Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy dolarů od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, píše Bloomberg.
Několik evropských zemí už bylo vyzváno, aby se k Radě míru připojily, píše Bloomberg s odvoláním na informované zdroje. Trump už vyzval řadu světových lídrů, včetně argentinského prezidenta Javiera Mileie a kanadského premiéra Marka Carneyho, aby s ním zasedli v Radě míru pro Gazu, která by spadala do širšího rámce jeho nové Rady míru, píše Bloomberg.
Rozhodnutí v Radě míru by byla přijímána většinou hlasů, přičemž každý členský stát by měl jeden hlas. Všechna odhlasovaná rozhodnutí by však podléhala schválení předsedy. Členství států by trvalo nejdéle tři roky od vstupu charty v platnost, s možností prodloužení členství předsedou. Tříletý limit by se nevztahoval na členské státy, které přispějí více než miliardu dolarů během prvního roku od vstoupení charty v platnost.
Pokladník Trump
Finance by kontroloval Trump, což by bylo nepřijatelné pro většinu zemí, které by se mohly stát členy, uvedly zdroje Bloombergu. Šéfovi Bílého domu by rovněž náležela pravomoc vyloučit z organizace jakéhokoliv z členských států, přičemž rozhodnutí by mohla vetovat jejich dvoutřetinová většina. "Předseda vždy jmenuje svého nástupce do funkce předsedy," stojí rovněž ve stanovách.
Rada míru je podle Bloombergu v návrhu charty popsána jako "mezinárodní organizace, jejímž cílem je podporování stability, obnova spolehlivé a zákonné správy a dosažení trvalého míru v oblastech postižených či ohrožených konflikty". Organizace podle dokumentu vznikne ve chvíli, kdy chartu odsouhlasí tři státy.
V zakládající komisi Rady míru zasednou americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův zvláštní vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair, oznámil v pátek Bílý dům.
Rada míru pro Pásmo Gazy má dohlížet na plnění mírového návrhu, který loni předložil Trump a na jehož základě bylo vyhlášeno loni na podzim v Pásmu Gazy příměří. Orgán bude také dohlížet na aktivity patnáctičlenného výboru složeného z palestinských technokratů. Izrael s ustanovením tohoto výboru nesouhlasí. Podle kanceláře izraelského premiéra Benjamina Netanjahua oznámení Bílého domu o zřízení výboru v Gaze nebylo koordinováno s Izraelem a je v rozporu s izraelskou politikou.
Související
Aktualizováno
Trump v projevu pustil do OSN. Ukončil jsem sedm neukončitelných válek, prohlásil
Internet zaplavily spekulace o venezuelských miliardách v bitcoinu. Blockchain však tyto příběhy rychle vrací na zem, píše v komentáři pro Newstream odborník na kryptoměny Dušan Kmetyo.
Po lednovém únosu venezuelského prezidenta Nicoláse Madura Spojenými státy se spekuluje o důvodech této akce. V jakých rukou skončí venezuelská ropa a co se stane s tamním režimem? To jsou aspekty, které se diskutují v hlavním mediálním proudu. O čem už se v mainstreamu příliš nedočtete, jsou informace o bitcoinu, případně jiných kryptoměnách, které jsou v držení Venezuely, nebo možná přímo v rukou jejího uneseného prezidenta.
David Ondráčka: Venezuela není jen ropa a oranžový génius, ale národ v exilu
Dění ve Venezuele není jen geopolitickou mocenskou bitvou o ropu. Silně se dotýká životů konkrétních lidí v zemi i milionů těch, kteří museli před faktickou juntou Cháveze a později Madura uprchnout. Hraje se i o jejich možný návrat do této krásné země, která má obrovský potenciál a může se znovu stát rájem nejen pro své obyvatele, ale i pro cestovatele – a získávat příjmy také z turismu.
Důkazy o porušování lidských práv za vlády Nicoláse Madura jsou podloženy množstvím zpráv a vyšetřování, které dokumentují široké spektrum nekalých praktik. Tato situace vzbudila mezinárodní pozornost a iniciovala další kroky k ochraně lidských práv ve Venezuele, mezi které patřily i ekonomické sankce. USA k nim přistoupily v roce 2015 a EU postupným rozšiřováním těchto sankcí o dva roky později.
Odříznutí od bank a hledání alternativ
Mezi sankce patří i omezení přístupu země k mezinárodnímu bankovnictví, včetně přístupu k dolarovým transakcím. Venezuela se samozřejmě snažila tyto restrikce obejít (asi jako každá sankcionovaná země), a tak právě zde můžeme hledat počátek zájmu této země o kryptoměny jako nástroj pro realizaci plateb za exportovanou ropu.
