Nejde jen o ropu. Kvůli válce v Íránu zdražuje i hliník. Průmysl situaci sleduje s obavami. Pozornost se stáčí k Číně. Pokud ta vyhodnotí, že jsou ceny tohoto průmyslového kovu příliš vysoké, může znovu zprovoznit řadu nevyužívaných hliníkáren v zemi.

Konflikt na Blízkém východě nezvyšuje pouze ceny ropy a zemního plynu, ale například i hliníku, což je kov pro globální ekonomiku zcela zásadní. Jeho cena se aktuálně pohybuje těsně pod 3400 dolarů (72 350 korun) za tunu a je blízko čtyřletého maxima.

Americko-izraelská válka proti Íránu totiž narušila globální dodávky, napsal ve středu web CNBC. Hliník je nezbytný materiál v elektronice, dopravě a stavebnictví, stejně jako v dalších odvětvích, například při výrobě solárních panelů a obalů.

Zapomeňte na futuristické slitiny. „Novým“ slibným materiálem pro vesmír je dřevo

Názory

Špičkoví technici vytvářejí nové materiály. Anebo se dokážou podívat novým pohledem na materiály dávno známé a najít pro ně úplně nečekané využití. A tak teď konstruktéři pracují na nových kosmických družicích ze dřeva. Má to řadu výhod. Třeba i tu, že až se bude družice vracet na zemský povrch, určitě shoří v atmosféře a nespadne nám na hlavu.

Josef Tuček

Přečíst článek

Skokový růst cen

Od začátku války s Íránem 28. února tříměsíční futures na hliník na Londýnské burze kovů (LME) vzrostly do čtvrtka minulého týdne až o deset procent, než část zisků odevzdaly a skončily přibližně o osm procent výše.

Faktická paralýza lodní dopravy v Hormuzském průlivu totiž vedla k významnému narušení dodávek.

Výpadky výroby zvyšují tlak

Za poslední dva týdny jde o nejvýkonnější průmyslový kov. Cena hliníku se ve středu odpoledne pohybovala na londýnské LME v blízkosti 3370 dolarů za tunu.

Bahrajnská společnost Aluminium Bahrain (Alba), která provozuje největší hliníkárnu na světě, snížila produkci o 19 procent ze své roční kapacity 1,6 milionu tun. To jen posiluje obavy z globálního nedostatku hliníku.

Šéf EGAP David Havlíček: My nabízíme lokomotivu, Korejci lokomotivu i s železnicí

Money

Ukrajina je válečnou zónou, přesto tam české firmy obchodují více než před ruskou invazí. Exportní a garanční pojišťovna (EGAP) tam už pojistila obchody za 1,7 miliardy korun – a zatím bez jediné škody. Skutečný boj ale podle jejího šéfa Davida Havlíčka přijde až při poválečné obnově, kdy evropské firmy narazí na konkurenci států, které financují nejen export, ale i infrastrukturu.

Ivana Pečinková

Přečíst článek

Cena může dál růst

Nižší zásoby a možnost dalších výpadků dodávek na Blízkém východě by mohly podle analytické společnosti CRU Group cenu hliníku zvýšit až ke 4000 dolarům za tunu.

Hlavní analytik CRU Guillaume Osouf nedávno uvedl, že cena hliníku na LME by byla nyní pravděpodobně mnohem vyšší, nebýt slabé globální poptávky po tomto kovu.

„Déletrvající konflikt pravděpodobně zásadně změní náš výhled trhu na zbytek roku, a to kvůli trvalému dopadu na globální nabídku a potenciálním negativním vlivům na poptávku,“ dodal.

Zdražení hypoték je nevyhnutelné. A už se děje

Money

Na válku v Íránu už doplácejí i české domácnosti. Zdražují jim hypotéky. Podle expertů je zvýšení úrokových sazeb hypoték v řádu desetin procentního bodu nevyhnutelné.

ČTK

Přečíst článek

Klíčem je Čína

Odpověď na otázku, jak se budou ceny dál vyvíjet, leží podle dalších analytiků v Číně. Ta je největším producentem hliníku a obvykle drží produkci omezenou na 45,5 milionu tun ročně, aby snížila emise a vyhnula se nadměrným kapacitám.

