Premiér Andrej Babiš (ANO) se ve středu setká s generálním ředitelem České televize Hynkem Chudárkem kvůli vládnímu návrhu změn financování veřejnoprávních médií. Předseda vlády odmítl, že by kabinet chtěl plánovaným zrušením televizních a rozhlasových poplatků ničit veřejnoprávní média. Je naopak otevřený diskusi a bude transparentní, uvedl Babiš. S ředitelem Českého rozhlasu René Zavoralem se podle Babiše sejde vicepremiér Karel Havlíček (ANO).
ČT a ČRo dnes ve společném prohlášení vládní návrh kritizovaly. Představené úpravy podle nich zasahují do základních principů a pojistek jejich svobodného, stabilního a předvídatelného fungování. Babiš řekl, že návrh do detailu nezná, nyní ho čeká standardní připomínkové řízení. „Já mám schůzku s generálním ředitelem ČT ve středu, setkáme se, abych s ním normálně diskutoval o tom, o co nám jde,“ řekl Babiš.
Návrh, který představil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) minulý týden, převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet a zároveň jim pro příští rok ubírá 1,4 miliardy korun. Babiš vyloučil, že by novela zasahovala do obsahu veřejnoprávních médií. „Já tohle určitě nechci,“ řekl. Nyní se podle něj vyjádří k novele ministerstva a koaliční strany. „Potom to půjde na vládu a budeme se o tom bavit,“ uvedl.
Fico má opět smůlu. Pobaltské státy mu nedovolí přelet do Moskvy
Pobaltské státy opět odepírají slovenskému premiérovi Robertu Ficovi povolení k přeletu přes jejich území při zamýšlené cestě do Moskvy na oslavy sovětského vítězství ve druhé světové válce. Uvedla to agentura DPA s odvoláním na prohlášení šéfa estonské diplomacie a vyjádření samého Fica.
Opoziční kritiku, že chce vláda návrhem veřejnoprávní média zničit a ovládnout, Babiš odmítá. „Je absolutní nesmysl, abychom tady ohrožovali nějakou demokracii,“ prohlásil. Kdyby chtěl kabinet ničit veřejnoprávní média, mohl by například jít tou cestou, že by neschválil dvě zprávy o jejich hospodaření, což neudělal, zdůraznil Babiš.
S Chudárkem se chce normálně bavit, je podle něj prostor pro úspory. „Různé nesmysly, že někoho ohrožujeme, to není pravda. Není to náš zájem, určitě to nechceme. Ten návrh je podle toho, jak to dělá 17 členských států (EU),“ řekl Babiš. Kabinet podle něj bude otevřený debatě. „A myslím si, že budeme transparentní a budeme chtít o tom normálně diskutovat,“ doplnil.
Transformace bývalého nákladového nádraží patří k největším rozvojovým projektům v Praze. První etapa počítá s bytovými domy, parkem i občanskou vybaveností.
V severní části areálu bývalého Nákladového nádraží Žižkov začala výstavba první etapy nové městské čtvrti. Projekt developerských společností Penta Real Estate a Sudop Invest představuje další krok v přeměně jednoho z největších brownfieldů v širším centru Prahy.
Území, dříve využívané pro železniční logistiku, dlouhodobě zůstávalo nevyužité a tvořilo bariéru mezi jednotlivými částmi Žižkova. Jeho transformace patří mezi nejdéle připravované rozvojové projekty v Praze. Do realizační fáze se dostává až po letech změn územního plánu a vyjednávání mezi investory, městem a městskou částí.
„Pro Prahu 3 je zásadní, že se po letech příprav podařilo nastavit podmínky tak, aby na jednom z největších pražských brownfieldů mohla vyrůst plnohodnotná městská čtvrť,“ uvedl místostarosta Prahy 3 Pavel Dobeš.
Výstavba nového Žižkova za miliardy začala Petra Nehasilová / Newstream
Podle něj má území nabídnout nejen bydlení, ale i školská zařízení, zdravotní služby a kvalitní veřejný prostor. „Zhruba polovina území bude věnována veřejnému prostoru a zeleni,“ uvedl výkonný ředitel Penta Real Estate David Musil. Klíčovým prvkem má být centrální park o rozloze přes jeden hektar, který bude přístupný jak rezidentům, tak veřejnosti.
První etapa projektu Žižkov 3.0 zahrnuje čtyři bytové domy s přibližně 280 byty. Celkově zde má ve dvou fázích vzniknout zhruba 550 bytů doplněných o obchody, služby a zdravotnické zařízení. Dokončení první části je plánováno na polovinu roku 2028, investice dosahuje 2,7 miliardy korun. Celý projekt má hodnotu přibližně 5,5 miliardy korun.
Praha koupí budovu Nákladového nádraží Žižkov. Po 20 letech se začne v brownfieldu stavět
Po více než 20 letech se začne měnit jeden z největších pražských brownfieldů – Nákladové nádraží Žižkov. Už dnes by pražští radní totiž měli rozhodnout o odkupu tamní památkově chráněné budovy. Za objekt a přilehlé pozemky, kde má vzniknou tramvajová linka, má hlavní město zaplatit víc než miliardu. Informaci serveru newstream potvrdil Pavel Dobeš, místostarosta Prahy 3.