Aktualizováno
Americká správa Venezuely může trvat roky, naznačuje Trump
Americký prezident Donald Trump očekává, že Spojené státy budou Venezuelu spravovat a získávat ropu z jejích rozsáhlých zásob po řadu let. Šéf Bílého domu to prohlásil v rozhovoru s deníkem The New York Times. Prozatímní vláda Venezuely podle Trumpa poskytuje Spojeným státům vše, co považují za nutné.
V roce 2018 se pokusila venezuelská vláda o zavedení státní kryptoměny Petro. Tvrdila, že jeden token Petro je krytý jedním barelem ropy ve státních rezervách. Jak už je však u režimů tohoto typu běžné, celý projekt byl netransparentní. Nebylo zřejmé, kolik tokenů této kryptoměny je emitováno, a nejasná byla i její distribuce. Nedostatek transparentnosti a mezinárodní odpor (doprovázený dalšími sankcemi) vedly k selhání projektu, který byl definitivně ukončen v roce 2024.
Kolik bitcoinů Venezuela skutečně má
V úvahách i spekulacích o obcházení sankcí se samozřejmě objevuje i bitcoin – kryptoměna nesrovnatelně transparentnější, obecně uznávaná a vzácná. Po Madurově „přesunu“ do vyšetřovací vazby v New Yorku se vyrojily spekulace o množství bitcoinu, který tato země s největší zásobou ropných ložisek na světě údajně drží.
Trump sahá po venezuelské ropě. Slibuje prospěch všem
Americký prezident Donald Trump tvrdí, že Venezuela předá USA až 50 milionů barelů sankcionované ropy. Výnosy z prodeje mají podle něj sloužit lidem obou zemí, experti ale varují před riziky.
Rozptyl těchto odhadů je až úsměvný. Pohybuje se od hodnoty bitcoinu 24 milionů dolarů, uváděných jako hodnota oficiálně uznaných 240 bitcoinů, až po 60 miliard amerických dolarů, což představuje přibližně 600 tisíc bitcoinů. Stručně řečeno, nikdo neví nic. Alespoň na první pohled. Kdo ale o bitcoinu a chování bitcoinové sítě něco ví, bude se spíše klonit k odhadům při zemi.
Pseudoanonymita bitcoinu
Historická klišé o bitcoinu vám budou asi povědomá. Je to nástroj pro anonymní nákup všeho zlého na darkwebu – odvrácené straně internetu. Možná vás ale překvapí, že bitcoin není anonymní, nýbrž pseudonymní. Co to znamená?
Jednoduše řečeno, všechny transakce uskutečněné v bitcoinové síti jsou zaznamenány a veřejně dostupné v tzv. účetní knize, kterou spíš znáte pod pojmem blockchain. Pseudonymita spočívá v tom, že vidíme všechny transakce mezi jednotlivými adresami, ale nejsou zde přímo uvedeni jejich vlastníci.
To může znít podobně jako anonymita, ale nenechte se mýlit. Spousta vlastníků adres je dnes známá – burzy, směnárny, velcí investoři, darknetové tržiště –, a tak ne všechny transakce jsou ve skutečnosti anonymní. Existují specializované analytické společnosti, jejichž byznysem je analýza proběhlých transakcí a identifikace vlastníků adres na základě dostupných indicií.
Krásným příkladem je i kauza Jiřikovský, kdy analytická platforma Arkham již druhý den po přesunu daru pro ministerstvo spravedlnosti zveřejnila zprávu o pohybu bitcoinů z adres, které dříve vyhodnotila jako adresy spojené s darkmarketem Nucleus. To jsme ještě nevěděli, o jakou akci se jedná, ale už po 24 hodinách kolovala internetem schémata znázorňující, odkud a kam se jednotlivé částky bitcoinu přesouvaly.
S ohledem na vše výše uvedené je poměrně vysoká pravděpodobnost, že k hromadění velkého množství bitcoinu venezuelskou vládou nikdy nedošlo. Bude zřejmě jen otázkou času, než se dozvíme konkrétní fakta, protože – jak bylo uvedeno – na bitcoinové transakce je vidět a dříve či později dochází k přiřazení odesilatelů a příjemců ke konkrétním převodům.
Aktualizováno
Akciové trhy těží ze zajetí Madura. Daří se ropným gigantům a zbrojařům
Akciové trhy reagují na víkendové události kolem Venezuely zatím klidně a v pozitivním duchu, výrazně zpevňují akcie zbrojařských firem. Za růstem cen akcií amerických těžebních firem Chevron a ExxonMobil stojí očekávání investorů ve změnu pravidel hry na trhu s ropou, vyplývá z vyjádření analytiků. Zlato podle nich zdražilo kvůli eskalaci geopolitického napětí až o tři procenta.
Hrozba nových amerických cel kvůli Grónsku vyvolala ostré reakce napříč Evropou. Prezident USA Donald Trump oznámil, že od února zvýší cla osmi evropským zemím, pokud Spojené státy neuzavřou dohodu o koupi arktického ostrova. Evropská unie to považuje za nepřijatelný nátlak a chystá koordinovanou odpověď.
