Kuřáci v Česku utratí za nikotinové výrobky téměř 90 miliard korun ročně. Přestože část z nich v posledních letech přešla ke zdánlivě levnějším alternativám, daňové změny od roku 2026 tuto výhodu rychle mažou. Mezinárodní srovnání navíc ukazuje, že cigarety patří v Česku k nejhůře dostupným v regionu – ať už podle cen potravin, nebo podle mezd.
V České republice tvoří kuřáci zhruba dvacet dva procent populace a za nikotinové výrobky ročně utratí bezmála 90 miliard korun. Pod tlakem rostoucích cen proto stále častěji hledají levnější cesty k nikotinu.
Alternativy rostly hlavně díky ceně
Zatímco klasické cigarety nadále dominují a generují přibližně sedmdesát dvě procenta tržeb celého trhu, jejich pozice postupně oslabuje. Alternativy, zejména zahřívaný tabák, elektronické cigarety a nikotinové sáčky, si už ukously zhruba pětinu trhu. Pro část spotřebitelů přitom nešlo ani tak o změnu životního stylu, jako spíše o finanční kalkulaci. Přechod z klasických cigaret na alternativy mohl znamenat úsporu v řádu tisíců korun ročně.
Daňový šroub se utahuje napříč celým trhem
Tato cenová výhoda však v roce 2026 rychle mizí. Stát, který už v roce 2024 inkasoval na spotřební dani z tabákových výrobků přes 53 miliard korun, od 1. ledna 2026 výrazně zpřísňuje daňový režim napříč celým nikotinovým trhem. U klasických cigaret se spotřební daň zvýší o pět procent a stejným tempem poroste i v roce 2027. U zahřívaného tabáku je tempo přísnější – sazby se v letech 2026 i 2027 zvýší o patnáct procent ročně. Nejprudší zásah pak dopadne na nově zdaněné substituty, jako jsou náplně do elektronických cigaret či nikotinové sáčky. V roce 2026 zde sazba vyskočí o padesát procent a s dalším nárůstem je nutné počítat i v následujícím roce. Cenová arbitráž, na níž alternativy část své popularity postavily, se tak výrazně ztenčuje.
Krabička versus vejce: Česko patří k dražším
Zajímavý kontext k otázce, jak drahé cigarety ve skutečnosti jsou, nabízí mezinárodní srovnání založené na tzv. Marlboro indexech Vídeňského institutu pro mezinárodní ekonomická studia (wiiw). Ty převádějí cenu krabičky cigaret do každodenních měřítek. Podle posledních dostupných dat za roky 2023–2024 odpovídá v Česku jedna krabička Marlboro zhruba 2,3 balení vajec. Na Slovensku, v Polsku či Rakousku kuřák „obětuje“ přibližně jedno a půl balení, zatímco v Německu je poměr podobný jako u nás, kolem 2,4 balení. Přestože se konkrétní cenové relace v čase mění, základní obrázek zůstává stabilní. Česko tak patří v regionu k zemím, kde jsou cigarety vzhledem k cenám běžných potravin hůře dostupné.
Na krabičku téměř hodina práce
Ještě názornější je pohled skrze mzdy. V Česku je na jednu krabičku cigaret potřeba zhruba 51 minut práce. V Německu necelých 29 minut a v Rakousku dokonce jen kolem 20 minut. Na Slovensku musí lidé pracovat více než 53 minut a v Polsku přibližně 45 minut.
Od dnešního dne začínají platit přísnější pravidla pro prodej elektronických cigaret. Vyhláškou se mění se povinná označení, platí některá nová omezení pro jejich obaly nebo složení. Obchody mají sedm měsíců na jejich doprodej. E-cigarety loni podle průzkumu Státního zdravotního ústavu užívalo téměř 14 procent populace, za pět let se podíl téměř ztrojnásobil.
Blíží se hodina H dne D pro poslední velkou stranu, která vznikla v polistopadové euforii, utvářela místní politiku a nepřímo dala vzniknout i populistickým hnutím. ODS je na křižovatce a vydat se dobrým směrem, ať už to znamená cokoli, bude složité.
ODS se ocitla již poněkolikáté v tíživé situaci. Ale poprvé to je v situaci, kdy rozhodně není zlomená, přesto se může vydat velmi špatným směrem, tedy směrem k vlastnímu zániku. Zní to jako paradox, ale je to nejpřesnější popis dilematu volby, před kterou nyní ODS stojí.
Na chvíli pomiňme, že známe kandidáty a téměř jistě víme, jak to dopadne, protože ke jménům se ještě dostaneme. Ta jména totiž sice jsou podstatná, ale neméně podstatný je půdorys, nebo chcete-li hřiště, na kterém se budou muset pohybovat, hrát.
A to hřiště je mnohem nejistější, než se zdá. Můžeme si pro to vypůjčit příklad CDU v Německu. Také tato tradiční strana se dokázala oklepat, vyhrála volby a její popularita ani nijak zásadně neklesá. Přesto sázka na to, že to budou právě křesťanští demokraté, kdo bude v dalších dekádách určovat politiku u našeho klíčového partnera, je přinejlepším nejistá.
