Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Zásoby plynu v Česku klesly, vláda chystá plán na jejich doplnění

Plyn na trzích zdražuje
iStock
 nst
nst

České zásobníky plynu jsou po zimě naplněné jen z malé části a meziročně vykazují pokles. Vláda proto jedná s energetickými firmami o jejich včasném doplnění, zatímco ceny plynu v Evropě rostou kvůli napětí na Blízkém východě.

Stát má podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) plán, jak zajistit dostatek plynu v tuzemských zásobnících. Variant je zatím více a bude záležet na dalším vývoji konfliktu na Blízkém východě. Havlíček to dnes řekl ČTK. Zásoby plynu v ČR se meziročně snížily a jsou pod pětinou kapacit. Cena plynu pro evropský trh na začátku dnešního obchodování vzrostla až o 35 procent a dostala se nad hranici 70 eur (zhruba 1700 korun) za megawatthodinu (MWh).

Havlíček začátkem března uvedl, že stát bude jednat s energetickými firmami o brzkém naplňování zásobníků plynu pro příští topnou sezonu. Chce je motivovat k tomu, aby s doplňováním zásob firmy nečekaly na vývoj cen. Jaká konkrétní opatření stát zvažuje, zatím neuvedl.

Hliník

Další rána pro průmysl. Hliník se blíží čtyřletému maximu

Nejde jen o ropu. Kvůli válce v Íránu zdražuje i hliník. Průmysl situaci sleduje s obavami. Pozornost se stáčí k Číně. Pokud ta vyhodnotí, že jsou ceny tohoto průmyslového kovu příliš vysoké, může znovu zprovoznit řadu nevyužívaných hliníkáren v zemi.

Přečíst článek

Stav zásobníků se podle Havlíčka odvíjí od faktorů, které vláda nemůže přímo ovlivnit. „V každém případě již řešíme příští sezonu a postupně jednám s hlavními obchodníky v oblasti plynu. Můžu potvrdit, že máme scénář, jak zajistit dostatek plynu do zásobníků. Variant je více, záleží, jak se bude vyvíjet konflikt. Řešíme jak dostatek plynu, tak cenovou relaci na příští sezonu,“ řekl Havlíček.

České zásobníky plynu byly k 16. březnu podle dat serveru Energiezamene.cz spravovaného ministerstvem průmyslu a obchodu plné zhruba ze 16 procent. Celkem v nich je asi 556 milionů metrů krychlových plynu. Meziročně se zásoba snížila – ve stejném období loňského roku bylo v zásobnících přibližně 943 milionů metrů krychlových plynu a jejich naplněnost dosahovala 27 procent.

Benzinky po konfliktu v Íránu nezvyšují marže, uvádí ministerstvo

První analýza údajů od prodejců pohonných hmot neukazuje, že by čerpací stanice po začátku konfliktu v Íránu radikálně měnily své marže. Uvedlo to ministerstvo financí, které údaje o maržích od pondělí monitoruje. Podrobnější data bude mít úřad ve čtvrtek.

Přečíst článek

Zásobníky plynu v Evropské unii byly v úterý podle údajů organizace Gas Infrastructure Europe (GIE) plné z necelých 29 procent. Největší český provozovatel zásobníků plynu Gas Storage CZ uvádí, že má kapacity naplněné zhruba z 26 procent. Společnost provozuje šest podzemních zásobníků plynu s provozním objemem přes 2,7 miliardy metrů krychlových, což představuje přibližně dvouměsíční spotřebu plynu v ČR v zimních měsících.

V současnosti proudí do Česka plyn především přes Německo. Dříve dominantní dodávky z Ruska byly zastaveny na začátku roku poté, co Ukrajina ukončila tranzit ruského plynu přes své území. Česko tak nyní čerpá plyn například z Norska, LNG z terminálu v Nizozemsku nebo z Alžírska. Na dodávkách plynu z Kataru, jehož výpadek nyní hrozí kvůli eskalaci konfliktu na Blízkém východě, Česko podle analytiků přímo závislé není.

Za zdražováním plynu stojí zejména zprávy o útoku na významný závod na výrobu zkapalněného zemního plynu (LNG) v Kataru. Podle dostupných informací útok způsobil škody, situace je však nadále nepřehledná.

Související

Andrej Babiš

Babiš varuje před zdražením plynu po útoku na Írán. Trhy reagují nervózně, EU řeší dopady

Přečíst článek
Ceny pohonných hmot výrazně rostou

Lukáš Kovanda: Paliva byla v roce 2012 „dražší“ než dnes. Přesto vláda daně nesnižovala

Přečíst článek
Slovensko sjednotilo ceny benzínu a nafty

Slovensko zavádí dvojí ceny nafty. Cizinci zaplatí až o pětinu víc, stát reaguje na ropnou krizi

Přečíst článek

Evropa se přela o emisní povolenky. Střet zelených ambicí s obavami o průmysl sílí

Evropa se pře o emisní povolenky
ČTK
 nst
nst

Zatímco část Evropské unie trvá na tom, že systém emisních povolenek ETS je nedotknutelným základem klimatické politiky, Česko v čele s premiérem Andrej Babiš varuje před jeho dopady na průmysl a životní náklady. Spor, který se vyostřuje i kvůli geopolitickému napětí a drahým energiím, ukazuje hluboké rozdíly v tom, jak má Evropa zvládnout zelenou transformaci.

