Zbrojařské akcie v Evropě lámou historická maxima a Czechoslovak Group (CSG) toho chce využít. Skupina plánuje vstup na amsterodamskou burzu v době, kdy investoři sázejí na obranný průmysl víc než kdy dřív. Hlavními katalyzátory jsou Donald Trump, NATO a napětí kolem Grónska. Strnadovo načasování se zdá dokonalé.

Czechoslovak Group nemohla ke vstupu na burzu zvolit lepší dobu. Index akcií evropských zbrojařů je v tomto týdnu na historickém maximu. Kvůli Donaldu Trumpovi a dění kolem Grónska.

Největší zbrojařské IPO v historii?

Tuzemská průmyslová skupina koncentrující se na oblast zbrojařství Czechoslovak Group konkretizuje svůj plán vstupu na amsterodamskou burzu. Chce tam získat kapitál v objemu minimálně tří miliard eur, v přepočtu necelých 73 miliard korun, což by znamenalo, že jde o dějinně největší primární úpis akcií kterékoli světové zbrojařské firmy, vyplývá z kalkulace agentury Bloomberg.

Upsání akcií na amsterodamské burze může dát vzniknout největší české burzovně obchodované firmě. Byť se zatím zdá, že tržní ohodnocení zbrojařské skupiny nebude stačit na dosavadní jedničku, energetickou společnost ČEZ.

Aktualizováno

CSG jde na burzu. Od IPO si Strnad slibuje miliardy na další růst i globální věhlas

Trhy

CSG míří mezi veřejně obchodované firmy. Holding zaměřený na obranný průmysl chce v Amsterdamu získat až 18 miliard korun z emise nových akcií. Do transakce se zapojují i velcí globální investoři včetně BlackRocku.

nst

Přečíst článek

Může CSG přerůst ČEZ?

ČEZ má nyní tržní hodnotu necelých 733 miliard korun, investoři dle Bloombergu vidí ocenění Czechoslovak Group po vstupu na burzu nejspíše na úrovni zhruba 645 miliard korun. Pokud ale bude geopolitické napětí dále houstnout, může být Czechoslovak Group hodnotnější než ČEZ už brzy po vstupu na burzu.

Takovému scénáři nahrává vývoj souhrnného indexu akcií firem evropského zbrojařského průmyslu, který přes dvacet let sestavuje americká banka Goldman Sachs. Tento ukazatel v tomto týdnu, konkrétně v pondělí, uzavřel na svém historickém maximu, bezmála 11 800 bodů (viz graf Bloombergu).

Trump, NATO a pět procent HDP

Index zaznamenal svůj boom loni po návratu amerického prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu. Trump od počátku svého druhého funkčního období zpochybňuje smysl NATO a staví v očích mnohých otazník za účast Spojených států v případných spojeneckých akcích. Zároveň alianční spojence dotlačil k závazku navýšit během deseti let obranné a související výdaje na úroveň pěti procent HDP. Takový závazek je vodou na mlýn nejen evropským zbrojovkám.

Grónsko jako nový katalyzátor růstu

Bezprostředně, v letošním roce, rostou akcie evropských zbrojovek zejména kvůli dění kolem Grónska, které by Trump rád získal pro Spojené státy. Z dění kolem něj by mohly profitovat zejména skandinávské zbrojovky, jako je norský Kongsberg (letos jeho akcie zatím rostou o 15 procent) nebo švédský Saab (letos jeho akcie přidávají 30 procent).

Jejich geografická blízkost Grónsku je výhodou navíc oproti dalším evropským zbrojovkám, jejichž akcie by ale letos měly růst obecně, zejména právě kvůli zostřené Trumpově rétorice – a brzy možná i činům – vůči Evropě.

Grónsko není zlatý důl. Snadněji jde možná těžit i na Měsíci

Názory

Americký prezident Donald Trump si dělá zálusk na Grónsko i kvůli nerostnému bohatství. Pravdou však je, že dosud nikdo nenašel smysluplný způsob, jak se k cenným surovinám dostat. V cestě stojí brutální přírodní podmínky. I tak to ale Trump zkusit může. Ani k tomu nepotřebuje ostrov koupit nebo dokonce napadnout.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Evropské zbrojovky dál porostou

Americká finanční společnost Morningstar prognózuje, že akcie evropských zbrojovek, které analyticky pokrývá, letos zhodnotí průměrně o 20 procent, a to i přes výrazný růst uplynulých let.

Evropským zbrojovkám může nahrávat také Trumpovo omezení zpětných odkupů vlastních akcií a výplaty dividend amerických zbrojovek z minulého týdne. Americký prezident míní, že četné americké zbrojovky vyrábějí příliš pomalu, protože málo investují – až příliš velkou část zisku vracejí investorům.

„Armáda snů“ a biliony dolarů

Pokud by byly, jak míní Trump, takto liknavé, těžko se bude uskutečňovat jeho plán vytvořit „armádu snů“ a v roce 2027 navýšit americké veřejné výdaje na zbrojení o více než 50 procent, na v přepočtu 31,2 bilionu korun, tedy zhruba patnáctinásobek státního rozpočtu ČR.

Samozřejmě, takový plán by – pokud se naplní – dále podpořil akcie zbrojovek, zejména amerických, ale zprostředkovaně také evropských. Trumpovo omezení dividend a zpětných odkupů však může současně učinit americké zbrojařské akcie méně atraktivními ve srovnání s evropskými či asijskými.