Dalibor Martínek: Češi švejkují s výdaji na obranu. Dálnice je prý obrana
Národní rozpočtová rada, která má za úkol hlídat hospodaření státu, dala najevo znepokojení z toho, jak stát nakládá s výdaji na obranu. Česko si loni vymohlo spolu se čtrnácti evropskými státy výjimku, která umožňuje v rámci zbrojení porušovat rozpočtová pravidla. A Češi, jako správní Švejci, do zbrojení okamžitě zahrnuli třeba výstavbu dálnic.
Totéž platí pro ODS. Tradice je na její straně. Má pevné základy, ale k nim se pojí také mnoho negativního sentimentu. Prakticky to znamená, že ať udělá ODS cokoli, pro řadu lidí bude nevolitelná. A počet těchto lidí není malý a je otázka, jestli s ním dokáže případné nové vedení něco udělat.
ODS je poslední velkou stranou, která vznikla po roce 1990, v tom polistopadovém vzedmutí euforie, která se začala tříštit do reality politických stran. Co byla ODS? Strana podnikatelů, malého státu, transformace, privatizace. Tedy teoreticky. Prakticky to byla také taková strana, jen se k tomu připojily ty známé negativní projevy postkomunismu – političtí podnikatelé, klientelismus.
Čím umí být ODS dnes? Velkou catch-all partají, což zní dobře, když máte preference 30 a více procent. Když lavírujete mezi 15 a 19 procenty, není to dobrá strategie. Zvláště, když mezi voliči zjevně je poptávka, jak ukázal volební úspěch Motoristů.
Dalibor Martínek: Kubula a Kuba Kubikula. Pohádka ODS otevírá novou kapitolu
Spisovatel Vladislav Vančura, autor slavné pohádky, zavražděný za druhé světové války nacisty, by se jistě nenadál takovéto rezonance svého díla. Které se mimo jiné stalo v osmdesátých letech předlohou pro sérii večerníčků. Občanská demokratická strana, která prohrála ve volbách souboj s Andrejem Babišem, ovšem jakoby nabízí nový výklad. Největším kritikem předvolební kampaně ODS se stal jihočeský hejtman Martin Kuba. K veslu se ovšem hlásí spolustraník Martin Kupka.
Nyní si do těchto rovnic a nerovnic dosaďme jména. Nejprve připomeňme končící ODS. Petr Fiala, nejdéle působící šéf strany, končí. Dobrovolně. Zbyněk Stanjura skončí, byť nejspíš nedobrovolně. Kandidovat dál nechtějí ani Martin Baxa a Eva Decroix, což zejména u druhé jmenované je poněkud s podivem.
Volba předsedy bude nejspíš formalitou. Martin Kupka dostal podporu většiny krajských organizací, naopak jediný vyzyvatel Radim Ivan žádnou. Pokud žádného kandidáta nevynese přímo atmosféra kongresu, Kupka převezme vůdcovské otěže. A byť ještě před kongresem prohlásil, že projekt koalice Spolu je mrtvý, v politice svého předchůdce do určité míry bude pokračovat.
Bude zajímavé však bude složení zbytku předsednictva, které projde zásadní obměnou a v němž by se mohly objevit některé regionální hvězdy včetně Martina Červíčka a Tomáše Portlíka, kteří se navíc utkají v boji o post „statutárního místopředsedy“, tedy korunního prince.
Dalibor Martínek: Čtvrt století s Klausem a Zemanem. A také s Babišem
Na počátku století panovalo období opoziční smlouvy. Byla to smlouva o „vytvoření stabilního prostředí v Česku“ mezi Václavem Klausem a Milošem Zemanem. Tito dva političtí matadoři byli v té době na vrcholu. Klaus za sebou měl několik let jako premiér, Zeman právě premiérem byl.
Ale vraťme se zpět k situaci ODS. To, že si zvolí osobnosti, není až tak podstatné, protože nikdo z nich v tuto chvíli nemůže mít zaručený recept na úspěch. Kdyby jej měli, už by ho nejspíš prosadili. Ale situace ODS zkrátka je natolik komplikovaná, že vyjít z ní jako silnější strana, je spíš nemožné.
Znovu připomeňme historii. Petr Fiala přebíral stranu poté, co strana ve volbách dostala jen 7,7 procenta. Cokoli, co by se nerovnalo krachu strany, by byl úspěch. A ano, vítězství ve volbách v roce 2021 byl v podstatě zázrak.
Ale taková situace nyní nepanuje. ODS není na kolenou, jen je zamotaná do sebe samé, trpí syndromem catch-all party, v níž je tolik neslučitelných buněk a směrů, že to je složité ukočírovat. Ale opět je potřeba říct: to je pěkné, když díky tomu dostanete ve volbách 30 a víc procent. Při jakkoli menším výsledku to je na obtíž.
