Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Propad, ale stále špička: ČEZ je třetí nejvíc nadhodnocenou firmou v Evropě

ČEZ
ČTK
Lukáš Kovanda

Akcie ČEZ se v tomto týdnu pořádně zatřásly. Po úterním propadu o více než 11 procent, nejvýraznějším jednodenním poklesu od temného období vrcholící světové finanční krize, konkrétně od 24. října 2008 (když pomineme naprosto specifický den 29. června 2023, kdy se poprvé akcie ČEZ obchodovaly bez nároku na historicky rekordní dividendu za rok 2022), ve čtvrtek přidaly přes 5 procent.

Celý týden ale zakončily propadem o 10,1 procenta. To je poměrně výjimečná věc, protože od začátku tohoto milénia se jedná teprve o osmnáctý týden, kdy se propadly dvouciferně. A to přitom nyní nelze takový pokles vysvětlit světovou finanční krizí jako v letech 2008 a 2009, ani pandemií covidu jako v roce 2020, a ani energetickou krizí po invazi Ruska na Ukrajinu jako roku 2022, a konečně ani prvním obchodováním bez nároku na dividendu.  

Jak si tedy stojí právě nyní? Jsou podhodnocené?

Michal Strnad, majitel skupiny CSG

Strnad je nejbohatší Čech. A třetí nejbohatší třicátník na světě

Ještě ráno byl „jen“ jedním z nejbohatších. Po burzovní premiéře CSG má Michal Strnad nad dosavadní vládkyní žebříčku Renátou Kellnerovou náskok, jaký Česko nepamatuje. Hodnota Strnadova majetku během pár hodin vystřelila o stovky miliard.

Přečíst článek

Z hlediska srovnání s dalšími relevantními evropskými energetikami platí, že podhodnocené ani po úterním „výplachu“ nejsou. Naopak, tíhnou k nadhodnocení, které ještě umocnil zmíněný čtvrteční více než pětiprocentní vzestup, byť částečně ovlivněný obecně pozitivní náladou nejen na evropských burzách.

Pokud vezmeme v potaz poměrový ukazatel hodnoty podniku k jeho hrubému provoznímu zisku, resp. vážený průměr nejbližších vyhlížených hodnot tohoto ukazatele (BF EV/EBITDA), pak je ČEZ zhruba na průměru srovnatelných evropských energetik. Seznam těchto energetik je níže:

V letech 2022 až 2024 byl ukazatel BF EV/EBITDA v případě ČEZ znatelně pod průměrem evropských energetik, ale to už teď neplatí. Viz graf Bloombergu níže (ČEZ je bíle, průměr relevantních evropských energetik oranžově).

Hodnota daného ukazatele činí v případě ČEZ 7,8, přičemž průměr evropských energetik (bez zahrnutí ČEZ) odpovídá 8,2. To je poměrně zanedbatelný rozdíl, který nevypovídá o jakkoli výraznějším podhodnocení akcií ČEZ z hlediska daného ukazatele. Navíc, nelze čekat, že se relativní postavení ČEZ z hlediska tohoto ukazatele výrazněji změní kvůli loňskému ukončení uvalování daně z neočekávaných zisků. Ukazatel BF EV/EBITDA totiž se své samé definice představuje pohled do budoucna, tedy do doby už bez uvalované daně z neočekávaných zisků. To vystihují písmena „BF“ v jeho označení, jež znamenají, že poměrový ukazatel hodnoty podniku (EV) k jeho hrubému provoznímu zisku (EBITDA) je vyjádřen coby „blended forward“, tedy že jde o vážený průměr – čili jakýsi mix (proto „blended“) – jeho hodnot vyhlížených v nejbližších dvou letech (odtud „forward“). V letošním roce má ukazatel EV/EBITDA činit podle odhadu, jejž udává Bloomberg, 7,78. Navíc, daný ukazatel v případě ČEZ sice za průměrem evropských energetik zaostával v letech 2022 až 2024, ale loni už s ním prakticky „splýval“ – i když daň z neočekávaných zisků byla na domácí energetickou jedničku stále uplatňována.     