Hrozba zvýšením cel kvůli Grónsku, se kterou v sobotu přišel americký prezident Donald Trump, je nepřijatelná. Pokud se zvýšení potvrdí, Evropa zareaguje koordinovaným způsobem, reagoval na sociální síti X francouzský prezident Emmanuel Macron. Na Trumpovo oznámení, že od 1. února zvýší osmi evropským zemím dovozní cla, reagují i další politici Evropské unie a Británie.
Aktualizováno
Grónsko, nebo cla: Trump zavede desetiprocentní clo pro osm evropských zemí
Americký prezident Donald Trump zavede cla na státy, které nepodpoří plán Spojených států převzít kontrolu nad Grónskem. Argumentuje národní bezpečností a strategickým významem ostrova. Výroky vyvolaly ostrou kritiku spojenců v NATO a obavy o budoucnost aliance.
„Žádné zastrašování ani výhrůžky nás neovlivní – ani na Ukrajině, ani v Grónsku, ani nikde jinde na světě,“ napsal Macron. Celní výhrůžky jsou podle něj v daném kontextu nepřijatelné a nemají místo. „Evropané na ně budou reagovat jednotně a koordinovaně, pokud se potvrdí,“ dodal.
„Cla by podkopala transatlantické vztahy a mohla by vyvolat nebezpečnou spirálu,“ reagovala na Trumpovu hrozbu šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen ve společném prohlášení s předsedou Evropské rady António Costa.
„Evropa zůstane jednotná, koordinovaná a odhodlaná chránit svou suverenitu,“ uvedli oba vysoce postavení unijní činitelé.
Grónsko není zlatý důl. Snadněji jde možná těžit i na Měsíci
Americký prezident Donald Trump si dělá zálusk na Grónsko i kvůli nerostnému bohatství. Pravdou však je, že dosud nikdo nenašel smysluplný způsob, jak se k cenným surovinám dostat. V cestě stojí brutální přírodní podmínky. I tak to ale Trump zkusit může. Ani k tomu nepotřebuje ostrov koupit nebo dokonce napadnout.
Britský premiér Keir Starmer prohlásil, že Spojené státy se „zcela mýlí“, když hrozí novými cly evropským zemím kvůli jejich nesouhlasu se záměrem prezidenta Trumpa koupit Grónsko.
„Uplatňování cel na spojence za účelem zajištění kolektivní bezpečnosti členů NATO je zcela mylné. Samozřejmě se tím budeme zabývat přímo s americkou administrativou,“ uvedl Starmer. Podle Británie by o budoucnosti Grónska měly rozhodnout Dánsko a Grónsko.
Trump: Cla jako tlak na prodej Grónska
Trump v sobotu oznámil, že od 1. února zvýší dovozní cla pro osm evropských států, a to do doby, než Spojené státy uzavřou dohodu o koupi Grónska od Dánska. Dodatečná desetiprocentní cla se mají vztahovat na veškeré zboží dovážené do USA z Dánska, Norska, Švédska, Francie, Německa, Británie, Nizozemska a Finska.
EU mění obchodní mapu světa. Doplatí na to farmáři?
Po 25 letech jednání vzniká největší zóna volného obchodu na světě. Historická dohoda EU s Jižní Amerikou slibuje miliardový byznys i politické zemětřesení. Evropští farmáři mluví o katastrofě.
Pokud dohoda nebude uzavřena do 1. června, Trump pohrozil zvýšením těchto dodatečných cel z deseti na 25 procent. Pro většinu exportu z EU do USA už přitom od loňského léta platí 15procentní clo.
EU chystá společnou odpověď
„Evropská unie bude vždy velmi pevně bránit mezinárodní právo, což samozřejmě začíná na území členských států EU,“ řekl Costa, který je nyní v Paraguayi, kde podepisuje obchodní dohodu s blokem Mercosur. „Prozatím koordinuji společnou reakci členských států Evropské unie,“ dodal.
V neděli se v Bruselu sejde na mimořádném jednání 27 velvyslanců členských států EU. Budou jednat o situaci kolem Grónska i o Trumpových celních hrozbách.
Průmysl varuje před dopady
Před dopady dodatečných cel varují zástupci německého automobilového průmyslu. „Náklady na tato dodatečná cla by byly pro německý i evropský průmysl enormní, zejména v této již tak náročné době,“ uvedla prezidentka svazu VDA Hildegard Müllerová.
Brusel chce vytlačit čínské technologie z kritické infrastruktury EU, varuje Financial Times
Evropská komise plánuje postupné vyloučení čínských technologií z klíčové infrastruktury Evropské unie. Opatření by se mělo dotknout například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů a míří zejména na firmy Huawei a ZTE. Informoval o tom deník Financial Times s odvoláním na své zdroje v Bruselu.
