Vítězství demokratů v obou komorách Kongresu může podle amerického analytika Roberta Kagana změnit kalkulace Moskvy i Pekingu. Pokud Rusko a Čína dospějí k závěru, že Donald Trump je politicky oslabený a jeho éra se chýlí ke konci, mohou se v příštích dvou letech chovat agresivněji. Kagan zároveň upozorňuje, že válka s Íránem vyčerpala část klíčových amerických vojenských zásob a oslabila přítomnost USA v Asii.
V Pekingu se dnes potkali lídři dvou největších ekonomik světa. Navenek mluvili o přátelství a spolupráci, za zavřenými dveřmi ale ležela na stole tvrdá témata: cla, technologie, Tchaj-wan i Írán. Čínský prezident Si Ťin-pching označil vztahy s USA za důležité pro celý svět, zároveň však Trumpa varoval před postupem Washingtonu vůči Tchaj-wanu. Americký prezident si od návštěvy slibuje obchodní dohody a politický úspěch.
Čínské sankce proti sedmi evropským obranným firmám, mezi nimiž jsou i české společnosti Excalibur Army a Omnipol, podle Tchaj-wanu neohrozí dodávky zbraní na ostrov. Tchajwanský ministr obrany Wellington Koo dal jasně najevo, že Tchaj-pej má alternativní cesty, jak si vojenské vybavení zajistit.
Spor kolem cesty Miloše Vystrčila na Tchaj-wan odhalil víc než rozdílné názory na zahraniční politiku. Ukázal, že pravidla pro využívání vládních letadel jsou natolik elastická, že se dokážou přizpůsobit každé aktuální politické potřebě. A právě to je problém.
Vláda podle premiéra Andreje Babiše (ANO) odmítla poskytnout předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS) letoun pro druhou cestu na Tchaj-wan. Babiš to uvedl na setkání k devátému výročí internetové televize XTV, informoval server Blesk. Premiér zdůvodnil odmítnutí odlišnou vládní zahraniční politikou ve vztahu k Číně. Čína považuje Tchaj-wan za svou odštěpeneckou provincii.
Tchaj-wan vítá víkendový zásah amerických sil ve Venezuele. Podle představitelů tchaj-wanských bezpečnostních kruhů, které cituje agentura Bloomberg, zásah dokládá, že Spojené státy jsou akceschopné, ochotné použít vojenskou sílu k prosazení svých zájmů. Navíc se prý ukazuje, že americké zbraně si efektivně umí poradit se zbraňovými systémy ruské a čínské provenience, na něž se spoléhal venezuelský režim Nicoláse Madura.
Americká vláda pokračuje v prodeji zbraní Tchaj-wanu za 11,1 miliardy dolarů, přes 230,5 miliard korun. S odvoláním na tchajwanské ministerstvo obrany to napsala agentura Reuters, podle níž se jedná o největší balíček zbraní, který Spojené státy samosprávnému ostrovu dosud dodaly. Tchaj-wan čelí rostoucímu vojenskému tlaku Číny, která jej považuje za svou součást.
Napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem roste. I proto ostrovní stát urychluje budování nové protivzdušné obrany T-Dome, která byla oznámena před několika týdny. Agentura Bloomberg uvedla, že tchajwanská vláda jedná s USA o pořízení integrovaného řídicího systému IBCS od Northrop Grumman. Ten má sloužit jako „nervový systém“ T-Dome a propojit domácí i zahraniční zbraňové platformy do jednotné sítě schopné rychle reagovat na hrozby.
Americký prezident Donald Trump v pondělním telefonickém hovoru požádal japonskou premiérku Sanae Takaičiovou, aby neprovokovala Čínu v otázce svrchovanosti Tchaj-wanu a zmírnila svá slova ze začátku listopadu. S odvoláním na deník The Wall Street Journal to napsala agentura Kjódó. Takaičiová řekla, že Japonsko by v případě napadení Tchaj-wanu mohlo tomuto ostrovu přijít na pomoc.
Čínský prezident Si Ťin-pching v telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem řešil připojení Tchaj-wanu k Číně a názorové rozdíly v řešení války na Ukrajině. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na čínský státní tisk. Oba státníci se sešli naposledy v říjnu v Jižní Koreji, kde řešili příměří v obchodní válce mezi těmito dvěma největšími ekonomikami světa.
Japonská ekonomika, již oslabená americkými cly a poklesem investic do nemovitostí, čelí dalšímu úderu kvůli eskalujícímu diplomatickému napětí mezi Tokiem a Pekingem. Diplomatický rozruch vyvolala japonská premiérka Sanae Takaičiová, když začátkem měsíce zákonodárcům řekla, že případný čínský útok na Tchaj-wan by mohl ohrozit samu existenci Japonska a vyvolat jeho vojenskou reakci. Podle čínské strany šlo o hrubé vměšování do jejích vnitřních záležitostí.