Babiš změní tón vůči Číně, zemanovská éra se nevrátí
Nová vláda Andreje Babiše (ANO) bude pojímat vztahy s Čínou pragmatičtěji než bývalý kabinet Petra Fialy (ODS), ve vztahu k Číně bude také rétoricky zdrženlivější, shodli se analytici, které ČTK oslovila. Nepovažují ale za pravděpodobné, že by Babišova vláda znamenala návrat k éře vztahů České republiky a Číny z funkčního období prezidenta Miloše Zemana, který usiloval o velmi úzké obchodní i politické vazby obou zemí.
A tak po víkendu, kdy se Martin Kupka stane předsedou ODS, nastane ta opravdová práce. Vydefinovat partaj pro další dekádu či lépe dvě. Vymyslet silný ideový směr, se kterým se pak ODS pokusí oslovit voliče. A až pak hledat nástroje, jak toho dosáhnout. Čísla ukazují, že teoreticky může nějaká silná pravicová strana dosáhnout klidně 30 procent i v dnešní éře čistého populismu.
Hodnocení Martina Kupky bude pak záviset na tom, jakou roli v dalším scénáři příběhu ODS sehraje. Škarohlídi mu předem nadefinovali dvě možné role – hrobaře, nebo převozníka. Hrobařem ODS se nejspíš nestane, ale převozníkem k nějakému budoucímu vhodnějšímu lídrovi by se stát mohl. Pak tu je ještě možnost, že v sobě Kupka najde vizionáře, povede se mu strhnout celou ODS, vytvořit onu silnou vizi a s ní uspět.
Je to nemožné? Inu, v roce 2014 by na to, že profesor politologie Petr Fiala porazil Andreje Babiše ve volbách, nejspíš také nikdo nevsadil.
Lukáš Kovanda: Čech ušetří přípravou „jídla do krabičky“ zhruba 32 tisíc ročně
Rostoucí ceny v restauracích a stoupající preference zdravého životního stylu vedou stále více Čechů k domácí přípravě jídla, které pak v zaměstnání konzumují o polední pauze, aniž by tedy navštívili restauraci. Vyplývá to z nového průzkumu společnosti Pluxee, který uskutečnila agentura Ipsos. Pokud „krabičkovému obědu“ dávají přednost každodenně, mohou při současných cenách ušetřit průměrně zhruba 32 tisíc korun ročně.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci. Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny Alphabet. Smlouvy umožňují technologickým firmám využívat obsah encyklopedie k trénování systémů AI a představují krok k lepšímu zpeněžení jejího obsahu, uvedla agentura AP.
Wikipedia je považována za jeden z posledních symbolů původní éry otevřeného internetu. Její zakladatelská vize volně dostupných informací je však v posledních letech pod tlakem dominance velkých technologických platforem a rychlého rozvoje generativní AI, která často čerpá data z veřejně dostupného obsahu na webu.
Internetová encyklopedie má 65 milionů článků ve více než 300 jazycích a je devátou nejnavštěvovanější stránkou na internetu. Populární se stala částečně i proto, že je pro každého zdarma. Její obsah je důležitý pro trénování modelů AI.
Firmy, které pro trénování svých modelů využívají velké objemy volně dostupných znalostí z Wikipedie, ale zvýšily poptávku po serverech a následně i náklady neziskové organizace, jejímž primárním zdrojem příjmů jsou malé dary od veřejnosti. Spoléhá také na globální komunitu dobrovolných editorů. Její obsah vytváří a spravuje přibližně 250 tisíc dobrovolných editorů z celého světa, kteří informace píší, upravují a ověřují.
Vědci z Brna odhalili geny, které řídí sluch i hlas
Jak vzniká hlas a sluch? Odpověď hledali biologové i technici z Česka a Francie. Brněnští vědci přinesli klíčovou technologii, která umožnila vytvořit detailní 3D modely myších embryí a odhalit roli zásadních genů.
Nové dohody mají pomoci jednomu z nejnavštěvovanějších webů na světě lépe zpeněžit intenzivní využívání jeho obsahu firmami vyvíjejícími AI. Ty podle Wikimedie tak nyní platí za přístup k obsahu Wikipedie „v rozsahu a rychlosti přizpůsobené jejich specifickým potřebám“. Organizace k tomu neuvedla finanční ani další podrobnosti.
Zatímco výcvik AI vyvolal jinde právní spory kvůli autorským právům a dalším otázkám, spoluzakladatel Wikipedie Jimmy Wales uvedl, že využívání encyklopedie pro výcvik vítá. Dodal, že chce se společnostmi zaměřenými na AI spolupracovat, ne je blokovat. Tyto firmy by se ale podle něj měly spravedlivě podílet na nákladech, které tím provozovateli encyklopedie způsobují.
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Musk spustil Grokopedii. Alternativa k Wikipedii však první hodiny nefungovala