Vyjdeme-li z dalšího relevantního poměrového ukazatele, udávajícího poměr tržní ceny akcie k zisku na akcii, resp. opět z váženého průměru nejbližších vyhlížených hodnot tohoto poměru (BF P/E), pak je ČEZ dokonce výrazně nad průměrem srovnatelných evropských energetik. Jeho „náskok“ nad nimi se přitom v uplynulých dvou letech citelně zvýšil. Viz graf níže (opět, ČEZ je bíle, průměr evropských energetik oranžově).

Hodnota daného ukazatele je v případě ČEZ 20,1, zatímco v případě průměru evropských energetik 14,5. V letošním roce – tedy, opět, již bez uvalované daně z neočekávaných zisků – má být dle odhadu, jak jej zachycuje Bloomberg, hodnota P/E společnosti ČEZ 19,9. Zůstane tedy nadále výrazně nad průměrem ocenění evropských energetik.

Sečteno, podtrženo, akcie ČEZ jsou i po mohutném propadu z tohoto úterý a celého obchodního týdne stále spíše nadhodnocené, vyjdeme-li z uvedených dvou klíčových ukazatelů a ze srovnání s dalšími evropskými energetikami.

Macron jako neplacený influencer přihrál výrobci brýlí stamiliony

Francouzský prezident Emmanuel Macron si v Davosu nechtíc střihl roli módního influencera. Sluneční brýle ve stylu amerického snímku Top Gun, které měly zakrýt jeho zdravotní indispozici, se rychle vyprodaly. A akcie jejich výrobce vystřelily o desítky procent.

Přečíst článek

Navíc, podle konsensu českých i zahraničních analytiků je ČEZ stále i po propadu z tohoto týdne třetí nejvíce nadhodnocenou firmou ze 407 největších evropských burzovně obchodovaných společností. Analytici předpokládají, že za rok touto dobou budou akcie ČEZ o 26,4 procenta níže než včera (viz tabulka níže). Ještě větší propad už z více než čtyř stovek největších evropských firem analytici prognózují jen německému výrobci autodílů a průmyslových komponent Schäffler a švédské zbrojovce a výrobci letadel Saab. A zatímco včera akcie ČEZ uzavřely na ceně 1202 korun za kus, za rok touto dobou podle analytiků níže uvedených domácích i zahraničních bank mají být vesměs levnější, někdy i opravdu citelně:

  • Erste Bank – 1104 Kč
  • Fio Banka – 1044 Kč
  • J&T Banka – 1020 Kč
  • Komerční banka – 923 Kč
  • Citi – 790 Kč
  • Morgan Stanley – 880 Kč
  • UBS – 600 Kč

Související

ČEZ, sídlo

Akcie ČEZ se dál hroutí. Podnik během týdne přišel o takřka 100 miliard své hodnoty

Přečíst článek

Spor o letouny L-159 je umělý, říká Babiš. Pavel už podle něj vede kampaň

Andrej Babiš
ČTK
 ČTK

Premiér Andrej Babiš (ANO) pokládá rozmíšky kolem možnosti poskytnout čtveřici bojových letounů L-159 Ukrajině za umělý problém. Na sněmu hnutí ANO v Praze ministerský předseda řekl, že nechce dávat energii na spory. Prezident Petr Pavel už podle Babiše vede volební kampaň.

„Chápu, že pan prezident je už v kampani. Nechci čerpat energii na nějaké spory. Chci čerpat energii pro plnění našeho programu,“ řekl Babiš. Diskuse ohledně možnosti poskytnout Ukrajině několik menších letounů pro obranu proti ruským dronům začala minulý týden, když tuto možnost Pavel zmínil při návštěvě napadené země.

Diskuse ohledně možnosti poskytnout Ukrajině několik menších letounů pro obranu proti ruským dronům začala minulý týden, když tuto možnost Pavel zmínil při návštěvě napadené země. Koalice tento týden podpořila stanovisko ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD), podle kterého armáda letouny potřebuje a Česko je Ukrajině prodat nemůže. Zůna odkazoval na stanovisko armády.

Aero L-159 ČTK

Výsostně politické rozhodnutí

Náčelník generálního štábu Karel Řehka ale v pátek novinářům řekl, že armáda byla připravena letouny pro Ukrajinu vyčlenit. Na stanovisko armády opakovaně poukazoval i Pavel, podle něhož by dodávka čtyř L-159 nijak nenarušila obranyschopnost republiky. Řehka současně zdůraznil, že dodání vojenské techniky na Ukrajinu je výsostně politické rozhodnutí.

Armáda v aktuálním stanovisku podle Řehky uvedla, že přestože letouny nejsou nepotřebné, jejich darování by neohrozilo bezpečnost České republiky. Babiš poukazoval na to, že současný ministr obrany i jeho předchůdkyně Jana Černochová (ODS) opakovaně říkali, že letadla armáda potřebuje.

Česká armáda má nyní 24 letounů L-159, z toho 16 bojových a osm cvičných strojů. Ministerstvo obrany rozhodlo o modernizaci osmi letadel L-159 za 1,7 miliardy korun, a to postupně od letošního roku do roku 2029.

Prezident Petr Pavel

Prezident Pavel brzdí vstup Česka do Trumpovy Rady míru. Neznáme cíle ani pravidla, říká

Pozvánka do nové Rady míru, kterou ustavil americký prezident Donald Trump, zůstává otevřená. Prezident Petr Pavel i vláda upozorňují, že bez jasného mandátu, pravomocí a vztahu k OSN nelze o členství rozhodnout. Ministerstvo zahraničí chystá analýzu pro pondělní jednání koalice.

Přečíst článek

Související

Z chátrající ruiny průmyslové impérium. Jak historická továrna pod Tatrami získala hodnotu milionů

Pradiareň Kežmarok
Jakub Čaprnka, užito se svolením
Petra Nehasilová

Zchátralá pradiáreň v Kežmarku dostává nový život. Z národní kulturní památky se stává moderní výrobní i veřejný areál, který propojuje industriální dědictví s budoucností města.

Areál bývalé pradiárny v Kežmarku založil v roce 1860 podnikatel Karol Wein. Ve své době patřil k technologicky nejvyspělejším továrnám v tehdejším Uhersku a sehrál klíčovou roli v rozvoji textilního průmyslu pod Tatrami. Výroba zde probíhala nepřetržitě až do roku 1946, později závod fungoval pod názvem Tatraľan a zaměstnával skoro 2 500 lidí.

Po roce 1989 však přišel útlum. Výroba se zastavila a rozsáhlý industriální areál začal chátrat. Přesto si hlavní výrobní objekt uchoval výjimečnou architektonickou hodnotu. Natolik, že byl prohlášen za národní kulturní památku.

Areál na hraně zániku: technická a statická výzva

Když se areál dostal do rukou nového investora, společnosti Karloff, byl jeho stav kritický. Pod budovou protéká potok, část objektu stojí na dřevěných pilotách a dlouhodobá vlhkost způsobila rozsáhlé statické poruchy. Rekonstrukce proto znamenala nejen architektonickou, ale především technickou výzvu.

V roce 2019 vyhlásil investor architektonickou soutěž. Cíl byl jasný. Vytvořit moderní výrobní a administrativní zázemí pro prémiového výrobce alkoholu Tatratea a zároveň otevřít historický areál městu. „Nevnímali jsme pradiáreň jen jako výrobní objekt, ale jako místo s potenciálem stát se urbánním uzlem celé lokality,“ vysvětlují architekti Rado Buzinkay a Andrej Ferenčík z ateliréru Beef Architekti. Spolu s Lukášem Valenčinem jako spoluautorem pracovali s myšlenkou, že i industriální areál na okraji města se může stát novým veřejným a společenským centrem. 

Součástí jejich návrhu je proto veřejný prostor, který propojuje jednotlivé části areálu a zpřístupňuje historickou budovu obyvatelům i návštěvníkům. V nových přístavbách vznikne kavárna, podniková prodejna i muzeum věnované historii zpracování lnu.

Mrakodrap Eurovea Tower v Bratislavě

Bratislava překvapila nejen Evropu. Z rafinerie a skladů vyrostla čtvrť, kterou obdivují až v Americe

Město, kde se dříve nacházely kontaminované brownfieldy, dnes plní mrakodrapy, bulváry a nové parky. A další stavby míří až ke 200 metrům. Proč je Bratislava ve výškové výstavbě tam, kde Praha ani nezačala?

Přečíst článek

Rekonstrukce v etapách: výroba, administrativa i ubytování

Projekt je rozdělen do dvou etap. První fáze, dokončená v roce 2024, se soustředila na rekonstrukci původní památkově chráněné budovy. Ta dnes slouží výrobě, administrativě, degustačním prostorům i ubytování pro hosty. Druhá fáze, plánovaná na roky 2025–2026, rozšíří areál o nové funkce a veřejný prostor. Celková užitná plocha projektu dosahuje 4 622 metrů čtverečních, plocha pozemku přesahuje 12 tisíc metrů čtverečních.

Architekti se rozhodli odstranit pozdější přístavby, zejména bývalou kotelnu, které narušovaly původní hmotu objektu. Jedna přístavba zůstala zachována z provozních důvodů, vizuálně je však jasně oddělena od historické části.

Architekt Kamil Mrva

Architekt Kamil Mrva: V Praze, Brně a pár velkých městech už architektura dýchá

Jeho ateliér působí převážně v Moravskoslezském kraji. Staví rodinné domy, rekonstruuje a revitalizuje brownfieldy. Architekt Kamil Mrva. Loni mu vyšla kniha, ve filmu objíždí v Porsche 911 svoje realizace. Snímek se jmenuje Muž, který sázel domy. A není to nijak nadnesené. Kamil Mrva má se svým ateliérem na kontě pětistovku menších i větších projektů. Většina z nich pak stojí v Moravskoslezském kraji.

Přečíst článek

Materiálové řešení je záměrně střídmé. Odhalená původní konstrukce s litinovými sloupy, terakotové dlažby a světlé omítky podtrhují  autenticita industriální architektury. Zachovány zůstaly i detaily, jako litinové výztuže s motivem lněného květu nebo cihlový komín, který se v budoucnu promění ve vyhlídku s panoramatem Tater.

Jednou z největších výzev bylo splnění přísných požárních a bezpečnostních požadavků spojených s výrobou a skladováním lihu. Technická řešení byla navržena tak, aby co nejméně zasahovala do vizuální podoby interiérů. Původní zdivo, klenby i litinové sloupy zůstaly přiznané, nové prvky, zábradlí, svítidla či podlahy, jsou jednoduché, funkční a architektonicky zdrženlivé.

Brownfield v Brně se promění v moderní čtvrť.

Brno jede. Zchátralé průmyslové areály mění na moderní čtvrti, i Praha by mohla závidět

I brněnské brownfieldy se postupně mění. Letos se začne stavět hned vedle Cejlu nebo vedle tamního hlavního nádraží. Jak se někdejší průmyslové areály promění?

Přečíst článek

Architekt Ladislav Lábus

Architekt Lábus: Těžší je stavět za hodně peněž než za málo

Jeden z nejuznávanějších českých architektů, Ladislav Lábus, získal Národní cenu za architekturu, Grand Prix, za bytový dům s galerií na Malé Straně. Stavět v centru Prahy podle něj znamená pracovat pod tlakem omezení, památkářů i veřejnosti. Právě v tom nachází výzvu. V rozhovoru mluví o tom, jak se česká architektura proměnila, proč se obyčejnost z domů vytrácí a proč dnešní trh s bydlením ztrácí smysl.

Přečíst článek

Brno roste. A Praha hledá směr

Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.

Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.

Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.

Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.

A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.

Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.

Související

Apartmánový dům Lebenski stojí osamoceně na okraji horského lesního pásma, za kterým se majestátně tyčí štíty Vysokých Tater.

V Tatrách se téměř nestaví. Z ruin socialistického hotelu vznikla nová horská dominanta

Přečíst článek
Doporučujeme