Urbanistickou koncepci připravil nizozemský ateliér Benthem Crouwel Architects ve spolupráci s českým studiem RA15, který zvítězil v mezinárodní soutěži už v roce 2019. Návrh vychází z původní struktury železničních tratí, jejichž zakřivené linie se promítají do uspořádání bloků i veřejných prostor.
„Urbanistický koncept jsme navrhli tak, že všechny budovy jsou umístěny podél zakřivených hran pozemku. Uprostřed tak vzniká velkorysý park jako nové srdce celé lokality,“ popsal architekt Pascal Cornips z ateliéru Benthem Crouwel.
Na něj navazuje bloková struktura zástavby, která podle architektů vytváří jasně definovaný veřejný prostor a zároveň otevírá rozsáhlý vnitroblok se zelení. „Cílem bylo navrhnout prostředí, které kombinuje městskou hustotu s kvalitou života,“ doplnil Radek Lampa ze studia RA15.
Proměna brownfieldu je podmíněna i rozvojem veřejné infrastruktury. V lokalitě se počítá s novými školami a školkami, zdravotnickými službami i dopravními investicemi. Důležitou roli má sehrát plánovaná tramvajová trať z Olšanské ulice, která zajistí lepší napojení na centrum města.
Součástí širší transformace je také budoucnost historické budovy nákladového nádraží, kterou získalo hlavní město Praha. Ta by se měla proměnit v kulturně-společenské centrum.
Jak se staví město od nuly. Žižkovský brownfield ukazuje budoucnost pražského urbanismu
Ulice, které dávají smysl. Aktivní parter, školy v docházkové vzdálenosti a památka jako přirozené centrum. Proměna Nákladového nádraží Žižkov není jen development. Je to test, jak má vypadat nová městská čtvrť 21. století.
Území si dělí velcí hráči. Ve hře jsou desítky miliard
Projekt Penty a SUDOP není v lokalitě osamocený. Areál Nákladového nádraží Žižkov se v posledních letech stal jedním z nejcennějších rozvojových území v Praze a postupně si ho mezi sebou rozdělilo několik velkých developerských skupin.
Vedle Penty zde připravuje rozsáhlý projekt také Sekyra Group, která v jižní části území plánuje výstavbu čtvrti Žižkov City s kapacitou přes tři tisíce bytů. Investice se má pohybovat v řádu desítek miliard korun, což z projektu činí jeden z největších rezidenčních developmentů v metropoli.
Významnou část území kontroluje i skupina Cresco Real Estate ve spolupráci s Wood & Company. Jejich projekt Yards Žižkov počítá s více než tisícovkou bytů a představuje další miliardovou investici. Do území vstoupila Cresco převzetím části projektů od společnosti Finep.
Mezi prvními, kdo v lokalitě zahájili výstavbu, patří Central Group, který zde realizuje menší rezidenční projekty. Celkově se tak na území o rozloze desítek hektarů koncentruje několik paralelních investic, jejichž souhrnný objem může v horizontu příštích let přesáhnout desítky miliard korun.
Cresco převzalo od Finepu bytový projekt na Žižkově. Postaví tam přes tisíc bytů
Projekt rezidenční výstavby na pražském brownfieldu Nákladového nádraží Žižkov mění investora, ne však ambice. Praha získá novou čtvrť. Stavět se začne letos na jaře.
Penta Real Estate dál posiluje svou pozici na pražském rezidenčním trhu. Od Českých drah koupila za zhruba 750 milionů korun pozemky v severní části areálu Nákladového nádraží Žižkov a už na přelomu roku chce spustit stavební práce.
Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.
Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.
Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.
Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
Související
Ze starého mlýna luxusní bydlení. Industriální památka u Vltavy prošla radikální proměnou
Akcie ČEZ jsou třetí nejvíce nadhodnocené v celé Evropě, soudí analytici. Do roka čekají jejich propad o 24 procent. Raději se jich rychle zbavte, radí takřka unisono.
Kombinovaný očekávaný poměr ceny a zisku na akcii ČEZ (blended forward P/E) činí nyní 19,0. To je stále nadprůměrné číslo v porovnání s průměrem srovnatelných evropských energetik, který činí 15,6.
Dále, podle konsensu analytiků je nyní ČEZ třetí nejvíce nadhodnocenou ze 410 největších burzovně obchodovaných firem Evropy. Analytici i po lednovém propadu v konsensu očekávají ve zhruba ročním horizontu pokles akcií ČEZ o dalších zhruba 24 procent. Více nadhodnocené jsou ze 410 velkých evropských firem (kategorie „mega cap“ a „large cap“), s jejichž akciemi se burzovně obchoduje, už jen dvě rumunské většinově státní energetické podniky (viz tabulka níže).
Je ovšem možné, že analytici do svých modelů nezahrnují dostatečně politické aspekty chystaného postátnění alespoň části ČEZ a hledí spíše jen na vlastní ekonomický a finanční fundament tohoto podniku.
Nicméně i tak takřka všichni analytici doporučují se akcií ČEZ rychle zbavovat. Pokles jejich ceny pod psychologickou úroveň 1000 korun očekávají ve zhruba ročním horizontu analytici UBS, Morgan Stanley, Citi či Wood & Company. Prodávat akcie ČEZ nyní radí ale i analytici Komerční banky a Erste Bank.
