USA už nevyvážejí demokracii, říká Svoboda. Trump, Putin a Si hrají o sféry vlivu
Spojené státy útokem ve Venezuele zkoušejí novou strategii rozšiřování svého politického vlivu v zahraničí. Už nemají zájem šířit do jiných států vlastní politické myšlení, ale spíše v nich zajišťovat potřebné prostředky či komodity. V diskusním pořadu Za pět minut dvanáct na Nově to uvedl bývalý velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský. Bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) je přesvědčen, že mezi USA, Čínou a Ruskem nastala dohoda o rozdělení sfér vlivu.
Podle Landovského Spojené státy zásahem ve Venezuele ukázaly, že jejich bezpečnostní politika neexistuje pouze na papíře, ale že reálně funguje. V praxi pak zkoušejí novou cestu, která nespoléhá na dlouhodobé obsazování zemí, jako tomu bylo v Afghánistánu nebo Iráku, kdy na sebe Američané zároveň přebírali břemeno správy země prostřednictvím okupačních sil.
USA podle něj nyní spíše zkoušejí přesným použitím síly dodat hodnověrnost své zahraniční politice. „Americkým zájmem již není šířit podobné systémy jako v USA, ale dosahovat strategických efektů, které se mohou týkat surovin či zamezení cizímu vlivu,“ dodal Landovský. Americký prezident Donald Trump pak podle něj chce například i Íránu ukázat, že je v některých případech ochoten použít sílu.
Svoboda upozornil, že Čína a Rusko proti americkému útoku protestovaly, ale pouze slovně. Spojené státy se teď podle něj pokusí v zemi politickou situaci stabilizovat a je možné, že jejich dohled nad Venezuelou bude fungovat jako určitá forma protektorátu. V současnosti USA v zemi nechtějí nové volby a dohodly se na vedení státu s bývalou viceprezidentkou Delcy Rodríguezovou. „Nechystá se teď velký politický převrat. Spojené státy to chtějí spíše stabilizovat v rukou rodiny Rodríguezových, protože bratr prezidentky je předseda parlamentu,“ dodal Svoboda.
Celá situace podle Landovského i Svobody zároveň ukazuje, že Spojené státy chtějí podobné incidenty řešit na úrovni vlastního práva, nikoli mezinárodního. Zajatý Nicolás Maduro byl převezen před americké soudy a je v americké vazbě. Podle Landovského jde o demonstraci toho, že žádný z možných nepřátel USA není chráněn před americkým právním systémem.
Odmítání zbraňové podpory Ukrajiny v boji proti ruské agresi není podle předsedy Senátu Miloš Vystrčil (ODS) snahou o mírové řešení konfliktu, ale o kapitulaci napadené země. Vystrčil to uvedl v pořadu Za pět minut dvanáct v diskusi s předsedou SPD a Sněmovny Tomio Okamura, podle něhož konflikt nemá vojenské řešení a je třeba usilovat o mír. Reagoval tak na odmítání SPD angažovat se v muniční iniciativě na pomoc Ukrajině.
Vystrčil v ostré diskuzi s Okamurou: Kdo nechce Ukrajině pomáhat zbraněmi, chce její kapitulaci
Politika
Spojené státy americké v Latinské Americe pravidelně intervenovaly už ve 20. století v období studené války. Snahou bylo omezit vliv levicových stran, které často inklinovaly k politice Sovětského svazu, a namísto toho dosazovat pravicově orientované politiky nakloněné USA. Američtí prezidenti v tomto období odkazovali také na Monroeovu doktrínu z roku 1823, podle níž evropské mocnosti nemají právo zasahovat do záležitostí nezávislých států na americkém kontinentu.
Americké útoky na území cizích států nebyly výjimkou ani ve 21. století. Po teroristických útocích na New York v roce 2001 Spojené státy provedly invazi do Afghánistánu a o dva roky později do Iráku. V roce 2014 se připojily k bojům v Sýrii proti teroristické organizaci Islámský stát a v minulém roce společně s Izraelem provedly několik útoků v Íránu.