„Pokud čínská vláda usoudí, že ceny jsou příliš vysoké, může znovu zprovoznit řadu nevyužívaných hliníkáren v zemi, a svět pak bude hliníkem zaplaven,“ řekl v pořadu CNBC Europe Early Edition generální ředitel těžební společnosti ACG Metals Artem Volynets.

Investoři zatím vyčkávají

Navzdory nedávnému růstu cen na LME ani jeden z analytiků neočekává, že by se hliník stal významným aktivem pro drobné investory, jako je tomu u stříbra nebo mědi.

Volynets řekl, že by ho překvapilo, kdyby se drobní investoři více zapojili do obchodování s tímto průmyslovým kovem.

Analytik Osouf z CRU poznamenal, že objem tzv. dlouhých pozic je teď jen o něco nižší než na konci ledna, takže zapojení fondů zůstalo od začátku konfliktu omezené. Dlouhou pozicí se rozumí spekulace na další růst ceny.

Komodity loni příliš „nedivočily“. Centrální banky tak mohly jít s úroky dolů

Trhy

Komoditní trhy v roce 2024 až na pár výjimek ukázaly pouze nevýrazné výkony, které bledly ve srovnání s dalšími skupinami aktiv.

ČTK

Přečíst článek

„Zajímavé je, že investoři spekulující na pokles ceny zvýšili svou expozici o 15 000 kontraktů, což naznačuje, že větší část investorů teď sází na pokles cen,“ dodal.

Konflikt ochromil dopravu

Konflikt na Blízkém východě koncem února odstartovaly americko-izraelské útoky na Írán. Konflikt vedl mimo jiné k ochromení lodní dopravy v Hormuzském průlivu, kterým běžně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy a zemního plynu.

Cena ropy Brent se kvůli tomu přechodně vyšplhala až ke 120 dolarům za barel. Později klesla, ale v posledních dnech se opět zvyšuje a nyní je blízko 110 dolarů za barel.

Evropa dramaticky zvyšuje dovoz zbraní. Na region, kde žije jen sedm procent světové populace, připadá už třetina globálních dodávek – a nejvíce z toho těží Spojené státy.

Podle nové analýzy Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) se Evropa v letech 2021–2025 stala největším příjemcem zbraní na světě. Region absorboval 33 procent veškerého globálního dovozu, což představuje masivní, více než trojnásobný nárůst oproti předchozímu pětiletí.

Přitom v Evropě (bez zahrnutí Ruska) žije jen zhruba sedm procent světové populace. Z Evropy se tak stává svého druhu „ozbrojená bašta“: na obranu sedmi procent globální populace míří hned třetina celosvětově obchodovaných zbraní.

Lukáš Kovanda: Dluh není všechno. A možná ani to hlavní

Názory

Česko je méně zadlužené než Německo či Polsko, přesto doma propadáme skepsi. Schodek rozpočtu se stal politickým symbolem, který překrývá širší souvislosti. Německo mezitím masivně dotuje svůj průmysl. A česká debata se tváří, jako by šlo jen o číslo na konci tabulky.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Válka na Ukrajině mění pravidla hry

Tváří v tvář válce na Ukrajině a rostoucí geopolitické nejistotě zahájily evropské státy rozsáhlou modernizaci armád. Klíčovým hybatelem je ruská invaze z roku 2022 a snaha evropských členů NATO posílit svou obranyschopnost.

Hlavním vítězem této poptávky jsou Spojené státy. Jejich globální export vzrostl o 27 procent a nyní ovládají 42 procent světového trhu.

Do Evropy americké dodávky proudily ještě rychleji – jejich objem se zvýšil o 217 procent a USA se na celkovém evropském importu podílely z 48 procent.

Zbrojení nekončí

Tento trend hned tak neskončí. Evropské státy mají objednány stovky nových letounů i další moderní techniku, která bude do armád přicházet v následujících letech. Přestože objemy transferů rostou, globální hodnoty zatím nedosahují rekordních úrovní z konce studené války.

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy