Jak se staví město od nuly. Žižkovský brownfield ukazuje budoucnost pražského urbanismu
Ulice, které dávají smysl. Aktivní parter, školy v docházkové vzdálenosti a památka jako přirozené centrum. Proměna Nákladového nádraží Žižkov není jen development. Je to test, jak má vypadat nová městská čtvrť 21. století.
Ještě donedávna šlo o jedno z největších prázdných míst v širším centru Prahy. Třicetihektarový areál bývalého Nákladového nádraží Žižkov, brownfield lemovaný monumentální funkcionalistickou budovou z 30. let, postupně vstupuje do éry postupné, ale zásadní proměny. Území, které po desetiletí čekalo na nové využití, se má v příštích dvou dekádách proměnit v plnohodnotnou městskou čtvrť pro až dvacet tisíc obyvatel.
Transformace patří k největším urbanistickým projektům současné Prahy, srovnatelným s rozvojem Smíchova, Rohanského ostrova či Bubnů-Zátor. Nejde přitom o jeden developerský záměr, ale o koordinovanou přestavbu celého území, na níž se podílí město i několik realitních skupin na trhu.
Nákladové nádraží Žižkov čeká zásadní proměna. Sekyra Group po dubnovém odkupu pozemků představila první návrhy dvou rezidenčních bloků nové čtvrti. Stavba by mohla začít už za dva roky.
Velká přeměna Žižkova začíná. Sekyra ukázal, jak budou vypadat první domy nové čtvrti
Reality
Město krátkých vzdáleností
Urbanistická koncepce vychází z tradiční pražské blokové struktury. Nová čtvrť má navázat na historický charakter Žižkova s jasně definovanými ulicemi, aktivním parterem a důrazem na veřejný prostor. V přízemích domů vzniknou obchody, služby a gastronomie, zatímco vnitrobloky nabídnou rezidenční zeleň a komunitní dvory.
Důležitým principem je omezení automobilové dopravy. Projekt počítá s podporou pěší a cyklistické mobility i s kapacitní veřejnou dopravou. Klíčovou roli má sehrát nová tramvajová trať vedoucí od Olšanské přes území nádraží směrem na Jarov, která zajistí obslužnost budoucí čtvrti.
Historická budova v rukou města
Zásadním prvkem celé transformace je samotná budova Nákladového nádraží Žižkov, největší dochovaná funkcionalistická stavba v Praze. Právě její budoucnost byla dlouho jedním z nejdiskutovanějších témat.
Objekt dnes patří hlavnímu městu Praze, což je pro další rozvoj území klíčové. Veřejný vlastník tak může určovat jeho využití ve prospěch širšího městského zájmu, nikoli pouze komerčního developmentu.
Po více než 20 letech se začne měnit jeden z největších pražských brownfieldů – Nákladové nádraží Žižkov. Už dnes by pražští radní totiž měli rozhodnout o odkupu tamní památkově chráněné budovy. Za objekt a přilehlé pozemky, kde má vzniknou tramvajová linka, má hlavní město zaplatit víc než miliardu. Informaci serveru newstream potvrdil Pavel Dobeš, místostarosta Prahy 3.
Praha koupí budovu Nákladového nádraží Žižkov. Po 20 letech se začne v brownfieldu stavět
Reality
Plán počítá s proměnou budovy v multifunkční kulturně-společenské centrum doplněné o veřejné služby. Uvažuje se o galerijních a výstavních prostorech, komunitních funkcích i vzdělávání. V části objektu nebo jeho nástavbě by mohly vzniknout také městské byty. V bezprostředním okolí se připravuje škola a další občanská vybavenost.
Desítky miliard soukromých investic
Na rozvoji území se podílí několik developerských skupin, které zde postupně získaly pozemky od Českých drah i dalších vlastníků.
Sekyra Group připravuje rozsáhlou část projektu pod názvem Žižkov City a plánuje zde tisíce bytů v několika etapách. První bloky navrhují studia UNIT architekti, KLASKA LTD, edit! architects a majo architekti, která pracují s důrazem na kvalitní veřejný prostor a pestrý parter.
Na místě bývalého Transgasu vznikne Vinohradská 8. Projekt za 3,5 miliardy od Penty a PSN má ambici proměnit toto místo v živý městský blok s byty, kancelářemi a obchody.
Nový symbol Vinohrad? Projekt za 3,5 miliardy nahradí zbouraný Transgas
Reality
Penta Real Estate vlastní severní část areálu, kde plánuje výstavbu zhruba 530 bytů při zachování vysokého podílu zeleně. Central Group už v lokalitě realizuje rezidenční projekty s kapacitou několika tisíc bytů. Další tisícovku bytů připravuje projekt Yards Žižkov developera Cresco Real Estate ve spolupráci s investiční skupinou Wood & Company.
Celkové investice do území půjdou do desítek miliard korun. Součástí dohod s městem jsou i takzvané kontribuce, finanční příspěvky developerů na veřejnou infrastrukturu, které mají dosáhnout zhruba 1,5 miliardy korun.
Školy, parky i zdravotnictví
Vedle bydlení vznikne kompletní občanská vybavenost: mateřské a základní školy, zdravotnická zařízení, sportoviště i rozsáhlé parky. Centrální zelená osa má navázat na okolní rekreační lokality včetně Vítkova a Parukářky.
Podle urbanistických studií zde v budoucnu může žít 15 až 20 tisíc obyvatel, což odpovídá menšímu městu.
Na pražském Žižkově vyroste nová čtvrť za 11,5 miliardy korun. Více než tisícovku bytů na brownfieldu Nákladového nádraží Žižkov postaví developerská skupina Cresco Real Estate ve spolupráci s investiční skupinou Wood & Company. 
Slovenský developer postaví na pražském Žižkově tisícovku bytů
Reality
Výstavba bude probíhat postupně v několika etapách. Zahájení hlavních stavebních prací se očekává na přelomu let 2027 a 2028, úplné dokončení celé čtvrti pak kolem roku 2045.
Historie místa: logistické srdce první republiky
Kořeny areálu sahají do období prudkého průmyslového rozvoje Prahy na přelomu 19. a 20. století, kdy přestávaly kapacitně stačit menší nákladové stanice v centru města. Rozhodnutí vybudovat moderní překladiště padlo ve 20. letech a stavba probíhala v letech 1934 až 1937 podle návrhu architektů Karla Caivase, Vladimíra Weissse a Adolfa Benše.
Vznikl unikátní funkcionalistický komplex, který patřil k nejmodernějším logistickým uzlům ve střední Evropě. Dominantní tříkřídlá budova s délkou přes 300 metrů umožňovala přímou manipulaci se zbožím mezi železnicí a silniční dopravou. Součástí byly rozsáhlé kolejiště, sklady i technické zázemí.
Nádraží sloužilo především pro zásobování Prahy potravinami, textilem či průmyslovým zbožím. Svou roli hrálo i během druhé světové války a v poválečném období, kdy bylo klíčovým logistickým bodem socialistického hospodářství.
Pražští radní schválili urbanistickou studii, podle které má v budoucnu vzniknout nová čtvrť v areálu Nákladového nádraží Žižkov. Rozhodli také o přípravě architektonických soutěží na základní školu v budově nádraží a na veřejná prostranství včetně velkého parku. Schválili i studii Jarovské třídy, která má propojit novou zástavbu s budoucím městským okruhem.
Jak bude vypadat nová čtvrť na Žižkově? Napoví studie
Reality
Po roce 1989 však význam areálu rychle klesal. Logistika se přesouvala na okraj města a modernější terminály. Provoz byl postupně utlumován, až byl v roce 2002 definitivně ukončen.
Následovala léta chátrání, sporů o budoucí využití i diskusí o demolici versus památkové ochraně. Funkcionalistická budova byla nakonec prohlášena kulturní památkou, což zásadně ovlivnilo další plánování.
Původní projekt Central Group na Žižkově obsahoval věže tři, setkal se ale s nesouhlasem vedení Prahy. Architektka Eva Jiřičná ho tedy musela spolu se svým týmem přepracovat. Trvalo to pět let a místo tří budov bude mít rozvojové území kolem někdejšího „Mordoru“ v centru věž jen jednu. Vysoká bude 80 metrů. „Samozřejmě chápu, že úkolem památkářů je ochraňovat historii města. Na druhou stranu ale neinformovanost a mnohdy i přílišná konzervativnost jsou zbytečnou překážkou dalšího rozvoje,“ říká světoznámá architektka.
Eva Jiřičná: Věž vysoká 80 metrů je prcek. Konzervativní přístup brzdí vývoj Prahy
Reality
Na pětihektarovém brownfieldu ve Vysočanech začíná vznikat nová pražská čtvrť Dvory Vysočany. Projekt za několik miliard korun navrhli urbanisté, kteří stáli u proměny Kodaně, a architekti ocenění Českou cenou za architekturu. První etapa má být dokončena v roce 2029 a nabídne byty od 5,6 milionu korun.
Vysočany čeká obří transformace. Slovenský developer v nové čtvrti podle Gehla prostaví miliardy
Reality
Brno roste. A Praha hledá směr
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