Což jen potvrzuje, že načasování vstupu Czechoslovak Group na burzu dává velmi dobrý smysl.

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy

Americký prezident Donald Trump si dělá zálusk na Grónsko i kvůli nerostnému bohatství. Pravdou však je, že dosud nikdo nenašel smysluplný způsob, jak se k cenným surovinám dostat. V cestě stojí brutální přírodní podmínky. I tak to ale Trump zkusit může. Ani k tomu nepotřebuje ostrov koupit nebo dokonce napadnout.

Americký prezident Donald Trump opakovaně tvrdí, že Grónsko je pro Spojené státy strategicky nepostradatelné. Z bezpečnostního hlediska jeho tvrzení moc smysl nedává, protože Dánsko je spojenec USA a na ostrově má armáda poměrně slušnou volnost. V diskusích se hovoří také o nerostném bohatství, o které má Trump zájem. Ovšem ani v tomto případě nejsou Trumpovy vize o moc logičtější.

Nechceme být součástí USA, uvedl grónský premiér Jens-Frederik Nielsen

Politika

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil grónský premiér Jens-Frederik Nielsen před novináři na tiskové konferenci. Nielsen také zopakoval, že Grónsko není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.

ČTK

Přečíst článek

Je pravda, že pod povrchem Grónska se nachází značné nerostné bohatství. Dokonce se nejedná především o fosilní paliva, ale i o suroviny, které jsou potřeba k elektromobilitě nebo ekologické transformaci průmyslu. Lze souhlasit i s tím, že se na ostrově prakticky netěží. Fungující doly tam jsou v současné době jen dva. Tato situace se Trumpovi jeví jako potenciální eldorado pro americké těžaře.

Jak už to tak s Trumpovými náhledy bývá, je ale i tento značně omezený. Perspektiva těžby v Grónsku zdaleka není tak výhodná, jak se na první pohled zdá. „Myšlenka proměnit Grónsko v americkou továrnu na vzácné kovy je science fiction. Je to prostě naprosté bláznovství,“ uvedl pro CNN vedoucí The Arctic Institutue Malte Humpert. „To už rovnou můžete těžit na Měsíci. V některých ohledech je to ještě horší než na Měsíci,“ dodal.

Lokální vláda si těžbu a životní prostředí hlídá, nelze však říci, že by byla striktně proti těžbě. Těžaři však ani aktuálně dostupné možnosti podnikání na ostrově nevyužívají, licence leží nevyužité a dva až tři funkční doly jsou dokonce neziskové. Už zběžné pozorování naznačuje, že s těžbou to v Grónsku nebude jednoduché.

Bloomberg: Trumpova snaha ovládnout Grónsko nedává smysl

Názory

Bílý dům zatím nepředložil přesvědčivé vysvětlení, proč by Spojené státy měly usilovat o kontrolu nad Grónskem. Komentář agentury Bloomberg, který přebíráme, upozorňuje, že americké ambice vůči arktickému ostrovu postrádají ekonomické i bezpečnostní opodstatnění a mohou Spojeným státům i NATO spíše uškodit.

nst

Přečíst článek

Těžbě brání klima, ne geopolitika

Největším problémem je ostrov sám. Skýtá sice velké zásoby vzácných surovin, ale zároveň k nim nikoho nepustí. Zhruba osmdesát procent ostrova je pokrytá průměrně dvoukilometrovou, ale někde i tříkilometrovou ledovou vrstvou. Mimo to těžba probíhá většinou v podmínkách podnebí za polárním kruhem s teplotami přinejlepším deseti stupňů, přičemž po velkou část roku jsou těžební práce zcela nemožné. Navíc by musel tak velké těžbě, jakou má na mysli Donald Trump, předcházet geologický průzkum, který by trval léta. Reálně se tedy bavíme o návratnosti v řádu desítek let.

Velkým oříškem je i infrastruktura. Na ostrově není ani 200 kilometrů silnic, doprava funguje pomocí lodí a hlavně letecky. Významná naleziště se nacházejí třeba na jihovýchodě země. Kdo se trochu orientuje v geografii ostrova tuší, že právě tady se nachází nejvyšší hory pohodlně přesahující 3000 metrů. Pro ilustraci je dobré uvést, že ani horští nadšenci je příliš nenavštěvují, protože jsou velmi odlehlé a nejlepší cesta k nim je letecky z Islandu.

Grónsko se vzpírá Trumpovi. V sázce je i budoucnost NATO

Politika

Grónsko odmítá tlak amerického prezidenta Donalda Trumpa. Obranu ostrova chce zajistit v rámci NATO.

ČTK

Přečíst článek

Pokud Trump na výše zmíněné najde řešení, musel by zajistit i pracovní sílu. V Grónsku žije bezmála 60 tisíc lidí, takže by většinu personálu musel na ostrov dovézt, což by náklady rovněž astronomicky zvyšovalo.

Možná se i tak Donaldu Trumpovi bude jevit možnost těžby jako výhodná záležitost. Potřebuje k tomu však Grónsko vlastnit? Už nyní může zasednou ke stolu s lokální vládou a jednat o spolupráci, nic mu v tom nebrání. Podobně jako v případě bezpečnostního aspektu, může dosáhnout pro USA uspokojivého výsledku v nynějších podmínkách. Opět, pokud jsou Gróňané a Dánové spojenci USA, není potřeba žádného odkupu nebo anexe. Ta je logická pouze v případě, kdy si chce místní obyvatele podrobit a odstavit je od rozhodování o jejich ostrově.

Další komentáře Karla Pučelíka