Napětí kolem emisních povolenek znovu odhaluje zásadní rozkol uvnitř Evropské unie. Na jedné straně stojí státy, které považují systém ETS za klíčový nástroj boje proti klimatické změně. Na straně druhé sílí hlas těch, kteří upozorňují, že jeho současná podoba může podkopávat konkurenceschopnost evropské ekonomiky.

Nový nizozemský premiér Rob Jetten dal při příchodu na summit EU jasně najevo, že rušení ETS nepřipadá v úvahu. Podle něj jde o „základní kámen“ evropské klimatické politiky, bez něhož nelze dosáhnout dekarbonizace. Spolu s dalšími státy severu a západu tak hájí kontinuitu současného přístupu, který klade důraz na dlouhodobé environmentální cíle.

Glac z PREdistribuce: Do čtyř let vyměníme v Praze čtyřicet procent elektroměrů

Když se řekne chytrý elektroměr, který každou čtvrthodinu změří spotřebu, běžný zákazník z toho asi žádnou velkou výhodu nevyčte. Přesto se jedná o klíčový předpoklad pro sdílení elektřiny a do budoucna i o nástroj, jak na elektřině ušetřit. Třeba díky řízenému přesunu spotřeby v rámci domácností a také dynamickým tarifům založeným na spotových cenách, které se podle Pavla Glace z PREdistribuce stanou důležitým trendem.  

Přečíst článek

Proti tomu se však formuje blok zemí, včetně Česka, které žádají změnu kurzu. Česká vláda se v této debatě profiluje jako jeden z nejvýraznějších kritiků. Společně s dalšími státy vyzvala Evropskou komisi vedenou Ursula von der Leyen k urychlené revizi systému emisních povolenek – ideálně už do konce května.

Premiér Babiš přitom volí ostrý slovník. Podle něj ceny povolenek „ničí evropský průmysl“ a ohrožují pracovní místa i dostupnost energií. Tento postoj zapadá do širší strategie české vlády, která se snaží zmírnit dopady zelené transformace na domácí ekonomiku. Praha proto přichází s konkrétními návrhy: zavedením cenového stropu, dočasným vyjmutím energeticky náročných odvětví či posílením tzv. rezervy tržní stability, která má tlumit výkyvy cen.

Andrej Babiš

Česko chce stopku pro emisní povolenky. Babiš míří na summit EU s návrhem změn

Česko chce na Evropské radě podpořit italský návrh pozastavit uplatňování systému emisních povolenek (EU ETS 1) týkající se energetiky, velkého průmyslu a letecké dopravy, řekl po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Chce také navrhnout cenový strop a vyjmout ze systému energeticky náročná odvětví. Evropská rada se bude konat 19. až 20. března v Bruselu.

Přečíst článek

Do debaty navíc výrazně promlouvá i geopolitická nejistota. Obavy z dopadů konfliktu v Íránu na ceny energií posilují tlak na rychlá řešení. Právě zde se ukazuje rozdíl v prioritách: zatímco Jetten a jemu blízké státy zdůrazňují nutnost držet dlouhodobý kurz směrem k bezemisní ekonomice, česká vláda klade důraz na okamžité ekonomické dopady a sociální stabilitu.

Související

Za fosilní paliva si lidé připlatí

Lukáš Kovanda: Nové občanské povolenky zdraží běžné české domácnosti život o 83 tisíc korun ročně

Přečíst článek

Slovensko omezuje prodej nafty. Chce zastavit palivovou turistiku

Slovensko omezuje prodej nafty. Chce zastavit palivovou turistiku
Profimedia
 ČTK

Nafta jen s limitem a pro cizince dráž. Slovensko přitvrdilo. Podle premiéra Roberta Fica mají nová omezení zastavit nájezdy zejména polských řidičů na slovenské čerpací stanice.

Slovenská vláda dnes nařídila na 30 dnů omezit prodej nafty a zakázala vývoz tohoto paliva do zahraničí. Rozhodla rovněž, že řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou budou platit zvláštní cenu stanovenou jako průměr ceny v Česku, Rakousku a Polsku, kde je nafta nyní shodně dražší než na Slovensku.

Opatření, které se nevztahuje na prodej benzinu, začne platit po zveřejnění vládního nařízení ve sbírce zákonů; podle premiéra Roberta Fica se tak stane ve čtvrtek.

Hliník

Další rána pro průmysl. Hliník se blíží čtyřletému maximu

Nejde jen o ropu. Kvůli válce v Íránu zdražuje i hliník. Průmysl situaci sleduje s obavami. Pozornost se stáčí k Číně. Pokud ta vyhodnotí, že jsou ceny tohoto průmyslového kovu příliš vysoké, může znovu zprovoznit řadu nevyužívaných hliníkáren v zemi.

