí řemeslníci i inženýři. Pozastavení se týká asi tisíce chystaných bytů. Jedním z odložených projektů je například další etapa Parkové čtvrti na Žižkově.

Všechny už běžící stavby, které jsou v prodeji, dále pokračují. U rozběhlých výběrových řízení firma do tří měsíců rozhodne, zda tyto stavby také o rok odloží, nebo zda je pustí do výstavby.

Krok Dušana Kunovského rozladil Asociaci developerů. „Přáli bychom si, aby diskuse o podobných krocích probíhala věcně, bez hledání viníků a bez vytváření konfliktů uvnitř sektoru. Developeři, stavební firmy a města jsou partneři, a všechny strany mají stejný zájem. Aby se v České republice mohlo stavět rychleji, kvalitněji a předvídatelněji,“ reagoval Tomáš Kadeřábek, ředitel Asociace developerů.

Rozladěně reagoval i Svaz podnikatelů ve stavebnictví. „Rozhodnutí jedné firmy nevypovídá o celém stavebním trhu a určitě není v zájmu České republiky, aby se z něj stávalo politické nebo sektorové kladivo. Stavební firmy nejsou příčinou drahého bydlení ani hlavním limitem nové výstavby, uvedl Jiří Nouza, prezident svazu. 

Kunovský: Je to stejné jako v roce 2022

Současná situace je podobná té z roku 2022, kdy Central Group také o rok odložil zahájení výstavby dvou svých velkých projektů se sedmi sty byty. „Tenkrát to byl pro všechny šok a divili se, proč to děláme. Ale během tří až šesti měsíců nás celý trh následoval. A po roce zklidnění a vychladnutí stavebního trhu jsme jako první ve velkém spustili novou výstavbu,“ dodal Kunovský.

Největší rezidenční stavitel, stejně jako celý trh, nyní zažívá prodejní i stavební boom. Ve výstavbě má rekordních 3 200 bytů v osmi lokalitách Prahy. Na probíhajících stavbách spolupracuje s patnácti generálními dodavateli, kteří podle Kunovského „pochopili nutnost nabídnout investorsky akceptovatelné ceny“.

Byty za 200 tisíc za metr? A bude hůř, varuje jeden z největších brněnských developerů

Reality

Brno je pro Domoplan středem dění. Šéf Tomáš Vavřík zde rozjíždí několikafázový projekt téměř 900 bytů v Lískovci s cílem postavit skutečnou městskou čtvrť, nikoli jen další blok domů. Podle něj se ve stavebně „zamrzlém“ Brně vyplácí disciplína i dlouhý dech. Ceny v moravské metropoli už podle Vavříka překročily 200 tisíc korun za metr čtvereční a rychle se přibližují drahé Praze.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Také prodej nových bytů je v letošním roce rekordní. V Praze se prodalo za první tři čtvrtletí šest tisíc nových bytů, za celý rok se očekává prodejní rekord v rozmezí od sedmi a půl do osm tisíc bytů.

Povolování staveb je ostudné

Kvůli problémům s povolováním staveb zůstává nabídka bytů nedostatečná. Za první tři čtvrtletí byly povoleny necelé čtyři tisíce bytů. Poslední čtvrtletí přineslo nejhorší výsledek za posledních téměř deset let. „V metropoli, která má reálně přes 1,5 milionu obyvatel, bylo například za srpen povoleno jen 27 bytů. Takto nízká čísla jsou naprostou katastrofou pro budoucí rozvoj metropole i pro dostupnost bydlení,“ tvrdí Kunovský.

Výsledkem je meziroční růst cen nových bytů v Praze meziročně o deset procent, průměrná cena v metropoli dosáhla 173 tisíc korun za metr čtvereční. Další růst cen o pět až deset procent očekává společnost i v příštím roce.

Bytů přibude, levnější ale nebudou. Developeři čekají další zdražování

Reality

Více než tři čtvrtiny developerských firem plánují v příštím roce zvýšit výstavbu nových bytů. Očekávají, že zájem o vlastní bydlení bude i nadále růst. Vyplývá to z průzkumu analytické společnosti CEEC Research, do kterého se zapojilo padesát developerů působících v České republice.

nst

Přečíst článek