Přečíst článek

Reakce na „palivovou turistiku“

Kabinet ke schválení uvedených omezení využil platný stav ropné nouze, který Bratislava vyhlásila v únoru po přerušení dodávek ropy ropovodem Družba přes Ukrajinu.

Podle Fica mají uvedená omezení utlumit takzvanou palivovou turistiku, když mnoho Poláků začalo jezdit tankovat na Slovensko.

Limity pro tankování

Čerpací stanice na Slovensku budou moci prodávat naftu jen do palivové nádrže vozidel a do jednoho kanystru s objemem maximálně deset litrů. Například samoobslužné čerpací stanice, které nedokážou zajistit dodržování tohoto omezení, budou muset zavřít.

Zároveň na jedno tankování bude možné koupit naftu za nanejvýš 400 eur (9790 korun), což odpovídá více než 200 litrům tohoto paliva. Omezení se nebudou vztahovat například na vozidla slovenské policie, armády či záchranných složek.

Zleva: premiér Saska-Anhaltska Sven Schulze, generální ředitel Agrofertu Petr Cingr a jednatel společnosti SKW Piesteritz Carsten Franzke

Agrofert chystá miliardové investice v Německu

Holding Agrofert plánuje v Německu investice za téměř tři miliardy korun. Peníze mají zamířit do chemie i potravinářství v Sasku-Anhaltsku, kde patří mezi významné zaměstnavatele.

Přečíst článek

Benzin zůstává bez omezení

Podle ministryně hospodářství Denisy Sakové vláda nepřistoupila k regulaci prodeje benzinu, neboť současná situace na trhu s pohonnými hmotami nebyla u tohoto paliva zneužívána.

Ceny paliv v Evropě zpravidla výrazněji stouply po začátku války na Blízkém východě na konci letošního února, po kterém prudce zdražila ropa.

Největší prodejce paliv na Slovensku, bratislavská rafinerie Slovnaft, která po lednovém přerušení dodávek ropovodem Družba začala využívat ropu ze slovenských státních rezerv, za poslední týden ovšem zopakovala, že ke změnám cen paliv bude přistupovat zdrženlivě.

Například benzin Natural 95 u čerpacích stanic Slovnaftu mimo dálnice přijde v okolí Bratislavy zpravidla na 1,539 eura (37,65 koruny) a nafta na 1,534 eura (37,53 koruny) za litr.

Od začátku války na Blízkém východě tak litr těchto paliv zdražil o zhruba pět eurocentů (1,22 koruny). Někteří jiní prodejci na Slovensku ale zvýšili ceny nafty výrazněji.

Nový šéf České pošty Miroslav Štěpán

Exšéf České pošty Štěpán skončil i na Slovensku. Ve funkci vydržel jen týdny

Krátké angažmá bez vysvětlení. Exšéf České pošty Štěpán skončil i na Slovensku.

Přečíst článek

Česko už je dražší

Například v Česku, kde ještě v únoru byly pohonné hmoty levnější než na Slovensku, průměrná cena litru nafty u čerpacích stanic už překročila hranici 42 korun a Natural se prodává za 38 korun za litr.

Opatření ke zmírnění dopadů růstu cen ropy už přijaly i další evropské země. Rakousko dočasně sníží daň z benzinu a nafty a omezí marže maloobchodních prodejců pohonných hmot.

Maďarsko se dříve rozhodlo zavést cenové stropy u benzinu a nafty pro automobily s maďarskou poznávací značkou. Česká vláda zareagovala sledováním marží prodejců pohonných hmot.

Ceny pohonných hmot mohou brzy vzrůst

Lukáš Kovanda: Benzín v Česku může zdražit až k 50 korunám za litr

Válka v Perském zálivu eskaluje. Jak fakticky, tak verbálně. Americký prezident Donald Trump včera uvedl, že Spojené státy bombardovali vojenské cíle ostrova Charg, který představuje srdce íránského ropného průmyslu. Zajišťuje 90 procent ropného exportu země. Pokud by Američané udeřili také právě na ropnou infrastrukturu ostrova, íránská ekonomika se zhroutí na roky. Ale Teherán tím pádem už nebude mít vůbec co ztratit. Proto Spojené státy zatím odolávají naléhání Izraele, který tlačí na to, aby Charg srovnali se zemí kompletně.

Přečíst článek

čerpací stanice (ilustrační foto)

Nafta v Česku zdražila o více než devět korun

Ceny pohonných hmot v Česku od konce února výrazně rostou. Nafta zdražila o více než devět korun na litr a dostala se na nejvyšší úroveň od listopadu 2022, benzin zdražil o více než čtyři koruny. Za růstem stojí napětí na Blízkém východě a omezení dopravy v Hormuzském průlivu, klíčové trase pro světové dodávky ropy.

Přečíst článek

Související

Slovensko sjednotilo ceny benzínu a nafty

Slovensko zavádí dvojí ceny nafty. Cizinci zaplatí až o pětinu víc, stát reaguje na ropnou krizi

Přečíst článek
Doporučujeme